Steve Hughes - Uražený? No a co?

Všichni přivítejte velmi nadaného Steva Hughese! Děkuju. Jen klid. Při pohledu na vás si myslím to samé. "Je to magor?" Nebojte se, nebudu se vám snažit prodat Nový Prostor. Ale jinak doufám, že jste natolik slušní, že si Nový Prostor kupujete. Snad nepatříte mezi ty, kteří říkají: "Ne, peníze dávám jen registrovaným charitám."

"Tak vím, kam mé peníze jdou." Ne, nevíš. Nejsi morálně nadřazený. Jsi jen naivní a pohodlný. To já vím, kdo mé peníze dostane. Ten chlap se třemi ponožkami a bez bot. A pak prodavač v obchodě s alkoholem. To je podle mě naprosto přijatelné. Jak to využijí je už na nich.

"Nedávej těm lidem peníze. Utratí je za alkohol a drogy." "A za co jiného bych je utratil já?" Pokrytci. Žijeme v divném světě. "Nepomáhej méně šťastným lidem, kteří žijí na ulici a nemají peníze. Nepomáhej jim rozhovorem nebo drobnými." "Radši pošli... peníze nám." "My zajistíme, že je dostanou."

Nádherný den. Já pocházím z Austrálie. Mám anglického otce, australskou matku, nějaké skotské známé, takže jsem Velšan. V Anglii už žiju spoustu let a asi všichni chápeme, že žijeme v režimu, kde jsme utlačováni bezpečnostními pravidly. Je to zvláštní, že? Pamatujete si dobu před těmito pravidly? Tehdy se nazývala selský rozum. Pamatujete? Už je to spousta let.

"To je pořádná jáma. Nakráčím do ní?" "Ne, obejdu ji." "Jak ses tohle naučil?" "Rodiče mě učili nebýt pitomcem." "Mám to od nich." Nizozemci se chovají dospěle. V Amsterdamu prodávají trávu, houbičky, jsou tam tramvaje, autobusy i taxíky.

Jsou tam ženy na kolech s dětmi připevněnými před nimi. Cesta vede hned vedle kanálu. Mají tam zábradlí? Ne! Zábradlí tam není. V Anglii je velký plot a cedule: "Nevstupujte do vody." "Nespadni do vody a neutop se." V Amsterdamu to je takhle. - "Máš mokré kolo?"

- "Jo." - "Jezdíš špatně, kámo." Pak tu máme politickou korektnost, která jde ruku v ruce s bezpečnostními pravidly. Bezpečností pravidla potlačují naši fyzickou svobodu, takže bez svolení státu nesmíme nic dělat. A politická korektnost je útlak intelektuálních myšlenek. Nikdo už nic neříká, protože někdo jiný by se mohl cítit uražen. "Co kdyby to někoho urazilo?" "Tak bude uražený." Co je na tom špatného?

Kdy věta pouhá slova mi neublíží přestala platit? Proboha, vždyť to učíte děti. Učíte to i malé děti. - "Řekl mi, že jsem idiot." - "Zapomeň na to, je to kokot." Ale pak se objeví dospělý... "Urazil mě! Urazil mě! Mám svá práva!" Proč jsi uražený, nic se nestalo. Jsi dospělý, tak se s tím vyrovnej.

- "Urazil mě." - "Koho to zajímá?" Urážka ti nic neudělá. "Byl jsem na komediálním vystoupení, komik říkal něco o Bohu a to mě urazilo." "Druhý den ráno jsem měl lepru." Nic se ti nestane. "Chci žít v demokracii, ale už nikdy nechci být uražen!" "Tak to jsi idiot." Jak byste mohli vytvořit zákon o urážení lidí?

Jak můžete z urážení lidí udělat přestupek? Urážka je subjektivní. Záleží to na vaší osobnosti, kolektivu, skupině, společnosti, komunitě, na vaší morálce a náboženském přesvědčení. Co uráží mě, nemusí urážet vás. Jak o tom chcete vytvořit zákony? Proboha, mě uráží chlapecké skupiny. To je odůvodněná urážka. Jsem uražen. Jsou to korporátní loutky, tvářící se jako hudebníci, ale jsou to modelové, čímž jsem znechucen.

Co s tím mám dělat? Volat policajty? "Zdravím, to jsem zase já." "Tentokrát jsou v telce." "Je jich pět." "Jo, bílé oblečení, tančí jak holky, jsou to oni." "Pět minut? Budu traumatizovaně čekat venku." A teď už ani nesmíme nikde kouřit.

Žádné kouření. Prý pro naše zdraví. Ne, chtějí nás ovládat. Žádné kouření. - "Můžeme si dál kupovat cigarety?" - "Jistě." - "Kde je smíme kouřit?" - "Nikde!" "Můžete je kouřit za svitu baterky pod dekou v lese." "Ovšem jen pokud neprší, jinak to bezpečnostní pravidla zapovídají." Není to o zdraví, je to o ovládání. Myslím si to, protože Irové byli první, kdo měl v hospodách přestat kouřit.

Kdo by to čekal? Rozhodně ne Irové. Rád bych byl při tom, když jim to řekli. "Cože? My?" "My jsme první?" "Ale no tak, to ne..." "V hospodách?" "Ale my v nich žijeme..."

Já se rozhodl přestat. Chtěl jsem přestat kouřit, tak jsem si koupil knihu o závislostech. Píše se v ní, že pokud se nějaké závislosti vzdáváte, nahraďte ji něčím jiným. Nějakým koníčkem. Já šel do kurzu keramiky. První den všichni dělali popelníky. Byla to špatná volba. Dělat to po sexu bylo dost divný.

Byla jsi skvělá, zlato. Vyrobil jsem ti hrnec. Díky, užijte si večer! Překlad: Mithril www.videacesky.cz