Při skocích do vody mužů je nejdůležitější pořádný výstřik. Nebo snad ne?
Filipíňák Jenda Fabriga je první na řadě. Spanilý rytíř se připravuje
na trojité salto vzad, jde na to... Ten to ale zmrvil.
A navíc ho to bude zítra pěkně bolet. Poměrně rychle skončil ve sračkách. Kdyby to byla soutěž
o největší výstřik, vyhrál by. Koukejte, zpočátku je odhodlaný,
chvilku tak i pokračuje, ale při téhle rotaci si uvědomí,
že to jde všechno do kytek. Rozmáchne rukama
a doufá, že to nějak dopadne a že bude brzo konec.
Výstřik to byl ovšem krásný. Šel do toho po hlavě.
A koukejte, teď už oslavuje. Oslavuje, že dostal celou krásnou nulu. Nejde o to vyhrát, ale užít si to.
Na řadě je Pahoyo. Doufá, že tohle kolo získá aspoň bod.
Hele na ten soustředěný kukuč. Říká si: "Buď jedno s bazénem,
s prknem, s plavečkami." A pak jde na to.
Opatrně až na konec prkna. Zpívá si: "Věřím, že umím létat.
Věřím, že se dotknu... dna bazénu." Mrdat na to. Koukejte, je odhodlaný, odhodlaný... Ne, konec mise, tohle je blbost. Dokonce ani na pořádný výstřik to nestačí. Ale i tak je čas to oslavit. Super, pojď mi hop. A je to.
I tak jsme vítězové. Večer zajdem do klubu, ženský se na nás budou jen vrhat. Skóre nula? Neva. To je fuk, večer totiž zasunem. A o tom to přece celý je. Překlad: Xardass
www.videacesky.cz
