Joey Diaz: Sestra Hyacinta

BEZ CENZURY
ŽÁDNÝ BLBÝ FILTRY Popadl jsem ji a mlátil ji do hlavy. "Je mi to u prdele, ty kurvo!" A já vím, říkáte si:
"Joey, nemůžeš mlátit ženskou." Je to zkurvená jeptiška.
To je kurva velkej rozdíl, jasný? Kurevskej rozdíl! TOHLE SE NEDĚJE VZTEK Náš nejlepší kámoš,
všichni ho máte rádi, je skvělej.

Dámy a pánové, Joey Diaz! Mám tříletou dcerku. Je krásná, a když se na ni podívám,
říkám si, že až bude starší, asi nebudu schopnej
jí vlepit jednu výchovnou. Víte, jak to myslím. Jsem schopnej občas po kočce
hodit bačkoru nebo tak něco, ale když jde o moji dceru, nemůžu.

Asi bych ji mohl potrestat a poslat jí
do jejího pokoje, ale uhodit ji? To ne. Na to nemám koule. Ale říká se, že pokud jste vyrostli
v rodině, kde vás mlátili, nejspíš budete jako rodič
taky svý děti mlátit. Já jsem vyrostl v sedmdesátejch
a moje máma mě mlátila. Máma mě mlátila, ale spíš to byl
řízenej výprask, aby bylo jasno. Každej v týhle místnosti ho někdy schytal.
Znamená to, že nezdechnete. Dostanete pár ran do hlavy, padnete na zem
a za dva dny dostanete panenku.

O nic kurva nejde. Takovej je řízenej výprask.
Prostě nezdechnete, jasný? Jako s dítětem to se mnou
máma neměla lehký. Je to Kubánka, svobodná matka,
občas jí ruply nervy... A víte co...
Moje máma mi dávala přímou ránu do hlavy, zkurvenou pravačku přes hlavu. Španělé tomu říkají un avion
– v překladu zkurvený letadlo. Mají odlišný názvy,
třeba vlastní pojmenování pro facku.

Znáte to, "stocktonská facka". Moje máma měla bekhend, kterej vás má jenom rozhodit, aby... Fakt! Připraví si vás tak
na sidekick do trupu, chápete? Zařvete... A pak vás většinou kopne. Takže mě mlátili.


Máma mě jednou zmlátila na 86. ulici, když mi bylo asi 6
a nechtěl jsem slézt z osla. Na rohu 86. a Broadwaye je banka
a před ní byl chlápek s oslem, kterýmu jste dali asi 3 dolary a on vám
nasadil klobouk a posadil vás na toho osla. Já jsem z něj odmítal slézt
a máma mě seřezala kabelkou. To bylo povedený,
taková mlátička naživo, to se moc nestává. Ale tím to haslo.
Ani jako staršího mě moc nebili. Moje máma mi vždycky říkala:
"Nenech si sahat na obličej. Opravdovej chlap si nenechá sahat
na obličej, nikoho kurva nenech!"

Jakožto Kubánec jsem byl katolík a máma mě strašila jeptiškama: "Něco provedeš a pošlu tě
do školy. Jeptišky tě zmlátí." Po pár letech pekla mi řekla: "Nasrat! Půjdeš do katolické
školy za jeptiškama." Myslím, že máma věděla, že mě jeptišky
budou mlátit, jen o tom nechtěla slyšet. "Budou tě mlátit,
ale nechci o tom vědět." Byla to jedna z chlapeckých škol posvátného
srdce, začátek v neděli a ve čtvrtek domů.

A jeptišky tam byly debilní krávy.
Jako fakt totální krávy. Nelžu vám, nevěřte mi,
ale je to pravda. Když nad tím zpětně přemýšlím,
byla to forma zneužívání. Je to tak, mohl jsem
na ty kurvy zavolat policajty. Ale víte co...
Nikdo by můj křik nevyslyšel, chápete? "Jeptišky jsou svatý..." Byla tam jedna sestra Anna,
sestra Marie, sestra Hyacinta a ještě jedna...


sestra Patricie. Zkurvená sestra Hyacinta byla ten nejhorší člověk,
kterej kdy chodil po zemským povrchu. Na té škole mě nebily kvůli chování,
ale protože jsem neměl rád mlíko. Do dnešního dne, poslouchejte...
Dodnes nesnáším mlíko, jasný? Nejsem na něj alergickej,
jen ho kurva nemám rád. Tak to je. Milkshake? To je kurva jiná písnička.
Těch si dám klidně deset. Ale mlíko přímo z lahve?
Tu sračku nesnesu. Smrdí to jak péro,
nemám to rád.

Tečka. Nikdy mi to kurva nechutnalo.
Brokolici jsem neměl rád tehdy ani teď. Je mi to u prdele,
nemám to rád. Ale týraly mě. Když jsem
nechtěl mlíko, daly mi ho na hlavu a pak mě třikrát profackovaly. Když jsem pak spadl,
přetáhly mě tácem s jídlem. Byly to zasraný divošky. A tahle jeptiška,
sestra Hyacinta, byla z New Jersey a vypadala
jako guvernér Christie, zalitá.

Měla asi 160 cm a 140 kilo.
Ta se s tím nesrala. Když se podíváte na jeptišky,
mají snubní prsten ze sňatku s Ježíšem. A před tím, než vám dala ránu,
si ho otočila a tak vás pořezala. Lidi, tyhle jeptišky se s tím neserou.
Tohle je zkurvená stará katolická škola. A ne, neobtěžovaly mě sexuálně. Byl jsem hnusný děcko
a nešukaly se mnou, chápete? Běžte do prdele. Byl jsem ministrant,
ale nikdy jsem si nezašpásoval. Nechci hrát karty a nechci ani
žádnou zmrzlinku ty kuřbuřte.

Stejně jsem spíš na točenou, chápeš? Mám radši točenou, kurva!
Jdi do prdele s tou mraženou sračkou. S kým si kurva myslíš, že mluvíš?
Mám svý zásady, víš co. Takže... Jsem v páté třídě,
byl jsem tam asi tři roky... Ale ne v té páté třídě, kurva,
myslel jsem tři roky na škole. Začal jsem tam chodit do třetí
a zůstal do páté třídy. Ale byl pro to důvod.

Ale nepamatoval jsem si to.
Asi ve 30 jsem chtěl mít biřmování. "Proč to ale dělám až ve třiceti?" A pak jsem si vzpomněl proč. V páté třídě už to nešlo vydržet. Můj táta umřel, když mi byly tři.
Máma mě tehdy dala na kung-fu. Karate s kámošema,
těma černýma zmrdama na 90. ulici, kteří vás naučí karate z ghetta,
zkurvený judo a tak. Pohltilo mě to. Byl jsem připravenej nějakýho
hajzla zabít, chápete?

Pak Bruce Lee zemřel a to mě dostalo,
můj táta byl taky po smrti... A mezi tou bolestí, zkurveným nízkým
sebevědomím a zlostí to ve mně vřelo. A jednou takhle ve škole
sedí dvojčata, tak trochu blbci, Rafael a Nino, chápete? A brečí. Ptám se jich:
"Proč brečíte?" "Máma čeká dítě a sestra Hyacinta
nám nedovolí zavolat do nemocnice." Říkám: "To je snad dobrej důvod... Ježíš tady elektřinu neplatí.

Zato vaši rodiče jo. Vstaňte a běžte
jí zavolat. Je to naléhavý." Sestra Hyacinta to slyšela a říká:
"Vážně? Všichni tři běžte a počkejte venku." Když vám jeptiška řekla, ať počkáte venku,
znamenalo to, že dostanete nakládačku. Skope vás do kuličky, chápete? Zazvonil zvonek... Zazvonil zvonek, ona vyšla ven a říká:
"Tak o čem jste se to vy tři bavili?" A jedno z těch dvojčat si vzala k sobě,
asi patnáctkrát ho kurevsky propleskla až se složil.

Šla po mně a já kouknu na to druhý dvojče:
"To je tvůj brácha, padej do ringu, hajzle. Proč bych se pral za tebe?
Padej, ty blbče!" Popadla ho,
zmalovala ho k nepoznání a pak popadla mě
a začala mě fackovat. Já ale myslel na moji mámu a už mě sralo,
že mě bijou pokaždé, když nechci pít mlíko. A málem jsem tam vybuchnul,
tak jsem zvedl ruce. Ona měla co dělat, na tohle nikdy
nezapomenu: "Dej ty ruce dolů, dej je dolů!" Říkám: "Nasrat, tohle si
budeš muset zasloužit."

Nic dolů dávat nebudu. Ta svině mi buší
do spánku a pěkně mě ničí. Pak říká: "Tak ty je nedáš
dolů? Padej do kumbálu." To je v podstatě rozsudek smrti. Tam vás zabili a vaší mámě řekli,
že jste podlehli zápalu plic. Toť vše. Tihle katolíci jsou
docela strašidelní zmrdi. Nahlédl jsem za oponu,
jsou to zmrdi. Tak mi povídá, ať zalezu do kumbálu.


Tam měli knížky, úhloměry a podobný sračky. Zalezeme do kumbálu
a ona ani nezabouchne dveře a pleskne mě přes hubu. Ucítil jsem krev, zvedl jsem ruce
a ona říká: "Ne, že to na mě řekneš." A začala mě mydlit.
A jela. Dávala mi lokty, kopance...
To všechno předtím, než vzniklo UFC. Tahle čubka jela. Kopala mi do nohou,
abych dal ruce dolů, pak mi pleskla. A to vám povím, lidi.


Byl jsem fakt nasranej, víte? Nemohl jsem uvěřit,
že mi tohle dělá. A v jednu chvíli jsem si řekl:
"Já tu čubku sundám. Prostě tu mrchu sundám.
Seru na to." Pokud jsem to ale měl udělat,
musel jsem tomu dát všechno, protože vážila 145 kg, chápete? Já měl tak 45 kilo
i s krucifixem v kapse. Když do toho půjdu,
musím do tý mrchy jít naplno. Řekla: "Dej ty ruce dolů!"

Já je dolů nedal,
ale ucítil jsem v puse krev. Začal jsem zuřit a něco ve mně
si řeklo: "Jdu po tobě ty svině." Říkám si, že ji chytnu za uši, za ten závoj,
kde jsou všechny magický schopnosti. Vzal jsem ji za ten zkurvenej závoj:
"Už se mě nikdy nesnaž mlátit, ty kuřbuřte! Nesnáším tě!" Brečel jsem u toho,
bylo to sedm let vzteku, bolesti, chyběl mi táta,
co se asi dělo doma... Popadl jsem ji a mlátil ji do hlavy. "Je mi to u prdele, ty kurvo!"

A já vím, říkáte si:
"Joey, nemůžeš mlátit ženskou." Je to zkurvená jeptiška.
To je kurva velkej rozdíl, jasný? Kurevskej rozdíl! Nekouří péra, nenechaj se mrdat do prdele,
tyhle mrchy jsou nasraný, jasný? Nepotřebujou píču,
jen si choděj v černým hábitu. Takhle to nemůžem nechat. Je to ujetý! Něco si přece do pusy
strkat musíte, chápete?

Choděj jako by někdo umřel. Jo, vaše píče umřely. Tak jsem ji popadl za uši
a neměl v úmyslu ji pustit, protože jsem věděl, že by mě zabila.
Tak s ní mlátím a mlátím... Ale ti černoši mě naučili i judo,
tak jsem ji chtěl přehodit přes bok. Jenže měla 145 kilo,
takže to nešlo. Tak jsem jí dal aspoň zámek
a držel jsem ji za hlavu. Tisknu ji a ona říká:
"Půjdeš do pekla!"

Říkám: "To ty taky, ty kurvo!" A tisknu tu její hlavu:
"Jdi do prdele! Jdi do prdele!" Byl tam jeden mafiánskej kluk.
Díky Bohu za zatracený Italy. Díky Bohu za zatracený Italy. Nějaký pravidla, a vůbec
všechno, je jim u prdele. Ptá se: "Co se děje?"
"Tahle mrcha mě chtěla zabít." On na to: "Do prdele s tou mrchou!" Vzal jí ruku a zkroutil jí ji.

Já ji mám v zámku
a on ji kroutí ruku. A ona křičí. A nám je to u prdele. Ale to není všechno. Skrz ty otevřený dveře kouká
a křičí skupinka děcek: "CoCo! CoCo!" Tak teď už ji musím zabít, chápete? Už není cesty zpět. Tak ji vytáhneme z kumbálu a oni řvou: "Zavolejte policajty!"

Říkám: "Zavolejte je,
krvácím, je mi to u prdele!" Držíme ji a ostatní děcka
si do ní chodí kopnout. Portorikánci taky,
je jim to taky u prdele. Pár zatracenejch Robertů Clemente
si do ní přišlo kopnout. Už nevím, co se děje. Volá se policie,
děcka tleskají, je to šílený. Ovládli jsme celou
zkurvenou chodbu. Říkám si:
"Nasrat, jdu zavolat mámě."

Tak tu jeptišku táhneme s rukou
zkroucenou za zády a hlavou v zámku a sundali jsme jí boty,
dodnes nevím proč. Měla takový velký tlustý chodidla
bez nalakovanejch nehtů. Vytáhli jsme z pod ní ty nohy
a táhli ji, zatímco jí rudla hlava. Jeden z Portorikánců vytočil číslo
na moji mámu a dal mi telefon. Řekl jsem jí,
že mě ta jeptiška udeřila. Něco vám řeknu. Z Kearny v New Jersey
je to do Union City asi 22 minut autem. Moje máma to zvládla za osm.

Přijela s osmi Portorikánci a santerijským
knězem s živou slepicí, chápete? Takhle se to dělá, zmrdi. Tak mě konečně sundali z té mrchy,
vlasy měla rozhozený, závoj nikde... Máma jí říká: "Chceš mlátit mýho syna?
Nech se oprcat do prdele a udělej si svýho!" Bylo to skvělý, máma mě podržela. Pak jsme si sedli,
lidi se drželi za hlavu. Byl tam kněz, ředitel... Povídají mý mámě: "Končí.


On i ti jeho kumpáni. Všichni tady končí." Máma je tak poslouchá,
je trochu nalitá... A říká jim: "Nikam kurva nejde." Na což oni: "Ne, musí jít. Končí." Když jsem vyrůstal, v sousedství jsme měli
jednoho židovskýho bookmakera. Skvělýho. Něco vám povím.
Díky Bohu za židy. Tenhle týpek byl bookmaker. Pokud jste ho obrali
třeba o dva tři tisíce dolarů, došel za váma s pětistovkama.

Řekl by vám: "Chcete ty peníze?
Jsou vaše, ale v pětistovkách." "Nechme to na příští týden."
A další týden by vás dostal. Chápete? Prostě vždycky
měl vaše zatracený prachy, jenom vám lhal,
že má pětistovky. Kdo má kurva u sebe pětistovky? Lidi tomu věřili.
Starej židovskej trik. Máte se co učit, kuřbuřti! Zkoušeli to na moji mámu
a ta jim povídá: "Dívejte, nikam nepůjde, jinak budu chtít zpátky
svoji zálohu v pětidolarovkách."

Byli z toho paf:
"V pětidolarovkách? Do neděle žádný
pětidolarovky mít nebudeme." "Tím pádem můj syn
nikam nejde, vy zmrdi." Nechali mě školu absolvovat.
Ale víte co? Ta jeptiška už mě nikdy neuhodila. To je můj příběh, díky. Překlad: heindlik
www.videacesky.cz