Růže z Turaidy

Překlad: hAnko
www.videacesky.cz Růže z Turaidy V květnu roku 1601,
během Švédsko-Polské války, táhla švédská armáda přes
zemi známou jako Livonia. Armáda narazila na hrad Turaida,
skrytý v srdci zalesněného údolí Gauja. Švédové začali hrad obléhat. Rytíři z Turaidy přísahali,
že budou bojovat do posledního muže. Na blízkém poli se tedy
rozhořela velká bitva.

Obránci však byli poraženi. Švédští dobyvatelé obsadili hrad
a uspořádali velkolepou oslavu. Na těla padlých venku zapomněli
všichni kromě jednoho muže. Hradního úředníka jménem Griev. Griev pátral mezi těly po přeživších
a náhle uslyšel pláč. Šel po zvuku, až narazil na batole v objetí jeho mrtvé matky. Starý Griev vzal hladové dítě do náručí
a přísahal, že je vychová jako své vlastní.

Bylo to děvčátko, které
pojmenoval Maija Roze. Jak Maija dospívala v ženu, zvěsti
o její kráse se šířily mezi lidmi, kteří jí začali říkat Růže z Turaidy. Maija měla mnoho nápadníků. Její srdce však získal mladý zahradník
z blízkého hradu Sigulda. Viktor Halle. Pár se často po večerech scházel
v jeskyni Gutmanis, ležící v půli cesty
mezi oběma hrady.

Miloval ji tak, jak jen muž
dokáže milovat ženu. Maijina krása však také upoutala
dezertéra z polské armády, Adama Jakubowského. Chtěl mladou dívku pro sebe. Adam jí přednesl svou nabídku
k sňatku, Maija ho však odmítla. Začal na lásku mezi Viktorem
a Maijou šíleně žárlit. Po odmítnutí jeho city
vřely a pálily v hrudi. Naplánoval, že Maiju unese,
a donutí ji k sňatku a otroctví.

Napsal dopis Viktorovým písmem, v němž
pozval Maiju na schůzku do jeskyně. Doručením dopisu pověřil druhého
zběhlíka, Peterise Skudritise. Maija se vydala na cestu
k jeskyni jako obvykle, ale když dorazila,
Adam a Peteris ji zajali. Bezmocná a zlomená Maija rozjímala
v tichém strachu o své temné budoucnosti, než přišla chvíle osvícení. Výměnou za svobodu nabídla
svému únosci kouzelný šátek, který chrání nositele před zraněním.

Adam byl skeptický
a stroze její návrh zamítl. Aby předvedla, že mluví pravdu,
uvázala si šátek kolem krku, a vyzvala Adama,
aby po ní ťal sekerou. Adam se nechal ovlivnit
jejím přesvědčením. S posledním výdechem Maija vyznala
svou nehynoucí lásku k Viktorovi. Raději si vybrala smrt a zachovala svou čest,
než by se poddala zvrhlému Jakubowskému. Pak zavřela oči... a byla pryč. Kvůli souhře okolností
byl z její vraždy obviněn Viktor.

Ale v posledním okamžiku se objevil Peteris,
který litoval, čemu pomáhal, a řekl pravdu. Úřady poté pátraly po Adamovi... Toho však přemohla oddanost,
kterou Maija prokázala, a sužován vinou se sám
ze zoufalství oběsil. A tak se až do dnešního dne novomanželské páry
vydávají napříč Lotyšskem, aby položily květiny
na hrob Růže z Turaidy. V naději, že prožijí stejnou
nezměrnou lásku a oddanost.