Thumbnail play icon

MysteriumTableTop

Přidat do sledovaných sérií 64
88 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:95
Počet zobrazení:6 256

Je tu opět Wil Wheaton a jeho deskovkářský pořad! Dnes se se svými hosty pustí do tajemné duchařské hry plné nejasných vizí, médií komunikujících s duchy a jedné tajemné vraždy.

Mysterium je kooperativní hra, kterou sám mohu vřele doporučit. Hrál jsem ji už mnohokrát a vždy to byl super zážitek. Jak zmiňuje sám Wil ve videu, je to takový mix Dixitu a Clue (které jsem jako malý znal pod názvem Detektiv). Hru můžete sehnat například zde nebo zde.

Poznámky k překladu:
"Mrogurt je taky prokletý" je hláška ze seriálu Simpsonovi.
Beetlejuice je postava ducha ze stejnojmenného filmu.
Chris Hardwick je americký herec a moderátor pořadu @midnight, ve kterém různým způsobem uděluje body.
Metagaming je (video)herní přístup, ve kterém ignorujete samotnou hru a logické chování postav a zneužíváte herní mechanismy, abyste maximalizovali výhody pro vás nebo vaši postavu.
Výslovnost slova váza je rozdílná v britské a v americké angličtině.

Přepis titulků

Než začneme, musím vám říct něco důležitého, co asi nebudete chtít slyšet. Pravda je, že duchové neexistují. Nic takového není. Lovci duchů žádného ducha nikdy nenajdou. Médium se nikdy nespojí s duchem zemřelého. A senzibilové jsou podvodníci. "Ale Wile Wheatone," protestujete. "Existuje přece tolik seriálů o nadpřirozenu, ve kterých jsou všichni, které jsi popsal, a spousta dalších duchařů!"

Dobře, osobo, která chce věřit. Chápu tě. A protože tě mám rád, přistoupím na kompromis. Dnes a pouze dnes budu předstírat, že všechny tyhle blbosti jsou skutečné a rozhodně ne něco, pomocí čeho bezohlední lidé okrádají truchlící, nebo laciné pořady televizí, co se snaží prodat těžítka těm divákům, co se zhulení koukají na kabelovku ve dvě v noci.

Takže dnes v TableTopu si budeme představovat, že duchové existují a že média s nimi mohou komunikovat. Dnes v TableTopu si budeme představovat, že se stala příšerná vražda a že duch zemřelého se bude snažit komunikovat se třemi skutečnými, rozhodně ne falešnými médii, aby byl pachatel odhalen a potrestán. Dnes jsou se mnou v TableTopu David Kwong, Laura Bailey, and Shannon Woodward, aby ukázali své senzibilské schopnosti a vyřešili záhadu, nebo chcete-li, Mysterium.

Bylo fakt hrozně těžké dostat do té věty název té hry. Mysterium je kooperativní hra založená na komunikaci, kterou vymysleli Oleksandr Nevskiy a Oleg Sidorenko. Snad jsem to vyslovil správně. Dá se říct, že je to takový mix her Dixitu a Clue, případně Cluedo. V Mysteriu je jeden hráč duch. Ostatní hráči budou skutečná, ne falešná média, úplně první v historii, se kterými se duch snaží komunikovat.

V příběhu hry se média sešla na Halloween ve strašidelném domě ve snaze identifikovat, kdo ducha zabil, kde a čím, aby mohl duch přestat strašit a konečně být mrtvý. Problém je, že duch, a to si nevymýšlím, je to v pravidlech, trpí ztrátou paměti. Takže je pro něj těžké vybavit si detaily vlastní vraždy. Duch a média spolupracují na tom, aby zrekonstruovali události noci duchovy vraždy.

Postupně zužují možnosti podezřelých osob, lokací a vražedných předmětů. Tato část hry připomíná Clue nebo Cluedo. Každé kolo dostane každý hráč od ducha svou vlastní vizi. Ty reprezentuje tento balíček karet vize. Médium se pak snaží tuto vizi interpretovat a identifikovat tak osobu, lokaci a nakonec i věc spojenou s vraždou. Tato mechanika dorozumívání se je základem hry a je velmi podobná Dixitu.

Grafické oddělení vám ukáže, jak duch připraví hru. DUCH NÁHODNĚ VYBERE POSTAVU, LOKACI A PŘEDMĚT Z TĚCH, CO JSOU NA STOLE. KAŽDÉMU HRÁČI TAKTO VYBERE TROJICI KARET A UMÍSTÍ JI DO ODPOVÍDAJÍCÍCH POLÍ. NA ZAČÁTKU HRY SI DUCH LÍZNE SEDM KARET VIZÍ. DUCH SI VŽDY PO ZAHRÁNÍ KARET DOLÍŽE DO SEDMI KARET. Díky, postprodukční týme, jsi nejlepší! O lidech a duších potřebujete vědět důležitou věc. Mohou spolu komunikovat jen krátce, když jsou jejich světy v kontaktu 31.

října. To je pravdivý vědecký fakt. To znamená, že mají hráči pouze sedm hodin neboli herních kol, aby získali všechny indicie a mohli tak zahájit druhou fázi hry, kde mají jednu možnost společně vyřešit vraždu. Pokud mají pravdu, všichni vyhrají, ale pokud se spletou, všichni prohrají. "Mrogurt je taky prokletý."

Tak kdo to byl? A hlavně, zvládneme na to přijít? Pokusíme se, protože je čas hrát Mysterium. Ahoj, vítejte u hry Mysterium. Já v této hře hraju ducha, proto sedím tady a ne na své obvyklé židli. - Mě bude dnes hrát Laura Bailey. - Ahoj, jsem Wil Wheaton. Páni, jsi můj nejoblíbenější člověk z těch internetů.

Příprava téhle hry je pro diváky příšerně nudná, takže jsme si všechno připravili předem. Hra začíná a já jako duch musím zmlknout. Dnes tu mám dvě, možná tři skutečná média. Jediná na světě, pokud vím. Pomohou mi vzpomenout si, kdo mě zavraždil, kde a jak. Moje postava je numerolog. DUCH DÁ V KAŽDÉM KOLE KAŽDÉMU HRÁČI JEDNU ČI VÍCE KARET VIZE, KOLIK SÁM CHCE.

Moje postava je Alfons de Belcour. Miluje čísla, je to numerolog. To je jeho specializace. Jakou máš ty? - Věštění z karet. - To je dobrá schopnost. Jessalyn Smithová je z Rochesteru v New Yorku, odkud jsem i já. Dostal jsem krásnou věštkyni, co pracuje s tarotovými kartami. - Tuhle postavu jsi mi vybrala ty. - Prohození pohlaví mi přišlo fajn. V TableTopu máme prohazování pohlaví rádi.

Plně to podporujeme. Němý duch má rád prohazování pohlaví. To nemluví duch, ale já. Duch... Aktuálně nejsem posedlý. Já jsem Alma Salvadorová. A umím... věštit z kyvadla. Myslím, že vyrůstala v klášteře.

A když se na její schopnosti přišlo, byla z kláštera vyhoštěna, což je cool. Dal jsem vám karty, napočítáme do tří a všichni je otočíme. KARTY VIZE DOSTÁVAJÍ HRÁČI OBVYKLE LÍCEM NAHORU A MOHOU JE HNED ZKOUMAT Jedna, dva, tři, otočte! Pane času, změř nám čas! Mám tu nějaký oheň... S Davidem jsem tuhle hru nehrál a nevím, jestli si bude karty vykládat doslova, nebo symbolicky. Na stole je jediná karta, která má v sobě červenou barvu v pohybu.

A to je ta pletoucí žena s přízí. Snad si toho všimne on nebo někdo jiný. Zvířata? Zvířata? Netuším, co to znamená. Myslím, že chudák duch má špatné karty. To tu nejsou vůbec žádná zvířata? To bude asi klíč.

Zkuste najít nějaké zvíře, to by pomohlo. Kdyby to byl lovec, tak možná... Já mám rybářskou udici, tak jsem si říkala... Něco s vodou? Tenhle má dudy, takže Skotsko, které obklopuje voda? Nevidíte tu někde kočár? - Kočár? - Musíme se rozhodnout. Tak jo, já to zkusím, nevím. Bože!

- Myslím, že jde o rybaření... - Myslím, že nemáš pravdu. To nám pomůže. VE HŘE 4–5 HRÁČŮ DOSTANE KAŽDÝ HRÁČ DVA A DVA ŽETONY JASNOZŘENÍ. MŮŽE JE UMÍSTIT K ŽETONŮM INTUICE OSTATNÍCH HRÁČŮ PŘED UPLYNUTÍM ČASU A DÁT TAK NAJEVO SVŮJ SOUHLAS NEBO NESOUHLAS. ZA KAŽDÝ SPRÁVNĚ UMÍSTĚNÝ ŽETON JASNOZŘENÍ SE HRÁČ POSUNE NA STUPNICI JASNOZŘENÍ. VE DRUHÉ FÁZI HRY DÍKY TOMU MŮŽE OBDRŽET VÍCE INDICIÍ. NA ZAČÁTKU ČTVRTÉHO KOLA DOSTANOU HRÁČI SVÉ ŽETONY JASNOZŘENÍ ZPĚT.

Už by sis měl vybrat. - Vidím jen tu červenou barvu. - Zkusím tuhle ženskou. Nejdřív mě napadlo, že to vypadá jako kouzelná hůlka. Ale pak jsem si všimla kočáru s koňmi a napadla mě pletoucí aristokratka. Můžu si tipnout, že je to ona, i já? Ano, můžeš. Vidím červenou, to bude ono. Jdu podle té červené barvy, jediného mého vodítka, je tam červený materiál a ta pletoucí žena u sebe má červené klubko.

Tak ji vyberu. Nevím, jestli je to správně. Ale nic lepšího mě nenapadá, tak to zkusím. Myslím, že Kwong se plete, protože věřím sama sobě. - Jak mám vědět, pro koho tady hlasuju? - Prostě to řekneš. - Je to ano pro mě, nebo pro Kwona? - Pro tebe. - Máme na použití těch žetonů tři kola. - Ano pro tebe. - Myslím, že se pleteš.

- Páni, všechny jste se na mě spikly. Co myslíš? Jak nám to jde? Prosím, prosím, ať je to správně. Safryš. Něco cítím... A je to... Ne! Že mi to nějak nejde. Znám Lauru líp než kdokoliv jiný u tohoto stolu. Měl bych být schopný jí sdělit přesně to, co chci, aby uhodla.

Jestli jí to nedojde, je to moje chyba. - Ale dostanem za to bod. - Ty ho dostaneš. Tvá jasnozřivost je silná! Ano. Prosím, ať je to správně. - Špatně! - Safra! Tenhle obrázek tak úplně nevypadá na kouzelníka. Ale možná trochu jo.

Hlasoval někdo proti? Ne. Ne, já myslela, že má pravdu. SPRÁVNĚ UHODNUTOU KARTU SI HRÁČ NECHÁVÁ DO KONCE HRY. Jsme v tom společně! - Jsi tak úžasný! - Díky. Mám radost, že je to kooperativní hra. Shannon je jedna z mých nejlepších kamarádek, ale když hrajeme proti sobě a já ji sejmu, umí se fakt hodně naštvat.

Jsem rád, že jsme spolu v týmu. Tyhle žetony jdou zatím pryč. Vrátí se nám ve čtvrtém kole. To bylo první kolo, první hodina. Směrem k osmé hodině. Teď začíná druhé kolo. Potřebuju využít svou numerologii. Mé kyvadélko... Špatně jsem s ním zatočila. Vždycky jsem si představovala, že držím řetízek s kyvadélkem, které takhle držíte nad svou rukou.

Netuším, jestli se to takhle dělá, ale v mých představách ano. Krá, krá! Hele, havran! KDYKOLIV BĚHEM HRY MŮŽE DUCH POUŽÍT ŽETON VRÁNY, ODHODIT LIBOVOLNÝ POČET KARET A LÍZNOUT SI NOVÉ. POČET ŽETONŮ VRAN URČUJE OBTÍŽNOST HRY. NA STŘEDNÍ OBTÍŽNOST A MÁ DUCH TŘI ŽETONY VRAN.

Tahle tyč je podle mě tenhle meč. Opravdu? Totéž jsem si myslela o té hůlce. Podle mě jsou to tyhle dudy. Shannon si myslí, že je to kouzelník. A i když jsem kouzelník, podle mě je to chlap s mečem. David hned přispěchal na kouzelníkovu obranu, to oni dělají, i v případech vraždy přátelského ducha. Ten meč je na té kartě nejvýraznějším prvkem.

Je to ta hlavní věc na vojákově kartě, hned na vás vyskočí, podle mě je to ono. Nemůžu. Vůbec nemůžu přijít na to, co mají znamenat ta zatracená zvířata. Myslím, že duch pracuje na tom, jak se mnou jako médiem komunikovat. Právě teď to úplně... nechápu, je to těžké. Co to znamená?

Snad kolo času? Možná je to tohle. Nevíme, jestli je náš duch spíš na tvary... - Jo, zatím to zjišťujeme. - Nebo jestli jde o slovní spojení. Už máme všichni své karty. - Další už nebudou? - Duch už doduchoval. - Nemůžu mluvit. - Dobře. Můžeš si nechat karty, které potřebuješ, na později. - Ano, duch může mnoho věcí.

- Má to vypočítané. Jako člověk, který není duch, jen týpek, co se tu potuluje, jsem řekl: - Čus lidi. - Ahoj, jak se vede? - Dobře, vypadá to, že se vám daří. Já už půjdu. Možná se vám vrátí ten duch. - Hodně štěstí s vizemi. - Díky. Tak jdeme na to. Jedna, dva, tři, otočte karty. Mám tu most přes utrápené vody.

- Ty máš další... - Obří hůlku. Další klacek. Shannon dostala druhý dlouhý předmět. A taky je ze dřeva. Je to meč, nebo je to hůlka? Může to být oboje. - Podle mě je to meč. - Voda, ostrov a žena přecházející most. Takže to bude žena.

No, možná. - Je tu jen jedna. - Jen jedna žena. Tenhle tvar už jsem tu viděl. Takže jsem si teď ještě jistější. - Já tu mám... - Sovího medvídka. Vypadá to duchařsky, řekla bych, že je to půda. KDYŽ HRÁČ UHODNE POSTAVU, PŘESOUVÁ SE DO LOKACÍ Přijde mi to jako studená karta.

Co tu vlastně je? - Tady je kniha a tady je otevřená kniha. - To je fakt. Takže těžká volba. Ale nevím, mám pocit... Dobrý postřeh s tou knihou. Tuhle kartu jsem vybral, protože je na ní kniha. A Davidovi zatím hodně šlo všímat si doslovných věcí, které jsem mu posílal. Shodou okolností je tohle má oblíbená karta. Vůbec by mi nevadilo, kdyby mi visela na zdi ve formě nějakého obrazu. - Tak já...

tipuju tohohle pána. - Souhlasím. Mám pocit, že se netrefím. - Je to určitě žena. - Možná to představuje proud času. Zkusím tu hodinářku. Mám kartu, na které je most, po kterém jde žena. Je tam voda... A z nějakého důvodu mi to připomíná proud času. Nebo... Vlastně ani nevím proč. Navíc na stole žádné další ženy nejsou. A na mé kartě je žena.

Takže to musí být ta hodinářka, snad. - A co tohle? - Kniha. - Kniha je tak... - Přijde ti nejpravděpodobnější? Jinak bych vybrala tuhle kartu, ale ta kniha je tak přesná. Jo, možná to bude ta kniha. Dochází nám čas, co žetony jasnozřivosti? - Asi ne, nejsem si jistá. - Já počkám. - Tak jo, to bychom měli. - Tak jo, duchu. No tak!

Mám to špatně. - Dobrá práce. - Jsem nervózní! Díky. Tahle hra ti hrozně jde! - Už nějakou dobu Wila pozoruju... - Ale ne! Tak jo, to nevyšlo. Musí to být kouzelník nebo dudák. David Kwong mi vůbec nepomohl. David Kwong mě přesvědčil, že meč byla správná odpověď.

Měla jsem dát kouzelníka. - Mám pocit, že je to dudák. - Opravdu? - Ale ten klacek a hůlka, možná. - To je hrůza. Mám pocit, že numerologie selhává. Neříkám, že Shannon je falešné médium. Ale říkám, že Shannon je falešné médium. Dobrá práce. Cítím se dobře a samolibě. Ale neudělal jsem to sám, není to jen má zásluha. Musíme zapracovat na žetonech jasnozřivosti.

Skončilo třetí kolo a jdeme sem. Všechny žetony jasnozřivosti dostaneme příští kolo zpět. Takže je v tomto kole musíme použít. To je znamení! Dám Lauře tuhle kartu, protože mi připomíná vejce na pánvi. A já chci, aby tipovala kuchyni. - Páni. - Díky. Nemám žádnou kartu, která by křičela: "Hej, jsou to zahradnické nůžky!"

Takže dám Davidovi tohle. Je na ní rytíř s mečem. Ale za těmi přesýpacími hodinami jsou špičaté předměty, které se dají považovat za ostré. Díky. Zrovna jsem dostal tuhle kartu, která vypadá jako holubice nebo rukavice. Pokud jí dám tyhle dvě karty najednou, tak jí to potvrdí, že kouzelník je správné řešení.

- Čau lidi, už jsem tu zas! - Ahoj, jak se vede? Dobrý, vypadá to, že někteří z vás jsou lepší média než ostatní. Říkal jsem si, že sem zaskočím a pozdravím vás. - Nepotřebujete něco? - Pizzu. Můžeme dostat pizzu? Jasně, pizza už je na cestě. Asi je čas otočit karty a jít na to. Mám pocit, že budete mít vize, a já se duchů bojím. - Takže už půjdu.

Uvidíme se později. - Ahoj. - Je to tu. - Jedna, dva, tři, otočte. Velké rozklepnuté vajíčko. Mám tu kartu, která mi okamžitě připomíná rozkleplé vajíčko. A vajíčka se rozklepávají v kuchyni. Takže tipnu kuchyni. Tohle je jasný kouzelník, je tu křídlo... Jo, to jo! - Holubice. - Rozhodně. - Můžu použít žetony jasnozřivosti sama na sebe?

- Ne. Snažím se přijít na správnou zbraň. Duch mi dal přesýpací hodiny s rytířem. Toho rytíře ignoruju, ten s tím asi nemá co dělat. Zkusím jít podle materiálu, tedy skla. Je tu jen jedna skleněná zbraň. - To bude určitě ono. - Určitě, že jo? - Myslím, že jo. - Tohle je taková lahvička. - Souhlasím, určitě to bude ono. - No, na té váze jsou kytky, ale... - To máš pravdu.

- Podle mě to bude to sklo. Já si tipnu kuchyni, protože vajíčka se obvykle rozklepávají v kuchyni. - Je čas na ducha? - Řekni, že mám pravdu, duchu. Světla v salonku poblikávají. Venku zahřměl hrom. Z nějakého důvodu projede kolem autobus a pak ještě nějaké procesí. A zatímco pozitivní vibrace v místnosti narůstají... Řekne duch... - Dej to sem!

- Hurá! - A pak... - Oba jsme dostali bod jasnozřivosti. A pak se do místnosti vkrade puch. Jsou to duchovy prdy? Možná. V kuchyni! - Díky. - Ale nedostaneme jasnozřivost. Hlasovali jste proti mě. - Oba jste mi mohli věřit. - Mohli a měli. A pak slyšíte jásot davu.

Ne tak velkého, menšího davu, ale trošku většího. Jásot přesně takhle velikého davu. A pak duch řekne... - Aspoň dostanu bod. - Takhle se to nemělo stát! Vůbec mě nenapadlo: Hňupe, jsou to přesýpací hodiny, budou si myslet, že je to lahvička s jedem. A teď koukám, že tam jsou květiny, takže si budou myslet, že je to váza. Možná by bylo lepší, kdybych si prdnul do ruky a to pak dal Davidovi.

Další kolo skončilo, začíná čtvrtá hodina. Panebože, už jsme v půlce! NA ZAČÁTKU ČTVRTÉHO KOLA DOSTANOU HRÁČI ZPĚT ŽETONY JASNOZŘIVOSTI Jo, bude to váza. Víš co? Podívej se na ty kytky. A do vázy se taky dávají kytky. - Navíc má stejný tvar. - Dobře, ale víte co. Byl to risk. Páni, pizza zní skvěle, nemůžu se dočkat, až se ten chlápek vrátí. Ten poslíček s pizzou je příšerný.

Mám totiž hrozný hlad a na stole není žádná pizza. Toho poslíčka miluju a přeju si, aby nám tu pizzu donesl. Už mám totiž hlad, nebudu lhát. Je trapné, že jsem na toho kouzelníka nepřišel. Horké! Horké! Tahle karta mi připomíná půdu. A chci, aby si ji Shannon vybrala. Je tu kulatý měsíc, kulatá půda. Je tu barva, která je stejná jako na kartě půdy.

Tady někdo rozbíjí spoustu měkkého skla. Díky. Davidovi jsem dal tyhle dvě karty, protože na obou jsou ostré hrany. To jediné mají tyhle dvě karty společné. - Tou vázou jsme si jistí, že? - Určitě budou obě souviset s vázou. Teda pokud na té kartě nebude přeškrtnutá váza. Dvakrát přeškrtnutá. Váza to není! Váza to není! Navíc to vyslovuješ špatně.

Je to váza, no tak, Davide, váza! Je to váza, ale pokud jste nafrnění, vyslovujete to takhle. Pokud nejste fanoušek Titansgrave, v tom případě bych pojmenoval našeho velkého starého elfa, který je možná naším nepřítelem, protože se mi to líbí, Vaas. - Asi jsme připraveni. - Jsme? Čauvajz, já jsem pošuk odvedle, co žije vedle.

Slyším tady samé dvojsmysly. Tak já už půjdu. Pokusím se... nemít sex se svou sexy ženou, ani nevím proč. Čauvajz. Jak dlouho už vedle žije Beetlejuice? Soused odvedle je trošku... Jedna, dvě, tři, otočit! Malování a křeslo s hadem?

Cože? Já tady cítím venkovní prostředí a zahradní party. Myslím, že to bude tahle terasa. Vidím les a venkovní svit měsíce. A taky vidím dva tančící lidi. Bude to něco rozmarného, taková zahradní party. Tohle je stoprocentně zahradní veranda, určitě. - Mám tu židli na drátě. - Nesouhlasím s tebou. Já jo, myslím, že máš pravdu.

- A co bys hádal ty? - Nevím. - Příliš se soustředím sám na sebe. - Už nemáme moc času! Já mám kytky a štětce. To by taky mohla být váza! Možná tipnu vázu. - Jo, ty kytky... - Taky je tam had, co může z vázy vylézt. Podle mě máš vázu. V posledním kole měl David karty, které ukazovaly na vázu. Ale dostala jsem nové karty a teď myslím, že mám vázu já.

Takže tentokrát jdu do vázy já a Davida nechávám daleko za sebou. Ty máš... Tohle mi připomíná tohle. Jo, protože kladivo může věci rozbít. - Světlo a past? - Bude v tom ta červená. Ostrý, ostrost! Tohle bude červená a tohle bude tohle. Tady je něco ostrého a tady taky. - S tebou souhlasím.

- Díky. Karty, co tu mám, jsou... Jsou v nich zbraně, ta sekyra je jasná, na té další je v rohu kovová past. Mám pocit, že jde o ty ostré předměty. A co s tím má společného tohle? - Kov? - Podle mě je to tohle. - Dochází nám čas! - Všechny v sobě mají červenou. - Už si vyber!

- To mě trošku mate. Taky je tu červená. A jen jedna zbraň, kufřík, je červená. Snažím se najít něco, co by to odlišilo od ostatních zbraní. Zkusím tedy červenou. Jasně, na každé kartě je něco červeného. - Deset, devět... - Jo, já souhlasím s tím kufříkem. Ale ne! Asi sleduju sitcom! Nevím, co s tím má společného tohle.

- Je to totiž hrozná legrace. - Bude to ten kufřík. - Nebude. - Podle mě bude. - Duchu? Snad mám pravdu. Myslím, že jo. V místnosti je najednou podivně teplo a pak podivně zima. Pak máte pocit, že je místnost z nějakého důvodu plná slaniny. A duch řekne: "Špatně!" - Aspoň se posunu. - Myslela jsem, že to máš dobře. - Opravdu.

- Já taky, vůbec jsem nepochybovala. Pak se světla venku rozzáří, zhasnou a zase se rozzáří. A někdo v místnosti si příšerně uprdne. - A duch řekne: "Špatně!" - Děs. A nakonec vám 91 000 psů přeběhne přes tváře. A duch řekne: "Ano!" Jsem první! Mám všechny tři! Kdo je vítěz? Je to týmová hra a týmový výkon, nejsem vítěz. Ty se posuneš...

Už jsi skoro na dvou kartách! Dostanem se tam. Jak vidíte, nemáme moc bodů jasnozřivosti, trošku jsme to pokazili. Nepoužili jsme ty žetony, šetřili jsme si je a neuvědomili si, že možnosti ve hře budou více a více omezené. A že nebudeme mít příležitost je použít, škoda. - Takže začínáme pátou hodinu. - Byla to dlouhá noc. Myslím, že nám to docela jde.

HRÁČI MOHOU PŘEJÍT DO DRUHÉ FÁZE HRY, AŽ KDYŽ VŠICHNI NALEZNOU SVOU TROJICI KARET. - To jde. - Jsem si jistá, že tohle jsou tyhle šaty. A tohle bude tohle okno. Ale já netuším, co mám. Hele, máme poslední tři kola. A jsou tu jen tři předměty. Takže víš s jistotou, že to zvládneš. Krá! Krá! - Další vrána!

- Krákorá! Myslím, že duch má potíže. Má před sebou těžká rozhodování. - Očistec je náročný. - Cítím napjaté pohledy. A rozčílené vzdychání. A vrčení. Dráždivý přízrak je vážná věc, o tom by se nemělo... Taky se tak jmenuje italský řetězec restaurací pro duchy. Pardon, duch musí zrychlit, jinak v tom budu pokračovat. - Na téhle kartě je...

- Mám pocit, že se tu brzy objeví ten divný soused. Čus bus všeci, já sem soused odnaproti. Říkal jsem si, že sem zajdu a řeknu vám, že ve vodě je nějakej kuřecí jed, tak ju nepijte. Hodně štěstí s vizemi. Čus bus. Mám pocit, že tenhle soused je ten, kdo toho ducha zabil. Rozhodně hrál v původní verzi muzikálu Oklahoma! Tak jo, prozkoumejte své vize. Tři, dva, jedna, otočte! - Cože?

- Spadlý klobouk? - Co je to pod ním? Brouk! - Co máš ty? Já mám stromy a houpací síť, to bude možná tahle část uprostřed. - A okna. - Jo, okna. - Jo, to bude určitě ono. Ale nevím. Koukejte, tady je v okně tahle věc. Ale šaty tu chybí. - A co je tohle? Loď? - Loď. Má podobný tvar jako tohle světlo.

Je tam bílá barva, která ladí s těmi šaty, a pak je tam tenhle tvar podobný šipce, který působí jako to světlo, co svítí z okna. Tohle je opravdu hodně abstraktní. - Pravda. - A vidíte tenhle odraz? Mám z toho takový pocit. - Máš z toho dobrý pocit? - Jo, do toho. - Myslím, že to máš dobře.

- Já taky. - To pro mě hodně znamená. - Vlastně... Ještě máme žetony... Cože? O co ti... Já si ten žeton pošetřím, pokud neuhodne, bude to jednodušší. Snad ses netrefil, jinak nedostanu body. A ty máš klobouk s broukem a příbory. Myslím, že mu šlo o ostrost. Nemám z toho skvělý pocit, ale zkusím to. Zkusím ty nůžky.

Napoprvé jsem si je nevybral, protože meč toho rytíře tam skoro není, jako by se rozpouštěl, nepřišel mi důležitý. Ale teď chápu, že mi duch chtěl sdělit, že jde o kovový a ostrý předmět. Začne hrát strašidelná klavírní hudba. - A hraje skladbu Entertainer. - Přesně tak. A pak začne hrát skladbu Chopsticks. A nakonec uslyšíte mollový kvintakord. Božínku!

- Všechny vás zalije pocit hrůzy... - Ale ne! - Vaše vize je totiž potvrzena! - Ano! - Mám hroznou radost! - Jsem ráda. - Už máš dvě karty, dobrá práce. - Úžasné. - Dobrá zpráva pro všechny. Ale počkat! To není vše! Duchovní záchvěvy otřásají stolem! Chris Hardwick vám dává body! - Máte totiž pravdu!

- Ano! Takže si to můžeš dát do svého návleku. - Už tam skoro jsem! - Máme dvě hodiny, abychom na to přišli. Musíme tam Shannon dostat! Musíme jí pomoct! Pokud se jí to nepodaří, tak se ani nedostaneme do druhé fáze. Musíme si navzájem pomoci. Teď se přesuneme takhle dál. - Už je šestá hodina! Máme to v kapse. - Jo, rozhodně. Tohle je čtvrtá série TableTopu, hráli jsme tu už víc než 60 her.

Takže bych jen tak neříkal: "Cha, máme to v kapse!" Ale myslím, že jo. Ťuk, ťuk, prodávám časopisy, abych mohl jet na výlet do obchoďáku. - Skvělé! - Můžete si vybrat jakýkoliv z těchto 700 časopisů. Každý stojí 35 dolarů a doručíme vám je za 21 až 65 týdnů. Mimochodem, tohle není žádný podvod. Nechám vám tu brožurku s časopisy, vypadáte totiž, že jste zaneprázdnění. - Díky.

- Já teď jdu dolů prohrabávat vaše skříně. - Super. - Díky, ahoj. Připraveni? Jedna, dvě, tři, otočit! - Tak jo. - Rovnou tři karty. - Píchy, pích. - Možná jídlo. - Jablko. Máme tu piškvorky na pláži. Ale to jablko vypadá otráveně. - A tady je zelená barva. - Jasně, otrávené jablko. A tady je zelená, otrávená voda.

Slyšel jsem, jak říkají, že v té lahvičce od jedu je tekutina. Tady jsou nějací lidé pod vodou. Takže je tu tekutina, super. - Tady je další tekutina. - Zase tekutina. Tady je také voda, tedy tekutina, ale navíc je tu tahle lebka, což znamená jed. A pak je tu otrávené jablko.

Jo, otrávené jablko, to dává smysl. A pak tu mám tohle jablko. Otrávené jablko! Přemýšlí o jedu, o otráveném jablku, sami to řekli. Takže tyhle tři věci dohromady by je měly dovést k otrávenému jablku, k lahvičce jedu. Prostě jedu. A pak tu máme tohohle potápěče. - To je kruh, připomíná mi to pánev. - Jo, jídlo, kruh. Nezkoušejte se přesvědčit o tom, že to je pánev!

Nic z těch karet neukazuje na pánev, je to jasný jed! Pokud teda na té pánvi neděláte jed. Sakra, už i já! Mám pocit, že to bude... - Řekla bych jed. - Ještě máme čas. I když mých prvních 17 tipů většinou nebývá dobrých. - Tak je přeskoč a začni u 18. tipu. - Tak jo. Já jsem šeptající poustevník, co byl celou dobu pod stolem. Každá seance potřebuje poustevníka, co žije pod stolem.

No tak. Urážel bych vaši inteligenci, kdybych to vysvětloval. V okolí tohoto domu se pohybují velice podezřelí a divní lidé. A ten poustevník pod stolem... Poustevník pod stolem nám dělá problémy, nebudu lhát. Řekla bych, že jed je dobrý tip. - Jo, souhlasím. - Já taky. - Budeš hlasovat, že mám pravdu? - Ano. Ať vybereš cokoliv. - Počkat! Zbývá nám ještě několik kol.

Jestli to chceme zahrát chytře, můžeš si tipnout špatně, díky čemuž můžeš získat další jasnozřivost. Jenom využívám toho, jak ten systém funguje. na tom není nic špatného. Jenom chci maximalizovat jasnozřivost. - Super nápad. Opravdu. - Kdyby to k něčemu bylo. Můžeš hádat správnou možnost, ten bod navíc by ti nepomohl. Tak jo. - Jen tak z legrace...

- Zkus to. Duch není rád. Ahoj, jsem duch Garyho Gygaxe, a chci vám připomenout, že Ježíš nesnáší metagamery. Co je špatného na metagamingu? Jen se snažím získat maximum bodů, co můžu. To není nic špatného. Chci nám všem vyhrát hru. Vlastně nevím, jestli by duch Garyho Gygaxe s tím měl problém. Možná by mu to nevadilo.

Ale duch Wila Wheatona vás ale za to bude strašit až do smrti. A po vaší smrti vás bude strašit dál. Máte pocit, že se dům zmenšuje. - Je stále menší a menší. - Najednou je tu útulno. Ano! A pak se zvětší na obří velikost a vy jste maličcí jako mravenci. Ale na mravenčí farmě. Takže vaše relativní velikost se nezměnila. Ale máte pocit, že vás někdo sleduje. Sledují vás nějací podivíni.

Začne hrát theremin. Ano, přesně tak. Za oknem procházejí upíři. Pošahaný soused odvedle je najednou ještě pošahanější. A hudba ze sitcomu vám dá vědět, že... - Máte pravdu. - Ano! Myslím, že z téhle hry jsem si odnesla, že mám vždycky pravdu. Napoprvé.

Ale ne podruhé, potřetí, počtvrté nebo poosmé. Tentokrát jsem vsadila na svůj první geniální pocit. A v podstatě jsem nám vyhrála hru. HRÁČI SROVNAJÍ SVÉ KARTY NA OČÍSLOVANÉ HROMÁDKY. DUCH POTÉ VYBERE TŘI KARTY VIZE, KTERÉ REPREZENTUJÍ JEDNU ZE SKUPIN. KAŽDÁ KARTA SE MŮŽE VZTAHOVAT JEN K JEDNÉ KARTĚ Z TROJICE HRÁČI S NÍZKOU ÚROVNI JASNOZŘENÍ UVIDÍ JEN JEDNU KARTU A PAK TAJNĚ HLASUJÍ. HRÁČI SE STŘEDNÍ ÚROVNÍ JASNOZŘENÍ UVIDÍ DVĚ KARTY A TAK DÁLE. POTÉ, CO VŠICHNI ODHLASUJÍ, VYHRÁVÁ SKUPINA, KTERÁ MÁ NEJVÍC HLASŮ.

DUCH PAK ODHALÍ SVOU VOLBU POMOCÍ ŽETONU PODEZŘELÉHO. Abychom si to užili, řekněte každý svůj příběh vraždy. Kdo to byl, kde a jak? Inu, v mé vizi se tahle podivná stařičká hodinářka docourala do kuchyně, kde stál náš duch. Zvedla nad svou hlavu velmi drahou vázu, myslím, že si ji přinesla z jídelny. Vázu!

A majzla ducha po palici. Neumřel. Takže vytáhne své maličké hodinářské nástroje. Teď to bude temné. Řekni nám svůj příběh. Řekni nám, co se tam dělo. Mému médiu poslal duch takové vibrace, že před sebou vidím situaci, kde je pletoucí babka a divné, satanistické sklepení. Je jasné, že to je pod jejím domem.

Jde tam a modlí se k temnému pánu. Vzala si tam s sebou zahradnické nůžky. A zatímco budoucí duch... zametal podlahu... Pracoval tam totiž jako uklízeč! A objevil její tajnou kryptu. - Vzala zahradnické nůžky a bodla ho do zad. - Už toho měla dost. A když ho to nezabilo...

Zardousila ho. A když ani to ho nezabilo... Umřel na infarkt. - Byla to nehoda. - Měl totiž vysoký cholesterol. Měla jsem kouzelníka, který šel na půdu, aby našeho přátelského ducha zavraždil. Tenkrát to ještě byl člověk. Otrávil ho.

To mě zklamalo, protože jestli je to kouzelník, neměl by potřebovat jed. Zcela bez kouzel! - Náš duch asi nevěřil na kouzla. - To musela být příšerná smrt. "Já ti ukážu, prý že kouzla neexistují!" Nicméně, zapomněl jsem se představit. Já tady doplňuju nápojový automat. - Tady je někde automat na nápoje? - Ano. Nacpal jsem do něj včely. - Vtipálek.

- Jo. Už musím jít. Užijte si to s duchem. snad přijdete na to, kdo ho zabil. To je dům na prd. Tenhle chlápek je super. Zajímavé na něm je to, že i když do automatů dává včely, zatím ho nepropustili. Co se to děje s Wilovým mozkem? Na tohle myslí? Automat na nápoje nacpaný včelami? To je ale úchylárna! Teď si konečně duch vzpomněl!

Duch si vzpomněl, který z těchto budižkničemů ho sejmul. Pamatujete si na tu ztrátu paměti, co jsem měl? Já ne, už je pryč. Vypadá to, že dva z vás budou schopni zachytit ještě jednu malou vizi. Duch vám ji teď ukáže. Mám hrozné štěstí. Nevěděl jsem, kterého podezřelého si vyberu.

Ale líznul jsem si tuhle kartu, na které jsou knihy. Jen na jedné kartě na stole jsou knihy! Takže si myslím, že díky téhle jediné kartě na to přijdou. Tohle je duchova vize pro vás dvě. Knihy. Knihy, ty jsme hodně řešili. Na Davidově kartě byla kniha. Knihy... To musí vést k Davidově...

Davidově scénáři, hlasuju pro jedničku. Ale tajně! Já tu žádné knihy nemám. Ale jsou ty karty. Jako domeček z karet. Ty karty jsou poskládané trochu jako domeček z karet. Můj kouzelník má na kartě karty. Ne! Není to domeček z karet! Ne! Koho tohle napadne? Teď budou Laura a Shannon hlasovat.

Hlasujte tajně. Lícem dolů. Myslím si, že všechny scénáře, o kterých hlasujeme, nejsou ani zdaleka tak pravděpodobné jako to, že ducha oddělal ten o vyberu. kuřecím jedem. Zde je druhá vize. Další vize, kterou dostaneš, protože tvé nadpřirozené schopnosti jsou o trochu méně falešné než jejich. To mi nepomohlo.

Jak nepomohlo? Vždyť je to jasná zahrada. Je tu zahrada! Kde používáte zahradnické nůžky. Které jsou hned vedle knihy. No tak, nepokaž mi to! - Zahrada a zahradnické nůžky? - Jo a taky... Podívej, je tu temný pán ve středu obrázku, o kterém jsme mluvili. Můžeme se o tom spolu bavit? V POLSKÉ VERZI PRAVIDEL SE SPOLU MOHOU HRÁČI PŘED HLASOVÁNÍM RADIT.

- Duch nám teď ukáže svou tvář. - Ten je ale roztomiloučký! Má takovou maličkou tvářičku. - Menší než jsem čekala. - Myslíte, že je to mladý duch? - Jestli to není duch dítěte? Fuj. - Můj obličej je na mé tělo moc malý. Duch mrtvého dítěte. Davide, teď je to na tobě. No dobře, tak já... Neřeknu vám, co jsem vybral. Bude to...

Dohlasováno jest. Dobře, nastala chvíle pravdy. Odhalte své hlasy. - Tak... - Jo, otočte je. Číslo jedna! Číslo jedna! Číslo jedna! Váš cit pro tajemno ve vás vyvolává pocit, že to byla stará paní Háčkovačka v temné krytě vraždění zahradnickými nůžkami.

- A měli jste... - Jsem nervózní! No tak! - Pravdu! - Ano! Panebože, jsme nejchytřejší média na světě! - Dobrá práce. - Jsme úžasně talentovaní. Podělte se i s duchem. Koukejte, jsme jako T-Rexové.

MÍSTNOST PORAŽENÝCH Lidi, vítejte u Zdi vítězů. - Konečně! - Chápu, už jste tu byli, že jo. Jste tu poprvé. Takže 1:1, super. Nejen že můžete stát před Zdí vítězů, ale vyhráváte TableTop trofeje úžasnosti! Můžete si být jisti, že to jsou skutečně trofeje. Tohle není trofej za zručnost na dílnách.

Víš to díky tomu, že je na ní tvé jméno, které jsem málem napsal špatně. - Správně jsi ho napsal. - A tahle má na sobě vyryté tvé jméno. Není to trofej za druhé místo v automobilovém závodě. Zní to trochu jako auto. Spíš je to rytec. A Davide, tohle není trofej za originalitu, ale skutečná trofej s tvým jménem, koukej. Tohle jsou velice drahé trofeje, za které jsme utratili majlant.

A já taky jednu dostanu! A má na sobě mé jméno! Protože jsme všichni byli v jednom týmu. Do toho, my! Chce někdo pronést vítězný proslov? - Shannon, do toho! - Na duchy! - Ano, na duchy! I když nejsou skuteční. - Cože? Ne, duchové neexistují, ani to ostatní. Řeknu ti o tom později. Díky, že jste se koukali. Vám díky, že jste tu dnes byli. A než se tu zase příště uvidíme, zahrajte si víc her!

- Pojďme do Dráždivého přízraku. - Jo, to je super italská restaurace. - Jo. Mariin dráždivý přízrak. - Jo, tam to mám rád. Překlad: Xardass www.videacesky.cz

Komentáře (5)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Tabele top varací úder, konečně! :-D

20

Odpovědět

Hehe zrovna včera jsem si říkal, že už dlouho TableTop nebyl, takže za mě velké děkuji. :) Vyřešeno, na co se mrknu.

140

Odpovědět

Okej, shlédnuto. Dnes mě velice iritovaly Willovy modré melíry, takže jenom dobře, že se většinu času schovával za "zástěnou" :D Jinak opět pohodový díl, za mě se to může objevovat klidně častěji, než jednou za půl roku.

110

Odpovědět

+Devil's ChildChápu, deskovek není nikdy dost, ale 45 minut na díl je prostě slušná nálož :-)
Nicméně doufám, že v dohledné době se tu objeví Vítejte v podzemí, Krycí jména a snad i Eldritch Horror (až vyjdou na YouTube).
Na Wilův melír se dá říct asi jen toto: https://goo.gl/O5ToAQ

200

Odpovědět

+XardassMě je jasné, že překládat 45 minut z odposlechu je dřina. Dokonce chápu, že koukat na lidi, jak hrají deskovky, asi nemá nejširší okruh pravidelných diváků ze současně překládaných pravidelných a pravidelně nepravidelných věcí. Ale chápe to srdce? No nechápe. :D Srdce si vzpomíná na pravidelnou týdenní nálož, byť časově polovičního, nicméně velice náročného překladu Malvivienda. Nemějme to srdci za zlé. :D Nechci tím rejpat, nic negativního, pouhý stesk fanboie. :) Až tu uvedené epizody budou, tak budou. Když si odmyslím křečovitý silvestrovský díl, panuje tam vždycky taková pohodová atmosfére, prostě radost na to koukat. Uklidňuje mě to a lepší náladu.

60
Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. Více informací o použití cookies.
OK