Pád a Rudý rok

Život v Tamrielu jste si zkusili po svém, ale co takhle si říct víc o příběhu? Abyste se dostali k srdci příběhu, musíte se vrátit na počátek. ČÁST 3
PÁD TRIBUNÁLU Blížil se pád Tribunálu. Nenastal zničehonic,
vše se dělo postupně. Dagoth Ur se probudil ze svého spánku.

Konečně si uzdravil všechna
zranění způsobená v bitvě o Rudou horu. Zabránil Tribunálu
v přístupu k Lorkhanově srdci, a tím ho odřízl od zdroje jejich moci. Moc Tribunálu začala upadat, když Dagoth Urovo zlo
začalo prostupovat Rudou horou a celým Morrowindem. Toto zlo na sebe vzalo
podobu zuřivých morových bouří a hrozivých šílených nočních můr.

Mělo to podlomit
mysl každého temného elfa. Mnoho Dunmerů, kteří se báli
svých vlastních snů, zešílelo a bylo pobízeno k cestě k Rudé hoře. Zde slíbili věrnost
odpadlému Dagothovu Šestému rodu. Tito Temní elfové
dokonce překročili Zeď duchů, která byla Tribunálem vztyčena, aby zastavila Dagothovu
rostoucí temnou zlobu. Těch pár Temných elfů,
kteří se z druhé strany zdi vrátili, byli pokřiveni Dagoth Urovou zlobou.

Stali se poslušnými akolyty Šestého rodu a posly Lorda Dagotha
na jihu kontinentu. Mezitím, uprostřed tohoto chaosu, se začaly Morrowindem šířit povídačky. Temní elfové si šeptali o cizinci, který systematicky plnil proroctví předvídající pád Tribunálu.

Proroctví o smrtelníkovi, který sjednotí Pět velkých rodů
a kmeny Popelavých lidí, přesně jak věštba říká. Lid Morrowindu věřil, že mu tento hrdina přinese vykoupení. Tento hrdina byl
znovuzrozením Lorda Nerevara. Situace Tribunálu se znatelně zhoršila, když jim agenti Šestého rodu ukradli dva ze tří nástrojů Kagrenaka.

Po odtržení od Lorkhanova srdce bylo jasné, že je Tribunál čím dál slabší. Zatímco jejich moc každým dnem mizela, začaly se o Tribunálu šířit drby. Odpadlí kněží napsali
svazek o učení Tribunálu a o tom, jak tři dříve
smrtelní bohové Morrowindu klamali Dunmery tím,
že je učili upravené dějiny.

Popelavý lid věřil tomu,
že se Tribunál dostal k moci oklamáním Nerevara a jeho zabitím
při dávné bitvě o Rudou horu. Tato víra je v ostrém kontrastu s tím, co chrám Tribunálu učil lid Morrowindu. Temní elfové si začali šeptat o tom, že je jejich Tribunál
ve skutečnosti falešným. Tribunál vytvořený skrz lži a klam.

Ať už byly tyto drby pravdivé nebo ne, to, že se vůbec začaly šířit, může být ukázkou toho, jak Morrowind začal
ztrácet víru ve své vládce. V tuto dobu Vivec povolal
Nerevarina do svého paláce, ze kterého bděle
sledoval lid Morrowindu. Existují důkazy naznačující, že spolu Vivec
a dobrodruh dlouze mluvili.

Nejen o strategii k porážce Šestého rodu, ale i o lásce, ztrátách,
strachu, oběti a výčitkách. Nakonec Vivec
o tomto dobrodruhovi prohlásil, že je skutečně
znovuzrozením Indorila Nerevara. A když mu předal rukavice Wrathguard, Nerevarin opustil Lorda Viveca s tím, že zničí chaos, který ohrožuje Dunmery. Hrdina z Morrowindu se vydal k Rudé hoře a naposledy Kagrenakovými
nástroji udeřil do Lorkhanova srdce.

Díky tomu zničil
moc Dagoth Ura nad Temnými elfy. Když Nerevarin zlomil pouto
živící moc Dagoth Ura, stalo se to, že pouto živící moc
Tribunálu také vymizelo. Toho dne tři smrtelní
bohové začali umírat. Ve svém šílenství a smutku, při představě
smrtelnosti po tisíciletích nesmrtelnosti, se Almalexia vydala
do Mechanického města Sotha Sila a za pomoci zmanipulovaného Nerevarina
zabila svého dřívějšího spojence.

Říká se, že když se Nerevarine
vydal k tělu Sotha Sila, byl Almalexií napaden a byl donucen ji zabít. Mnoho lidí tvrdí, že v tento
moment se proroctví o Nerevarinovi naplnilo. Daedrická princezna Azura se hrdinovi zjevila a promluvila. Vedl sis skvěle, smrtelníku. Smrt Almalexie
je prospěšná celému Morrowindu, ačkoliv může nějakou
dobu trvat, než to pochopí.

Brzy by zradila Dunmery stejně,
jako zradila ty, které milovala. Bylo to jejím prokletím i zkázou. Netruchli pro Sotha Sila. Svou smrtelnost ztratil už dávno. Věřím, že smrt
pro něj byla vysvobozením. Tito bohové vládli mocí,
kterou žádný smrtelník nikdy neměl mít. Tvá práce v Morrowindu
není hotova, Nerevarine.

Vivec stále žije,
ale věřím, že se jeho čas krátí. Chraň můj lid. Chraň tuto zem. Obloha nad Mournholdem je opět jasná. Nechť tento lid již netrpí. Nyní běž, smrtelníku. Naplň svůj osud
a kráčej s mým požehnáním. Takto se temné proroctví Azury naplnilo.

S pádem Tribunálu prodělal život
v Morrowindu drastickou změnu, která začala být známa
pod názvem Rudý rok. Šílený bůh Sheogorath kdysi seslal
velký měsíc Baar Dau na Viveca. Ten ho zmrazil před dopadem
na jeho chrám ve městě Vivec. Zde se vznášel stovky let. Fungoval jako vězení,
ze kterého se nedalo uniknout. Měsíc se zde vznášel
jako symbol Vivecovy moci a jako hrozba toho,
co by mohlo Morrowind postihnout, kdyby ho Dunmeři přestali uctívat.

Když byl Vivec pryč, měsíc opět ohrožoval
životy Dunmerů žijících pod ním. Chrám shromáždil ty nejmocnější mágy, ale ti byli schopni pád zastavit jen za hrozivou cenu mnoha duší, které napájely kouzelný stroj,
jenž držel měsíc na místě.

Když láska Temné elfky
vedla ke zničení přístroje, Baar Dau se dal do pohybu
a dopadl na městský chrám. Nárazová vlna vzniklá srážkou vesmírných
těles zapříčinila erupci Rudé hory. To vedlo k vypálení
mnoha měst v jejím okolí. Zkáza byla téměř dokonalá. Dunmeři byli zdecimováni a to byla vzácná příležitost
pro rozzuřené Argoniany z Černých močálů. Ti po tisíce let sloužili
jako otroci Temných elfů.

A jak už to s otroky
a jejich pány bývá, Argoniané zpřetrhali otrocká pouta a zabili každého Temného elfa v dohledu. Morrowind se hroutil
a začínal být pouze vzpomínkou. Dunmeři, kteří si
užívali tisíce let prosperity, byli vyhnáni do zbytku Tamrielu. Usídlili se v Císařském městě,
a dokonce i ve Skyrimu. Bez moci Almalexie, Viveca a Sotha Sila podstoupili Temní elfové změnu
náboženství známou jako Napravení.

Následovníci původních
dunmerských předků, daedrických princů, byli velmi dlouho utlačováni těmi, kteří uctívali Tribunál a kteří odmítali
svrchovanost Azury, Mefaly a Boethie. Nyní však mohli začít
prohlašovat, že uctívání Tribunálu bylo výsledkem falešného učení. Rychle začali vychvalovat Popelavý lid, který zůstal věrný Daedrickým princům, i když všichni ostatní uctívali Tribunál.

Sotha Sil, Almalexie a Vivec budou
od nynějška známi jako Falešný tribunál. Rod Indoril, který byl během
vlády Tribunálu tím nejvýznamnějším, byl nyní téměř bezmocný a byl považován jen
za prodlouženou ruku Nového chrámu. Tím končí příběh
vzestupu a pádu Tribunálu. Ilustruje morální
nebezpečí touhy po nadvládě.

Avšak touha po moci
je v myslích smrtelníků věčná. Bude se znovu a znovu objevovat. Stejně jako u obávané
Vlčí královny ze Samoty. Její touha po moci ji zavedla
na temnou cestu nekromancie. Nestálo ji to jen život, ale i věčné zatracení duše. Ale to je příběh na další den. Překlad: Mithril
www.videacesky.cz