Nejlepší animace ve hrách z roku 2020

Ahoj všichni, vítejte v New Frame Plus, pořadu o herních animacích. Bohužel je pro mě nemožné natočit video o každé hře se skvělou animací, která vyšla v daném roce. Je jich tolik a vycházejí tak rychle. Ale všechny skvělé animace si zaslouží ocenit. A to přesně dnes uděláme. Zde je seznam her z roku 2020, které měly nádherné animace. A než se k tomu dostaneme, video z 2019 mělo jedno velké opomenutí, které je potřeba okamžitě opravit. Protože méně než týden po nahrání toho videa mi byl představen Later Alligator. A hned jsem litoval, že jsem ho neviděl o týden dřív, protože tahle hra do toho videa stoprocentě patřila. Later Alligator je point-and-click mysteriózní/komediální hra od SmallBu Studios, dua, které stojí za Bamanem Pidermanem. A tohle zvládli perfektně. Zbožňuji každého aligátora v této hře. Dialogy jsou skvělé, ale ta komedie je ještě umocněná těmito rozkošnými animačními smyčkami, které hrají za každou textovou bublinou. Spousta animací mě rozesmála i bez dialogů. Styl animace je jednoduchý přesně tím správným způsobem. Má to kouzlo, svůj vlastní styl, a jestli chcete hru, která vám vykouzlí úsměv na tváři, doporučuji. Ale když už jsem to přehlédnutí napravil, přejděme k animaci roku 2020. Začínáme u Crash Bandicoot 4. Začíná mi být jasné, že jsem nevěnoval dostatečnou pozornost Toys for Bob. Nebavili mě Skylanders, ale animační přitažlivost postav v těch hrách mě vždycky zaujala. Jejich remake trilogie Spyro z roku 2018 ten dojem ještě umocnil. A podle toho, co vidím v Crash 4, si začínám uvědomovat, že tohle studio má jedny z nejlepších animačních týmů v oboru. Je dost vzácné vidět takovou kreslenou animaci ve 3D hrách, téměř nikdy ne takhle dobře. Koukejte na ty divoké věci, které dělají. Snímek po snímku sledujte, co se děje. To je výjimečný animák. Na tyto postavy je radost koukat. Ve hře i v příběhových scénách. Koukejte na ta výrazná ramena nebo na svižné rozestupy v tomto běhu anebo jen na jeho výraznost. Fenomenální práce. Hanba mi, že jsem si jich nevšímal dřív. Tuto chybu znovu neudělám. Ale když už mluvíme o oživení PS1 klasik, pojďme se bavit o: Final Fantasy VII Remake. Už jsem o této hře mluvil, ale původní Final Fantasy VII měla několik opravdu skvělých příběhových scén A v remaku jsem se na něco těšil ještě víc než na tento nádherný soubojový systém, a to právě na ty staré příběhové scény oživené moderní animační technologií. Původní hra udělala tak úžasnou práci při inscenování scén s jednoduchými modely postav, použitím pantomimických gest ke sdělení emocí. Jemnost nepřipadala v úvahu, ale dokázali to. Ale teď si ji mohou dovolit, což je skvělé, protožev těchto scénách je tolik potenciálu pro silnější výkony postav a vyladěných hereckých výkonů. Tolik příležitostí pro smysluplné pohledy nebo drobné posuny ve výrazu, které přesně sdělují, co si postava myslí. A k mému potěšení to tento remake často dokáže. Vyplňuje ty staré scény hereckými detaily a přitom se podařilo zachovat řeč těla z původní hry způsobem, kterým všechny tyto komplexní postavy působí důvěrně známě. Je to docela úžasné. A navíc, a to mě překvapuje ze všeho nejvíc, tento remake opravdu rozumí postavám. Rozumí původní sociální dynamice mezi nimi lépe než kterýkoli jiný Final Fantasy VII spin-off nebo film, který jsem viděl. Ať už tým Square plánuje cokoliv dalšího s příběhem tohoto remaku, nemůžu se dočkat, až z toho uvidím víc. Ale teď se podívejme na Animal Crossing. Je mi jasné, že ve srovnání s všemi těmi draze vypadajícími detaily, na které jsme zrovna koukali, se může animace Animal Crossing zdát poněkud nevýrazná. A uznávám, že je to mnohem méně detailní, mnohem méně technicky složité než animace, které vidíte ve většině dnešních AAA her. Ale ta jednoduchost je spíš úspěch, než by se na první pohled mohlo zdát. Existuje spousta her které ukazují jednoduchý, roztomilý styl pohybu postavy, který ale nedokážou udělat zdaleka tak dobře. Zjednodušená přitažlivost Animal Crossing je pečlivě propracovaná. Jako postavička od Sanria. V té jednoduchosti je přesnost, která je mnohem těžší trefit, než by se mohlo zdát. A je to úžasné. Animační týmy Nintenda jsou neustále dobré v tom, co dělají. Jakákoli hra od Nintenda má takovou úroveň vybroušenosti a přitažlivosti, působí to jako samozřejmost. Ale dosáhnout takové úrovně lesku vždycky vyžaduje spoustu opakování a tvrdé práce a každý z úspěchů stojí za potlesk. Každý další rok nám přináší nové AAA tituly s vysokou věrností a naturalistickou animací postav vykreslenou přímo v enginu. Jen v letošním roce vyšlo Marvel’s Avengers, Ghost of Tsushima, Resident Evil 3 Remake, Star Wars: Squadrons, Half-Life: Alyx. Prostě spousta působivé práce stovek velmi kvalifikovaných lidí. Pokud jde o animace naturalistických postav vykreslované v reálném čase, žádná hra nezvýšila laťku tak jako The Last of Us Part II. Animace postav, které jsou zde k vidění, jsou popravdě docela děsivé. Každá scéna je dobře zrežírovaná, dobře zahraná a prostě vyleštěná do zrcadlového lesku. A kvalita animace postav nekončí u filmečků, i během běžného hraní je vidět ohromující pozornost věnovaná detailům postav a řada robustních technických animačních systémů řídících tak jemné kontextové detaily jako dýchání s otevřenými nebo zavřenými ústy. Je neuvěřitelné se na to dívat a ještě působivější je poslouchat vývojáře, co všechno řešili. Obrovská gratulace všem zodpovědným za přivedení těchto postav k životu. Všem animátorům, technickým animátorům, animačním inženýrům, režisérům mocapu a samozřejmě hercům. Je to úžasný technologický počin a jsem si jistý, že to není naposledy, kdy nám zvednete laťku. Když jsme tady, tak pár slov k vedení společnosti Naughty Dog a všem ostatním přesčasům v tomto odvětví: Zkuste vytvořit udržitelné pracovní podmínky pro tyto neuvěřitelné lidi. Máte přístup k těm nejlepším umělcům a inženýrům na světě a ti pro vás mohou i dál dělat špičkové hry, aniž by se tomu museli obětovat. Prostě přestaňte lidi prohánět peklem, abyste vytvořili své hry, prosím. Každopádně… Dále bych chtěl mluvit o The Pathless. Líbí se mi, jak dobře tady ta animace funguje. Celá hra připomíná hry Fumita Uedy, jako je Ico a Shadow of the Colossus, ale hlavně ta animace jako taková zachycuje ducha soustředěného minimalismu. Hunter má velmi omezený počet akcí, běh, skok, střelba šípy a spolupráce s ptačím kamarádem. Ale ta hrstka akcí vypadá skvěle a působí ještě líp. Půvabně běžet těmito poli a řetězit dohromady střely bez ztráty hybnosti působí tak skvěle. Těch pár příběhových scén, co tam je, dokázalo zprostředkovat dost emocí a vazeb zcela bez dialogů. Jen pomocí výrazů a řeči těla. Bomba. Někdy animace ve hře prostě musí mít pár věcí fakt správně, abyste uspěli na výbornou. A myslím, že animace v The Pathless, to naprosto splňuje. Co se týče jiných novinek, Arc System Works to zase dokázali. Kouzlo, které studio stále předvádí s těmito bojovníky v upraveném 2D, mě nikdy nepřestane ohromovat. Nejdřív Guilty Gear Xrd, pak Dragon Ball FighterZ, teď Granblue Fantasy Versus a Guilty Gear Strive na obzoru? To je šílené. Už jsem udělal video o technikách, které používají k vytvoření 3D modelů postav, aby vypadaly a pohybovaly se jako ručně kreslené sprity, a doporučuji se na něj podívat, protože tento tým opakovaně předvádí jedny z nejpůsobivějších animačních kouzelnických triků ve hrách. Žádné herní studio na světě nedělá anime ve 3D tak dobře jako tento tým. Jsou v tom stále lepší. A zjevně se nehodlají nám ostatním dát šanci je dohnat. A když už mluvíme o nádherné 3D animaci postav s 2D vzhledem, pojďme si promluvit o Orim. Už první hra byla krásnou ukázkou malé animace a pokračování vypadá ještě lépe. Oriho pohyb je nějak ještě plynulejší a s nulovou ztrátou odezvy ovládání. A animace v příběhových scénách je stále úžasně expresivní. Jak se do těchto postav můžete okamžitě nezamilovat? O animaci prostředí obvykle nemluvím, ale i to posunuli ještě dál. Tenhle malovaný les je tak hustý a živý, miluju ho. Animacím v hrách Ori se daří na všech frontách. A nevím, jak se to tým Moon Studios chystá trumfnout, ale to jsem si myslel už minule. Krásná práce, vy všichni. Jen tak dál. Streets of Rage je zpět. Neskutečný comeback po 25 letech, co? Ve své době jsem Streets of Rage moc nehrál, ale i tak z toho cítím nostalgii. Líbí se mi, jak tahle hra vypadá. Lidi z Lizardcube, Guard Crush a Dotemu toto pokračování posunuli od pixelové animace svých předchůdců, ale díky klasickému přístupu k načasování a pózování působí ručně kreslený vzhled jako přirozený vývoj pixelové animace, která přišla předtím, spíše než odklon od ní. Nemůžu se nabažit téhle dynamiky světelného efektu na okraji postavy, když procházíte kolem různých zdrojů světla, Je to skvělé. Do tohoto očekávaného návratu na výsluní někdo investoval hodně lásky. Jsem moc rád za fanoušky původních dílů, kteří si to mohou užít po tak dlouhém čekání. Další na řadě je Paper Mario: The Origami King. Vím, že Nintendo udělalo zploštělý styl se sérií Paper Mario už mnohokrát, ale pořád se mi to líbí. Zvlášť teď, když umí vykreslit papírové materiály tak pečlivě. Ty ultra zjednodušené animace na těchto postavách byly vždy roztomilé. Jak prudce přechází mezi pózami, jako by byly animovány ve stop motion, nebo způsob, jak se otáčejí pouhým obrácením o 180 stupňů. Ale mít všechny tyto jednoduché animace promítané na stále realističtější papír, který se houpe a klape, jak se pohybuje, mě prostě baví. Animované provedení na tomto roztomilém nápadu se stále zlepšuje a nevím, jestli mě to někdy přestane okouzlovat. Před pár měsíci jsem natočil video o animacích ve hrách Phoenixe Wrighta a o způsobech, jakým se tvůrcům těchto her podařilo hodně s použitím tak malého množství. Mnoho vizuálních románů musí používat kreativní využití omezené animace k interakcí postav s malým rozpočtem. A letos mě obzvlášť zaujal způsob, jak se s touto výzvou vypořádal Necrobarista. Má jedny z nejminimalističtějších animací, jaké jsem ve 3D vizuální novele kdy viděl, a přesto se lidem z Route 59 podařilo z toho udělat v této hře přednost. V jistém smyslu je Necrobarista na vizuální román nesmírně filmový. Kamera často stříhá do nových úhlů ve 3D kulisách v průběhu každé scény, aby každý snímek měl maximální účinek. Ale v každém z těchto záběrů postavy obvykle drží jedinou pózu a výraz na míru. Výsledek nakonec působí tak nějak jako panely v 3D grafickém románu a opravdu to funguje. Řekl bych, že tahle stylizace vypadá lépe než spousta 3D vizuálních románů, které obsahují více animace. Někdy chytře přidat něčeho méně může být často mnohem efektivnější než přidat více kompromitujícího a Necrobarista je toho dokonalým příkladem. V roce 2020 bylo hodně dobrých animací. Pojďme mluvit o Spider-Manovi. Myslím, že nikoho z nás nepřekvapuje, že animace v této hře je skvělá. Ale je. Tým Insomniac rozhodně ví, jak animovat Spider-Many. Líbí se mi, že i když ovládáte, někoho v kostýmu Spider-Mana a je to téměř stejné jako v originálu, Milesův pohyb se znatelně liší od Peterova. Už v originále se mi líbila animace houpání pavučinou, ale Milesova se mi líbí ještě víc. Bojová animace stále krásně plyne a ty závěrečné údery vypadají lépe než dřív. Animovaná akce obecně je prostě něco, na co se skvěle kouká. Těžko budete hledat jinou hru s akčními scénami s takovou stylovou choreografií a animacemi. A navíc si dokonce dali tu práci vyrobit oblek Into the Spider-Verse se správnou animací a přidali zakončení pro kočku? To už se snad jen vytahujou. Ale když už jsme u dobře animovaných koček ve hrách, je tu ještě jedna hra, o které chci mluvit. A tou je Spiritfarer. Thunder Lotus Games překonali sami sebe. Ručně kreslená animace v této hře je prostě úžasná. Je tu dost krásných detailů a stylizovaná plynulá fyzičnost základních pohybů Stelly. Více, než jsem zvyklý vídat u mnoha 2D herních postav. Každou postavu v této hře je radost sledovat, ale můj absolutní favorit je váš kočičí společník, Daffodil. Animace této kočky je dokonalá. Tato animace Daffodila hrajícího si s mincí mě nikdy neomrzí. Ještě lepší je, když hrajete hru v kooperaci, což byste měli, druhý hráč hraje za Daffodila. A má svou vlastní animaci pro téměř každou interakci ve hře. Farmářství, tkaní, těžba, objímání, jmenujte činnost, kterou Stella umí, a kočka pravděpodobně umí svou vlastní rozkošnou verzi. A je to asi moje nejoblíbenější herní animace z roku 2020. Tento příjemný simulátor je krásný v téměř všech ohledech. Zbožňuji jej a jsem zvědavý, co dalšího Thunder Lotus vytvoří. Myslím, že to bude stačit. Pokud jsem nic nepřehlédl. Což se asi stalo. Nemůžu hrát všechny hry. Zkoušel jsem to a nepovedlo se mi to. A pořád nemám PS5. Možná by na tomto seznamu mylo být i Demon's Souls. Ale jestli víte o hře z roku 2020 s velkolepou animací, kterou jsem nezmínil, napište to prosím do komentářů. Jestli je nějaká dobrá herní animace k vidění, chci ji vidět. Omlouvám za nedostatek nových videí v posledních měsících. Pracoval jsem na jednom dost dlouhém. Ale už je skoro hotové. Neprozradím, o čem to je, ale rýmuje se to Běžek Soník. Kdybyste to tak moc chtěli vidět, jako já dokončit, určitě začněte odebírat. Nebo zvažte možnost podpořit pořad jako všichni tito báječní lidé zde. Děkuji za sledování, brzy se zase uvidíme. Překlad: Markst www.videacesky.cz