Fanfictasie – 4. epizoda – Předposlední hra 1. část

Jsme padouši, Thanosi, tohle prostě děláme. Harley Quinn, jsi ultimátní padouch. - Jsi si jistá, že to bylo takhle? - Tak to vyprávěla máma. Lauper, mám otázečku. Proč se dcera dvou hrdinů tahá s párkem antihrdinských parchantů? - Máš krátkou paměť. - Jen do toho, Wilsonko, mám svědky. Super, aspoň tentokrát nebudeš lhát slečně Mantis. Prosím, nechť se všichni studenti okamžitě sejdou v aule Avengerů.



To neplatí pro Motley a Chimiho Quinn-Wilsonovi. Vypadá to, že máš zase průšvih, Motyčko. No jasně. Beztak mi dají medaili za to, že jsem si tě podala. Lůzři! Jednoho dne budu dost velká, abych ho rozdrtila. Uvidíme se pak. - Sklapni! - Nic neříkám. - Umím se bránit sám, abys věděla.



- Já vím. Ale nemusíš na to být sám. Máš mě. - Nevíš, co se děje? - Ne. Asi… Pomoc! To ne! O PĚT LET POZDĚJI Ups, moment. Opravím to. O PĚT DNÍ POZDĚJI Sakra, celej svět šel k čertu a stačil jeden pracovní týden.



Hrdinové a padouši se perou? To je šílený! Ahoj, ještě jsme se nepředstavili. Jsem miliardář Tony Stark. A ty jsi Darkside? Nebo Darksade? Nebo že by Dark Saíd? Nebo jsi snad Darksejr? Dobře. Ty, Natašo, až tahle válka skončí, nechceš se jít trochu widowádět?



Nesnaž se z mého jména udělat nějaký laciný eufemismus, Jamesi. - Jen jsem doufal, že s tím zabonduju. - Velení, Gothtropolis padlo. Jaký je stav na frontě? Tohle mi připomíná jeden fakt starej film. Čas na hrdinství. Ten je rozhodně desítka, ale mění se na divný mimozemšťany. - Jedenáctka! - Co? Je po všem, indominus rexi, mám navrch.



Copak nechápeš koncept toho, mít navrch? Pardon. Můj ty smutku, Alfe! Utrpěl jsi vážná poranění obličeje. Lékaře! Lékaře! K večeři bude žabák. Moje nohy! Tyhle cuisses de grenouilles jsou na můj vkus trochu hadrové.



Skvělá práce, smečko. Lepší než Batman je jedině víc Batmanů. Bruci, na té transformaci musíš zapracovat, před minutkou jsem tu měl pokoj, teď je tu velitelský můstek. A já si v pokoji nechal kalhoty. Mořská hvězda zasahuje! Ne, Patricku! Vstřebávám tolik násilí…



Potřebujeme pomoc od Ariel. Rozmetám tvůj svět na kousíčky. Neprojdeš. Zato tohle mi projde. To je hnus, Shreku. Lepší venku než vevnitř. Vytáhni to ze mě ven! Všichni za mnou.



A ze všeho nejdřív zabijte děti. To je super, pracovat pro sexy šéfku. Ta hůlka nemá žádný dostřel. - Dej to sem. - Au! Ále, je to jen jedna větvička, ty přerostlá brokolice. Reducio. Scheiße. Vstávej, princezno. Jezdíš po celém bitevním poli. Pardon, princezno.



Když mě ten boj tak unavuje. Asi přepnu na tempomat a jen si na chvilku zdřímnu. Víte co? Docela bych si dal zdravou odpolední svačinku. Asi si rozkrojím broskvičku. Pomoc! Nebojte se, slečno Peach. Tady dole jsem šéfem vaší ochranky. Potřebuju, abyste mi řekla svá nejtemnější a nejtajnější tajemství. No tak dobře.



Mario mě nikdy nepřitahoval. Vždycky se mi víc líbil jeho bratr Luigi. Proboha! To neříkejte. Možná je načase postavit novou Hvězdu smrti. To se totiž nikdy nevymstilo. Pane Vadere, zajali jsme další členy vaší rodiny. To ne. Já věděl.



že byla chyba dávat vězně na starost Jabbovi. Ahoj tati. Moc tě v poslední době s mámou nevídáme. Tvé nedostatečné odění mě znepokojuje. Tumáš, dcero, zahal se. Co je? Nejsem jenom stroj, abyste věděli. Kdyby mě někdo potřeboval, budu v meditační kajutě. Velení, tady Lucky Charm. Úspěšně jsem infiltrovala Padoušskou legii. Jak se můžeš vydávat za někoho, kdo je o metr menší?



Není to jednoduché. Jsem moc rád, že Stoky zůstaly v tom celosvětovém konfliktu neutrální. Když nic nemáme, nemáme za co bojovat. Ti nahoře by se od nás z kanalizace mohli ledacos naučit. Chce někdo poslední kousek pizzy? - Brouku? - Zlato? Co to máš s obličejem? Chci vypadat jako padouch, ať si nemyslí, že mluvíš s nepřítelem.



Co to máš s vlasama? Chci vypadat jako hrdina, ať si nemyslí, že mluvíš s nepřítelem ty. To bylo nedorozumění. - Hej, Půldědo. - Jsem Deadpool. Přečti si ten nápis. Takovejm, jako seš ty, nenalejváme. A co kdybych ti já nalila do chřtánu nějakej patok? Dělá si legraci. Jdeme ven.



Je to směšný, už mě to schovávání nebaví. - Jsme manželé! - Nesmí nás vidět spolu. Demolice 4. stěny byla naverbovaná na frontu. Aliance mi nevěří, jsem antihrdina. Když uvidí, že mluvím s tebou… Myslíš s matkou dvou vrahů z budoucnosti, co se vrátili v čase a zabili jejich velení ještě před válkou? Budou vinit mě, ne tebe. Moc s nima nemluvím, jen připravuju výbušniny.



Copak jsem si jich dost nevážila? Byla jsem na ně moc přísná? Byla jsem špatná matka? Jsi skvělá matka. Přísná, ale férová. Já bych řekl pérová. A zlato, ty děti jsi vypérovala fakt skvěle. To vyznělo špatně.



Jen jsem chtěla, aby se uměly zastat samy sebe. A to zřejmě umí. Je to trochu křečovitě optimistický, ale musely být v Óřu dost vysoko, aby mohly vést tak důležitou misi. Jasně, jsou zlé, ale aspoň jsou v tom dobré. - Óřo? - Oscarův řád. Slyšel jsem, jak se o tom padouši baví. Oscar je podle nich největší záporák, tak ho mají za mučedníka.



Takhle se to asi tvoří. Nechápu, že někteří byli fakt radši v aréně. Někdy mám pocit, že v ní pořád ještě jsme. Že jsme nikdy neodešli. Jen jsme ji zvětšili a změnili jí jméno. No tak, podívej se na mě. Z arény jsme utekli. Pamatuješ, co jsi řekla na začátku?



Tenhle svět bude takový, jaký ho uděláme. Co když jsme ho udělali špatně? Tak to napravíme. - Co…? - Promiň, šoknul jsem tě? Co mě Thor trefil bleskem, se mi občas stává… Ten pocit znám. Pořád si to v hlavě přehrávám a vůbec to nedává smysl. Pokud se vracíš v čase kvůli tajné zabijácké misi, proč bys o tom nepříteli říkal?



Tu misi splnili, třeba se chtěli pochlubit. - Víš, co dělá Motley, když dá gól. - Ale proč by nám o té válce říkali? Kdyby se Terminátorovi ve filmu povedlo zabít Sarah Conner… - Neprozrazuj. - Myslíš, že by to ohlásil v telce? - Je tady v baru. Zeptej se. - Ne, vážně. Je fuk, proč to řekli, nelhali. Koukni, válčíme, přesně jak předpověděli. Co když samotný fakt, že nám řekli, že budeme válčit, byl ten spouštěč, který tu válku vyvolal?



Na to vysílání se dívali všichni a to, co řekli, zapadalo do našich tajných předsudků. Je mi fuk, co to bylo za plán, chci jen dokázat, že s ním nepřišli oni. Někdo jim vymyl mozky, ovládal jejich myšlenky… Ale nebyly to naše děti. Musíme je dostat zpátky, abychom zabránili, že se tím stanou. Nemáme čas řešit širší souvislosti.



Sakryš, proces začíná za 10 minut. - Bojím se. - Neboj. Soudce se na naše děti jednou podívá a uvidí, že jsou nevinné. - Vinní. - Ne! Trest bude vykonán okamžitě. - Motley a Chimi Quinn-Wilsonovi. - Mami, tati. Přeji si, aby vás odnesl král skřítků. - To ne!



- A to hned. Ne, neodnášejte je. Nebuď hysterická, Harley. Máš možnost se odvolat. Jak se můžu odvolat? Máte 13 hodin na projití labyrintem, pak se vaše děti navždy stanou skřítky. Co je to sakra za odvolací proces? Vlastně mnohem jednodušší, než je obvyklé. Neklesejte na mysli.



Spousta lidí to neví, ale mě jako dítě také dali skřítkům, proto nevypadám jako spálený maňásek. A podívejte, kde jsem dnes. Vystoupal jsem na místo krále. Je tu tedy velký potenciál pro postup. Mám vaše děti a už nikdy je nedostanete zpátky. Ciao. - Ne! - To ne! Co jsi to za krále?



- 13 hodin. Potkáme se doma. - Dobře. Helo, počkej. Neměli bychom spolu mluvit. Musím se vrátit na frontu. Našel jsem hlášení o lidech, kteří se před pěti dny ztratili, nikdo neví, co se jim stalo, ale mají spojitost s těmi oběťmi. Takže je to záležitost hrdinů, a ne moje. Týká se tě to. Jsi hlavní vyšetřovatelka. No tak, dostal jsem skvělý tip, pojďme to prozkoumat.



Nemůžu. A už mě nesmíš kontaktovat. - Ale ten případ… - Případ je uzavřen. Skončil proces, rozsudek byl vyřčen a probíhá trest. Už to se mnou nemá nic společného. Takže se budeš plně věnovat té válce? Taková jsem. Tys na mě hodil svoje oko?



Ano. A víš, jak jsem to mohl udělat? - Protože jsi jak malý dítě? - Protože takhle mě Oscar stvořil. Protože ve filmu, který Oscar viděl, který napsal člověk, scenárista, kterého jsem nikdy neviděl, mi tvoje postava vypíchla oko. Mohl bych z toho, že mám jen jedno oko, vinit toho scenáristu nebo můžu vinit Oscara, ale jediný člověk, kterého bych z toho nikdy nevinil, jsi ty.



Protože vím, kdo jsi, i když ty jsi to zapomněla. Panečku, to bylo divné, být u toho jako moucha na stěně. Nesáhl jsem na ně od 4. narozenin Motley. Pamatuješ? Bála se, že se řízneš, když s nima budeš točit. I když jsem jí už posté vysvětlil, jak se umím uzdravovat, stejně řvala jako tur, když jsem si useknul chodidlo.



- Získám je zpátky. - Počkej, já jdu taky. Ne. Musíš si s někým promluvit, jinak bude jedno, jestli je získám zpátky. POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ Díky za zhlédnutí. Teď prosím odebírejte ArtSpear Entertainment, abyste se přidali k Hrdinské alianci a v této válce nám pomohli. Ne.



Odebírejte tento kanál, abyste se dali ke mně a Padoušské legii, společně Alianci zničíme a budeme vládnout Fanfictasii jako otec a odběratel. A nezapomeňte, že jeden svět nestačí. - Teda, jeden like nestačí. - A napište čarodějnej komentář. A sdílejte to s přáteli nebo se staňte našimi přáteli. Stačí se přidat na Patreonu. Tam sdílíme exkluzivní obsah. Sdílení je skvělé.



To si myslíte, ale když nabídnu sdílený oběd, nikdo nemá zájem. Petrificus totalus. Překlad: jesterka www.videacesky.cz