Zpět na seznamSvět TES3.6 (15 hodnocení)
MithrilPublikováno: 11 let
Načítám přehrávač...
Zapřísáhlí
10:01
7.7K zhlédnutí
V tomto díle světa The Elder Scrolls se podíváme na národ divochů, který se snaží osvobodit Pláně od všech cizinců. Se Zapřísáhlími jste se ve Skyrimu mohli setkat, avšak jaká je jejich historie a jejich důvody k boji?
Sérii The Elder Scrolls
jste si zažili po svém, ale co takhle si říct víc o příběhu? Abyste se dostali k srdci příběhu, musíte se vrátit na počátek. ČERVENÝ OREL
ZAPŘÍSÁHLÍ Z PLÁNÍ Jsou popisováni jako divocí válečníci, kteří se po Pláních prohání
s bojovým řevem na rtech, ale také jako nespatření anarchisté,
kteří kují plány v tajnosti a útočí ze stínů.
Avšak co se skutečně ví
o vzbouřencích známých jako Zapřísáhlí? Odkud přišli? Co chtějí? A jak se z rozprášených
poražených vzbouřenců stali dnešní vysoce
organizovaní rebelové? Před tisíci lety se na území,
které je známo jako Roztříštěné hory, narodilo dítě, které mělo být
podle proroctví skvělým bojovníkem a vládcem lidu.
Jmenoval se Faolan,
což znamená Červený orel. Proroctví se naplnilo
a Faolan se stal mocným vůdcem, který sjednotil
tehdejších Deset králů Plání. Svou zástavou s Červeným orlem
bude znám široko daleko pro svou odvahu a dravost v bitvě. Vše bylo na čas v poklidu,
dokud císařovna Hestra z Cyrodiilu nenapadla Pláně
ve jménu Alessiina císařství.
Jeden po druhém králové Plání
poklekli, nebo byli zmasakrováni společně s těmi,
kteří jim zůstali věrní. Avšak Červený orel se nevzdal. Během let shromáždil lid z Plání, který
s cizinci bojoval za pomoci lstí a chytrosti. Avšak čím víc úderů
uštědřil císařským silám, tím více jich přicházelo bojovat. Bojoval vším, čím mohl. A když už mu nic nezbylo,
vyřízl si z hrudi srdce, které nabídl jako oběť vranici, výměnou za sílu k porážce nepřátel.
Díky tomu se Faolan
stal nástrojem pomsty a seslal na lid Císařství zkázu. Se svým ohnivým mečem
čelil Hestře a její armádě. A všech tisíc bojovníků
za jediný den zabil. Nakonec však svým zraněním podlehl. Ale ještě předtím svůj mocný meč
předal lidu z Plání se slibem, že až budou z Plání vyhnáni
všichni cizinci, povstane, vrátí se a bude svůj lid opět vést.
Čas běžel a lid z Plání vyčkával
až do velké války ve 4. věku. Během konfliktu mezi Císařstvím
Tituse Meda a Aldmerským dominiem byly všechny jednotky
z celé země povolány do boje. To platilo i pro
většinu posádky na Pláních, která sídlila v nedalekém městě Markarath. Po mnoho staletí se Bretonci z High Rocku mísili s Nordy se Skyrimu.
Časem si vytvořili vlastní
pokrevní linii a kulturu, která byla založena
na tradicích Bretonců i Nordů. Avšak nepatřili ani k jedné rase. Během spousty let
docházelo k rozmíškám, především kvůli zlatým
a stříbrným dolům na území Plání. Tato rasa lidí z Plání
začala Nordy nenávidět. Považovali je za okupanty, kteří kradou zdroje patřící
synům a dcerám Plání.
Chtěli z území vyhnat
všechny, až na svůj lid, stejně jako to před tisíce lety
udělali pod zástavou Červeného orla. Když byla většina vojáků z Markarthu
převelena do bojů s Thalmorem, toto město krutý
lid z Plání bez problému dobyl. Ti na město zaútočili zevnitř a brzy
se k nim přidali ostatní členové z okolí. Lid z Plání vyhnal Nordy
a vládl městu po dobu dvou let. Kvůli velké válce
nemělo Císařství volné jednotky, které by se se vzbouřenci vypořádaly.
Vstoupil do toho
Ulfrik Bouřný háv, Syn Skyrimu a válečný hrdina. Jako čerstvý jarl Větrného žlebu byl požádán jarlem Igmundem o pomoc
při opětovném dobytí města Martkarth. Ulfrik a jeho vojáci, kteří budou brzy známí jako Bouřné hávy, zaútočili na město v jednom krvavém útoku, který vešel ve známost
jako Markarthský incident.
Vůdce lidu z Plání Madanach
byl zajat, ale ne popraven, ve víře, že je cennější jako živý
zajatec než jako mrtvý mučedník. Ostatní byli vyhnáni do kopců,
kde se spojili s Bretonci, kteří masakr viděli
nebo při něm ztratili své milované. Tito Bretonci se rozhodli
připojil k tomuto lidu z Plání a pozvednout zbraně proti dobyvatelům, stejně jako kdysi jejich
hrdina Faolan Červený orel.
Zapřísáhlí jsou odhodláni vyhnat všechny cizince
ze země svých předků. Stali se mistry v záškodnickém boji a v teroristických útocích,
které mají zasít strach do srdcí Nordů
i ostatních nebretonských obyvatel. Zapřísáhlí byli velice
nebezpečnou hrozbou městu Markarath a jeho okolí. Byli rozdrobeni
na množství nezávislých buněk a věřili se, že se jim povedlo
infiltrovat mezi obyvatele města.
Oblékáním i chováním
se vmísili do společnosti, což bylo v rozporu
s jejich běžným vzezřením neotesaných barbarů
s kostěnými zbraněmi. To vše kvůli možnosti zasívat
chaos uvnitř nepřátelského města. Především rodina
Stříbrokrevných se snažila o to, aby odhalila Zapřísáhlé a jejich agenty. Měli totiž spojenectví
s Ulfrikem Bouřným hávem.
Mnoho lovců odměň se živilo tím,
že odhalovali Zapřísáhlé a jejich agenty, načež je předvedli spravedlnosti. Někteří věří,
že Zapřísáhlí nezůstali pozadu a dosazovali své skryté agenty
do jejich společností i rodinného sídla. Zde čekali na příležitost zničit
rod Stříbrokrevných zevnitř. To, že se byli schopni bez povšimnutí
vmísit do běžného života Markarthu, je náznakem toho, že by se jednou mohl
odehrát další Markarthský incident.
Zapřísáhlí jsou fanatickými
zastánci jakéhosi náboženství a uctívají několik Daeder,
které nazývají Et'ada, nebo Staří bohové. Myslitelé věří, že to jsou
ve skutečnosti Azura a Hircine, Lovec. Vyšší Zapřísáhlí prý sami sebe světí tím, že své srdce obětují posvátným vranicím. Na oplátku se stanou
nezastavitelnou silou, stejně jako kdysi Faolan. Tyto magické rituály
přemění běžného Zapřísáhlého na zosobnění odplaty.
Na Šípková srdce. Jsou to částečně nemrtvá stvoření, která bojují buď na blízko, nebo kouzly, jsou to vždy muži
a vždy jsou smrtelně nebezpeční. Ačkoliv jich není mnoho, jejich touha vyhnat
cizince z Plání je fanatická. Když zkombinují mocnou magii
a silné zbraně, které mají k dispozici, jsou Zapřísáhlí velmi
vážným nebezpečím.
S odvážnějšími a nebezpečnějšími útoky chtějí dosáhnout dne, kdy všichni
cizinci budou mrtví nebo vyhnaní. Toho dne se obávaný Červený orel vrátí a povede svůj lid k bohatství a moci. Avšak mezitím musí žít
v harmonii se zemí svých předků. Loví jako jejich praotcové, v duchu jejich hlavního boha Hircina.
Jeho divoká povaha se odráží
v nezkrotném duchu Zapřísáhlých. Legenda o daedrickém princi Hircinovi je příběhem o lovu a divoké bestii, která číhá v hlubinách
duše každého člověka. Ale to je příběh na další den. Překlad: Mithril
www.videacesky.cz
jste si zažili po svém, ale co takhle si říct víc o příběhu? Abyste se dostali k srdci příběhu, musíte se vrátit na počátek. ČERVENÝ OREL
ZAPŘÍSÁHLÍ Z PLÁNÍ Jsou popisováni jako divocí válečníci, kteří se po Pláních prohání
s bojovým řevem na rtech, ale také jako nespatření anarchisté,
kteří kují plány v tajnosti a útočí ze stínů.
Avšak co se skutečně ví
o vzbouřencích známých jako Zapřísáhlí? Odkud přišli? Co chtějí? A jak se z rozprášených
poražených vzbouřenců stali dnešní vysoce
organizovaní rebelové? Před tisíci lety se na území,
které je známo jako Roztříštěné hory, narodilo dítě, které mělo být
podle proroctví skvělým bojovníkem a vládcem lidu.
Jmenoval se Faolan,
což znamená Červený orel. Proroctví se naplnilo
a Faolan se stal mocným vůdcem, který sjednotil
tehdejších Deset králů Plání. Svou zástavou s Červeným orlem
bude znám široko daleko pro svou odvahu a dravost v bitvě. Vše bylo na čas v poklidu,
dokud císařovna Hestra z Cyrodiilu nenapadla Pláně
ve jménu Alessiina císařství.
Jeden po druhém králové Plání
poklekli, nebo byli zmasakrováni společně s těmi,
kteří jim zůstali věrní. Avšak Červený orel se nevzdal. Během let shromáždil lid z Plání, který
s cizinci bojoval za pomoci lstí a chytrosti. Avšak čím víc úderů
uštědřil císařským silám, tím více jich přicházelo bojovat. Bojoval vším, čím mohl. A když už mu nic nezbylo,
vyřízl si z hrudi srdce, které nabídl jako oběť vranici, výměnou za sílu k porážce nepřátel.
Díky tomu se Faolan
stal nástrojem pomsty a seslal na lid Císařství zkázu. Se svým ohnivým mečem
čelil Hestře a její armádě. A všech tisíc bojovníků
za jediný den zabil. Nakonec však svým zraněním podlehl. Ale ještě předtím svůj mocný meč
předal lidu z Plání se slibem, že až budou z Plání vyhnáni
všichni cizinci, povstane, vrátí se a bude svůj lid opět vést.
Čas běžel a lid z Plání vyčkával
až do velké války ve 4. věku. Během konfliktu mezi Císařstvím
Tituse Meda a Aldmerským dominiem byly všechny jednotky
z celé země povolány do boje. To platilo i pro
většinu posádky na Pláních, která sídlila v nedalekém městě Markarath. Po mnoho staletí se Bretonci z High Rocku mísili s Nordy se Skyrimu.
Časem si vytvořili vlastní
pokrevní linii a kulturu, která byla založena
na tradicích Bretonců i Nordů. Avšak nepatřili ani k jedné rase. Během spousty let
docházelo k rozmíškám, především kvůli zlatým
a stříbrným dolům na území Plání. Tato rasa lidí z Plání
začala Nordy nenávidět. Považovali je za okupanty, kteří kradou zdroje patřící
synům a dcerám Plání.
Chtěli z území vyhnat
všechny, až na svůj lid, stejně jako to před tisíce lety
udělali pod zástavou Červeného orla. Když byla většina vojáků z Markarthu
převelena do bojů s Thalmorem, toto město krutý
lid z Plání bez problému dobyl. Ti na město zaútočili zevnitř a brzy
se k nim přidali ostatní členové z okolí. Lid z Plání vyhnal Nordy
a vládl městu po dobu dvou let. Kvůli velké válce
nemělo Císařství volné jednotky, které by se se vzbouřenci vypořádaly.
Vstoupil do toho
Ulfrik Bouřný háv, Syn Skyrimu a válečný hrdina. Jako čerstvý jarl Větrného žlebu byl požádán jarlem Igmundem o pomoc
při opětovném dobytí města Martkarth. Ulfrik a jeho vojáci, kteří budou brzy známí jako Bouřné hávy, zaútočili na město v jednom krvavém útoku, který vešel ve známost
jako Markarthský incident.
Vůdce lidu z Plání Madanach
byl zajat, ale ne popraven, ve víře, že je cennější jako živý
zajatec než jako mrtvý mučedník. Ostatní byli vyhnáni do kopců,
kde se spojili s Bretonci, kteří masakr viděli
nebo při něm ztratili své milované. Tito Bretonci se rozhodli
připojil k tomuto lidu z Plání a pozvednout zbraně proti dobyvatelům, stejně jako kdysi jejich
hrdina Faolan Červený orel.
Zapřísáhlí jsou odhodláni vyhnat všechny cizince
ze země svých předků. Stali se mistry v záškodnickém boji a v teroristických útocích,
které mají zasít strach do srdcí Nordů
i ostatních nebretonských obyvatel. Zapřísáhlí byli velice
nebezpečnou hrozbou městu Markarath a jeho okolí. Byli rozdrobeni
na množství nezávislých buněk a věřili se, že se jim povedlo
infiltrovat mezi obyvatele města.
Oblékáním i chováním
se vmísili do společnosti, což bylo v rozporu
s jejich běžným vzezřením neotesaných barbarů
s kostěnými zbraněmi. To vše kvůli možnosti zasívat
chaos uvnitř nepřátelského města. Především rodina
Stříbrokrevných se snažila o to, aby odhalila Zapřísáhlé a jejich agenty. Měli totiž spojenectví
s Ulfrikem Bouřným hávem.
Mnoho lovců odměň se živilo tím,
že odhalovali Zapřísáhlé a jejich agenty, načež je předvedli spravedlnosti. Někteří věří,
že Zapřísáhlí nezůstali pozadu a dosazovali své skryté agenty
do jejich společností i rodinného sídla. Zde čekali na příležitost zničit
rod Stříbrokrevných zevnitř. To, že se byli schopni bez povšimnutí
vmísit do běžného života Markarthu, je náznakem toho, že by se jednou mohl
odehrát další Markarthský incident.
Zapřísáhlí jsou fanatickými
zastánci jakéhosi náboženství a uctívají několik Daeder,
které nazývají Et'ada, nebo Staří bohové. Myslitelé věří, že to jsou
ve skutečnosti Azura a Hircine, Lovec. Vyšší Zapřísáhlí prý sami sebe světí tím, že své srdce obětují posvátným vranicím. Na oplátku se stanou
nezastavitelnou silou, stejně jako kdysi Faolan. Tyto magické rituály
přemění běžného Zapřísáhlého na zosobnění odplaty.
Na Šípková srdce. Jsou to částečně nemrtvá stvoření, která bojují buď na blízko, nebo kouzly, jsou to vždy muži
a vždy jsou smrtelně nebezpeční. Ačkoliv jich není mnoho, jejich touha vyhnat
cizince z Plání je fanatická. Když zkombinují mocnou magii
a silné zbraně, které mají k dispozici, jsou Zapřísáhlí velmi
vážným nebezpečím.
S odvážnějšími a nebezpečnějšími útoky chtějí dosáhnout dne, kdy všichni
cizinci budou mrtví nebo vyhnaní. Toho dne se obávaný Červený orel vrátí a povede svůj lid k bohatství a moci. Avšak mezitím musí žít
v harmonii se zemí svých předků. Loví jako jejich praotcové, v duchu jejich hlavního boha Hircina.
Jeho divoká povaha se odráží
v nezkrotném duchu Zapřísáhlých. Legenda o daedrickém princi Hircinovi je příběhem o lovu a divoké bestii, která číhá v hlubinách
duše každého člověka. Ale to je příběh na další den. Překlad: Mithril
www.videacesky.cz
Komentáře
Žádné komentářeBuďte první, kdo napíše komentář





