Šerif z Nottinghamu

Mnoho z nás zná
legendu o Robinu Hoodovi. Pokud jste ale ještě neviděli
osmou řadu Pána času, zde je krátké shrnutí: Se svou družinou, včetně mnicha Tucka
a Malého Johna, žil v Sherwoodském lese, kde bohatým brali a chudým dávali. Nikdy se ale nemluví
o jejich provozních nákladech. Divné. Většině místních zbohatlíků,
především princi Janovi, se něco takového vůbec nelíbilo.

Proto najali místního strážce zákona,
aby Robina Hooda zastavil. Nebo aspoň omezil jeho
taneční a hudební výstupy v zeleném. Dnes se ke mně v TableTopu
přidají Ashley Clements, Derek Mio a Meredith Salenger
na okraji Sherwoodského lesa. Tady zjistíme, kdo z nás dokáže
Robinu Hoodovi pomoci tím, že do města propašuje kontraband.
A taky si namastíme vlastní kapsu jako mazaný a zkorumpovaný
Šerif z Nottinghamu. Šerif z Nottinghamu je blafovací hra, kterou vymysleli Bryan Pope,
Sérgio Halaban a André Zatz.

V Nottinghamu hrajeme
za zcela legitimní kupce, kteří chtějí dobrým lidem tohoto kraje
prodat své naprosto obyčejné zboží. Ani by nás nenapadlo
do města pašovat kontraband, a podněcovat tak
povstání Robina Hooda. Taková věc, drahý pane či madam,
jak vám to vyhovuje, je zcela absurdní.
Absurdní, říkám! Šerif však bohužel vše sleduje a svou kancelář
má u městských bran, kde kontroluje vše,
co přichází do města a z něj.

Naštěstí pro nás
jsou šerifovy priority zaměřeny pouze na jeho
stále těžknoucí váček se zlatem. Uplácení šerifa je nejen dovoleno,
ale zcela podporováno. A právě když se ponoříte
do téhle vyděračské hry, poznáte krásu
hry Šerif z Nottinghamu. Každé kolo šerif vyhlašuje,
že do Nottinghamu můžete jet za obchodem.

a že bude kontrolovat
zboží, které do města přivážíte. Pozici šerifa představuje
tento odulý a okázalý kus lepenky. Hráči naplní své kupecké brašny, které představují
tyto barevné pytlíky. Každý hráč musí nahlásit,
kolik zboží do města přiváží a jaký druh zboží to je. Například já mám tyto tři sýry,
které bych ve městě chtěl prodat. A rozhodně netuším,
kde se tu vzala tahle kuše a jak se dostala k mému zboží.

Víme, že kuše je nepovolené zboží, protože má červený okraj,
a rozhodně bych ji neměl zkoušet prodat, ale když ona stojí stejně
jako všechny mé sýry dohromady! Takže nahlásím,
že přivážím čtyři sýry, a pokusím se tu kuši
propašovat přes kontrolu. Všichni kupci
umístí své zboží do brašen a pošlou je šerifovi ke kontrole.

A podívejte, moc dobře vím,
že šerif nemá čas a má rád luxus, takže jsem přidal tenhle...
poplatek pěti zlatých za odbavení, abych proces kontroly urychlil. Šerif si snadno přijde ke zlatu,
pokud se bude koukat jinam místo toho, aby v mé brašně
hledal nepovolené zboží. Jaký úplatek? Je to příspěvek na šerifovu
volební kampaň za znovuzvolení. A příspěvky na volební kampaň
jsou ve Spojených státech Nottinghamu chráněny svobodou projevu.


Díky, Nejvyšší soude. Hráči se pomocí lsti a úplatků budou pokoušet dostat
svůj kontraband přes kontrolu. A šerif bude pomocí
vydírání a zastrašování z hráčů vytřískávat zlato.
Úplatky versus vydírání, paráda! Kdo skončí kvůli pašování na pranýři a kdo přesvědčí šerifa,
že tohle nejsou ti droidi, které hledá, a ať se tedy vrátí ke své práci?

To zjistíme ve hře
Šerif z Nottinghamu. Jmenuji se Ashley Clements,
jsem herečka a hrála jsem ve webseriálu
Lizzie Bennet Diaries. Jmenuji se Derek Mio a jsem herec. Fanoušci kanálu Geek and Sundry
mě znají jako Elliota ze seriálu Spooked. Já jsem Meredith Salenger, jsem herečka a v TableTopu už jsem byla,
hrála jsem Qwirkle a 12 Days. A všechny jsem převálcovala!


Bylo to super, užila jsem si to! Hrajeme Šerifa z Nottinghamu
a většinou se první hráč určuje tak, že zjistíme, kdo má u sebe
nejvíc peněz, což mi přijde nechutné, takže místo toho
tu máme tyhle super kostky. Jsou jako dělané na určení pořadí.
Mají na sobě taková čísla, aby bylo nemožné hodit
na dvou kostkách stejná čísla. Jsou to úžasné dvanáctistěnky.
Kdo hodí nejvíc, bude první šerifem. Mně padlo 7, Meredith 8, Ashley 44 a Derek 3.

Takže Ashley, víš co?
Budeš jako první hrát za šerifa. - Super!
- Tady to máš. Být první na řadě je celkem těžké,
ještě totiž není jasné, jak budou probíhat vyjednávání. Musím začít odhadovat,
jak poctiví lidi jsou. Nebo nejsou. Každý se koukněte na své karty a rozhodněte se,
co se budete snažit dostat do báječného
Nottinghamova hradiště.

BRAŠNY NA ZBOŽÍ UNESOU AŽ PĚT PŘEDMĚTŮ. ČERVENÉ KARTY JSOU KONTRABAND,
ZELENÉ JSOU POVOLENÉ. KARTY KONTRABANDU JSOU CENNĚJŠÍ, ALE KDYŽ JE ŠERIF ODHALÍ,
ZAPLATÍTE POPLATEK POKUD JE PROZKOUMÁNA BRAŠNA,
VE KTERÉ JE JEN OHLÁŠENÉ ZBOŽÍ, PLATÍ POPLATEK ŠERIF VÁM - Tolik zelených karet!
- Mám jich plnou ruku. Nemám nic než zelené karty.

To se uvidí. Doufám, že budu moci využít toho, že ostatní hráči tuhle hru
pořádně neznají, hned v prvním kole. Budu si dělat, co budu chtít. Dobrý šerife, za vše, co děláš, bych ti chtěl nabídnout
tři pytle jablek... abys byl zdravý. Protože mi na tobě záleží.

Zajímavé, skvělé prohlášení. - A co budeš převážet ty?
- Já mám taky tři pytle jablek! Ale protože jsi
krásná paní šerifová, dám ti s nimi i nějaké zlato. Jako takový pozdrav. NA KONCI VYHRÁVÁ HRÁČ,
KTERÝ MÁ NEJVÍCE ZLAŤÁKŮ Pár zlatých, žena ženě, aby to bylo rychle za mnou.

- A vy, pane?
- Dobrý den, šerife. Je mi trapné přicházet společně
s těmihle nezkušenými kupci, kteří do Nottinghamu
nikdy nezavítali. Meredith znám od dětství,
ale co se hráčů u stolu týče, znám nejlíp Ashley a myslím,
že v ní umím číst jak v otevřené knize. Chtěl bych se pokusit
tento proces urychlit, takže hlásím,
že mám v brašně dvě kuřata a chtěl bych to celé trošku urychlit.

Zajímavé. Dobrá. Takže tohle byla tři jablka? Ano. Promiň. Zapomněl jsem
na malý důkaz své loajality. Fuj, nechutné měděné mince. Obávám se,
že tvá pověst není nejlepší. - A nemůžu...
- Cože? Nevím, o čem to mluví. Derekova postava vypadá
úplně jako Robin Hood.

Má na sobě zelenou
a vypadá povědomě. Tohle nosím už spoustu let. To Robin Hood
mě okradl o můj módní styl. Protože jsi ve městě nový,
budu tě muset zkontrolovat. Budu se muset kouknout. Nevím, do jakého lesa chodíš. Už jsem ti dala jednu minci,
ale abych to urychlila, tak přidám ještě pět, žena ženě.

- To je mnohem lepší nabídka.
- Přesně. Jak říkáš, žena ženě. Ashley, holky musí držet spolu! - Nechám tě projít.
- Hurá. - Dobrý den, šerife.
- Zdravím. Slušný úplatek
hned takhle na začátek. Omlouvám se,
možná jsi mě nepochopila. Tohle je, jak samozřejmě víš, poplatek, který urychlí mou žádost.

A co se s tímto poplatkem stane,
do toho mi nic není. Tenhle poplatek slouží lidem, kteří si chtějí koupit nové auto a chtějí si místo Fordu Focus
koupit Ford Expedition. Ať tě nevidím páchat žádné nekalosti! - To by mě ani nenapadlo, šerife!
Ani ve snu! Děkuji mnohokrát. - Pěkné. Doufám, že to není
brašna se třemi jablky.

Ale je, ale je. Ale! Tahle speciální jablka
do města vozit nesmíš! POKUD ŠERIF KUPCE ZKONTROLUJE,
MUSÍ KUPEC ODHODIT VŠE, CO ZATAJIL. ZLATÁ JABLKA ODHAZUJE,
OBYČEJNÁ SI NECHÁVÁ. Tohle si můžeš nechat
a zaplať mi tři zlaté. - To přesně jsem ti nabízel!
- Ale připravila jsem tě o čtyři body! - Ukážeme, co máme?


- Ano. To je divné, kde se to tam vzalo? To tam nebylo!
To tam rozhodně nebylo, když jsem do města přicházel. ROZLOŽENÍ KARET HRÁČE KONTRABAND Všechno, cos tam měla? Všechno ti jde do kontrabandu? - Omylem jsem si prohodila brašny.
- Jak se to mohlo stát? - Taková chyba!


- Můžeme si přibrat nové karty. HRÁČI SI DOBEROU DO ŠESTI KARET MŮŽETE SI PŘIBRAT Z ODHAZOVACÍHO BALÍČKU,
ALE MUSÍTE BRÁT VŽDY ODSHORA Vítej do světa kupců. Máme nového šerifa! Já jsem šerif
a vaše pověst vás předchází. Tahle skupina lidí
je velice nedůvěryhodná. Jsem si jistý,
že najdu spoustu kontrabandu. Při své minulé návštěvě
jsem si to popletla.

Tentokrát mám tři jablka. - Jen tři jablka?
- Přesně tak. Já nebudu zdržovat. - Mám tam dvě jablka.
- Slyšel jsem, že chceš vše urychlovat. To ano, docela spěchám. - Možná to chceš urychlit až moc.
- Mám lístky na večerní stloukání másla. Moc se na to těším. Bude to v hostinci U Macaté okurky.

Je to vysloveně koncert stloukání másla,
a přijdou i Madeta a Kunín. Poslyš, možná bych si mohl
koupit tvůj lístek místo toho, abych musel stát frontu.
Popřemýšlej o tom. A já ti půjdu z cesty,
aby to šlo pěkně rychle. Zdá se, že na to stloukání másla
nechceš vstupenky na dobrá místa. Myslel jsem,
že se platí jednotné vstupné. Jak vidíš, jsem jen pokorná pekařka a do města vezu čtyři pytle jablek.

- Čtyři? - Ano, budu vařit svůj
vyhlášený jablečný koláč, přijď ochutnat. To je spousta jablek!
Dneska se tu přiváží spousta jablek! Je to podivné. To je fakt podezřelé,
navíc jablka teď nerostou. Já jen tak, nechci mluvit,
když nejsem na řadě. - Mám dobrého dodavatele.
- A mají ty koláče nějakou polevu? Mají úžasnou krustu, přijď ochutnat. A jak cenná je ta krusta?

Má cenu čtyř jablek. Ta čtyři jablka jsou v koláči.
Ale co poleva? Nahoře. Jedl jsi někdy koláč? Má jen krustu.
A uvnitř jsou jablka. Jeden zlaťák jsem od vás dostal? Za všechno, co pro vás dělám,
mi nabídnete akorát tohle? Chci se co nejdřív dostat
k Macaté okurce, než začne představení. U Macaté okurky mají všechno.


Jen musíte vědět, co si objednat. Přijď na koláč. - Tři jablka?
- Přesně. - A nic k tomu?
- Nic. Za vaši drzost a neúctu
prohledám všechny vaše brašny! Božínku! - Ve fialové brašně jsou
čtyři jablka? - Ne, tři. Takže ve fialové brašně je jedno... Jsou tam tři jablka.

POKUD ŠERIF ZKONTROLUJE NĚČÍ BRAŠNU
A JE V NÍ JEN OHLÁŠENÉ ZBOŽÍ, MUSÍ ZAPLATIT POPLATEK ZA KAŽDÝ PŘEDMĚT
A VŠECHNO ZBOŽÍ VRÁTIT KUPCI - Takže dostanu šest zlatých?
- Blíží se k tobě šest zlatých. Tak jo. Dobrý muži. - Ano, dvě jablka.
- Dvě jablka? Jsou tam dvě. Přesně tak. Pokud vím, tak se
U Macaté okurky uvolnila krásná místa na večerní stloukání másla,
a stojí jen dva zlaté.

Jasně. - Potřebuješ rozměnit?
- Jo. - Tady máš.
- Rozměňte šerifovi. Vrátil jsi mu moc.
Měl by ti zaplatit obě jablka. Správně. Pardon.
Omlouvám se, moje chyba. Díky, že jste si toho všimli. A tys měla čtyři...
Kde se berou všechna ta jablka? Mám dobrého dodavatele jablek!

- V zemi je přebytek jablek!
- Dlužíš mi osm zlatých. A myslím to vážně,
stav se na koláč. Byla to celkem rána, ale myslím, že to zvládnu. Zdravím, šerife. Určitě víš
o té spoustě jablek, co je ve městě. - Je jich hrozně moc!
- A víš, co se k nim skvěle hodí? - Lahodný sýr.
- To je pravda. A já s sebou dnes vezu čtyři sýry.

Něco s tím nadbytkem
jablek musíme dělat. - To je spousta sýra!
- Já vím, je to hodně sýra. Já do své pekárny
také přivezla sýr. - To je divné. - Ale jen tři sýry,
mnohem uvěřitelnější číslo. Je uvěřitelnější. - A vy, dobrý pane?
- Já pro vás mám také tři sýry. Vy také? Ale na rozdíl od nich
mám pro tebe ještě něco.

Mám pocit, že to je úplatek,
abych ti nezkontrolovala brašnu. - Mně to taky tak přijde!
- Když máš ten pocit. Už jsem pár úplatků viděl. - Jo, protože jsi uplácel!
- Nevím, o čem mluvíš. Čestný kupec, který přiváží
jen sýr? Zní to podezřele. - Je divné, že jsou to jen tři sýry.
- To jo. Takže těch pět zlatých nepřijímám
a za chvilku to zkontrolujeme. Hele, lidi, věřte mi.


Já bych nelhal. Na psí duši. - Říkáš tři?
- Tři sýry. - To zní uvěřitelně.
- Chci je zapéct do krusty. Zní to možná až moc uvěřitelně. A bylo by to uvěřitelnější,
kdybych navrch přihodila dva zlaté? To je podezřelé,
že mi chceš nabídnout dva zlaté. Jsou tam jen tři sýry! - Jsem si celkem jistý, že ne.


- Vše nasvědčuje tomu, že ne. - Takže?
- Nic víc dělat nebudeš? Za víc mi to nestojí. Tohle ti vracím. Tohle si zatím nechám tady
a za chvilku se na to koukneme. - A vy, dobrý muži? Čtyři sýry?
- Konečně! Tihle lháři chtějí za vašimi zády
propašovat sýry a tvrdí, že mají v brašně sýry, když je nadmíru
jasné, že sýry jsou akorát v mé brašně. Správně.

Ale čtyři?
To je hodně sýra. To jo. Ale asi to nechám být. Děkuji, šerife, vážím si toho. - Rád s vámi obchoduju.
- Tak si to pamatuj příští kolo. Rád obchoduju s lidmi,
kteří chápou, jak funguje obchod. - Ty jsi říkal, že tam máš co?
- Zapomněl jsem. Říkal jsi, že tam máš tři sýry. - Což je směšné.
- Jeden sýr, dva sýry, ale pak tu máme medovinu.

Nikdo není rád,
když mu zabaví kontraband. Je to trapné. Snad to měšťanům vynahradím
a přivezu jim pořádné zboží. - Takže tyhle už zpět nedostane.
- Dostane, sýr nahlásil. Ten sýr, který nahlašoval, mu zůstane. - A co ty?
- Jen tři sýry! - Ale ne!
- Sýr a dvě medoviny! Zapomněla jsem,
co jsem tam dala.

- Měla jsem dát větší úplatek.
- Tady ti vracím ten sýr. Tyhle dvě medoviny ti zabavuji
a dostanu za to osm zlatých. Ráda jsem s vámi obchodovala. A já tu mám sýr, dva sýry... Cože? Počkat. Co to je? Víte, co se říká, neměli byste
svou brašnu nechat bez dozoru. Nejlepší medovina z celého kraje,
tedy z nottinghamského kraje, je samozřejmě U Macaté okurky.


A jak se tam podle vás dostane? Teď budeš šerifem ty
a uvidíme, jak to zvládneš. Ve městě je nový šerif! Jsem to já, šerif Pravdomluvka. Titul šerifa Pravdomluvky se předává
z šerifa na šerifa už po generace. Možná jste slyšeli rčení
"drží se jak ho*no košile". Tak titul šerifa Pravdomluvky
se mě drží jako ho*no košile. Copak tu máme,
lady Mnohochlebná? - Sire Mnohochlebný.


- Omlouvám se, sire Mnohochlebný. Neviděl jsem váš knír,
omlouvám se, pane. Můj otec byl sir Mnohochlebný
a já jsem sir Mnohochlebný II. Hrabě chleba. Dobrá, co máte ve své brašně? Tři kuřata, budu dělat kuřecí koláč. Zajímavé. Ale na to, že je v té brašně
tolik kuřat, je nějaký nehybný. Očekával bych, že se bude hýbat,
když je v něm... Kolik? - Tři.


- Tři kuřata, ano. Je to podivné. Mohlo by něco
od té nehybné brašny odvést mou pozornost? Tyhle se lesknou!
Pokud máte stračí tendence. A co třeba něco třpytivějšího? Je nějak vysazený na měď. Že by to dělaly moje vlasy?
Nebylo by to prvně, co by urážel zrzky. Možná máte v brašně stříbrňák. - Správně, šerife.


- Zdravím, dobrý muži. Pane, zdá se,
že mnoho zlatých nemáte. Je těžká doba. Máte skvělý místní přízvuk, pane. Nevěděl jsem, že jste odtud. To má na mě vliv místní klima. A do města vezu
tři skutečná kuřata, ne falešná kuřata,
jako ta osoba přede mnou. Nevěřím, že ten muž kdy viděl kuře.

Nevěřím, že tento muž kdy viděl
cokoliv, co je třeba někam strčit. To mi má milá říkala také, pane. Ale dobrý muži, když tu brašnu otevřete,
naleznete pouze tři skutečná kuřata. Do té brašny
bych se raději nekoukal. Vezmi si to. - Zdravím, dobrá ženo.
- Zdravím. Vezu jen tři bochníky chleba. Tři bochníky chleba? - A jaký chleba to je?

A kolik?
- Obyčejný chléb, pane. Tři bochníky. - Jen tři bochníky chleba?
- Je to tak. Chleba já mám rád. Willa hrozně zajímá,
co je to za chleba. Kolik druhů chleba vůbec je?
Will je do toho chleba nějaký udělaný. Na teplém bochníku chleba je fajn,
že do něj můžete nacpat své p*ro. Aby to nevypadalo divně,
možná bych mohl dostat měďák. - Ten by pak mohl skončit v mé kapse.
- Pamatuji si na naše poslední setkání. Chtěl bych tuhle věc ukončit.

Pamatuji si,
že když jste byl v mém království... Chtěla jsem Willovi připomenout,
jak jsem na něj byla hodná, když jsem byla šerif.
Dělej, jak musíš. Pardon? Zrovna jsem tě poznal. Bez toho šaškovského
obleku jsem tě nemohl poznat. Dobrá tedy, můžeš jít. Podívejme se, co je
ve tvé brašně.

Co tam mělo být? - Tři kuřata.
- Tři kuřata? Koukneme se. - Nedostaneš koláč.
- Jedno kuře, druhé kuře... Cože? Co to je? Jak se to tam vzalo? - Tohle rozhodně není kuře!
- Já ale netuším... Jedno z mých kuřat asi pošlo a zamotalo se do hedvábí.

Tak to funguje. Dobrá. Tohle budu muset zabavit
a navíc dostanu poplatek, čtyři zlaté. Bohužel pro vás mám
pouze čtyři měďáky. Chtěl bych ukázat
všem dobrým lidem, jak čestný jsem byl. Kvůli budoucím
návštěvám od dalších šerifů. A já také jsem byla
čestná se svým chlebem, a chlebem a chlebem.

A jéje. Možná jsem podcenil,
jak moc bude Meredith pašovat kontraband,
zatímco jsem šerif. Zvlášť proto,
že mě odmítla uplatit! To bylo velmi dobře zahrané. Jsme v polovině hry. Na konci tohoto kola odměníme kupce
s největším a druhým největším počtem povoleného zboží
bonusy za "krále" a "královnu". A pak budeme počítat kontraband.

BONUSY ZA "KRÁLE" ČI "KRÁLOVNU":
JABLKA, SÝRY, CHLÉB, KUŘATA V prvním kole jsem
zkoušel nachytat pár lidí a nehezky se mi to vrátilo. Takže jsem zahnaný do kouta. - V Nottinghamu žiju už rok.
- Jsi v pořádku? A osvojila jsem si
některé místní zvyky. - Takže...
- A bakterie. Když ve městě strávíte hodně času, tak si osvojíte to,
jak tam věci fungují.

Viděla jsem hrozné věci. Viděla jsem kuřata, co dělala věci,
co by kuřata nikdy dělat neměla. Páni. Zdá se, že jsme
naše zboží naskládali do brašen. Už jsme tam měli dát zboží?
Já ještě ne. Téhle nevinně vyhlížející
ženštině nevěřte! "Co jsou to počty?"
"Jak jsem se dostala do Nottinghamu?" A přitom díky svým velkým očím
do města propašovala tunu kontrabandu.

Chci ji dostat! Jsem zmatená!
Ne zmatená. Ale když se dostanu do města,
nestačím se divit, co mám v brašně. - Proto jsem zmatená.
- "Vše vyhraju, ale nevím, která bije." Zapomněla jsem,
co jsem tam dala. Nepředstírám, že jsem mimo,
mám s touhle hrou prostě problém. Dobrý, pardon. Tak co tu máte?

Já se snažím dovézt
do města jen čtyři bochníky chleba. - A vím, že máš chléb ráda.
- To je ale hodně chleba! A co vy ostatní?
Co nahlásíte? Já mám jablka. Tři jablka. No, to je trapné. - Já mám taky tři jablka.
- Jasně. Takže čtyři chleby? Nic víc tam není,
nic jiného tam nenajdeš.

A ten úplatek je tak malý,
protože jsi skoro na mizině? Je to známka toho,
že si tě vážím za vše, co děláš. Když si vzpomeneš na minulé kolo... Správně, šerife. - A tohle jsou teda tři jablka?
- Ano. - Údajně. Nic víc tam není? Nic dalšího? Ne, ale můžeš to zkontrolovat. Teda pokud...

Můžeš to zkontrolovat,
to je jednoduché, nebo ti můžu dát něco
blýskavého a krásného, a ty to můžeš přehlédnout
a jít si svou cestou. To jsou ale kecy! No, tak dělej, co musíš. Dělej, co musíš.
Ale to bylo pět zlatých! To nebyl jeden, ale pět! Jen ať to víš.

Chceš se mnou něco probrat? Zníš hůř než při mé poslední návštěvě. Utratila jsem toho hodně za lékaře.
Popálila jsem si krk při požáru lesa. Nadýchala jsem se kouře.
V minulosti jsi přivezl dost kontrabandu. Ne, to mám pro kamaráda. To není moje. Víš co?
Můžeme to schovat. Ale vem jed na to,
že mám v brašně skvělá jablka. Ve městě je jedna skvělá pekařka.

Musím zajistit, aby měla dost jablek. Když si ten úplatek vezme,
tak budu na nule, protože to dostanu
zpátky za kontraband, ale v budoucnosti budu moci
celou brašnu naplnit kontrabandem, zaplatit stejně a možná
si další šerif řekne, že tam zase budu mít stejně,
takže vezme úplatek. Víš co? Lepší osm zlatých
v hrsti než kdovíco v brašně. Takže tě nechám jít.

Díky šerife, děkuji. Co to mělo být?
Chleba? Čtyři bochníky chleba? Tak tady je chleba,
který si můžeš nechat, ale pak mi budeš muset
zaplatit osm za tenhle pepř. Pepř? To vysvětluje,
proč tolik kýchal, než jsme sem dojeli. Říkal jsem to! Když se na něj podíváte, je oblečen
podezřele stejně jako někdo, koho znám. Má na sobě stejné prvky,
ale já to nejsem.

Už toho mám dost. Svá jablka si můžeš nechat, ale co tu dělá tahle kuše? - Cože? - Co? V Nottinghamu
máme přísný zákaz nošení kuší! Jo, chtěla jsem ji propašovat,
abych ochránila kamaráda Robina Hooda. Tak já si sáhnu do brašny a vyndám svůj zcela... Cože? To je divné. Obávám se, že po tomto odhalení
se budu muset vzdát svého místa.

- Půjdu hledat doktora.
- Jistě, šerife, jdi si odpočinout. Zdá se, že máme
ve městě nového šerifa. To si safra pište,
že je ve městě nový šerif. A jéje, jižní Nottingham. El Paso Nottingham. Myslím, že lidé
z El Paso Nottinghamu tam emigrovali,
takže proto ten přízvuk. - Tak schválně, co pro mě máte.


- To je pro tebe. Nemůžu si vzpomenout,
co jsem dala do brašny. Jenom se ještě kouknu. Zapomnělas,
co řekneš, že tam máš? - Zapomnělas, co tam je?
- Dvě kuřata, jen dvě kuřata. Dvě pepřová kuřata
naditá kušemi, ano. - A ještě něco chceš nahlásit?
- To je vše, popojedem. Pokračuje přítel po mé levici. - Proč mi nikdo nikdy neplatí?


- Zdravím, šerife. Vidím, že osud
k vám nebyl přívětivý, pane. A jako přítel strážců zákona hlásím, že vezu tři bochníky chleba a abych tento proces urychlil, tak jsem si říkal,
že bych vám mohl zaplatit daň za každý bochník chleba.
Předejte ji, prosím, výběrčímu daní. Jak jsem již říkal,
spěchám na své místo na večerním stloukání másla.


Díky šerife, díky moc. Dalo by se říct, že jsem groupie,
akorát fandím stloukání másla. Mým snem je pracovat
v Mlékárně Kunín. Dobrá, zvážím to. - Uvidíme, co dalšího mi nabídnou.
- Já mám tři jablka. Už jsi o mně možná slyšel. Ještě něco dalšího?
Jablečný koláč? Pořád na to nedáváš polevu? Je tak divné, že nikdo nechápe,
jak v tomhle městě fungují daně.

Pokud vím,
jsi velmi chudý. A taky vím, že v místních končinách
někteří lidé preferují stříbro. Proč mu vůbec něco dáváš,
když tam jsou jenom... Co tam je? - Akorát jablka.
- Kolik jablek? - Tři. Poslyš, šerif občas
potřebuje nové boty. To ano, proto ti dávám echo,
abys mou brašnu nekontroloval. Protože když ji zkontroluješ,
budeš mi muset zaplatit. A nemáš z čeho. Proto ti nic nedávám,
protože vezu jen povolené zboží.

- Najednou jí jde matematika.
- Přesně, zničehonic. - Nechám tebe i tvá kuřata jít.
- Díky. - Tři zlaté?
- Ano, za každý bochník jedna. Na pokrytí nákladů. Věřím, že je odneseš výběrčímu daní. I když mě podezírá, že vezu kontraband,
snad ho přesvědčím, že mluvím pravdu, a on se tak rozhodne,
že nemůže riskovat, že přijde o půlku zlaťáků,
kdybych náhodou mluvil pravdu.

Jsem zoufalý šerif. Takže to budu muset risknout. Předtím, než mi ten balíček vezmete,
dobrý muži, mohu vám nabídnout... Uvědomil jsem si,
že po cestě k výběrčímu daní musíte mít určitě hlad
a chcete se zastavit na jídlo. Ve městě je skvělá pekařka,
tak co kdybych vám zaplatil oběd? - Koupím vám oběd.
- K obědu mám rád i nějaký ten dezert. Na oběd bych si dal masový koláč a jako dezert bych si dal
další masový koláč, koláče já mám rád.

Jsem si jist, že osm zlatých
by mělo stačit na cokoliv, na co byste mohl v putykách
tohoto města narazit. Slyšel jsem o tvém stloukání másla!
Tvou brašnu prohledám! Dobrá. To se mi moc nepovedlo. Musím ti říci,
že když to otevřeš, tak nevyděláš tolik,
jako když si vezmeš těch pět zlatých.

Máš rozšířené zorničky. To je známka toho, že kecáš. Těmhle počtům nerozumím. Takže budeš kontrolovat všechny tři? Kromě toho mého? Takže jen dva. Jsou tam jablka,
ale jedno z nich je kontraband. - Tři jablka, vůbec jsem nelhala.
- Nelhala jsi, ale tohle si nechám. Technicky vzato to byla pravda.

Řekla jsem, že mám jablka,
měla jsem akorát jablka, některé z nich ovšem
ze zcela směšných důvodů nejsou ve městě povolená,
ale pořád se jedná o jablka. Tak se na tebe podíváme,
stloukači másla. Doktor Stloukač másla,
nechodil jsem 15 let na medicínu... - Cože?
- Co to jako je? Netuším, jablka.
Cože? Božínku! Netuším...

To je divné, co?
Proč by někdo přivážel připálený chleba? To je podivné. Zatraceně. Sakra, sakra, krucinál. - Páni.
- Ukažte, co máte v brašně, dámo. - Jo, tak schválně.
- Kdo, já? - Jo. Já vždycky říkám pravdu. Říkala jsem,
že tam mám dvě kuřata. A tohle jsou dvě kuřata. - Dvě kuřata.


- Tak jo, teď jsem šerif já. Dejte věci do brašen
a pošlete je sem. Koukám kolem sebe a vidím,
že nikdo nemá moc povoleného zboží a že můžu nasbírat
spoustu bonusových bodů, pokud budu mít
od každého zboží pár kusů. Kontraband má jen takovou cenu,
jaká je na něm vytištěna. Když máte kliku,
dostanete za něj 15 bodů. Ale když nikdo jiný
nemá kuřata nebo chleba, tak můžete jednoduše nahrabat
15, 30 nebo 40 zlatých na konci hry.

A vlastně ani nic neriskujete. - Můžu z ruky odhodit,
cokoliv chci, že? - Je to tak. Já tenhle kontraband nechci! Tahle jablka nechci, ale tahla kuřata jo,
takže si to budu muset vzít všechno. Vím, jak to funguje. - Takže ještě dvě karty?
- Jo, ještě dvě. Takže máš na ruce
kontraband, o kterém vím. Ano, ale jen abych dostala ta kuřata.

A ta kuřata chceš proč? Protože chci být král kuřat. To by mohlo vyjít. Tady to máte, šerife. Takhle jednoduše?
A co v tom je? - Jablka.
- A kolik? - Tři jablka.
- Tři jablka? Dobře.

Šerife, nebudu vám lhát,
naposledy se mi v Nottinghamu nedařilo. Přivážím akorát sýr a doufám, že odtud odcupitám jako král sýrů. - A to je vše.
- To je vše? - Jo, mám tři sýry.
- Tři sýry? Nic vím tam není,
tady jsou moje tři nesýrové karty. - A tři sýry?
- Přesně tak. A nic tam nechceš přidat?

Nemusím,
nedávno jsem zjistil, že moje schopnost...
Jak se to řekne? - Uplácet.
- Ku*evsky lidem lhát nebyla tak docela... Za nadávky se platí daň! Hodně se pohybuju mezi malými dětmi,
takže nadávky netoleruju. Takže když Will začal nadávat,
tak si říkám: "Tak takhle ne!" - Pane bože.


- Nemůžu, nemůžu. Dobře, tak popojedem. Dávám tam dvě kuřata,
takže asi nehraju dost agresivně. - Takže jen dvě kuřata? - Jo.
- Chceš být králem kuřat? Chci být akorát králem kuřat. Nic víc nechci! Hru sice prohraju,
ale budu mít korunu z kuřat. Korunovace na krále kuřat
bude samozřejmě s kuřecí korunou, péřovou róbou a pak budu mít náhrdelník
vyrobený z kuřecích pařátů.

- Co že tam je?
- Dvě kuřata. - A ty?
- Tři sýry. - Tři sýry.
- A nic víc. - Tři jablka.
- Tři jablka. - A ty?
- Tři sýry. - Dvě kuřata? Zkontroluju to.
- Super, to jsem ráda. - Jsi ráda?


- Jo, zlaťáky se budou hodit. Zlaťáky se budou hodit? Protože tam máš dvě kuřata! Bojím se pašovat kontraband,
lhaní mi moc nejde. A ty tam máš tři jablka? A kdybys nechtěl,
ať to kontroluju... Tak bych ti zaplatil.
Uplatil bych tě. - Takže chceš, abych ji zkontrolovala?
- Taková nehezká slovíčka! - Není třeba ji kontrolovat.


- Udělám, co mi řekneš. Udělám, co mi řekneš.
Mám ji zkontrolovat, nebo ne? - Měla bys ji zkontrolovat.
- Opravdu? Opravdu? Protože tam máš tři jablka. Tak štědrý šerif. Za svým slovem si stojím.
Tady máš šest zlatých. Jablka si nech. Všichni vyhrávají, jen já ne.

Myslela si, že jí oba lžou,
ale oni přitom mluvili pravdu. Mám skvělou pozici. Kéž bych do té brašny
nacpal tisíc kuší. Dneska se ti nedaří. A já bych tě nerad
ještě víc shazoval. Will je velmi přesvědčivý. Nepoznám, jestli lže, nebo ne. Zdá se, že je opravdu upřímný.


Věřím mu. Věřím mu. Kdyby nechtěl, abys ho zkontrolovala,
tak by říkal: "Zkontroluj mě." Ne. Ať dělá, co dělá,
tak se mu to daří. Jde mu to dobře.
I s tebou udělám to, co mi řekneš. Chceš, abych to zkontrolovala? Nechci, abys to otevírala
a kazila si den. - Tak si to nech.
- Díky, díky moc. Bez úplatku? Teda. Co tam máš?


Že ne kontraband? - To snad ne!
- To byl ale skvělý den! Proboha, věřila jsem
každému tvému slovu! - To bylo tak... To snad ne.
- A je z něho sýrový král. To je hrůza,
přitom se mi tak dařilo. Být králem sýrů je skvělé! - Jsi sýrový král.
- Když jsme u sýrových králů, zdravím vás, lidičky, vítejte v Nottighamově městě.

- Slyším medovinu.
- Rád vás zase vidím. Já jsem samozřejmě...
Já jsem Šerif Pravdomluvka. A říkal jsem si, že bude
v nejlepším zájmu všech zúčastněných, aby tento proces urychlili. A bude mi stačit... Deset zlatých. Člověk s jedním kusem kontrabandu
mi deset zlatých nikdy nedá. Ale když povezou
dva nebo tři kusy?

To už jo. I tak si totiž vydělají.
A mně je to jedno, protože vydělám 30 zlatých,
což bude víc, než kolik oni propašují. Nechám brašny projít
a půjdeme si svou cestou, na dnešní soutěž ve stloukání másla. Slovo margarín
přede mnou ani nevyslovujte! Margarín je pro k*etény. Já s radostí oznamuji, že tam mám čtyři chleby.

Čtyři chleby. Král chleba! Zdá se, že někdo chce,
abych se mu podíval do brašny. - Zdravím, ano? Vítejte.
- Jak se daří, šerife? Dobrý, pojď, honem. - Tři sýry.
- Opravdu? Opravdu jen tři sýry? - Rozhodně.
- Myslíš, že si sem můžeš přijít a stát se králem sýrů,
kápem, vrchní krávou?

Šerife, to máte pod palcem vy,
o to já se samozřejmě nesnažím. Mistr sýra! Opravdu?
Opravdu mě nechceš dostat? Měl bys pak sýra
víc než kdokoliv jiný. - Dobrá. A co tam máš ty?
- Já tam mám taky čtyři sýry. - Opravdu?
- Co? Sýry? Myslela jsem chleba. Mám tam čtyři chleby, pardon. - Jasně, že máš!
- Ne, ne, ne! Zamyslela jsem se, když řekl,
že má sýr, tak jsem řekla sýr.

Ale mám tam čtyři chleby. Koukej, Wille,
mám prst na chlebu. Doufal jsem, že si
velice rychle a snadno dopomůžu ke zlatu díky úplatkům. Prostá kontrola se teď
změnila ve výslech. Promiň! Nemůžu uvěřit,
že ani jeden z nich nepřistoupil na to urychlení.

Asi nikdy přednostně
nenastupovali do letadla. Nebudu lhát. Moc jste mě neohromili. V tomto městě je jen jeden
král sýrů, pane, a to jsem já. I tak ale budete králem sýrů, pane. Můžu tu brašnu nechat projít, ale něco za to budu potřebovat. Dám ti jeden ze sýrů,
který tam mám.

Opravdu? Nabídnout šerifovi jako úplatek
zboží z brašny může být skvělý tah, protože to nemusíte dodržet,
pokud v té brašně nemáte to, co jste tvrdili, že tam máte. Ale spousta šerifů
na to přistoupí, řeknou si: "Super, dostanu body za to zboží a budu mít šanci na bonus za krále." Bude mi stačit sýr a dva měďáky.

Sýr a dva měďáky? Šerife. Já toho ale moc nemám! Dej ty mince na brašnu. Božínku! Wille, ty pliveš na stůj? Fuj. Božínku! Dobrá, vezmu si tvůj sýr. - Díky, pane.


- Do brašny se ti dívat nebudu. - A vy, madam?
- Chci být královnou chleba. Protože mám čtyři,
tak když ti dva dám, tak budeš mít dva a já budu
stejně královnou chleba. Víc nechci. A proč se chceš
vzdát svého chleba? Tolik chleba! Potřebuju svůj přemýšlecí sálek. Ale ne! Ale ne, ten šálek ráda nemám, je to dost děsivý.


Ten přemýšlecí šálek je dost děsivý. - Jeho přemýšlecí šálek!
- Dobře, beru dva chleby. - Takže tohle si můžu nechat?
- Ano. Já mám čtyři chleby
a budu králem chleba. - Ty máš čtyři chleby?
- Jo. A budu králem chleba. Ale ale, ty jsi zapomněla? - Hraješ nebezpečnou hru.
- Nevěřím, že má čtyři chleby. - To já taky ne.


- Myslím, že budu královnou chleba. - Doufám, že mi lžeš.
- Má tam kontraband. - Opravdu doufám, že mi lžeš.
- Má tam kontraband. Má tam kontraband. Otevři tu brašnu
a ukaž mi kontraband. - Takže ji kontroluješ?
- Ne, nebudu ji kontrolovat. Ale ukaž mi kontraband, no tak. Jo! - Tak jo?


- A kolik chlebů? Čtyři chleby? Otevři brašnu. Už můžeš. Už jsem si říkala, že... Ty bláho! No teda. Nejsem moc dobrý šerif.
Otevřete brašnu, madam. Zoufalé časy. - Říkala jsem, že mám chleba?
- Jo. Je to chleba?

A tohle? Super. Ale říkala jsi,
že mu ten chleba dáš. - To byla součást dohody.
- Lhala jsem. - Je to závazné.
- Opravdu? On mu nemusí dát žádný sýr,
protože v brašně sýr neměl. Ale ty chleba máš,
tak mu dej, cos slíbila. Myslela jsem,
že to funguje jinak. - Slíbila jsi mu dva chleby?
- Jo. - Život na dráze zločinu
není pro vás, madam.

- Děs. Dámy a pánové, je čas spočítat body. BONUSOVÉ BODY ZA JABLKA:
KRÁL: ASHLEY – KRÁLOVNA: WILL BONUSOVÉ BODY ZA SÝR:
KRÁL: WILL – KRÁLOVNA: DERRICK BONUSOVÉ BODY ZA CHLÉB:
KRÁL: ASHLEY – KRÁLOVNA: WILL/DERRICK BONUSOVÉ BODY ZA KUŘATA:
KRÁL: ASHLEY – KRÁLOVNA: DERRICK CELKOVÝ SOUČET:
BONUSOVÉ BODY, ZBOŽÍ KONTRABAND, HOTOVOST, CELKEM Kolik máš Nottinghamských zlaťáků,
a to bez propašování jakéhokoliv zboží?

- Bez kontrabandu?
- 171. Ale propašovala jsem
jedna nepovolená jablka. - To je pravda.
- Jeden kus kontrabandu. Ale byla jsem králem
skoro všeho, s výjimkou sýra. Takže si, děti,
vezměte ponaučení: Dnes se zločin nevyplatil. Ale občas se vyplácí.

Uvidíme se na gauči poražených.
snad se mi podaří propašovat tam medovinu, aby to nebyla taková hrůza. Gratuluji! VÍTĚZ! Je celkem zajímavé prohrát.
nikdy jsem to ještě nezažila. - Teď už jo.
- Ahoj, Wille. Je vtipné, že to zmiňuješ, protože jsem si vzpomněl,
že minule jsi vyhrála.

- Přesně. - Bylo to super, co?
- Byla to naprosto úžasné. Ale letos vítězům trofej zůstane. Co? Ale mně zůstal certifikát,
bylo to super, měl červenou... Byl na tom přeškrtnutý
nápis "šampion v jezdectví" nebo tak něco. Já chci taky trofej! Ashley Clements,
je mi ctí ti předat TableTop trofej úžasnosti!

- Za kriket.
- Přesně tak. Vyryju na ni tvé jméno. - Dám si ji na...
- Pozor na ruce. Tak jo. Tady je tvoje trofej.
Chtěla bys pronést vítězný proslov? Ano, chtěla bych poděkovat
svým rodičům, že ze mě vychovali poctivého člověka,
což mi vyhrálo tuhle hru, a Willovi, že si myslel, že lžu,
i když jsem mluvila pravdu.

Neumím odhadnout,
kdy kdo lže. Gratuluji! Díky, že jste nás sledovali
a že odebíráte náš kanál. A než se uvidíme příště,
zahrajte si víc her! Překlad: Xardass
www.videacesky.cz