ChameleoniOzzy Man

Mám pocit, že chameleoni jsou nedocenění. Jsou to mí oblíbení členové zvířecí říše. Tenhle říká: "Klíďo píďo si mě natáčej. Možná ze mě bude instagramový model. Mám se otočit? Klidně si natoč mou řiťku. A tady přichází zákeřnej kámoš překazit natáčení. "Vy tady točíte film? O čem je? Klidně si zahraju ve filmu, jesti hledáte chameleony.

Myslím, že by na plátně mělo být víc chameleonů. Umím dělat vtipné ksichty, mou předností je asi můj jazyk. Některá zvířata říkají, že je moc velký a ošklivý, ale srát na ně, vždyť ani neumějí měnit barvu podle nálady. Mrkejte na to, jen si to natočte, klidně to dejte do filmu." Jejich oči jsou stejně husté jako jejich jazyk. Pro chameleony je to přirozené. Kdybych tohle s očima dělal já, lidi by si mysleli, že jsem porouchaný, poslali by mě k doktorovi.

Tohle svedu s očima, když jsem na káry, ale obvykle se to časem srovná. Tahle dýchá nějak ztěžka. Aha, ona zrovna kadí. Už je skoro venku, jak bude asi velké? Zatím to vypadá jako miniburgřík. Včera musela mít stejkový toust i se zákuskem. Ta krev poukazuje na přítomnost hemoroidů. Nic, co by nespravila trocha masti, jinak to vypadá v poho.

vypadá to zdravě, ani to moc nelepí. Vlastně to vypadá tak zdravě, že to obživlo, je to mimčo, moje chyba. No to mě poser, už je připraveno jít do světa. Nepotřebuje přebalit nebo vakcínu proti žloutence, ihned začíná riskovat a skoro umřelo. Trošku zpomal, maličkej, jen trošku zpomal, hlupáčku. Jsou fakt hodně akční a nezávislí, když jsou malí. Takhle jsem se vůbec nechoval, když jsem byl malé dítě.

Uvědomuju si, že nejsem chameleon, ale do jisté míry se dají srovnávat s lidmi, ne? Teď se podívejme na jejich jazyk v akci. Tenhle čulibrk má svůj vlastní bufet. Říká si: "Jaký sendvič bych si dal? Tenhle vypadá dobře." A je po snídani. Křupy křup, někdo mu dejte kávu, aby to měl čím spláchnout.

Tady je jeho jazyk ve zpomaleném záběru, kéž by to dokázali i lidi. Představte si oběd s vaší rodinou, nemuseli byste říkat: "Tati, podal bys mi prosím kečup?" Prostě byste vystřelili svůj drsňáckej jazyk ve směru kečupu a přitáhli ho přímo k sobě. Nebylo by to považováno za nezdvořilost, bylo by to přirozené. Chameleoni pardálí nejsou vždycky tak klidní. Tihle dva se perou, dřív to byli kamarádi a v klidu sdíleli strom, ale ten vlevo přestal platit nájem, teď ho chce jeho kámoš vyhodit.

Říká: "Mám dost toho tvého ksichtu, furt se mění. Nejsi chameleon, ale zasraná pijavice." Ten parchant řve: "Už jsem na tom líp s penězma, dej mi ještě šanci, Už mám domluvené pracovní pohovory." Ale je pozdě, o důvěře už se tady nedá mluvit. A chameleoni si pravdy ve vztazích váží.

"Tak fajn, odcházím z Madagaskaru. Nesnažte se mě zastavit, tohle je konec, mizím, jdu pryč." No jo, tomuhle je to u zádele. Překlad: Roman1211 www.videacesky.cz