Stíhač N-1 z planety Naboo – Star Wars

"Tak tomu říkám závody!" Darth Vader Po rozpuštění republikové armády v důsledku Ruusanské reformace nebylo u suverénních systémů Republiky neobvyklé sestavovat soukromé obranné síly pro zajištění bezpečí jejich světů. Většina těchto bezpečnostních agentur se vybavovala dostupnými bojovými letouny z civilního trhu. To ale nebyl případ schopných dobrovolníků královských leteckých sborů z Naboo, jejichž na míru sestavené stíhače N-1 sloužily jako hrdí obránci monarchie Naboo po řadu desetiletí.



S délkou 11 metrů se N-1 prezentuje elegantní a nekonvenční kostrou, postavenou na dvou pulzních motorech Nubian typu J, usazených na pontonech, které vyčnívaly ze hřbetu lodi. Loď nese jediného pilota a astromecha série R2 a je vybavena i hyperpohonem středního dosahu, velmi vzácnou výbavou u plavidla této velikosti v dobách jeho vzniku. Navržen pod dohledem jeho výsosti, krále Arse Veruny z Naboo, N-1 měl předvádět ty nejlepší prvky z umění a inženýrství Naboo.



Na králův požadavek byla loď nabarvena na zářivě žlutou a zlatou, která byla rozpoznávacím znakem na přehlídkách a ceremoniálních přeletech. Stíhače N-1 ve službách královského domu Naboo byly dále ozdobené stříbrným a chromovaným zakončením přídě, což byl symbol jejich vznešeného zařazení. Standardní N-1 je vyzbrojen dvěma nosními laserovými děly a dále jedním odpalovačem protonových torpéd se dvěma zásobníky pro pět výstřelů.



Značná rychlost a manévrovatelnost lodi ve spojení s těsnou obloukovou střelbou umožňovala N-1 doručovat smrtící salvy dělové palby v soubojích na blízko. Díky tomu mohla loď soupeřit i s převahou nejpokročilejších stíhačů své éry. Odpalovač torpéd dodával ještě větší přizpůsobivost, umožňoval efektivně napadat lehké válečné lodě na značnou vzdálenost. Navzdory těžké výzbroji byl N-1 považován za slabý pro pozemní útoky. Postrádal pokročilé zaměřovací senzory, nezbytné pro boj proti tankům a představoval příliš snadný cíl pro pozemní protiletecké systémy.



I když je hyperpohon N-1 jedním z prvních modelů, dostatečně malých pro stíhačku, dokáže přenést loď jen na vzdálenost přibližně jednoho tisíce světelných let před vyčerpáním zásob paliva. Z toho důvodu jsou diplomatické čluny Naboo – například J-type – vybaveny servisními terminály v křídlech, které umožňují stíhacím eskortám N-1 přistát a doplnit své hyperpohony. Tato praktika se nejčastěji využívala během vyslaneckých návštěv Coruscantu, kde byly eskorty stíhačů N-1 často povolávány k ochraně před piráty.



Politicky a historicky nejvýraznějším střetem, zahrnujícím účast stíhačů N-1, byla bitva o Naboo v roce 32 BBY. V důsledku ilegální blokády jejich planety neimodiánskou Obchodní federací byli dobrovolníci královských sborů Naboo přiřazeni královnou Padmé Amidalou k odehnání Federace mimo jejich svět. Piloti NSF eskadry Bravo vzlétli z okupovaného města Theed, aby zaútočili na kontrolní loď droidů třídy Luckrehulk, Vuutun Palaa, na orbitu Naboo.



Po rozsáhlém útoku utrpěla eskadra Bravo těžké ztráty od lodní soustavy poziční obrany, doplněné o velké množství Vulture droidů. Útok se ale náhle obrátil ve prospěch Naboo, když jeden ze stíhačů N-1 dokázal najít a zničit hlavní reaktor řídící lodi droidů průletem skrz její nakládací doky. Zničení Vuutun Palaa přerušilo Federaci ovládání jejich bitevních droidů B1. To způsobilo ztrátu okupační armády a donutilo je vzdát se.



Stíhače N-1 pokračovaly v ochraně obyvatel Naboo napříč Klonovými válkami, galaktickou občanskou válkou i dále. Loď byla nakonec vyřazena před rokem 40 ABY. Během její služby se mnoho světů středního okraje snažilo koupit plány N-1 pro vlastní využití. Ale nikdy nedokázaly přesvědčit Naboo k souhlasu. Stíhač N-1 byl po dobu téměř 70 let unikátním symbolem planety Naboo a zdrojem velké pýchy pro její obyvatele.



Překlad: L1ght www.videacesky.cz