Plížení

Hej, kam jako jdeš? Ahoj... Včerejšek byl fajn, viď? Ráno poté - 2x02
Plížení To ses se mnou chtěl
jen tak vyspat a pak... se vypařit, než se vzbudím? No, říkal jsem si,
že to bude nejlepší. - Ani se neznáme jménama.


- Že ti není hanba, Richarde! Jsem Brian. - To je jedno. Vrať se do postele.
- Dobře... - Promiň, nechtěl jsem se tě dotknout.
- Asi už bys měl jít. Cože? Jsi na mě trochu moc hrr... Asi bude lepší,
když to skončí úletem. Byl jsem na odchodu,
a tys mě zavolala zpátky. Jo, já vím.

Nemůžeš přece
sám odejít. Musím tě vykopnout. Tak už to chodí. Co blázníš?
To je ujetý! - Já jsem ty pravidla nevymyslela.
- Mně přijde, že jo. Tvrdíš mi, že se nemůžu
jen tak sbalit, a musím čekat, až mi řekneš, abych vypadnul? Jsem tak ráda, že to chápeš. Měj se! Tak fajn...

No tak!
Nezapomněl sis říct o moje číslo? Právě jsi mě poslala do háje
a řekla, že šlo jen o úlet. Jo, ale nejsem holka, co by nechtěla,
abys jí druhej den po úletu zavolal. Tak jo. Když si na tebe
vezmu číslo, můžu jít? Jo, nejsem šáhlá! - Tak mi řekni to číslo.
- Ty chceš mý číslo? Dobře... Takže je to 555... Jasně, to je vymyšlený číslo.

- To teda není!
- Ale je! Takhle začíná každý telefonní
číslo v jakýmkoliv filmu. - Cože?
- Nedělej blbou! - Nech toho! - Takže když vytočím
takový číslo, zvedne mi to Terminátor? Nezvedne to nikdo,
protože takový číslo není! Cože? Neblázni!
Tos viděl někde na Netflixu? Bože můj, takže Verizon
mi dal vymyšlený číslo. Ne, tys mi dala vymyšlený číslo,
Verizon ti dal opravdový, - ale tys mi ho nechtěla říct.


- Dobře. - Tak jo, teď ti něco řeknu,
ale nesmíš se naštvat. - Dobře. - To číslo jsem si vymyslela.
- Bože můj, to snad ne! Vysvětlím ti proč. Mám strach, abys mi pak
ve dvě v noci nevolal jen proto, že si chceš povyrazit... Proč...
Proč bych to asi dělal? Tys chtěla, abych tě poprosil o číslo.

- Já ho ani nechci.
- Ty nechceš mý číslo? Vždyť jsme spolu vyspali.
Co ti je? - Několikrát jsi mi řekla, ať vypadnu.
- Protože ses odsud chtěl odplížit. - Jo, protože se s tebou už nechci bavit!
- Já s tebou taky ne! - Tak proč se hádáme? Bože můj,
protože je to celý špatně! Kdybys hned odešel,
budu tvá sexuální oběť! A když tě vykopnu,
je ze mě děvka. Tak hele...

jak se odsud můžu co nejrychlejc dostat,
aniž by sis připadala zneužitá? Na jednoduchou otázku
jednoduchá odpověď. Stačí, když mě
poslechneš a odejdeš, uděláš tři až pět kroků
směrem ke dveřím, zastavíš se podíváš se na mě
pod úhlem cca 45° a zeptáš se: "Vážně mám jít?" A já řeknu:
"Pojď radši zpátky do postele." Pak na mě začneš naléhat a já řeknu,
že je to na mě moc hrr a měl bys radši jít. - Dám ti telefonní číslo, ale víš co?


Je vymyšlený. - Nekecej! Ale to ještě nevíš, odejdeš,
zavřeš dveře a počítáš do tří. Jednadvacet, dvaadvacet, třiadvacet,
pak se zastavíš, znova otevřeš dveře, vrátíš se a zeptáš se: "Nechceš
vyvenčit psa? Mám radši kočky, ale tvůj pejsek je k sežrání a jestli
potřebuje kadit, rád s ním seběhnu dolů." Jen dvě věci: zaprvé, psa si nepořizuj.
Zadruhý, řeknu ti novej plán. Teď odejdu a jestli
si budeš připadat zneužitě, smiř se s tím. - Takže jdem na to?

- Jo.
- Jasný. Takže odejdeš a já začnu... Ó, jestli chceš, tak se vrať. Ach ne!
Na svatbu je ještě moc brzy! Tak jo, moje číslo je 555 1234.
Zavřeš dveře a pak napočítáš do tří.
Raz, dva, tři! A teď se vrátíš. Vrátíš se zpátky. A teď se...


Akce! Už můžeš! Aha, počítá pomalu.
Raz, dva... tři! PŘÍŠTĚ: - Vezmu si na tebe číslo a můžem
to zopáknout. - No jasně, to by šlo. A dal bys mi dvacet babek? - Na co?
- Na taxík, co mě hodí domů. Vždyť jsme... u tebe v bytě.

Překlad: BugHer0
www.videacesky.cz

- Co to děláš?
- Nezdáš se mi. Ráno poté - 2x01
Rohypnol Cože? Jseš nějakej internetovej miliardář? Ne. - Takže jseš slavnej.
- Ne, jsem vedoucí knihkupectví. Nejseš slavnej ani na YouTube? Ani na YouTube.

To nechápu. A já nechápu,
co na tom nechápeš. Nechápu, jak jsme
spolu skončili v posteli. No, je to docela
standardní americký scénář. Viděl jsem tě na baru,
chvilku jsme spolu flirtovali, padli jsme si do oka, tak sis mě
pozvala domů a vyspala ses se mnou. Ale... - Podívej se na sebe.


- A co? A teď se podívej na mě. Jo, už se dívám. Ale pořádně! - Dívám se na tebe.
- Něco tu nesedí. - Asi tě nechápu.
- Já jsem přece... tohle. A ty jseš... vždyť víš... - Magistr psychologie?


- Ne. - Znalec vín?
- Ne. Poslední z dlouhého rodu policistů? Ne, jseš... - Aha, tlustej.
- Jo. Díky, už půjdu. Jsem zmatená, protože normálně
bych s někým takovým nespala. Takže vůbec nechápu,
jak se to stalo! Možná jsem na tebe
byl prostě jen hodnej - a tobě se to líbilo.


- No jo, jasně. Fajn, jsem rád,
že ti to došlo. - Hodils mi do pití Rohypnol.
- Cože? Ne, to teda nehodil! - V pohodě.
- Ne, to není v pohodě! - Vždyť mě tu obviňuješ ze znásilnění!
- Nezlobím se. Naprosto tě chápu. Člověk mě zahlídne,
uvidí tohle... a řekne si:
"Páni, to je ale kus!" Tak mi hodí do drinku
Rohypnol, abych se s ním vyspala.

Ty jseš pošahaná sociopatka! Neboj se, nepodám žalobu. Promiň, já jsem
tě ničím nenadrogoval, ale moc mě těší, že mě máš za člověka,
kterej by toho byl schopnej. Díky! Máš recht. Někdo s tak nízkou
sebedůvěrou by to asi nezvládnul. Já mám sebedůvěru v pořádku.

Mé sebedůvěře nic není.
A mně taky ne. Takže mě nadopoval někdo jinej
a pak jsi přišel ty. - Tak jsme spolu skončili.
- Co kdybych ti řek jednu šílenou teorii? Co když jsem na tebe byl prostě
hodnej a pobavil jsem tě? - Pobavils mě?
- Jo. Neříkals mi vtipy typu: "Ťuk, ťuk!"
"Kdo je tam?" "Tady máš Rohypnol."

Máš vtipy na úrovni člověka,
co je celej život zavřenej na samotce. - Nenechám si ujít jedinej díl Last Comic
Standing, takže umím dělat srandu. - Fakt? Jseš trapná, mizím. - To je mi ale tajemství.
- Počkat, asi jsem ho rozlousknul. - Fakt?
- Jo, fakt. Podle mě jsi zoufale toužila po lásce a cítila ses uvnitř tak prázdně,
že ses včera v té opilosti neuhlídala a do oka ti padl chlap,
co s tebou jednal s úctou, a nechtěl tě jen odtáhnout
domů jako kus masa.

Kus masa? Ty máš hlad? Mám v lednici veganskou slaninu. Ne. Páni, jsi hnusná
v tolika různých ohledech. Sprav si ksicht. Ty jseš ale zlej!

Proto jsem se s tebou vyspala! PŘÍŠTĚ: To ses se mnou chtěl
jen tak vyspat a pak... se vypařit, než se vzbudím? No, říkal jsem si,
že to bude nejlepší. - Ani se neznáme jménama.
- Že ti není hanba, Richarde! Jsem Brian. - To je jedno.

Vrať se do postele.
- Dobře... - Promiň, nechtěl jsem se tě dotknout.
- Asi už bys měl jít. Překlad: BugHer0
www.videacesky.cz