Překlad a adaptace třetího ZaklínačeWitcher Documentary

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 10
94 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:56
Počet zobrazení:6 470

Lokalizace hry do cizího jazyka není jen tak. Napadlo by vás třeba, že by jedním z problémů při lokalizaci mohl být holý zadek Yennefer? Nebo že při adaptaci pro asijský trh bude potřeba cenzurovat vnitřnosti? A které chyby se dostaly do vydané verze hry? O tom i mnohém dalším se dozvíme v předposledním díle dokumentu o videoherním Zaklínači.

Přepis titulků

Následující epizoda prozrazuje část zápletky Zaklínače 3. Doporučujeme dokončit hlavní dějovou linku, než toto video zhlédnete. Překlad: Xardass www.videacesky.cz Janku? Neboj se. Hledám ženu s popelavými vlasy. Viděl jsi ji? Pověz mi všechno od začátku. Kde jsi ji viděl?

Co dělala? Je to pro mě důležité. Proč ne? Co se děje? Nemůžeš mluvit? Proč? Přišel jsi o hlas? Můžu ti nějak pomoct? Dnes se podíváme na dvě části herní produkce, o kterých se moc často nemluví, přestože jsou naprosto nezbytné pro herní prožitek milionů hráčů.

Proces, kdy vezmete hru napsanou v jednom jazyce a převedete ji do jiného. Říkáme tomu lokalizace a adaptace. Aby hra byla lokalizována, musí být přeložena do místního jazyka. V případě Zaklínače to znamená překlad tisíců stránek dialogů a nahrání stovek dabingových sezení v několika jazycích. Ale jednoduchý překlad z polské verze by nestačil. Zde přichází na řadu adaptace. Adaptace je proces, který zajišťuje, že idiomy, kulturní narážky a zdrojový materiál jsou ve všech verzích relevantní, ať už hráč hraje kdekoliv.

NALEZENO V PŘEKLADU Jmenuji se Ainara Echaniz a jsem projektová manažerka lokalizace. A já jsem Mikołaj Szwed a jsem producent lokalizace. Můj šéf. Pro lidi, kteří neví, co je to lokalizace, můžete vysvětlit, v čem spočívá vaše práce?

Zajišťujeme, že se hra dá hrát ve všech možných jazycích. Staráme se o překlad, adaptaci, nahrávání mluveného slova a kvalitu lokalizace. Mnoho lidí si myslí, že lokalizace znamená překlad a dabing a to je vše. Ale ve skutečnosti hlavním cílem lokalizace je, aby měl každý hráč ze hry pocit, že byla vyvinuta v jeho jazyce. To je náš hlavní cíl. Aby nikdo neměl pocit, že ta hra vznikla v polštině.

Když hrajou španělskou verzi, musí mít pocit, že to vzniklo ve španělštině. To je vždycky vtipné. Když čteme fóra, tak lidi často říkají: "Rád tu hru hraju v původním jazyce." V tomto případě původní jazyk neexistuje, to je něco, co možná u jiných projektů není běžné, my většinou děláme všechny jazyky najednou.

Takže neexistuje hlavní jazyk hry, který by ostatní jazykové verze hry jen kopírovaly. Každá verze vzniká, jako by to byl původní jazyk hry. Zvlášť když se podíváte na polštinu a angličtinu, protože obě tyto verze jsou plné easter eggů a různých odkazů. A polská verze obsahuje velké množství polských kulturních narážek. A důležité také je, zvláště v případě Zaklínače, že v závislosti na jazyce jsme museli pracovat s různými scénáři.

V některých zemích už byly knihy vydány, tam jsme měli zavedené překlady, kterých jsme se chtěli držet. Jinde žádné knihy nebyly, takže jsme se museli rozhodovat, jestli zachovat anglický název, nebo jestli to budeme nějak překládat. Vesnice, další geografické prvky toho světa a jména lidí mají svůj název z nějakého důvodu.

Třeba Bělosad se jmenuje Bělosad, protože kolem vesnice jsou pravděpodobně sady. Nebo Odkrojek, chudinská čtvrť Novigradu, není to hezká čtvrť a to jméno má takové záměrně. Takže překladatelům neříkáme, že musí kopírovat anglickou verzi. Říkáme jim, proč se tak daná věc jmenuje. A ať najdou něco v jejich jazyce, co vyvolá podobný...

Co předá sdělení. A stejné to bylo se slovanskými příšerami. Měli jsme tu spoustu slovanských příšer, dokonce i jednu postavu, zaříkávače, což je důležitá postava v polské kultuře. V Polsku vzniklo drama jménem Dziady, jedno z nejdůležitějších polských literárních děl. A tohle slovo vyvolává něco v polském jazyce.

A pokoušeli jsme se najít slova, která by měla v jiných jazycích podobnou roli. To je dobrá připomínka, protože konkrétně Zaklínač je velmi evropská hra, co se obsahu a námětu týče. A taky je to velmi slovanská hra. A existuje mnoho oblastí, které neznají folklór, který se v Zaklínači objevuje. A také existují oblasti, které o tom nemají ani páru. Arabské země, obecně Asie.

Takže je potřeba vyvážit to, že lidem ukážete něco nového, aby viděli nebo se naučili něco, co je pro ně zcela nové z kulturního hlediska. A to pomocí věcí, které jsou jim kulturně blízké. Adaptace je obtížný a časově náročný proces, který vyžaduje někoho se znalostí jak zdrojového materiálu, tak kultury jazyka, do kterého je adaptován. Borys Pugacz-Muraszkiewicz v CD Projektu pracuje už od prvního dílu.

Narodil se polským rodičům v USA, kde byl také vychován, ale po střední se vrátil do Polska, kde vystudoval herectví a sémiotiku, což je studium – věřte, nebo ne – znamení. Ani kdybyste chtěli, nenašli byste nikoho vhodnějšího, než je Borys, na adaptaci hry pro anglický trh. Hry, které děláme, jsou bohaté na dialogy. Zdrojový materiál, který máme k dispozici, je v polštině. Ale potřebujeme, aby vše dávalo smysl i anglicky mluvícímu publiku.

To znamená, že musíte brát názvy míst, které jsou v polštině, a hledat ekvivalent, který bude v angličtině vyznívat podobně. Znamená to, že příběh, který nějaká postava říká v polštině, musíme říct takovým způsobem, který v angličtině vyzní podobně. Musíme vzít kánon polských pohádek, polských legend a převést ho do angličtiny. A to takovým způsobem, aby dával smysl v kontextu anglického jazyka, pohádek, legend a podobně.

Hrabal jsem se ve varšavském... slangu nebo něčem takovém. A nebylo jednoduché to přeložit. Musel jsem všechno vysvětlovat. U nás se říká: "Chceš koupit cihlu?" V angličtině to takhle vůbec nedává smysl. Ale v poválečné Varšavě... Varšava byla zcela zničena. A v tamních zastrčených uličkách byli chytráci z Pragy, kteří když viděli přicházet muže v pěkném kabátě nebo tak, tak vzali cihlu a zeptali se ho, jestli si chce koupit cihlu.

Když řekl ne, tak mu tou cihlou rozbili hlavu. - Panebože. - Byla to součást folklóru města. A chtěl jsem tuto situaci převést do Novigradu. Tak jsem to vysvětlil Travisovi a Borysovi a oni se to pokusili přeložit. - Možná "Chceš naložit?" - Něco takového. Většina takových případů by pro vás byla neviditelná, v tom smyslu, že by vám to dávalo smysl.

Dávalo by to smysl vám, anglicky mluvícímu hráči anglické verze. Ale my jsme každou hru vyrobili v Polsku. A naše hry musí soupeřit s hrami, které nevznikají v Polsku, ale vznikají v angličtině. A nic nesmí znít divně hráčům v anglickém jazyce. Ale to asi platí pro jakýkoliv cizí jazyk. Nemyslím si, že by Španělé během adaptace prvního, druhého nebo třetího dílu Zaklínače do španělštiny prostě jen převyprávěli to, co slyšeli v angličtině.

Převyprávěli by to tak, aby to dávalo smysl španělským hráčům. Navíc máte zdrojový materiál. A ve hrách, zvláště v našem žánru her, je obrovské množství informací, které musíte hráči předat. Můžete mu to předat mnoha různými způsoby.

Hlavní způsob je skrze dialog s postavami. S tak obrovským objemem informací, co musíte předat, musíte zapojit expozici. A kvůli hráčům chcete, aby je tato expozice nepraštila do nosu, neuhodila do tváře, ale aby byla schovaná za divadelními triky. A tyto triky zahrnují extrémní charakterizaci postav, zahrnují schovávání věcí v dialektech a přízvucích. A schovávání věcí za emoce.

Jakmile máme zdrojový materiál, tak obsahuje ty správné informace. Může obsahovat charakterizaci postav. A naší prací je, aby to pro hráče bylo to nejstravitelnější a nejzábavnější. Takže adaptace zahrnuje různé dialogy postav, specifické styly mluvy, dokonce i to, že postavám přiřadíte podivné zvyklosti, které je odliší od ostatních postav, které obývají náš svět.

V podstatě musíte vzít zdroj a přepsat ho takovým způsobem, kdy expozici schováte za emoce, za charakterizaci, přízvuk, dialekt. Tumáš. Pálenka! Samolitr! Tasemnice! Rambajs! Čmeláček! Hrom do police! Ha! Jak to zní! FRANCOUZŠTINA POLŠTINA JAPONŠTINA RUŠTINA NĚMČINA BRAZILSKÁ PORTUGALŠTINA - Vyjmenujete všechny jazyky, do kterých je Zaklínač přeložen?

- Jasně. Pomůžou nám prsty. Polština, angličtina, němčina, francouzština, brazilská portugalština, ruština, japonština. To jsou jazyky, kde je k dispozici i dabing.

A pak španělština, latinskoamerická španělština, italština, korejština, tradiční čínština, čeština, maďarština. Ještě jeden. Arabština. Jo! A turečtina u příležitosti Game of the Year. Prsty pomůžou, protože jich potřebujete 15. - Nechybí mi jeden? - Přesně. V Evropě máme podobné cítění, ale když překládáte do čínštiny a arabštiny, museli jste někdy něco pozměnit?

V arabštině ano. Byl to komplikovaný projekt. Už od začátku. Už když jsme hledali někoho, kdo to do arabštiny přeloží. Většinou jsme posílali překladatelské testy. Abychom otestovali... jak jsou na tom jejich překladatelé, a pak to někdo zkontroloval a řekl, že tihle jsou lepší než tihle a podobně. A už od začátku nám lidé odmítali ten test dokončit.

Byl to test, který jsem vytvořil pro anglickou adaptaci. Pro nábor. Byly to útržky vedlejších úkolů z druhého dílu. Ani jsem nad tím nepřemýšlel. Ale byla tam prostituce, alkohol a tak. Samé super věci pro arabský svět. - Takže nám několik společností... - Šest společností. Šest společností a 50 % z nich odmítlo, protože je to uráželo. Ale pak jsme otestovali ty zbylé tři a náš vydavatel nám hodně pomohl. My totiž arabsky neumíme.

A pak jsme začali s překladem a najednou byli strašně ve skluzu. Tak jsme se ptali, v čem je problém. A oni na to: "My mysleli, že je to normální hra." A my na to... "Řekla jsem vám, kolik toho bude. Říkala jsem, že je to obrovská hra!" Snažili jsme se najít rovnováhu, adaptovat to pro místní trh, ale tak, aby si to zachovalo duši Zaklínače. Už jsi to zmiňoval, na začátku to nikoho nenapadlo, ale všude tam jsou různí bohové.

A pak nám vydavatel řekl, že to nesmíme. Dobře, tak jsme použili jen jednoho Boha. Tak všude začali psát "Bůh". Ale při testování jsme zjistili, že jeden ze znaků ve slově "Bůh" se zobrazoval špatně. Byl to takový čtvereček. To znamená, že jedno z písmen ve fontu neexistuje. Tak jsem si o tom něco zjistila a ukázalo se, že je to záměrné, že fonty neobsahují všechny znaky slova "Alláh", to se psát nesmí.

Samozřejmě. Panebože. To se psát nesmí. Tak jsme zase všechno předělali. A udělali jsme z toho osud, štěstěnu, hvězdy, pána. Ale nosná myšlenka je cenzurovat co nejméně. Adaptovat, ale udržet si původního ducha díla. Protože když odstraníte tyhle věci, které jsou ve světě Zaklínače všudypřítomné, tak to může působit divně, ale nakonec jsme dostali feedback od komunity, podle kterého to bylo v pořádku, dobře zpracováno, pořád to byl Zaklínač.

Taky se tam objevily další problémy. - V jejich kultuře neexistují elfové. - A trpaslíci. Trpaslíci a podobné věci. Další trh, se kterým jsme měli potíže, bylo Japonsko. Tam se jednalo více o grafiku, například zobrazování vnitřností. - Je to zajímavé...

- Nebo zobrazení sexu. Protože například useknuté končetiny jsou v pohodě, ale ukázat vnitřnosti není v pořádku. Tak je to v Asii obecně. Považují to za neuctivé. A taky... Ne! Ne, nech mě to říct, je to vtipné! Když u toho ještě zůstanu, tak co se týče grafiky, tak Japonsko má ustanovenou a jasnou strukturu cenzury. Je jasné, co můžete a co nemůžete ukazovat.

Takže jsme se s arabským vydavatelem dohodli, že dostanou stejně cenzurovanou verzi jako v Japonsku. Pohoda. Ale pak hra začne a Yennefer... A zcela holý zadek Yennefer zabírá celou obrazovku. Je to možná první obraz celé hry. A Japonci se zadky problém nemají. Ale Arabové ano. Takže jsme to museli zvlášť ošetřit, je to jediný rozdíl mezi japonskou a arabskou verzí.

V arabské verzi má Yennefer spodní prádlo a v japonské ne. Protože Japonci trvali na tom, že jejich zadek musí být holý. - Zadek je důležitý. - Zadek je důležitý a musí být holý. Možná, kdyby se to objevilo v nějaké pokročilejší části hry, tak by to nevadilo, ale byl to první záběr. Zadek Yennefer. Je to tak. A neměli problém později, když Yennefer ukazuje zadek?

Když máte 100hodinovou hru, nečekáte, že si ji cenzoři zahrají celou. Ale když je holý zadek v první cutscéně hry, tak to může být problematické. Vybrals moc hezké místo. Sakra, necháš už toho? Já už kurva vím, že jsem udělal kravinu. Uvidíme se na té hostině. A nezkoušej se z toho vymluvit. Byla stará, zčernalá od sazí, za moc asi nestála...

jenže jinou nemám! Jedním z nenápadných prvků budování světa Zaklínače je použití přízvuků. U první hry měl podle Boryse jeho tým jen 15 dní na to, aby nahrál přes 20 000 vět dialogu. Takže jejich schopnost vytvořit přízvuk pro každou rasu a region byla omezená. Takže u Zaklínače 3 si Borys a jeho tým dali záležet na tom, aby hra obsahovala širokou škálu přízvuků, které by odrážely velikost herního světa. Přízvuk pro Temerii už jsme měli stanovený. Jediné, co jsme v Temerii přidali, byl Velen, což je součást okupované Temerie.

Byl to tak odlehlý venkov, že jsme se pro Velen rozhodli použít přízvuk jihozápadní Anglie. Poslední dobou kvílí po nocích. I Baronovi muži se bojí přiblížit. Rozhodli jsme se, že ve třetím díle se nepodíváme do Aedirnu, takže jsme mohli říct, že velšský přízvuk použijeme v případech, kdy mluví inteligentní nadpřirozené bytosti.

Pokud to není elf, trpaslík, ale je to nějakým způsobem divné, ať už je to gnóm, bůžek, troll... Nebo třeba tři Ježibaby. Je-li to divné, bude to mít velšský přízvuk. Osvobodil jsi prastarou sílu. Znovu povstane, v jiných končinách mimo náš dosah.

Novigrad nám přišel jako metropole, plná mnoha různých lidí, takže ne nepodobná Londýnu. A pak jsme tu měli souostroví, daleko od pobřeží kontinentu. A jižní irský přízvuk jsme použili pro Kaedwence. Kdyby bylo po mém, mluvili by obyvatelé Skellige norsky. V anglické verzi.

A byly by k tomu anglické titulky. Ale to by pravděpodobně bylo na hráče moc, kdyby slyšeli norštinu a museli číst titulky, takže jsme si museli vybrat dialekt. A studio v UK nám řeklo: "Zkuste si poslechnout Liama Neesona, zkuste si poslechnout Jamese Nesbitta. A uvidíte."

Jestlipak je tak silný, jak vypadá? Není. - Zajdeme pak do krčmy trošku se namazat? - Kdo ví... Z hlavních evropských přízvuků angličtiny, tedy italského, francouzského, německého a španělského, se staly parodie. Ty jsme nemohli použít. Takže pro Toussaint, i přes názvy míst... názvy vín a tak podobně a spoustu jmen postav.

Přestože všechna tato jména mají nějaký vztah k románským jazykům, tak jsme se rozhodli pro dánský přízvuk. - Tuto věc je lepší přenechat Geraltovi. - Čeká mne další výzva. A pakliže má Šelmu lovit Geralt, měl by vědět, že znovu zaútočila. Řeka vyplavila tělo. Vyplavila ho v zátočině u Kuroliška. Abyste široké škály přízvuků dosáhli, potřebujete mnoho hlasových herců. Hlas Geralta, Doug Cockle, nahrával tři až čtyři hodiny denně, někdy i měsíc v kuse, stovky dalších lidí přicházely na kratší nahrávací sezení.

Postavy v Zaklínači 3 namluvily stovky a stovky herců. Bylo jich tak moc, že v zemích jako Japonsko vyčerpali celý dostupný seznam herců. Čínský seznam hlasových herců je velmi omezený. Počítá se do toho třeba i postava "Žebrák 2"? Ano.

Rozhodně. Takových tam bylo hodně, hlavně v Novigradu. Myslím, že náš systém organizace herců nebyl úplně nejlepší, například jsme někoho nahráli a o čtyři měsíce později se ukázalo, že tento člověk nahrál dvě postavy, které spolu v jedné scéně mluví. I já jsem si v polské verzi zahrál pár postav. - Moje největší role... - Skvělý opilec. Jeden opilec, který v jednom z vedlejších úkolů obtěžuje Rosu var Attre. To je moje nejlepší role ve hře.

- Oscar! - Děkuji. A taky bylo těžké najít herečky, co umí zpívat, kvůli Priscillině písni. - Někdy jsme měli různé... - To je další věc. Nejde jen o adaptaci slov písně, ale i o to, jak v dané zemi funguje dabing. Například v UK mají docela dobré zkušenosti. - Zkušenosti s hudbou. V Polsku taky. - S hudbou, hraním. I v dalších regionech. Tam najdete herečku, co umí zpívat a je skvělá. Ale třeba v Brazílii musíte zavolat zpěvačce.

Protože herci nezpívají. A vy potřebujete zpěvačku. A bude to stát třikrát tolik. A pak máte různě kvalitní zpěvačky. A tak si vyberete jednu takhle kvalitní, protože za tu píseň nemůžete utratit kopu peněz. Pardon. S dětmi je to stejné. - Ach ano, je to tak. - S dětmi je to stejné. Je to tak. V Polsku na dětské role používáme děti. - Děti jsou děti.

- Ale to v dabingu není normální. Většinou děti namlouvají ženy. Když pracujete s dětmi, tak zaprvé to nejsou profesionálové. Když pracujete s dětmi, musíte se řídit pracovními hodinami, mít tam učitele, povolení od rodičů, je to drahé. A můžete sice najít... skvělé dítě, se kterým se dobře pracuje, ale pořád jsou to děti. V Polsku je to jako na Divokém západě. Přijdou s babičkou nebo matkou a to je vše.

- Měl jsem strach. - V jiných zemích by to tak nešlo. A pamatuju si na úkol s Ježibabami. Tam je kluk, co mluví o tátovi bez hlavy a mámě, co křičela. A jeho máma tam seděla s námi. A já jsem doufal, že se nepostaví a neřekne: "To by stačilo, nechci, aby tohle dělal." Když už o tom mluvíš. V brazilské verzi jsme taky chtěli mít děti.

- Ale když je rodiče přivedli do studia... - To si nepamatuju. A pak zjistili, že ta písnička, co mají zpívat, je o ďáblovi, tak odmítli. Rádi s vývojáři mluvíme o chybách ve hře a o tom, jak je opravili. Ale nikdy jsem se na to neptal lokalizačního týmu. Tentokrát jsem se rozhodl zeptat: Jakou největší chybu jste při práci na hře udělali? Ukázalo se, že jejich chyby se dostaly do vydané verze hry. Můj nejhorší příběh je...

Většina lidí na tenhle dialog asi ani nenarazila, je velmi zapadlý. Ale po nocích nás straší. Bylo to strašně pozdě, těsně před certifikací, všechno bylo hotové. A když jsem tu hru hrál, uvědomil jsem si jednu věc. Když jste ve Skellige a Yennefer vás požádá, abyste jí pomohli s Posledním přáním, a vy ji ignorujete...

Tak se vztah s Yennefer nijak neuzavře. Nikdo se o tom nikde ani nezmíní. Nic. Jako by se nikdy nic nestalo. Tak jsem si řekl, že to tak přece nemůžeme... Takhle to zůstat nemůže. Ale bylo už pozdě ještě něco nahrávat. Takže jsme to udělali tak, že jsme vytvořili kratičký dialog, který se odehraje před scénou s Emhyrem, když se potkají ve Wyzimě.

A tento dialog jsme poslepovali z kusů jiných dialogů. Takže to pak vypadá asi takhle nějak: "Yennefer, o tom, co se stalo ve Skellige..." A Yennefer řekne: "Nechci o tom mluvit, Geralte." "Ale..." "Přestaň." A to je konec. Udělali jsme to tak ve všech jazycích. A tvoje příhoda?

S čínštinou? Ne. No dobře... Nikdo si toho nevšiml, není to jen moje chyba! Neříkám, že je. Hra vyšla a byl to jeden z vedlejších úkolů. - Zabití Radovida. - V čínské verzi... - tenhle úkol nebyl vůbec přeložen. - Panebože, opravdu? Opravili jsme to dřív, než se k tomu úkolu kdokoliv dostal. Protože je až na konci hry.

Lidem trvalo aspoň 30 nebo 40 hodin se tam dostat. - Ale jak to, že si toho nikdo nevšiml? - Jo, to je pravda. - Celý ten úkol byl v angličtině. - To bylo hodně mimo. Strašná spousta věcí se odehraje u oběda, u kávovaru, u automatu na vodu, na chodbách, taková spousta různých nápadů, co se probírá mezi různými týmy. Scenáristé s autory úkolů, autoři úkolů se scenáristy, scenáristé s námi, my s nimi, my s autory úkolů.

Komunikace probíhala různými kanály a takhle proudila mezi jednotlivými týmy. A každý nápad, který se do hry dostal, není produktem lineárního procesu, ale produktem velice klikaté cesty. Kdybych ji měl nakreslit na tabuli, byla by... neuvěřitelně klikatá... Velice klikatá.

A z toho všeho vznikne třeba krabice. Pro mě tohle představuje herní vývoj. Tento pořad vznikl jen díky podpoře 4444 podporovatelů na Patreonu, včetně:

Komentáře (6)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Musím si to znovu zahrát v japonštině. To je boží. :D

00

Odpovědět

Jen maličkost. V osmé minutě vysvětluje vtip s koupením cihly. Nejde tam o "chytráky z Prahy", ale o "chytráky z Pragy".
Praga je předměstí Warszawy. Jméno dostala, stejně jako Praha, podle prahů (kataraktů) na řece.
Předválečná Praga byla něco jako ten Odkrojek v Novigradu. Chudinská čtrť, v níž bujel zločin - právě takový jako v tom vtipu. Chceš po držce, nebo "daruješ" peníze? Apod.
Za povstání byla právě "na Pradze" velmi důležitá oblast - oni ti kriminálníci a pouliční mafiáni byli přeci jen od rány, jak Němci poznali...

270

Odpovědět

Díky moc, tohle jsem nevěděl, opraveno :)

50

Odpovědět

+XardassRádo se stalo :) To víš, pocházím z Těšínska... polsky, slovensky a česky umím zhruba stejně :D Ty ostatní jazyky už mnohem hůř :D
V/_

80

Odpovědět

Im a simple man, i see witcher, i click...

171