Bitva o Rudou horuSvět TES

Život v Tamrielu jste si zkusili po svém, ale co takhle si říct víc o příběhu? Abyste se dostali k srdci příběhu, musíte se vrátit na počátek. ČÁST 1 BITVA O RUDOU HORU Sotha Sil, Almalexia, Vivec. Mocní nesmrtelní bohové, kteří se nezrodili z nebeské prozřetelnosti, ale z masa, krve a utrpení.

Mnoho toho bylo napsáno o Tribunálu a o tom, jak se tito tři smrtelníci dostali k moci bohů. Byl to tak drzý čin, že navždy změnili podobu Tamrielu. Abychom dobře pochopili Tribunál, musí ve vašem nitru rezonovat jedno jméno. Je známý jako Nerevarin. Prorokované znovuzrození Indorila, který vytáhl do boje proti šílenému polobohu Dagoth Urovi.

Rozdrtil Dagothův rod a zachránil Morrowind před šílenstvím a morovými bouřemi. To ve jménu požehnané Azury. Ale málokdo zná muže, jehož znovuzrozením měl být. Muže, jehož rozkazy Daguth Ur údajně následoval. Zde příběh Tribunálu začíná. Doba, ve které Nerevar žil, byla jednou velkou válkou.

Doba, kdy dvě rasy merů, Dwemeři a Chimeřané, vedli válku kvůli svým náboženským neshodám. Chimeřané cestovali mnoho let. Spojovali uctívání svých předků a barbarské tradice modlení a obětí. Podle všeho se jim nedařilo, hlavně ve vztazích s chladnými a logickými Dwemery, kteří se zaměřovali na vědu a inženýrství.

Dwemeři zažívali velký rozkvět, což Chimeřané neradi viděli, ale příčiny jejich neshod nepramenily z tohoto faktu. Chimeřané zuřili kvůli výtvorům Dwemerů, které považovali za svatokrádež. Pořádali výpravy, které měly potrestat kacíře. Pouze chimeřanský generál Nerevar dokázal udržovat mír. Poté co on a dwemerský generál Dumac Dwarfking spojili síly, aby odvrátili nordskou invazi do Morrowindu, podepsali příměří, které vydrželo stovky let.

Byla to dohoda postavená na hlubokém přátelství. Ale porozumění netrvalo navždy. Nerevarova královna a dva její věrní poradci předpověděli porušení dohody a nevyhnutelnou válku mezi těmito dvěma rasami. Jejich předpověď změnila osud Nirnu. Byla to královna Indoril Almalexia, Sotha Sil a Lord Vivec Pěvec.

Kagronac, budiž jeho jméno navždy proklínáno, byl knězem a poradcem Dumaca Dwarfkinga. V útrobách Rudé hory nalezl bájné Lorkhanovo srdce. Kagronac rozpoznal děsivý potenciál srdce a rozhodl se využít tento svatý artefakt k vytvoření mechanického boha. Numidia. Kagronac chtěl, aby se této zrůdnosti Dwemeři klaněli.

Věřil, že její uctívání povede k hlubšímu osvícení a většímu rozkvětu. Také to mohla být děsivá zbraň. Byl to vskutku hanebný čin. Chimeřanům se tento záměr vůbec nelíbil. První rada se rozhodla vyslat Nerevara jako zástupce Pěti rodů Dunmerů. Tehdy byli známí jako Pět rodů Chimeřanů. Nerevar měl zastavit Dwemery a jejich pekelné experimenty.

Byl to ale vypočítavý muž, který by nevystoupil proti svému dlouholetému příteli, aniž by si předtím nevyslechl Dumacovu verzi. Ve snaze se vyhnout krveprolití navštívil dwemerského velitele, ale marně. Hlavní řemeslník Kagrenac byl rozhořčený a povýšenecký. Chtěl vědět, jakým právem Nerevar zpochybňuje činy intelektuálně nadřazených Dwemerů.

Dumac zůstal vyrovnaný, očividně zvažoval možnosti, ačkoliv se jejich počet neustále snižoval. Věří se, že Dumacovo mlčení zakrývalo jeho šok. Jednání jeho velekněze bylo neznámé i vládci dwemerského lidu. Avšak proti všem radám Nerevar stále usiloval o mír. Vydal se do chrámu Daedrického prince Azury. Jeho modlitba mu přinesla vidinu.

Dwemeři se opravdu snažili vytvořit nového boha a Kagrenac vytvořil nástroje k tomu, aby mohl využít moc Lorkhanova srdce. To zhatilo další komunikaci mezi Dumacem a Nerevarem. Válka První rady měla brzy následovat. Byla surová a hrozivá. Plná síla Chimeřanů, sjednocená pod První radou, se těžko rovnala dwemerských strojům, které byly navrženy pouze k účelu zabíjet.

Dwemerské výtvory byly rychlé, bezcitné a prakticky nezničitelné. Vpadly mezi předky Dunmerů s děsivým klapáním a démonickým syčením. Kudy prošly, tam nezůstalo nic živého. Nerevar byl oceněn za mistrovské využívání strategie a zuřivost v bitvě tím, že velel celé armádě Velkých rodů a divokého Popelavého lidu.

V několika případech dokonce dokázal Dwemery zahnat. Využil dvě křídla pouštních barbarů a tím Dumacovu armádu odřízl, zanechal ji zničenou a ve zmatku. Hnal je až k Rudé hoře uprostřed Vvardenfellu. Zde začal obléhat Dumacovu citadelu. Na pevnost zaútočil plnou silou. Ve stejnou dobu sám Nerevar vedl své elitní válečníky skrz úzký a téměř neznámý průchod, který ústil téměř přímo do komnaty s Lorkhanovým srdcem.

Nerevar věděl, že Dumac bude v ní. Se svým spojencem, Lordem Dagothem, po svém boku vyzval Nerevar Dumaca Dwarfkinga a Kagrenaca. Co si tito dva muži v této poslední chvíli řekli, se už neví. Nezachoval se o tom žádný záznam. Věří se, že toho osudného dne se oba dřívější přátelé vzájemně zabili.

Po smrti svého pána Dumaca se pošetilý Kagrenac, plný smutku, strachu a hněvu, pokusil využít nástroje, které vytvořil. Svými nástroji udeřil Kagrenac do Lorkhanova srdce. A v ten moment všichni Dwemeři na Nirnu zmizeli. Od té doby nikdo žádného Dwemera nikdy neviděl.

Nerevar byl smrtelně zraněn, ale zůstal při vědomí. Rozzuřený Lord Dagoth se chopil Kagrenakových nástrojů a požadoval jejich okamžité zničení. Chtěl je vhodit do lávy v Rudé hoře. Ale Nerevar se chtěl nejprve poradit se svou královnou, Sotha Silem a Vivecem, než by rozhodl, co s těmi ďábelskými nástroji udělat. Když byl vynesen zpět na povrch a předstoupil před své rádce, rozhodl se, že nástroje budou v tajnosti uchovány.

Pro případ, že by se Dwemeři vrátili a chtěli se Pěti rodům pomstít. Všichni společně před Azurou přísahali, že nástroje nikdy nepoužijí, aby dosáhli toho, co zamýšleli Dwemeři. Nerevar rychle umíral a donutil přísahat všechny, včetně Dagotha. Když se Nerevar a Tribunál vrátili do místnosti se srdcem, kterou strážil Dagoth, našli ho rozzuřeného, s běsem v očích a mumlal o tom, že jen on může na tyto nástroje sáhnout, a proto by je měl uschovat rod Dagoth.

Bylo to jasné. Ať Kagrenaca posedlo jakékoliv šílenství, nyní nakazilo Dagotha. Z posledních sil Nerevar způsobil Dagothovi těžké zranění a na místě největšího vítězství zemřel.

Nerevarův útok zrádného šlechtice zranil natolik, že mu Nerevarovy jednotky mohly nástroje sebrat. Dagoth v rychlosti uprchl. S Nerevarovou smrtí se jeho rádci dostali na přední místa První rady. Přejmenovali ji na Velkou radu. Po mnoho let Vivec a Almalexia Nerevara oplakávali.

Byli si vzájemnou oporou. Avšak Sotha Sil, bez vědomí ostatních členů rady, pokračoval v odhalování tajemství Kagrenacových nástrojů. Nakonec Sotha Sil navštívil Almalexii, která stále oplakávala svého muže. Sotha Sil věděl o Almalexiině bolesti a svěřil se jí s vizí Chimerské říše. Oni sami by byli vlídní bohové, kteří by vedli svůj lid do nepoznané prosperity.

Almalexie ve své emocionální zranitelnosti následovala Sotha Sila, který, jak se předpokládá, podlehl tomu samému zlu, které zahubilo rasu Dwemerů a přivodilo Dagothovi šílenství. Sotha Sil toho dne Almalexii svedl a ona na oplátku přesvědčila Viveca, aby se zřekli přísahy, kterou dali Nerevarovi a Azuře.

Toho dne spáchali horší svatokrádež než Dwemeři. Vydali se do Rudé hory a každý z nich uchopil Kagrenakův nástroj. Postupně udeřili do Lorkhanova srdce. A tak se zrodil velký a mocný Tribunál. Elfští bohové porušili přísahu danou Azuře a její hněv byl obrovský. Kvůli této zradě zuřila.

Její hněv se na Dunmerech podepsal. Ale to je příběh na další den. Překlad: Mithril www.videacesky.cz