Bůh, nebo kacíř?

Tamriel, v jazyce Altmerů Krása úsvitu, v dračím jazyce Taazokaan, je kontinent, na kterém se odehrávají
všechny hry The Elder Scrolls. Je domovem mnoha rozličných ras
a ještě více konfliktů. Na Tamrielu se odehrálo
mnoho dobrodružství. Život v Tamrielu jste si zkusili po svém, ale co takhle si říct víc o příběhu? Abyste se dostali k srdci příběhu, musíte se vrátit na počátek.

ČÁST 3
BŮH, NEBO KACÍŘ? Jsou velké činy hodné uctívání? Velké činy, dobré i špatné,
utvářejí podobu celého světa. Není už jen "utváření podoby světa" definice božství? A kdo je vlastně bůh? Bůh je často nazýván bohem
proto, že do světa přináší řád a naději na klidnější zítřky.

Bůh nezvýhodňuje
určitou rasu ani společnost. Odměňuje své děti, když jsou poslušné, a trestá je, když nejsou. Bůh přináší do světa rovnováhu.
Přináší řád. Před příchodem Talose byl
Tamriel zářným příkladem chaosu. Chaos vládl v každém rohu kontinentu, od teplých písků Elsweyru
až po ledové vrcholy Skyrimu.

Smrtelné rasy prolévaly krev
ostatních bez smilování a bez výčitek. Byl to básník Tracizis, který nazval toto období neklidu "dny a nocemi krve a jedu." Mnoho lidí bude tvrdit,
že Tamriel potřeboval muže jako Talos. Muže, který přinese
do Tamrielu mír mečem. Pod svým jménem Tiber Septim
vedl tažení, kterými to dokázal. Spojil děti Tamrielu
ve třetím císařství, ať už s tím souhlasily nebo ne.

Když se ohlédneme
na jeho dobývání devíti provincií, někdo by Tibera mohl
nazvat válečným štváčem. Jednou věcí je chtít mír, ale když k jeho dosažení
musíte upalovat lidi zaživa, nejste jen další tyran, který hledá civilizaci
k dobytí a útlaku? Nazývejte Talose, jak chcete, ale nemůžete mu upřít úspěchy.

Odmítat, že Talos byl velkým
mužem, který dosáhl mnoha úspěchů, je jako odmítat samotný rozum. Díky němu byl Tamriel poprvé sjednocen. Jeho obyvatelé si mohli
užívat věk míru a prosperity. To bylo do té doby něco nevídaného. Vláda Tibera Septima
byla tou nejdelší v historii. Na Rubínovém trůně seděl po 81 let a vládl devíti provinciím
jako vlídný a spravedlivý vládce.

Ale na Tamrielu musí
vše dobré někdy skončit. Ve věku 108 let
Talos Bouřná koruna umírá jako nejstarší člověk v dějinách. Jeho tělo bylo uloženo
k odpočinku do katakomb v Sancre Tor. Po Talosově smrti
se jeho vnuk, Pelagius Septim, usadil na Rubínový trůn
s Amuletem králů na krku a nad Tamrielem pokračovala
vláda císařů s dračí krví i v následujících staletích.

Lidé jako Talos se rodí
jen jednou v každém věku a jeho činy ho učinily nesmrtelným. Minimálně v myslích lidí. Dokud budou mít lidské rasy své písně, přetrvá jméno Talos
Bouřná koruna po mnoho generací. Z otce na syna. Člověk Talos může být mrtev, ale podle Císařských
byl znovuzrozen jako bůh.

Byl to Akatosh, dračí bůh času, který Talosovi při narození
požehnal dračí krví. Talosova schopnost nosit Amulet králů toho byla důkazem. Po životě plném dobyvačných výprav Akatosh povznesl Talose na boha
a z Osmičky se stala Devítka. Alespoň tak nás to Císařství učí.

Talosovo povznesení na boha
je předmětem mnoha kontroverzí a debat. Vznešení elfové, kteří pod vládou
Tibera Septima trpěli nejvíce, byli první, kteří Talosovu
povznesení na boha oponovali. Elfové věřili, že Talos
byl velkým lidským hrdinou, který dosáhl CHIMu,
ale nikdy se nestal bohem. CHIM je komplikovanou myšlenkou. Elfové věří, že kdo dosáhne CHIMu, hlouběji porozumí vesmíru, daleko za chápání smrtelníků.

Dosáhlo ho jen několik
jedinců, ale kdo to dokázal, dokázal ohýbat vesmír podle své vůle. Díky tomu měl Talos ohýbat
podle své vůle devět provincií. Náboženské rozdíly mezi lidmi a elfy vyplavaly na povrch,
když vláda dynastie Septimů na konci třetího věku skončila. Byl to Thalmor, který započal
události vedoucí k Velké válce.

Válce, která měla zničit to,
co nazývali kacířskou vírou. Thalmor chtěl vymýtit uctívání Talose, protože podle nich se smrtelný
člověk nemůže stát bohem. V dohodě, která Velkou válku ukončila, požadovali ukončení uctívání Talose, protože když v boha
nikdo nevěří, přestane existovat. Ale proč Thalmor podstupoval
tohle všechno jen kvůli víře? Vznešení elfové
by raději žili ve světě, kde by uctívali své bohy a Císařství by je uctívalo také.

Abyste pochopili, proč elfové
o uctívání Talose tolik debatovali, museli byste myslet jako elf. Jako vznešení potomci božských Aeder, které vytvořily Nirn a Tamriel, Vznešení elfové věřili,
že i oni byli kdysi bohy. Byl to Lorkhan Lhář, který obalamutil Aedry,
vytvořil smrtelnou říši a tím pádem i koncept smrti.

Lidé stvoření světa viděli
jako dar, který bylo třeba si užít, elfové ho viděli jako
kletbu, kterou musí protrpět. Thalmor věřil,
že Lorkhanovo místo zaujal Talos, když se stal devátým bohem. Lorkhanovi bylo
připisováno stvoření lidí, tudíž Talos mohl být
chápan jako jeho potomek nebo jako jeho ztělesnění,
pokud tomu chcete věřit.

Vidět Lorhkhana Zrádce na místě boha bylo největší urážkou
každého Vznešeného elfa. Nejen, že Lorkhan je
důvodem, proč přišli o božství, ale dokud je uctíván, elfové nemohou doufat v to,
že se zbaví smrtelných okovů. Někteří věří, že už jen pokus
Thalmora uctívání Talose zastavit je důkazem toho,
že se skutečně stal bohem.

Ať už má tento
argument nějakou váhu nebo ne, existují další argumenty
podporující Talosovo božství. Prvním a největším argumentem
pro Talosovo božství je to, že ho podle všeho jako
boha uznaly samy Daedry. Během Oblivionské krize ve třetím věku se do rukou Martina Septima
dostal svazek Mysterium Xarxes. Ten byl podle všeho sepsán
Daedrickým princem Mehrunesem Dagonem a obsahoval informace o tom,
jak otevřít bránu do jiného světa.

Rozšifrováním tohoto daedrického svazku Martin Septim zjistil, že ingrediencí
potřebnou k vytvoření takové brány je krev boha. Ve snaze získat krev boha udatný hrdina sestoupil
do starobylých katakomb Sancre Tor, kde byl pochován Talos. Když se vrátil
s brněním Tibera Septima, byl rituál k otevření
daedrické brány proveden za použití Talosovy božské krve.

To je poměrně silný důkaz,
že se Talos opravdu stal bohem. Později stejný hrdina,
který přinesl brnění Tibera Septima, čelil úkolu zničit starobylé zlo. Muž, známý jen jako Věštec, požehnal hrdinovi mocí Talose. To mu umožnilo bezpečně cestovat
do daedrické sféry zapomnění, kde on a jeho rytířský
řád bojoval s nepřáteli.

Talosova požehnání se však
nedostalo jen tomuto hrdinovi. Každá svatyně Svaté Devítky,
která je zasvěcena mocnému Talosovi, vyléčí poutníkům jejich neduhy. Už jen fakt, že jeho svatyně
nabízejí požehnání poutníkům, může dokazovat Talosovo božství. Samozřejmě, léčivá magie
může být připisována kněžím, kteří se o svatyně starají a kteří sami
do určité míry magii ovládají.

Poslední argument
pro Talosovo božství je následující. Byl nám přinesen
Drakorozeným ze čtvrtého věku. Protože se zrodil s duší draka, následoval tento hrdina Talosovu cestu. V mnoha ohledech
měli velmi podobnou cestu. Šedovousí povolali
tohoto hrdinu do Vyšného Hrotgaru a stejně jako mladý Talos se tento vyvolený hrdina setkal se Šedovousími na Jícnu světa.

Tento Drakorozený naplnil svůj osud, avšak předtím navštívil Sovngard. Místo posmrtného života Nordů. Legendy praví, že sem po své
smrti putují nordští hrdinové. Ti největší z nich
vstoupí do Síně hrdinů. Drakorozený čtvrtého věku
je jediným zaznamenaným případem, kdy smrtelník vstoupil do Síně hrdinů a vrátil se do světa smrtelníků.

Nordský hrdina jako Talos by v Síni hrdinů bezpochyby byl. Avšak on tam nebyl. Dokazuje to tedy, že Talos, syn Atmory, opravdu dosáhl božství? Někteří by stále tvrdili, že ne. Podle jejich zdrojů
Talos vlastně nebyl Nordem, ale Bretoncem,
který mládí trávil ve Skyrimu.

Není třeba opakovat,
že debaty kolem Talose pokračují. Ale skutečně zajímavé je to, že i po jeho smrti obyvatelé
Tamrielu prolévají krev kvůli muži, který po tomto světě
kráčel před 400 lety. Pokud cesta k božství vede
skrz tvarování světa pomocí vlivu, Talos je tím největším
bohem, který kdy žil. Říká se, že život člověka
se měří jeho skutky.

V tom případě byl
Talos Bouřná koruna víc než člověkem. Aspoň tolik se ví. Zbytek záleží na vašem uvážení. Božství je předmětem mnoha dohadů, avšak ne v určitých kruzích. Tři pozoruhodní jedinci
kdysi získali moc bohů. Jejich moc byla tak obrovská, že i neústupný Tiber Septim
se střetu s nimi vyhnul.

Ale to je příběh na další den. Překlad: Mithril
www.videacesky.cz