Zpět na seznamSvět TES5.0 (16 hodnocení)
MithrilPublikováno: 12 let
Načítám přehrávač...
Khajiité z Elsweyru
16:22
6.1K zhlédnutí
Khajiité jsou rasou kočičích lidí, které jste ve hrách mohli potkat hlavně jako obchodníky nebo zloděje. Ale možná už nevíte, že jsou jednou z nejstarších a nejrozvinutějších civilizací na celém Tamrielu. Navíc jejich vzhled není jednotný, Khajiité mohou nabývat roztodivných podob. Jejich společnost i biologie je ovládána nebesy. A to doslova. V příštím díle se podíváme na poslední rasu, která nám schází. Na Vznešené elfy.
Tamriel, v jazyce Altmerů Krása úsvitu, v dračím jazyce Taazokaan, je kontinent, na kterém se odehrávají
všechny hry The Elder Scrolls. Je domovem mnoha rozličných ras
a ještě více konfliktů. Na Tamrielu se odehrálo
mnoho dobrodružství. Život v Tamrielu jste si zkusili po svém, ale co takhle si říct víc o příběhu? Abyste se dostali k srdci příběhu, musíte se vrátit na počátek.
Kapitola 16
Khajiité Nejvíce připomíná sluncem spalovaná
země Elsweyr drsnost Hammerfellu, ale na jihu naleznete úrodnou zemi, společně s řekami, háji cukrové třtiny a všudypřítomnými vysokými stromy. Při pohledu na Elsweyr si všimnete
kontrastu mezi severem a jihem. Zlaté písky proti bujným lesům.
Pochopit Elsweyr znamená pochopit
rozpolcenost jeho obyvatel. Kočičí rasa humanoidů,
která si říká Khajiité, je jedním z nejzajímavějších
druhů na Tamrielu. Tato v uvozovkách zvířecí rasa je rozmanitá a nepředvídatelná, jako poletující písek na jejich poušti. Pokud někdy chcete porozumět Khajiitům, musíte pochopit dvě nejdůležitější
součásti jejich společnosti.
Masser a Sekundu. Každý žijící Khajiit uctívá tato dvě nebeská
tělesa na noční obloze. Měsíční cykly jsou podstatnou součástí náboženství, kultury
a biologie Khajiitů. Cizinec vám Khajiity popíše
jako zvířecí rasu humanoidů. Chodí po dvou nohách,
oblékají se stejně jako ostatní, avšak vzezřením vypadají
jako kočkovitá stvoření.
Od hlavy až k patě jsou pokryti srstí, jejich oči vidí ve tmě a jejich ostré drápy z nich dělají
lepší rváče, než jsou Nordové. Ale co už běžný cestovatel neví, je to, že všichni Khajiité
nevypadají stejně. Naopak, Khajiité existují
v mnoha různých podobách. Někteří se podobají více zvířatům,
jiní více lidem.
Je to rasa svázaná
s měsíci a jejich cykly. Vše začíná zrozením. Nově narozený Khajiit přijde na svět vzhledem podobný malé kočce. Za několik týdnů
mladý Khajiit získá podobu, kterou mu Masser a Sekunda vybrali. Říká se, že má existovat
přes 20 podob Khajiitů. Zde je pár příkladů.
Když je Masser na noční obloze
v novu a Sekunda ubývá, pak se Khajiité narození
v tomto období nazývají Suthay-Raht. Tito Khajiité mohou
mít na kožešině různé vzory, ale jsou to nejčastěji
potkávaní Khajiiité na Tamrielu. Tito Khajiité se stávají obchodníky,
na které běžně narážíme. Chovají se jako prostředníci své rasy a běžně je potkáme
jako obchodníky nebo strážce karavan. Když je Masser v novu
a Sekunda je v úplňku, zrodí se Ohmes.
Jsou velmi podobní Bosmerům. Tito Khajiité nejvíce
připomínají humanoidy. Z dálky si je lze splést s elfem, ale při bližším
pohledu poznáte Khajiita. Ohmes jsou také často potkávaní
Khajiité mimo Elsweyr. Při jednání s ostatními rasami
využívají svůj lidštější zevnějšek. Nejčastěji je potkáte
jako vyslance nebo obchodníky.
Tito Khajiité si tetují své obličeje, aby se více podobali
svým bratrům v Elsweyru. Když Masser dorůstá a Sekunda ubývá, zrodí se Cathay-raht. Cathay-raht se do dějin
zapsali jako odvážní válečníci. Často jim říkají jaguáří lidé. Jsou větší a fyzicky zdatnější
než zbytek rasy. Navzdory své velikosti
umí i výborně šplhat.
Když je Masser v úplňku a Sekunda ubývá, zrodí se bitevní kočky Senche-raht. Mají dorůstat velikosti mamuta a Khajiité je považují
za hlavní bojovou sílu. Když Masser ubývá
a Sekunda je v úplňku, zrodí se skromný Alfiq. Alfiq jsou téměř nerozlišitelní
od domácí kočky, avšak jejich spřízněnost
s Khajiity se nezapře.
Jsou obdařeni
typickou inteligencí Khajiitů a rozumí mluvené řeči,
ačkoliv jí sami nedokážou mluvit. Předpokládáme,
že Alfiq jsou skvělí špioni, protože domácí kočku by nikdo
ze špionáže nepodezříval. Velmi důležité je si zapamatovat, že i přes své vzhledové rozdíly
jsou všechny formy Khajiitů stále stejná rasa. Každý z nich se může rozmnožovat
a mít potomka.
Potomek vlastně nemusí být
matce a otci vůbec podobný. Jejich vzhled závisí pouze
na fázích měsíců Nirnu. To nás přivádí k Hřívě. Hříva se může zrodit pouze
při úplném vyrovnání měsíců. V jednu dobu existuje pouze jedna Hříva, takže Khajiité věří,
že se jedná o jednu duši, která se během věků
opakovaně rodí v různých tělech. Hříva se stává nestranným
náboženským vůdcem a vládcem Elsweyru.
Neovládá však sílu armády,
protože Khajiité stálou armádu nemají. Moc čerpá ze srdcí a myslí lidu Elsweyru. Často hraje důležitou roli v tradicích, ale i v náboženství a politice. Náboženství v Elsweyru
je přinejmenším zajímavé. Jejich božstva velmi připomínají Aedry
uctívané jako Svatá Devítka, ale jejich připomínají
spíš kočky než lidi nebo elfy. To není tak zvláštní, protože každá rasa
si bohy upravuje k obrazu svému.
Jejich bohové oplývají
vášní a důvtipem, což jsou u Khajiitů ceněné vlastnosti. Je to rychle myslící rasa,
stvořená k jednání. Nejčastěji žijí dobrodružným životem
a ženou se za bohatstvím a slávou. Khajiité se raději
učí děláním než čtením. Jako kočičí rasa jsou
velmi dobří v akrobacii. Rychlí s čepelí a tiší jako ranní vánek. Někteří Khajiité se mohou po stromech
pohybovat takovou rychlostí, že by zahanbili i Lesní elfy.
Toto, společně s bystrým důvtipem, z nich udělalo
nechvalně proslulé zloděje. Méně tolerantní obyvatelé Tamrielu vidí všechny Khajiity jako chmatáky. Některé nepříliš přátelské rasy dokonce Khajiity nevpouští
do svých měst. Ale Khajiity příliš nelitujte.
Podezřívavost není neoprávněná. Khajiité jsou záludná rasa. Můžete s jedním Khajiitem
uzavřít dobrý obchod, jen abyste za chvilku zjistili,
že vám chybí měšec. Mohou to být ti nejvíce okouzlující
lidé, které kdy potkáte, ale i ti nejnebezpečnější. Tato rasa je známá
svou rozdvojenou osobností. Touží po změně a to je
připodobňuje jejich domovu, věčně se měnící krajině.
Jak se písek neustále přelévá, tak se přelévá i chování Khajiitů. Tuto nepředvídatelnost
podporuje i zvláštní strava. V Elsweyru je měsíční cukr vším. Domorodci tvrdí, že měsíční cukr
je zkrystalizovaný měsíční svit. Ale pro Khajiity je to mnohem víc. Je to hlavní vývozní artikl.
V džungli najdeme háje cukrové třtiny, která se sklízí a vyváží do jiných provincií. Bez ohledu na poptávku
po měsíčním cukru v ostatních provinciích jsou nejlepší zákazníci
nejblíže domovu. Khajiité věří, že jeho konzumací snědí malou část věčné duše
jejich měsíčních bohů. Když se dotkne jejich úst, dožene je to až do extáze.
Projděte se po jakékoliv ulici
většího města na Elsweyru a uvidíte, že je poseta kočičími lidmi
třesoucími se pod vlivem cukru. Cestovatelům se doporučuje
vyhnout se místním jídlům. Měsíční cukr může mít
na Khajiity značný efekt, avšak ten se u ostatních
ras ještě zdvojnásobuje. Skuma je povzbuzující drogou, kterou Khajiité dovedli k dokonalosti
a po staletí ji vyváželi na celý Tamriel. V podstatě je to jen
rafinovaný měsíční cukr, který je velmi návykový a nebezpečný.
Proto byla Císařstvím
zakázána ve většina provincií. Jak ale zjistíme, i pod dohledem Císařství jsou Khajiité příliš neorganizovaní a nezávislí, aby vůbec dokázali
dodržovat jakákoliv pravidla. Když Topal Kormidelník,
altmerský průzkumník, mapoval Tamriel před prvním věkem, plavil se s jeho posádkou
po křišťálově čisté vodě řeky Niben.
Tito první elfští
průzkumníci měli tu smůlu, že je pronásledovali ti nejnebezpečnější
suchozemští predátoři. Dávní Khajiité. Tito kočičí lidé lovili naprosto cokoliv. A proto mnoha prvním elfským
osadníkům způsobovali jen problémy. Například první Bosmeři se naučili vyhýbat
určitým částem Valenwoodu ve strachu z pralesních kočičích lidí.
Z těchto prvních setkání s elfy lze předpokládat, že Khajiité,
domovem hlavně na poušti, byly v té době hlavní
kulturou na jihu Tamrielu. Je to zvláštní pomyšlení,
že i tak nehostinné místo jako Elsweyr, sužované horkem a drsným větrem, se stane kolébkou jedné
z největších ras na Tamrielu. Avšak neúprosnost zdejšího života dokázala vytvořit silné
a prosperující civilizace, které přežily věky.
Je tomu tak. Když první historici
přiložili brk k papíru, království Khajiitů byla
na Tamrielu už pevně zakořeněná. Když Bosmeři ohlásili první věk, v Elsweyru už existovalo
16 nezávislých říší. Na rozdíl od běžných
lidských nebo elfských království, tyto říše vzájemně
nesoupeřily o území nebo zdroje.
První Khajiité znali silné stránky
i slabosti všech ostatních. Těchto 16 říší pracovalo
ve vzájemné shodě. Tato vzácná a nepřekonatelná jednota učinila tuto domorodou
rasu nedotknutelnou. Alessiino císařství
se rozhodlo neexpandovat do dnešního Elsweyru,
ve strachu z odplaty. Bosmeři ve Valenwoodu moudře věděli, kam až na východ
smí rozšířit své království.
Bohužel na Tamrielu musí
vše dobré jednou skončit. Ke konci prvního věku se objevila hrozná
a zničující morová nákaza, která rozbila rovnováhu mezi Khajiity. Aby nebyli úplně zničeni, kočičí lidé se sloučili
do dvou království. Každé z nich zosobňovalo
jeden posvátný měsíc.
A obě se velmi lišila. První bylo pouštním královstvím
s kulturou kmenových válečníků. Druhé bylo pralesní království vybudované na touze po mincích. Protože se vzájemně nedržela v šachu, bojovala tato dvě království o nadvládu,
aniž by některé z nich mělo navrch. Tak to bylo až do roku 309 druhého věku, kdy se díky sňatku
obě království spojila.
Aby dokázali,
jak významná událost to je, Khajiité přejmenovali svou zemi podle údajného starého
khajiitského rčení. Dokonalou společnost najdete někde jinde. A proto byla provincie
pojmenována jako Elsweyr. V momentě, kdy se khajiitská šlechta
snažila zemi spojit po staletích bojů, se vnější síly pustily do práce. Snažily se zničit zemi,
která byla svědkem jejich růstu.
Po hrozivé nákaze nemocí
jménem chřipka Knahaten Khajiité v hrůze sledovali, jak se nemrtvý Molag Bal
snaží zotročit Tamriel. V nejtěžším čase jejich lid
zachránil nečekaný spojenec. Ayrenn, královna Vysokých elfů, pomohla Elsweyru nastolit pořádek
v chaosu, který po nákaze nastal. Když zachránila jejich domov,
a dost možná i Khajiity před vymřením, oni na oplátku přísahali svou věrnost Vysokých elfům ze Summersetských ostrovů.
A potažmo také Bosmerům z Valenwoodu. Jejich spojenectví utvořilo
první Aldmerské dominium. V Dominiu Khajiité
tvořili zuřivou přední linii. Jejich rasová všestrannost a zručnost s čepelemi i s drápy jim přinesla reputaci
vojáků s nadlidskými schopnostmi. Když se podíváme na první Dominium, je trochu s podivem, že v každém
dalším Dominiu byli Khajiité vítaní.
Khajiité najdou určité jistoty,
když je pohltí Císařství Tibera Septima. Avšak jen aby se pak vzbouřili. Khajiité budou vždy toužit po změně, ale co se stane, když změna
nebude v jejich prospěch? Na počátku čtvrtého věku upadla společnost Khajiitů do chaosu, když Masser a Sekunda zničehonic zmizeli.
Khajiité, kteří spoléhali
na nebesa a na měsíční cykly, byli velmi zmateni. Uplynuly dva roky, a když se
Masser a Sekunda opět objevili, Thalmorové z Aldmerského
dominia oznámili, že to oni použili mocnou magii,
aby měsíce obnovili. A co myslíte, že se poté stalo? Minulost se znovu zopakovala. Khajiité opět uctívali
Vysoké elfy jako své spasitele.
Jak rostla oblíbenost Dominia a naopak klesala oblíbenost Císařství, Thalmořané vedli v Elsweyru
vzpouru proti císařské vládě. A nyní ve službách
znovuzrozeného Dominia pomáhají Khajiité prosazovat
zájmy Vysokých elfů po celé zemi. Se svými kočičími přáteli za patami jsou Vysocí elfové ze Summersetských
ostrovů velmi vážnou hrozbou lidem a jejich říši na Tamrielu.
Ale to je příběh na jiný den. Překlad: Mithril
www.videacesky.cz
všechny hry The Elder Scrolls. Je domovem mnoha rozličných ras
a ještě více konfliktů. Na Tamrielu se odehrálo
mnoho dobrodružství. Život v Tamrielu jste si zkusili po svém, ale co takhle si říct víc o příběhu? Abyste se dostali k srdci příběhu, musíte se vrátit na počátek.
Kapitola 16
Khajiité Nejvíce připomíná sluncem spalovaná
země Elsweyr drsnost Hammerfellu, ale na jihu naleznete úrodnou zemi, společně s řekami, háji cukrové třtiny a všudypřítomnými vysokými stromy. Při pohledu na Elsweyr si všimnete
kontrastu mezi severem a jihem. Zlaté písky proti bujným lesům.
Pochopit Elsweyr znamená pochopit
rozpolcenost jeho obyvatel. Kočičí rasa humanoidů,
která si říká Khajiité, je jedním z nejzajímavějších
druhů na Tamrielu. Tato v uvozovkách zvířecí rasa je rozmanitá a nepředvídatelná, jako poletující písek na jejich poušti. Pokud někdy chcete porozumět Khajiitům, musíte pochopit dvě nejdůležitější
součásti jejich společnosti.
Masser a Sekundu. Každý žijící Khajiit uctívá tato dvě nebeská
tělesa na noční obloze. Měsíční cykly jsou podstatnou součástí náboženství, kultury
a biologie Khajiitů. Cizinec vám Khajiity popíše
jako zvířecí rasu humanoidů. Chodí po dvou nohách,
oblékají se stejně jako ostatní, avšak vzezřením vypadají
jako kočkovitá stvoření.
Od hlavy až k patě jsou pokryti srstí, jejich oči vidí ve tmě a jejich ostré drápy z nich dělají
lepší rváče, než jsou Nordové. Ale co už běžný cestovatel neví, je to, že všichni Khajiité
nevypadají stejně. Naopak, Khajiité existují
v mnoha různých podobách. Někteří se podobají více zvířatům,
jiní více lidem.
Je to rasa svázaná
s měsíci a jejich cykly. Vše začíná zrozením. Nově narozený Khajiit přijde na svět vzhledem podobný malé kočce. Za několik týdnů
mladý Khajiit získá podobu, kterou mu Masser a Sekunda vybrali. Říká se, že má existovat
přes 20 podob Khajiitů. Zde je pár příkladů.
Když je Masser na noční obloze
v novu a Sekunda ubývá, pak se Khajiité narození
v tomto období nazývají Suthay-Raht. Tito Khajiité mohou
mít na kožešině různé vzory, ale jsou to nejčastěji
potkávaní Khajiiité na Tamrielu. Tito Khajiité se stávají obchodníky,
na které běžně narážíme. Chovají se jako prostředníci své rasy a běžně je potkáme
jako obchodníky nebo strážce karavan. Když je Masser v novu
a Sekunda je v úplňku, zrodí se Ohmes.
Jsou velmi podobní Bosmerům. Tito Khajiité nejvíce
připomínají humanoidy. Z dálky si je lze splést s elfem, ale při bližším
pohledu poznáte Khajiita. Ohmes jsou také často potkávaní
Khajiité mimo Elsweyr. Při jednání s ostatními rasami
využívají svůj lidštější zevnějšek. Nejčastěji je potkáte
jako vyslance nebo obchodníky.
Tito Khajiité si tetují své obličeje, aby se více podobali
svým bratrům v Elsweyru. Když Masser dorůstá a Sekunda ubývá, zrodí se Cathay-raht. Cathay-raht se do dějin
zapsali jako odvážní válečníci. Často jim říkají jaguáří lidé. Jsou větší a fyzicky zdatnější
než zbytek rasy. Navzdory své velikosti
umí i výborně šplhat.
Když je Masser v úplňku a Sekunda ubývá, zrodí se bitevní kočky Senche-raht. Mají dorůstat velikosti mamuta a Khajiité je považují
za hlavní bojovou sílu. Když Masser ubývá
a Sekunda je v úplňku, zrodí se skromný Alfiq. Alfiq jsou téměř nerozlišitelní
od domácí kočky, avšak jejich spřízněnost
s Khajiity se nezapře.
Jsou obdařeni
typickou inteligencí Khajiitů a rozumí mluvené řeči,
ačkoliv jí sami nedokážou mluvit. Předpokládáme,
že Alfiq jsou skvělí špioni, protože domácí kočku by nikdo
ze špionáže nepodezříval. Velmi důležité je si zapamatovat, že i přes své vzhledové rozdíly
jsou všechny formy Khajiitů stále stejná rasa. Každý z nich se může rozmnožovat
a mít potomka.
Potomek vlastně nemusí být
matce a otci vůbec podobný. Jejich vzhled závisí pouze
na fázích měsíců Nirnu. To nás přivádí k Hřívě. Hříva se může zrodit pouze
při úplném vyrovnání měsíců. V jednu dobu existuje pouze jedna Hříva, takže Khajiité věří,
že se jedná o jednu duši, která se během věků
opakovaně rodí v různých tělech. Hříva se stává nestranným
náboženským vůdcem a vládcem Elsweyru.
Neovládá však sílu armády,
protože Khajiité stálou armádu nemají. Moc čerpá ze srdcí a myslí lidu Elsweyru. Často hraje důležitou roli v tradicích, ale i v náboženství a politice. Náboženství v Elsweyru
je přinejmenším zajímavé. Jejich božstva velmi připomínají Aedry
uctívané jako Svatá Devítka, ale jejich připomínají
spíš kočky než lidi nebo elfy. To není tak zvláštní, protože každá rasa
si bohy upravuje k obrazu svému.
Jejich bohové oplývají
vášní a důvtipem, což jsou u Khajiitů ceněné vlastnosti. Je to rychle myslící rasa,
stvořená k jednání. Nejčastěji žijí dobrodružným životem
a ženou se za bohatstvím a slávou. Khajiité se raději
učí děláním než čtením. Jako kočičí rasa jsou
velmi dobří v akrobacii. Rychlí s čepelí a tiší jako ranní vánek. Někteří Khajiité se mohou po stromech
pohybovat takovou rychlostí, že by zahanbili i Lesní elfy.
Toto, společně s bystrým důvtipem, z nich udělalo
nechvalně proslulé zloděje. Méně tolerantní obyvatelé Tamrielu vidí všechny Khajiity jako chmatáky. Některé nepříliš přátelské rasy dokonce Khajiity nevpouští
do svých měst. Ale Khajiity příliš nelitujte.
Podezřívavost není neoprávněná. Khajiité jsou záludná rasa. Můžete s jedním Khajiitem
uzavřít dobrý obchod, jen abyste za chvilku zjistili,
že vám chybí měšec. Mohou to být ti nejvíce okouzlující
lidé, které kdy potkáte, ale i ti nejnebezpečnější. Tato rasa je známá
svou rozdvojenou osobností. Touží po změně a to je
připodobňuje jejich domovu, věčně se měnící krajině.
Jak se písek neustále přelévá, tak se přelévá i chování Khajiitů. Tuto nepředvídatelnost
podporuje i zvláštní strava. V Elsweyru je měsíční cukr vším. Domorodci tvrdí, že měsíční cukr
je zkrystalizovaný měsíční svit. Ale pro Khajiity je to mnohem víc. Je to hlavní vývozní artikl.
V džungli najdeme háje cukrové třtiny, která se sklízí a vyváží do jiných provincií. Bez ohledu na poptávku
po měsíčním cukru v ostatních provinciích jsou nejlepší zákazníci
nejblíže domovu. Khajiité věří, že jeho konzumací snědí malou část věčné duše
jejich měsíčních bohů. Když se dotkne jejich úst, dožene je to až do extáze.
Projděte se po jakékoliv ulici
většího města na Elsweyru a uvidíte, že je poseta kočičími lidmi
třesoucími se pod vlivem cukru. Cestovatelům se doporučuje
vyhnout se místním jídlům. Měsíční cukr může mít
na Khajiity značný efekt, avšak ten se u ostatních
ras ještě zdvojnásobuje. Skuma je povzbuzující drogou, kterou Khajiité dovedli k dokonalosti
a po staletí ji vyváželi na celý Tamriel. V podstatě je to jen
rafinovaný měsíční cukr, který je velmi návykový a nebezpečný.
Proto byla Císařstvím
zakázána ve většina provincií. Jak ale zjistíme, i pod dohledem Císařství jsou Khajiité příliš neorganizovaní a nezávislí, aby vůbec dokázali
dodržovat jakákoliv pravidla. Když Topal Kormidelník,
altmerský průzkumník, mapoval Tamriel před prvním věkem, plavil se s jeho posádkou
po křišťálově čisté vodě řeky Niben.
Tito první elfští
průzkumníci měli tu smůlu, že je pronásledovali ti nejnebezpečnější
suchozemští predátoři. Dávní Khajiité. Tito kočičí lidé lovili naprosto cokoliv. A proto mnoha prvním elfským
osadníkům způsobovali jen problémy. Například první Bosmeři se naučili vyhýbat
určitým částem Valenwoodu ve strachu z pralesních kočičích lidí.
Z těchto prvních setkání s elfy lze předpokládat, že Khajiité,
domovem hlavně na poušti, byly v té době hlavní
kulturou na jihu Tamrielu. Je to zvláštní pomyšlení,
že i tak nehostinné místo jako Elsweyr, sužované horkem a drsným větrem, se stane kolébkou jedné
z největších ras na Tamrielu. Avšak neúprosnost zdejšího života dokázala vytvořit silné
a prosperující civilizace, které přežily věky.
Je tomu tak. Když první historici
přiložili brk k papíru, království Khajiitů byla
na Tamrielu už pevně zakořeněná. Když Bosmeři ohlásili první věk, v Elsweyru už existovalo
16 nezávislých říší. Na rozdíl od běžných
lidských nebo elfských království, tyto říše vzájemně
nesoupeřily o území nebo zdroje.
První Khajiité znali silné stránky
i slabosti všech ostatních. Těchto 16 říší pracovalo
ve vzájemné shodě. Tato vzácná a nepřekonatelná jednota učinila tuto domorodou
rasu nedotknutelnou. Alessiino císařství
se rozhodlo neexpandovat do dnešního Elsweyru,
ve strachu z odplaty. Bosmeři ve Valenwoodu moudře věděli, kam až na východ
smí rozšířit své království.
Bohužel na Tamrielu musí
vše dobré jednou skončit. Ke konci prvního věku se objevila hrozná
a zničující morová nákaza, která rozbila rovnováhu mezi Khajiity. Aby nebyli úplně zničeni, kočičí lidé se sloučili
do dvou království. Každé z nich zosobňovalo
jeden posvátný měsíc.
A obě se velmi lišila. První bylo pouštním královstvím
s kulturou kmenových válečníků. Druhé bylo pralesní království vybudované na touze po mincích. Protože se vzájemně nedržela v šachu, bojovala tato dvě království o nadvládu,
aniž by některé z nich mělo navrch. Tak to bylo až do roku 309 druhého věku, kdy se díky sňatku
obě království spojila.
Aby dokázali,
jak významná událost to je, Khajiité přejmenovali svou zemi podle údajného starého
khajiitského rčení. Dokonalou společnost najdete někde jinde. A proto byla provincie
pojmenována jako Elsweyr. V momentě, kdy se khajiitská šlechta
snažila zemi spojit po staletích bojů, se vnější síly pustily do práce. Snažily se zničit zemi,
která byla svědkem jejich růstu.
Po hrozivé nákaze nemocí
jménem chřipka Knahaten Khajiité v hrůze sledovali, jak se nemrtvý Molag Bal
snaží zotročit Tamriel. V nejtěžším čase jejich lid
zachránil nečekaný spojenec. Ayrenn, královna Vysokých elfů, pomohla Elsweyru nastolit pořádek
v chaosu, který po nákaze nastal. Když zachránila jejich domov,
a dost možná i Khajiity před vymřením, oni na oplátku přísahali svou věrnost Vysokých elfům ze Summersetských ostrovů.
A potažmo také Bosmerům z Valenwoodu. Jejich spojenectví utvořilo
první Aldmerské dominium. V Dominiu Khajiité
tvořili zuřivou přední linii. Jejich rasová všestrannost a zručnost s čepelemi i s drápy jim přinesla reputaci
vojáků s nadlidskými schopnostmi. Když se podíváme na první Dominium, je trochu s podivem, že v každém
dalším Dominiu byli Khajiité vítaní.
Khajiité najdou určité jistoty,
když je pohltí Císařství Tibera Septima. Avšak jen aby se pak vzbouřili. Khajiité budou vždy toužit po změně, ale co se stane, když změna
nebude v jejich prospěch? Na počátku čtvrtého věku upadla společnost Khajiitů do chaosu, když Masser a Sekunda zničehonic zmizeli.
Khajiité, kteří spoléhali
na nebesa a na měsíční cykly, byli velmi zmateni. Uplynuly dva roky, a když se
Masser a Sekunda opět objevili, Thalmorové z Aldmerského
dominia oznámili, že to oni použili mocnou magii,
aby měsíce obnovili. A co myslíte, že se poté stalo? Minulost se znovu zopakovala. Khajiité opět uctívali
Vysoké elfy jako své spasitele.
Jak rostla oblíbenost Dominia a naopak klesala oblíbenost Císařství, Thalmořané vedli v Elsweyru
vzpouru proti císařské vládě. A nyní ve službách
znovuzrozeného Dominia pomáhají Khajiité prosazovat
zájmy Vysokých elfů po celé zemi. Se svými kočičími přáteli za patami jsou Vysocí elfové ze Summersetských
ostrovů velmi vážnou hrozbou lidem a jejich říši na Tamrielu.
Ale to je příběh na jiný den. Překlad: Mithril
www.videacesky.cz
Komentáře
Žádné komentářeBuďte první, kdo napíše komentář





