Počkám na další

Dobrý večer,
dámy a pánové. Omlouvám se,
že vás obtěžuji. Chápu, že jste teď asi
velmi vytížení. Chtěl bych se tedy
nejprve omluvit a také se představit. Jmenuji se Antoine
a je mi 29 let. Nemusíte se obávat,
nebudu po vás chtít peníze. Přivedlo mě sem k vám to, že jsem si nedávno
v časopise přečetl, že ve Francii žije
5 milionů nezadaných žen.

Kde tedy jsou? Už je to téměř 3 a půl roku,
co žiju sám. Nestydím se to říct, ale mám už toho dost. Trávit večery u mikrovlnky nebo sledovat
přihlouplé pořady v televizi, to není život.

Zkoušel jsem minitel, internet, ale byl jsem
vždycky jen za šaška. O to už nemám zájem. Jsem informatik, dobře si vydělám, 2 600 eur za měsíc. Jsem sportovní typ, dobře vařím...

Klidně se smějte. Jen se smějte. A věřím ve štěstí. Hledám prostě ženu, mladou ženu od 18 do 55 let, které se taky nedaří navázat s někým vztah
normální cestou a která by ráda
s někým sdílela upřímný vztah.

Pokud má některá z vás zájem, může diskrétně vystoupit z metra
na příští zastávce. Na nástupišti pak za ní přijdu. Nechte těch nesmyslů, člověče. Zůstaňte sám. Já už jsem 5 let ženatý
s otravnou prudičkou.

Jestli chcete, dám vám její číslo do práce.
Je kadeřnice. Zavoláte jí,
domluvíte se... Ale pak si nechoďte stěžovat. To je od vás hezké, pane, ale já nehledám ženu
někoho jiného. A taky byste se jí
asi měl zeptat, ne? Ale ne, bude souhlasit,
to vím určitě. Ji zajímají jenom prachy.


A těch vy máte dost, ne? Já hledám lásku,
ne obchod. Tak to máte docela problém, ne? To v tom metru teda
budete muset strávit času... Omluvte tohoto pána, který zřejmě lásku nikdy nepozná. Blbče! Jasně. Jasně.

Dámy, ještě jednou
opakuji svou nabídku. Je-li mezi vámi některá,
která sdílí můj pohled na lásku, stačí, když vystoupí z metra. Slečno, to byl jen skeč. Pokud se vám
představení líbilo, budu rád za malý příspěvek. Překlad: LaBleue
www.videacesky.cz