Nepovedené záběry z Community

Můžeme? Tak fajn. Můžeme? Tak fajn. Můžeme? Tak fajn. A akce! Cože?! Připravte mi rozchodový formulář a až se vrátím, můžete mi políbit prdel. Otázka první. Sundej si košili. Akce!

- Promiň. - Měl jsem mluvit, víš? Ne, v pohodě. Ťukla mi do zubu. - No tak, to se nestane. - Fajn. Můžu z druhý strany. To bylo fakt divný. - Nejsem žádná Juno, rozvracečko. - Tak o to ti šlo? Žárlila jsi? Nech toho. Neříkej, že jsi na Vaughna nežárlila, když ty svý hipísácký ruce... Co?

Kde mám být? O nic víc divný, než když měl Jeff ty upjatý džíny a tys řekla... taky bych si hodila tu žemličku... Cože jsem to řekla? Ale na ten divný vztah Abeda s Troyem nic neřekneš. Jen žárlí. Dávej si bacha. Slyšíš? Podříznu tě. - Shirley! - Prej podříznu! Akce!

To bylo podlý! - Co to děláš? - Snažím se ti koukat tam... - Ale, Pierci! - No co? Takovej je Pierce. - Znovu. - Ty nereaguješ? - Chápu, že tě nepřitahuju. Jsem starší. - Ale vždyť jsem to udělal. Takhle. To teda ne. A to nemá být výraz strachu. Fajn. Sjedeme to znovu. - Omlouvám se.

- To ti to fakt tak připomíná? - To byl ten moment? Propásl jsem to? - Jo, propásl. Musíme ho znovu navlhčit. Jedeš, holka! Jedeš, holka! Jedeš, holka! Jedeš, holka! Jedeš, holka! Bylo to super. Prostě bomba. Však to znáte. Chlapi nalevo i napravo. Co? Proč se mnou nemluvíte? Jste snad z komparzu?

- Studuje fotografii. - To je zajímavý. Zastrč ho zpátky, Wingere, ztrapňuješ se. Možná je to kočka, ale já jsem boháč... Celý jsem to zapomněl. Možná je to kočka, ale je to má princezna. - Promiňte. Nevlastní princezna. - S kým já to tu pracuju? Nahoře. Máš všude šušně.

Ukaž. Ještě. Fajn. Už dobrý. - Zatraceně! K čertu s tebou! - Děláme to špatně! Jak jsem to mohl zapomenout? Můžeme? Minutku. Jako bych dělal scénu se svým dědou. - Víš, Jeffe... - Ten už je 9 let po smrti. Když budeš zticha, dokončím svou větu přesně tak vtipně, jak plánuju. - Chceš ještě?

- Lej! - Jdeme. - Musíš mě vytáhnout ze šuplíku. - To jsi spal s mečem v kalhotech? - Jo. Dobré ráno. Jak se má profesor? Teda... kde je profesor? Omlouvám se. - Už se těším, až poznáte moje kluky. - Nejsou slavní, že? Často se tak nadchneš? Nechápu, že sem má babča dovalí ty starý kosti. - Musím najít skříň, kam se schovám. - Ty se před ní schováš? Jo.

Je šáhlá. Myslí, že ji chci zabít, abych ji mohl vzít její sbírku vzácných NBA All-star srkátek z roku 1976. Ale to nechci. - Když ji máš rád, proč ji tajíš? - Máme takovou dohodu. - Nechceš nám ji představit. - Máme dohodu. Ale když ji máš rád... Mám tu nugetu. Aha, promiňte. Tak si ji nech! - Musíš ji chytit za ruku.

- Ale ne jak leklá ryba. Trochu zpátky. - Co? - Dozadu. Já? - Já si to neuvědomila... - Značku máš tam. Ale vždyť já na ní stál. Promiň, Donalde. Já si říkal, co se děje. A akce!

- Nikdo neví, co má dělat. - Ale my víme. Aha. Fajn. Teď mi připomínáš Groucho Marxe a Liberaceho zároveň. Miluju narážky z tohohle století. Kickpunchere! Tak co, hodíme si? Aha, takže jsi baseballista záporák? Ten kluk je hustej typan. To byl Clay Aiken?

Kdybych byl neviditelný. McLovin', latinoamerický komparz, děsivá babča... Nemůžeš jen tak říct latinoamerický komparz. Tlusťoch, čínskej tlusťoch, Taylor Hicks, Katherine McPhee. Dva smysly už znáš. Já chci ten třetí. Překlad: DJ Obelix www.videacesky.cz