Talos - Cesta k moci

Tamriel, v jazyce Altmerů Krása úsvitu, v dračím jazyce Taazokaan, je kontinent, na kterém se odehrávají
všechny hry The Elder Scrolls. Je domovem mnoha rozličných ras
a ještě více konfliktů. Na Tamrielu se odehrálo
mnoho dobrodružství. Život v Tamrielu jste si zkusili po svém, ale co takhle si říct víc o příběhu? Abyste se dostali k srdci příběhu, musíte se vrátit na počátek.

ČÁST 2
VZESTUP K MOCI Světí vždy účel prostředky? Může být smrt tisíců bezvýznamná, pokud pomůže dosáhnout trvalého míru? Trvalý mír je ušlechtilý cíl, ale kdy je krvavá
cena už příliš vysoká? Člověk, který na sebe
dokázal vzít takové břímě, se stal více než člověkem.

Překročil práh
mezi smrtelností a božstvím. Alespoň ve své vlastní mysli a mysli jeho lidu. Je druhý věk, rok 854. Čerstvě korunovaný Tiber Septim
sedí na Rubínovém trůnu v Cyrodiilu, který si zabral právem dobyvatele. Generál Talos už neexistuje.

Tiber Septim se tohoto jména
vzdal dne, kdy byl jeho král zavražděn a on usedl na císařský trůn. Tento mladý císař toho za svůj
život na Tamrielu už hodně dokázal, ale jak víme, příběh teprve začíná. Šedovousí předpověděli,
že Drakorozený započne zlatý věk Tamrielu, ale jelikož byl pořezán na hrdle, Dovahkiin ztratil svou schopnost Hlasu a jeho sen o sjednoceném
Tamrielu se zdál velice vzdálený.

Od pádu druhého císařství lidí,
od něhož uplynulo už 400 let, Tamriel zažíval nekonečnou válku. Nazývali toto období
Bezvládím, temným věkem. Menší království a krvežízniví
tyranové terorizovali zemi a jak hráli své politické hry, celé generace neznaly
nic jiného než tento chaos. Asi před 300 lety se někteří
snažili z tohoto chaosu dostat. Zformovaly se aliance
Daggerfall, Dominion a Pact.

Ukázalo se, že to byl
jen organizovaný masakr, kde bezpočet rádoby
hrdinů umíral pro budoucnost, která si je nebude pamatovat. V tomto chaosu
a bez možnosti použít thu'um by si jeden myslel, že Tiber Septim
po zbytek života vládl pouze Cyrodiilu a zanechal ostatní
provincie ve svých bojůvkách. Ale Tiber Septim
v něm vycítil příležitost. V následujících letech se Tiber
Septim snažil připojit okolní národy do své nové říše.

Ale Tiber sám už nikdy
na bojiště nevstoupil, ač některé zprávy tvrdí něco jiného. Ne, Tiber Septim používal
tu nejmocnější zbraň, která mu zůstala. Jeho mysl. Talos už nepotřeboval Křik
k upoutání pozornosti nepřátel. Císařská legie byla jeho hlasem. Během první fáze jeho tažení se Tiber Septim zaměřil na Skyrim.

Na zem jeho mládí. Jelikož sloužil mnoha jarlům,
znal Skyrim lépe než ostatní provincie. Jako Drakorozenému
mu Nordi přísahali věrnost. Bylo tomu tak
na počátku druhého císařství a teď znovu
i na počátku třetího císařství. O Tiberově dobytí Skyrimu
je toho známo velmi málo. Většina lidí věří, že Nordi
Talosovi přísahali věrnost dříve, než jeho armáda
do provincie vůbec dorazila.

Díky jeho mládí ve Skyrimu předpokládáme, že Nordi brali Tibera Septima
jako jednoho z nich. I dnes mnoho Nordů odmítá
používat jeho císařské jméno. Stále ho nazývají Talosem, synem Atmory. Jestli byla při dobývání
Skyrimu prolita krev je irelevantní. Výsledek byl stejný. Nordi se postavili za generála Talose.

A společně s dětmi Skyrimu se Císařská legie
přes noc nevídaně rozrostla. Když se Skyrim připojil
ke svým příbuzným z Cyrodiilu, základy třetího císařství
začaly nabírat jasné obrysy. Hned poté se Tiber Septim
zaměřil na High Rock, domov Bretonců. Tiber znal High Rock dobře a věděl,
že na společný odpor je příliš nejednotný. Šlechtické rodiny z High Rocku
už odpradávna vedly místní války. I čelem ke společné hrozbě
se staré zvyky nezapomněly.

Malá království byla Císařskou
legií podrobována tak rychle, že tato dobyvačná výprava se
do dějin zapsala jen krátkou zmínkou. Dokonce i hlavní přístavní město Wayrest bylo dobyto jedním překvapivým útokem, vedeným Richtonem
a jeho císařským loďstvem. Protože se Skyrim a High Rock dostali
pod Císařovu nadvládu tak rychle, císařství Tibera Septima
se už nezdálo jako sen, ale jako nevyhnutelná věc.

Avšak další provincie v řadě byl úplně jiný příběh. Hammerfell a jeho válečnický lid úspěšně vzdoroval všem
formám císařské invaze. I spojením sil Cyrodiilu,
Skyrimu a High Rocku, velekrál Thassad II. nedovolil
rozšíření Císařství na jeho území. Avšak po jeho smrti, roku 862, začal Hammerfell
ukazovat stopy slabosti.

Podobně jako v High Rocku,
slabinou Hammerfellu byla politika. Po smrti velekrále se rozhořel starý spor
mezi Předky a Korunami. Redgardi spolu začali válčit. A protože Tiber Septim
byl moudrým vojenským taktikem, využil příležitosti
přinést do Hammerfellu mír. Předci, kteří byli vždy
otevřenější frakcí v Hammerfellu, uzavřeli s Tiberem Septimem dohodu.

Výměnou za menší teritoriální ústupky se Císařští s Předky
spojili a Koruny rozdrtili. I tak oslabené Koruny
se císařským silám statečně bránily. Avšak nakonec byly
zahnány do Stros M'Kai. Bitva o Stros M'Kai
byla skutečně obří bitvou. Impozantní císařské námořnictvo
se střetlo s legendárním loďstvem Yokuďanů, aby rozhodlo o osudu Hammerfellu. Admirál Richton, který teprve
předchozí rok dokázal dobýt Wayrest, císařské loďstvo vedl brilantně.

Ale ani on by sám
nedokázal Redgardy porazit. K úplné porážce
Korun bylo třeba něco víc. To něco víc byl rudý drak, který byl věrným
společníkem Tibera Septima. Rudý drak byl nazýván
drahokamem v císařské koruně. Ale ve skutečnosti
byl tou nejsilnější zbraní, kterou Císařští tehdy měli.

V zuřícím ohnivém peklu rudý drak spálil flotilu Yokuďanů a bitva o Stros M'Kai byla u konce. Když byly Koruny poraženy,
Richton se zaměřil na Předky a ovládl celý Hammerfell. Ustanovil několik guvernérů,
kteří vládli částem provincie, a Hammerfell se dostal
pod nadvládu Císařství. Ale netrvalo to dlouho.

O pár měsíců se Redgardi vzbouřili a Tiber Septim musel
podepsat dohodu Stros M'Kai, která Redgardům
zajišťovala zvláštní přístup. Redgardi poté
už nebyli Císařství podřízeni, byl to spíš jistý druh partnerství. Hammerfell nakonec
nedobyly císařské jednotky, ale slib a slovo
samotného Tibera Septima. Nedobytné.

Bažiny Černého močálu
získaly reputaci krutého místa dávno předtím, než se je
Tiber Septim rozhodl připojit k Císařství. Tyto bažiny měly tak temnou pověst, že i Tiber Septim se pořádně rozmyslel, než do této provincie vyslal svou legii. Avšak nakonec Tiber uspěl a dobyl zemi Argonianů. Dobyl je ale trochu silné slovo.

Císařská legie území
na okraji Močálu dobyla snadno, ale Tiber se moudře rozhodl vyhnout
strategicky nedůležitému srdci bažiny. Císařství by ji stejně nevyužilo. Argoniané ve vnitrozemí
byli necháni na pokoji a na oplátku nechali
na pokoji Císařské na okraji. V této době Tiber Septim upřel
svůj zrak na kočičí lid Elsweyru. Khajiité byli starobylou rasou. Když pomineme Aldmerské dominium, nikdy nikomu nepřísahali věrnost.

Na okraji provincie vypukly boje,
ale byly brzy ukončeny. Khajiité by se k Císařství
klidně připojili, ale začlenění by
se bránili do posledního dechu. Pokud chtěl Tiber
připojit Elsweyr k Císařství, musel přijít
s oboustranně výhodnou dohodou. Khajiité nadevše ctili
svého duchovního vůdce, Hřívu. S touto znalostí se Tiber
Septim rozhodl připojit Elsweyr, ale zanechal
mu všechny náboženské svobody.

Když byly jejich zájmy ochráněny, Khajiité zpřetrhali všechny
zbývající vazby s Dominiem a přidali se k lidu Císařství. Když dobyl provincie
lidí i zvířecích lidí, Drak ze severu se rozhodl
zaměřit na elfské provincie. Mnoho lidí by něco
takového považovalo za nemožné, ale Tiber Septim takové slovo neznal.

Začal s nezbytnými
přípravami k invazi do Morrowindu. Domova Temných elfů. Generálové nebyli zrovna optimističtí, když zvažovali šance Císařské
legie na jeho podrobení. Tiber začal tajně vyjednávat s jedním božským vládcem Morrowindu. S Vivecem Pěvcem. Dohoda, která vzešla
z těchto setkání, je známa jako Příměří.

Kromě mnoha záruk a slibů,
které Dunmerům zaručily vlastní vládu, Příměří Tiberovi zajistilo Numidia. Byl to mocný trpasličí golem, schopný zničit
celé nepřátelské armády. Ovšem bez zdroje energie
a ovládání byl k ničemu. Nyní přichází jedno
z nejzáhadnějších období válečného tažení Tibera Septima. Podle nejrozšířenější legendy to byl Zurin Arctus,
Septimův císařský bitevní mág, který se pokusil najít
způsob, jak golema zprovoznit.

Tento pokus vyústil ve vznik Totemu, zařízení, které Numidia ovládalo. Posledním problémem bylo
najít dostatečný zdroj energie, který by golema přivedl k životu. Vznikla Mantella. Kámen duší neuvěřitelné síly,
který dokázal Numidia napájet.

Bylo to téměř perfektní zařízení,
ale potřebovalo pohltit duši mocné bytosti. Jak přesně Tiber
našel dostatečně mocnou duši, která by Mantellu
naplnila, bylo zapomenuto. Existuje několik protichůdných příběhů. Výsledkem však bylo oživení
té nejmocnější zbraně na Tamrielu. Měděného boha. Tiber Septim věděl, že je jeho osudem sjednotit celý Tamriel do císařství, kde vedle sebe
budou žít lidé, elfové i zvířecí lidé.

Do teď se tento sen
zdál opravdu jen jako snem. Nedosažitelným snem. Tiber se rozhodl pokračovat. To provincie starobylých
a vyspělých elfů Valenwood a Summerset dělaly jeho sen tak nesplnitelný. Jejich pokročilé zbraně
a skvělé námořnictvo by byly Tiberovou zkázou,
pokud by se je rozhodl napadnout.

Ovšem s Měděným bohem
po jeho boku se nic nezdálo nemožné. Možná bohové chtěli vidět Tamriel
sjednocený pod třetím císařstvím, protože pokaždé, když Tiber
Septim čelil něčemu nemožnému, dostal prostředky k překonání překážky. Jak přesně Tiber
Numidia použil není známo. Ale ví se, že ho využil efektivně. Následující rok se elfové
utápěli ve své vlastní krvi. Byli poraženi, složili zbraně a slíbili věrnost
Talosovi Bouřné koruně, dědici rozdělených králů a Drakorozenému.

V tento moment se naplnil osud lidí. Císař Tiber Septim
vyhlásil konec druhého věku a úsvit třetího věku. Lidé, elfové i zvířecí lidé budou stát po svém boku
v tom nejvýznamnějším věku v jinak chaotických dějinách Tamrielu.

Byl to zlatý věk. Avšak Tiber Septim způsobil to, že na Tamrielu protekla
obrovská spousta krve. Světí účel prostředky? Někteří s tím budou
souhlasit a pasují ho na boha. Někteří souhlasit nebudou a budou
Tibera Septima proklínat až do své smrti. Ale to je příběh na další den. Překlad: Mithril
www.videacesky.cz