TableTop: Zombie Dice, Tsuro a Get Bit!

Tohle některé možná překvapí, ale s přáteli se několikrát
do měsíce scházíme na herní den. Normálně si v takový den zahrajeme
několik hodinových strategických her a pak se dáme do těch
větších tříhodinových her. Ale mezi nimi se bavíme zábavnými,
rychlými, odpočinkovými hrami. Dnes jsou v TableTopu Freddie Wong,
Rod Roddenberry a Ryan Higa, abychom si společně zahráli
tři mé oblíbené odpočinkové hry. Zombie Dice, Tsuro
a Get bit!

Ahoj, jmenuju se Freddie Wong
a s mým kámošem Brandonem točíme videa. Jmenuji se Rod Roddenberry, můj otec
byl Gene Roddenberry, tvůrce Star Treku. Ale doufám, že budu znám jako syn,
který pokračoval v jeho vizi a dědictví. Čau, já jsem Ryan Higa
a v podstatě dělám jen YouTube videa. Tohle je hra o hledání cesty
a pokládání čtverců. Jsme létajícími draky. V každém kole položíme jeden čtvercový dílek. Každý drak, který s tím čtvercem sousedí,
musí pokračovat po vyznačené cestě.

Takhle. Nebo takhle. Pokud vyletíte ze stolu,
jste vyřazeni. Pokud narazíte do jiného draka,
jste také vyřazeni. Kdo bude posledním
drakem a vyhraje hru? To se uvidí.
Je načase hrát Tsuro. Já začnu.
Dám čtverec sem. A můj drak půjde...

a zastaví tady. Logika diktuje, že pokud
se dostanete doprostřed, tak máte více možností létat
kolem, než vás vystrnadí k okraji a vypadnete. Takže chci dostat sebe
doprostřed a ostatní na kraj. Já půjdu rovně. - Nelíbí se mi, že jsi hned tady.
- Jo, to je děsivé. Nejsem v deskovkách zrovna kovaný.


Hrál jsem Monopoly. A Connect Four.
Takové základní hry. Považuju se za hráče,
jen nemám moc času kvůli pravidelnému vydávání videí. Ale kdykoli je možnost,
tak se snažím hrát. Já budu v klídku tady v rohu. Jako z Trona,
vyjíždíš a hned doleva. Já se posunu doprava... nebo doleva,
záleží, jak se na to díváte. Dobře.

Hlavní myšlenkou
je hledat trasu a následovat ji. Nenarazit do draka nebo nevyletět ven. Zní to jednoduše. Ale musíte přemýšlet
několik kroků dopředu. Tak počkat.
Já budu pokračovat tudy. Na té hře je skvělé,
že to zatím vypadá jako pohodička. Jen si tak lítáme kolem. A pak se to úplně zvrhne.

Má strategie je držet se co nejdál od Wila. Nebo kohokoliv lepšího,
takže se budu bránit a utíkat od ostatních. Já budu pokračovat rovně. Já budu pokračovat
tady po okraji světa. V tuto chvíli je mou strategií ve hře vyhnout se úplně všem. Jakákoliv hra s klikatými čárami
způsobuje obrovský zmatek.

Já budu pokračovat tímhle směrem. - Jedu rovně.
- Chytnu tě do pasti. Nejspíš bych se ti neměl dívat
do karet, ale stejně nic nepoznám. Máš křivou čáru
a rovnou čáru! Páni. Já udělám krátkou odbočku. Tohle je skoro rovně,
pořád jdu stejným směrem. - Pokračuju tudy.
- Vážně? - No jasně.


- Podívejme na tebe. Naštěstí mi pořád
chodí samé rovné čáry. Takže se budu dál držet
pěkně u okraje, kde se mi nikdo nebude plést do cesty,
tak uvidíme, jak dlouho vydržím. - Asi na tom nejsi moc dobře...
- Snažím se vyhnout tady zelenému. Nevím, jak dlouho
se dokážu zelenému vyhýbat. Myslím, že to dám sem. A pojedu rovně. Draci odvedou práci za mě.

Podívejte, zpátečka. - Pěkně.
- To jsem nečekal. Super. Jen tak si tu jedu. Podáš mi kartu? Padám odsud. Beru teď tu hru vážně. Přemýšlím tak tři tahy dopředu. Nejdřív jsem myslel,
že to je hra o štěstí.

Ale musíte trochu předvídat a podívat se, kam vás karty dostanou. Určitě hraje roli strategie. Asi udělám něco šíleného. Počkat, musím se na to podívat. Možností je rovná čára,
může to být i zatáčka... ...to se pak stane. A to já nechci.


To vůbec nechci. Wilova strategie byla úžasná.
Jak mluvil o každém tahu. Slyšeli jste, jak to jeho mozek
zpracovává, jak kreslí ty čáry. Dobře, myslím,
že udělám tohle. Hraješ si na drsňáka, co? Bacha, máme tady drsňáka. Cítím se vážně dobře. Myslím, že mám velkou
šanci to vyhrát. Vůbec nevím, co dělám,
takže půjdu sem.

To by bylo drsné. Můžeš spojit několik desek? Teoreticky. O co ti jde?
Co děláš? Fušuju do tvého dračího doupěte. Myslím, že já a Ryan máme výhodu,
protože ovládáme asijské draky... Připadá mi, že se můžu
spoléhat na nějaké své předky, kteří povedou mé činy.


Sázím na to, ale kdo ví,
jestli to vyjde. Jsme naladěni na ty pohyby... To jsem nechtěl udělat.
Už je pozdě. Dívej, kam musíš jít. Ale ne. Jsi v pytli. Jsi v pytli. Musíte přemýšlet několik tahů
dopředu a já přemýšlel jen jeden. Pokud udělám tohle, tak pojedu...

Myslím, že Wil se nás snaží zastrašit. Vím, že si dává načas s plánováním, ale já dělám věci spíš
jen tak bez rozmyslu. Takže doufám, že tu jeho dobře namazanou
mašinu moje nevyzpytatelnost zničí. Nevím, jestli je to nejchytřejší tah, ale myslím, že to bude jeden z nejefektnějších. Takže pojedu takhle a skončím tady.

Jedeš, Ryane. Sem. Teď se vám snažím jen vyhnout. Odvádíš dobrou práci. Bylo by super, kdybychom
mohli sletět dolů a sežrat dítě. Proč jsi to udělal? Přemýšlel jsi 30 tahů dopředu, ale s 31.

už jsi nepočítal. Potřebuju další kartu. A jsem venku. Musím říct, že není
příjemné vypadnout jako první. S Rodem se známe skoro 30 let. A tohle je vlastně poprvé, kdy jsme
se sešli, abychom hráli hry. Cítím se hrozně, když řeknu:
"Přijď si zahrát do mého pořadu" a můj kamarád nevyhrává. Ale ne!

Rode, myslím,
že jdu hned po tobě. A jestli teď umřu, tak jsi můj úhlavní nepřítel. Jsem v tom. Jako Donkey Kong. Počkat, můžu zůstat naživu?
Takhle ne. Takhle ne. Takhle... - Jo, takhle!
- To bylo vysoko. Pamatuješ, jak jsem řekl,
že jsi můj nepřítel?

Tak se dívej. - Proboha.
- A letíme, jo? Ne! Jediná karta v balíčku,
která mě mohla dostat. Vyřadit Freddieho hned po tom,
co jsem ho nazval svým nepřítelem, a pak se dostat do lepší pozice
než všichni ostatní? Skvělé. Tvoje strategie platí na lidi,
kteří ví, co dělají. Ale já to nevím. Zbyli jsme jen já a ty, Wile,
takže jsi na řadě.

Vyvíjí se to hodně zajímavě. Vskutku zajímavě. Ne, počkat.
To je méně zajímavé. Udělám tohle. Budeme si navzájem utíkat. Je možné zaplnit desku
a nenarazit na sebe? Jo, je. Je to nepravděpodobné... - Kam to patří?


- Takhle pojedeš. Hvězdička! - Můžete teď prostě převrátit stůl.
- A začít znovu? Vždycky se bavíme o tom,
jak bychom vztekle ukončili hru a všechny nápady
končí převrácením stolu. Musíte postavit stůl s hydraulikou... Ty hajzle, vyhráváš... Vyhráváš. Přepočítal jsem se... Ne, nevyhráváš!

Promiň. - Nemá to jak zachránit.
- Myslím, že mám. Ale neee! Můžu nějak přežít?
Myslím, že ne. Jsem asi v pytli. Nemám kam jít. - Rovně.
- Máš pravdu. - Oklikou, ale vypadáváš.
- Vyhráváš. Dobrá hra.

Utekl jsem od ostatních draků, ti se pozabíjeli sami a já přežil,
takže jsem vyhrál. Můžu přejmenovat
ten pořad na "Poraz Wila"? Protože z toho mám dobrý pocit,
i když jsem nevyhrál. Připadá mi,
jako bychom všichni vyhráli. Cítím se dobře.
Myslím, že vám to natřu v Zombie Dice. Dobře. Tohle je hra o pokoušení štěstí.

Všichni jsme zombie, které se snaží naplnit své nemrtvé
žaludky chutnými mozky. V každém kole si vytáhneme tři kostky. Každá kostka reprezentuje
přeživšího člověka. Nebo jak jim říkáme my - oběd. Hodíme kostky. Ponecháme si všechny mozky
a střely do hlavy. Teď máme možnost.

Buď přestaneme
a spočítáme mozky. Nebo můžeme pokusit své štěstí. Je tu jedna speciální kostka.
Tahle - to je uprchlík. Pokud budeme házet znovu,
musíme ho zahrnout mezi tři kostky, protože jsme ho ještě nechytli. Hážete, dokud vás třikrát nestřelí, nebo dokud se nerozhodnete přestat
a spočítat všechny nastřádané mozky. Ten, kdo nasbírá 13
nebo více mozků, vyhrává.

Tady je Zombie Dice. Ryane, vyhrál jsi Tsuro,
takže začínáš Zombie Dice. Super. Tak jo. Konečně hra,
kde nezáleží na ostatních. Tak jo. Jen tři, že? Jo, seber tři lidi z krabičky.
To je docela dobré. Dva mozky a pojedu znovu. Zombie Dice je super.


Nikdo nezíská velký náskok. Všichni jsou ve hře
od začátku až do konce. - Takže dvě.
- Jo, dvě kostky navíc. To jsou dva uprchlíci a rána. Počkat. Udělej to. Červená má vyšší šanci na ránu, že? TOHLE JSOU DOSTUPNÉ
BARVY A POČTY KOSTEK. ČERVENÁ MÁ TŘI ŠANCE NA ZÁSAH.


ŽLUTÁ MÁ DVĚ ŠANCE NA ZÁSAH. ZELENÁ MÁ JEDNU ŠANCI NA ZÁSAH. Máš jen jeden zásah?
Proč nehraješ? To je tlaku.
Dobře, hraju. Dohnal jsem ho k tomu,
aby dál házel, nemůžu tomu uvěřit! Vidíte? Díky, Freddie! Hodil víc mozků,
než bych čekal, ale střela se blíží.

Měl bych přestat. - To patří zpátky, že?
- Jen pokračuj! Měl bys pokračovat. Radím mu, aby pokračoval,
ale vím, že to nahrává mně. Poslouchám ty kluky a oni říkají,
abych pokračoval, tak to udělám. Nevadí, že to asi nevyjde.
Nikdy neříkej nikdy... 3D. Máte pravdu. Do toho!

A co se nestane? - Vážně?
- Tohle mi fakt jde. Naše strategie byla
ho podporovat v házení. A on pořád dostával mozky. Vážně jsme nechtěli,
aby se mu dařilo. Pokud dostanu červenou... Zelených je tam nejvíce. A ty tu máš jen tři zelené.

Takže ta další bude zelená. Možná jo.
Bože, to jako fakt? Snad tě trefí. - Tři uprchlíci.
- Takže znovu? Jo, házej znovu. Mozek. To teda ne! Co to je?


Jo, já to vlastně nevím, protože mě nestřelili. - Nikdy si nezahraju.
- Jedna červená zbývá. Takže vytáhnu jednu zelenou. Dobře, už přestanu. - Proč bys přestával? Jde ti to skvěle.
- Překonáš rekord. - Pokračuj v tom, co děláš.
- Hraj pořádně, nebo běž domů, co? - Přesně.
- Tahle bude zelená. Ryan by neměl být schopný říkat, co si vytáhne!

On se dovnitř fakt nedíval! - Je to čaroděj.
- Tenhle stůl převrátím. Aby se tohle ve zbytku vesmíru
statisticky vyvážilo, musela by celá planeta
vletět do černé díry. To je úžasné. Měl jsi hodit zásahy,
já ti teda nefandil. - Já vím.


- Naváděl jsem tě. Spočítáme tvé mozky. Jeden, dva, tři,
čtyři, pět, šest, sedm, osm, devět mozků. - Má deset!
- Hrábnu do nádoby s mozky. Napočítám ti deset mozků. Jeden, dva, tři... Ryan měl šílené štěstí,
ale naštěstí mám kouzelné ruce
a myslím, že to dorovnám. Freddie hraje.
Tohle jsem nikdy neviděl. Co to ku*va bylo?

Super. Červená, žlutá. Chtěl přestat se dvěma,
a my ho přemluvili. Dva mozky, jeden zásah. Neříkali ti, ať si nehraješ u stolu s mozky? Budu pokračovat.
To není zlé. Dva mozky a jeden uprchlík. Dvě. Střelili tě do hlavy,
žádné mozky!

Nevyšlo to. Hraju. Zásah a dva uprchlíci? O co jde, kluci? No tak. Prakticky mi to hraje do karet. Já už všechno štěstí vyčerpal. Mám dva a zásah. Dej je k sobě, aby to kamera
viděla.

Dva zásahy a dva mozky. Pokračuj. - Tobě to vycházelo.
- Ne, ne. Víte co? Končím. - Dva mozky.
- To je víc, než potřebuju. Dva mám, dvanáct chybí. Kdybych odkázal na Merva Griffina,
jakožto vraha ve výtahu, pochopili byste to? Ne?

Nikdo? Muž se dvěma mozky. Je to odkaz na Muže se dvěma mozky.
Skvělý film se Stevem Martinem. Mám dvě žluté a zelenou. Teď to jede.
Pokračuj v tom. Díky. Pojďte mozky! To jako fakt? - Mám dva mozky a uprchlíka.
- Co uděláš ty? Pokud se dostane na 13,
tak pojedu tak jako tak.

Takže přestanu. Zastavím se na dvou a... Chci hrát na jistotu. To ode mě nebylo fér,
zasloužíš si mou neupřímnou omluvu. Jsem si celkem jistý,
že tyhle tři jsou zelené. Proboha. On podvádí. Ryan podvádí.
Používá magii. - Jsi čaroděj, co?


- Jsem kouzelník. Potřebujeme tady herní komisi. Dva. To je dvanáct.
Chybí ti jeden od zakončení. No tak! Střela! Střela! Střela! Jeden mozek
a hážu znovu. Pokud nedostane tři zásahy a ukončí své kolo...
Teď nemůžeš, už sis vzal kostky. Ale budeš mít minimálně 13 mozků, čímž začne poslední hra
a každý budeme mít poslední tah.

- Mé dva mozky jsou nic.
- Hej, musíme držet spolu. Tohle nebudou dvě střely,
takže myslím, že je konec. Myslím, že je konec, kluci.
Je mi to líto. - Čtrnáct.
- Dobře, končím. To je blbost. Musím získat patnáct. - Čtrnáct mozků.


- Neuvěřitelné. Hned dvě střely.
Nemám na výběr. Zelená střela, to je drsné. Na zelených je jen jedna střela. - Pokračuj. - To je jak ve Vegas.
Hraju, dokud neprohraju. Ale ne, zabili tě víc, než bylo třeba. Hoď všechny. To je tvůj trik? Dobře, to není špatné.

Jedna střela. Jedna střela a dva uprchlíci. Poslední naděje. Je po tobě. - Tak jo.
- Bolí to. Rod mě zklamal. Doufal jsem,
že se můžeme nějak spojit a natřít to těm dvěma. Ale já dostávám na frak,
on dostává na frak.

Prostě otřesný večer. Vážně? Vážně? - Utahuje si z nás.
- Vážně? Jsem šťastná zombie,
co na to říct? Normálně po lidech mozky nehážu... Mám dvě žluté a zelenou. To není zrovna dobré. Nečekal bych, že to řeknu,
ale doufám, že vyhraje Wil.

Souhlasím s Rodem.
Nechtěl jsem, aby Wil vyhrál, ale teď chci, aby vyhrál. Jaká je pravděpodobnost? Pravděpodobnost je na ho*no. Tři mozky. Pomalu, ale jistě. - Dva mozky.
- Jsem nervózní, potím se. Zase jsme to ty a já,
jako v poslední hře?

Tohle je k smíchu. Jsi ten nejlepší v okolí. Nic tě nezastaví. - Vyhráváš i Zombie Dice.
- Zahrajme si znovu. Jedinou šanci, kterou máme,
abychom Ryanovi zabránili ve výhře všech tří her
a získání trofeje, je nějak ho nechat pokousat. Čtyřikrát.


Takže další je Get Bit! Tohle je hra o blafování,
vymyslel ji můj kamarád Dave Chalker. Všichni jsme roboti,
kteří si šli zaplavat do míst, kde se to hemží žraloky. Abychom v každém kole zjistili,
kdo plave nejrychleji, odehrajeme jednu z našich karet
očíslovaných od jedné do pěti. Nejrychlejší číslo jde na začátek řady a nejpomalejší půjde na konec. Žralok pak kousne nejbližšího robota.

Každý máme čtyři končetiny, takže když vás kousne čtyřikrát, stane se z vás Kotvobot 9000
a strávíte zbytek života na dně moře. Kdo bude poslední plavající robot?
To za chvíli zjistíme. Nechme se pokousat! - Ryane?
- Ano? Začínáš. Nejspíš bychom měli dětem u monitorů
říct, jakou barvu máme.

- Já jsem žlutý.
- Já zelený. Modrý. Fialový. Dobře, tak teď to víte. Konečně hrajeme hru,
která zahrnuje zkušenosti, psychologii a trochu herní teorie. Mám to v kapse. Tohle všechno
jsem používal v pokeru. Mám to v kapse.

Zajímavý fakt! Rod je vynikající potápěč. Líbí se mi, že plavecké ploutve spadly
zrovna, když jsem to řekl. Asi nejsem tak skvělý. Myslím, že můžeme ukázat své karty. Dobře. - Překážíš mi.
- Promiň. Takže jedničky se nepohnou.

POKUD ZAHRAJE NĚKDO STEJNÉ
ČÍSLO JAKO NĚKDO JINÝ NEPOHNE SE. Já zahrál trojku,
takže jsem vpředu. Ryan hrál dvojku,
takže je druhý. A Freddie i Rod zahráli jedničku. - Žralok je tady, ale...
- Jsem v cajku. V prvním kole žralok nekouše. Jen se přiblíží a vyhrožuje ti. Dost blízko na pohlazení.

Jak přežít útok žraloka?
Ty jsi z Havaje, ty to víš. Jsem z Havaje,
takže můžu ke žralokům mluvit. Řeknu jim: To si zapíšu. Nevím, co to znamená. Podíváme se, co se stane teď. Dobře, já hrál dvojku. Ryan hrál trojku, Freddie taky
a Rod zahrál čtyři.

- Budu žít!
- Skvělý nápad. Ty se posuneš na první místo. Vy dva se nehýbete vůbec
a já jdu trochu dozadu. - Freddieho pokouše.
- Je to robot, nepotřebuje hlavu. - Ty určitě nejsi z Havaje.
- Takhle to funguje. Pokerové tváře. Ty mi fakt jdou. Většina lidí se tváří normálně,
ale já se tvářím takhle. Freddie z toho nice nevyčte.


Wil taky ne. Rod? Ani neví, co dělám. Doufám, že dělám dobře. Já vím, že dělám dobře. Já hrál jedničku, Ryan pětku,
Freddie čtyřku a Rod trojku. Takže já jsem první na řadě. Pak je trojka. Pak čtyřka vyleze ze žraloka. A pětka jde dopředu. Žralok připluje a řekne:
"Ukousnu ti levou ruku!"

A pak tak nějak visí. Upřímně se nebojím
Freddieho nebo Roda. Bojím se hlavně Wila,
protože myslím, že to hrál už hodněkrát. Odhalte karty. Já hraju čtyřku, Rod pětku. Ryan jedničku a Freddie pětku.
Tohle vyšlo přesně, jak jsem chtěl. Pro mě ne. Jsi nejpomalejší, takže se nepohneš
a zůstáváš tam.

Pak čtyřka se přesune před vás. A pětky se nepohnou vůbec. Ale ne! A modrý přichází o nohu
na breakdancing. Vím, že spousta robotích
aktivistů je znepokojena, ale tito roboti jsou naprogramovaní tak,
aby nic necítili, když je kousne žralok. Připraveni? Ryan hraje čtyřku. Já hraju trojku, Rod pětku
a Freddie taky trojku.

Takže já a Freddie se nepohneme. Takže čtyřka se posune takhle. Potom pětka takhle. A pak takhle přijede žralok. A tebe kousne, Freddie. Přijdu o.... Můžeš si nechat jednu... Hraje se na čtyři,
takže mi zbývají dvě ruce.

Pamatujte, kluci.
Ryan je nepřítel. Mou strategií bylo
čtení tváří mých soupeřů. Ne, v podstatě jsem jen vybral číslo,
pak jsem viděl, co vybrali, a podle toho hrál. - Mám vybráno.
- Tímhle zničím Ryana. Vepředu máte víc volnosti. - Chceš tu kartu hrát? Opravdu?
- Jo. On zpíval píseň žralokům.


Nevím, proč to vůbec hrajeme. Skvěle. Ryan hrál dvojku
a Freddie taky. Rod trojku a já pětku. Takže dvojky se nepohnou. Trojka půjde dopředu
a pětka sem. - Skvělé.
- Ale ne! Moc si to neužíváš. Tady máš další končetinu.

Ryan se mě drží. Ryan je tak hluboko
ve Freddieho hlavě, že Freddie ani neví,
na čem je. Buď můžu hrát jedna, nebo dva. Dám vám informaci navíc.
Připraveni? Otoč ji první. To je taková blbost. Připadá mi, že Ryan
zná moje myšlenky dřív než já sám.

Jako bych nemohl nic udělat,
aniž by to věděl. Děsí mě to. Ryan ho prostě ničí. Já tě tak nesnáším. Dvojka jde dopředu. Trojky se nehýbou. Ty jsi sežrán.
Promiň, kámo. Končím.

Díky moc.
Proboha. Sundal jsem Freddieho, protože jsem
ho měl přečteného. Bylo to snadný. - Ty víš, že mám jedničku a čtyřku.
- To vím. A víš, že on hrál dvojku... takže udělám tohle. Já hrál pětku. - Jedna a dva.
- To není dobré. Ryan hrál jedničku,
takže se posouvá první. Rod hrál dvojku,
takže je před Ryanem.

A já se svými raketovými nohami si to plavu jako pán dopředu. A nemůžu tomu uvěřit, kluci! Dívejte! Ryana kousli. Ryanova vítězná šňůra se chýlí ke konci. No tak, plavej ode mě! Hned! Je to Arnold Sharksenegger.

Vážně pěkné. No tak, beru to vážně! To je skvělé. Pro mě to je fajn. Dobře. Ryan hrál pětku,
Rod a já jsme hráli čtyřku. Takže zelený jde dopředu. Ty plaveš špatným směrem, modrý! Přímo k němu.

Plave k němu,
takže přijde o ruku. Kvůli Wilovi ztrácím končetiny. On za to může.
Díky. Chtěl jsem jen vidět,
co přijde. Dobře, připraveni? - Děláš si srandu?
- To je skvělé, kluci. Dobrá práce! Takže já a Rod jsme hráli trojku,
Ryan hrál čtyřku. Takže Ryan je vepředu
a Roda kousne žralok.

Wil a já jsme dávali stejné karty. A když vyložíte stejné karty,
bohužel se nepohnete. A žralok vás bude pořád kousat. Dobře. - Ukažte to.
- Všechny to překvapí. Cože? Chci tu hru přejmenovat na Kušuj! Chci přijít o končetinu řádně.

Můžu... Chytnu ho tam. - Potopím se ke dnu.
- To je v pořádku. Žraloci budou honit ty přeživší nahoře a já si odpočinu dole. Nemám ruce, nohy,
nemůžu se hýbat, ale ryby budou mí přátelé. V každé hře se rozhodovalo
mezi mnou a Ryanem.

Nebaví mě být nejlepším z poražených. Je načase vyhrát. Vy dva jste proti sobě. Jo, ale jde o tohle -
je to poslední kolo. - Jeden zásah.
- Jde o jeden zásah. A já mám jednu kartu. Chcete hádat kterou?
Ryan má dvě karty. Pro Ryana je matematicky
nemožné tuhle hru prohrát.

Do toho. Vylož kartu. Seď si na trůně. Já hraju jedničku, Ryan taky,
já se nepohnu. Žralok mě kouše a umírám. Nejen že vyhráváš,
ale máš tři netknuté končetiny! Upřímně jsem ani moc
nevěděl, co dělám. - Jenom jsem hádal.
- Ale no tak! Ryane.

Vysloužil
sis cestu ke zdi vítězů... která je dole.
Dostaneš svou trofej. Freddie a Rode, my půjdeme... - Okamžitě pryč.
- My půjdeme... - Zapíjet žal.
- Nadávat na Ryana na pohovce poražených. To bylo hrozné. Budu fér... Potřebuju jen sám sebe. Jsem velký chlap!

POHOVKA PORAŽENÝCH Kde jsi byl? Čekal jsem,
že nám pomůžeš. Musel jsem vyřídit pár věcí,
než jsem se k vám mohl připojit v místnosti úžasnosti. - Mně řekli, že to je pohovka poražených.
- No, my lhali. Protože Ryan je u zdi vítězů, ale tady se paří.
Internisti, bourbon! - Jsem pro.


- Já půjdu dolů a vyřídím... nějaké smluvní závazky
a budu hned zpět. Tak jo. Dík, že jsme mohli prohrát. Ryane, gratuluji ti k tvé
šňůře nepravděpodobných výher, které byly už tak
statisticky nepravděpodobné. Chtěl bych to připsat mým
schopnostem, ale víš co... Připiš to čemu chceš.
Nakopal jsi nám zadky. S radostí ti teď představuji oficiální TableTop trofej úžasnosti.

Tahle trofej byla draze
a ručně vyrobena. Není to jen levná trofej roztleskávaček, kterou koupila na eBayi
naše internistka Lindsey. - Vyryju tady tvé jméno.
- Jo, vyryješ. Tohle si chceš nechat napořád.
A ještě něco ti o ní řeknu. Normálně, když někdo vyhraje,
tak si tu trofej vezmeme zpátky, protože nemáme na víc
trofejí peníze, ale...

- ty si ji můžeš nechat.
- Vážně? A já zaplatím z vlastní kapsy výrobu přesné repliky pro další díl. Je to spousta peněz. Ryane, ty si ji zasloužíš. - Moc děkuju.
- Udělej vítězný proslov. Sám bych to samozřejmě nezvládl. Tohle je super.

Chci poděkovat všem sponzorům.
Mé rodině a přátelům, kteří mě vždy podporovali. A samozřejmě Willovi... Smithovi. Je to nejlepší herec.
Mám ho rád. Je pro mě inspirací.
Díky, Wille Smithi. Jsem rád.
Tohle je super. Gratuluju a měj se skvěle. My se uvidíme zase příště u TableTopu.

Překlad: Rizyk
www.videacesky.cz Zatracený Will Smith...
pořád dokola. Promiňte, kluci, měli jen tohle. No tak. No, bourbone, asi víš, co dělat. Vážně? Cvrčci? To je trochu nápadné, nemyslíte?