TES: Online první dojmy

Miluju MMORPG. Miluju i sérii Elder Scrolls. A také miluju prozkoumávání obřích fantasy světů. Nicméně bylo zvláštní, že jsem se poslední zhruba rok nijak extra netěšil na The Elder Scrolls Online. Hra vypadala zastarale a taky se tak hrála. Tento víkend jsem dostal možnost si hru na pár hodin vyzkoušet. Pořád si myslím, že působí zastarale a že je na první pohled poznat rozpolcenost mezi dvěma světy.

Světem MMO a světem série TES. Ale je zde dost důvodů, proč se těšit na finální verzi. Líbil se mi herní svět. Je to sice svět, který většina z nás už zná, ale TES: Online tuto znalost využívá ve svůj prospěch. Uživatelské rozhraní je jednoduché, a dává tak vyniknout světu kolem. Při výchozím nastavení neuvidíte jména hráčů okolo.

Hotbar s ikonami skillů zmizí, pokud s nikým nebojujete. Při vašich toulkách ulicemi Daggerfallu budou kompas na vrchu obrazovky a strohé popisy úkolů vašimi jedinými pomocníky. V těchto ohledech hra vyniká. Téma fantasy je nejsilnější stránkou i zde. Strašidelné hřbitovy i poklidné louky mají svoji unikátní krásu. A to se mi na téhle hře líbí. Nicméně mi při hraní netrvalo dlouho a všiml jsem si nedostatků vzniklých ze zaměření na vážnost hry.

Nepomohl tomu ani fakt, že byl počet hráčů malý. TES: Online jsem hrál jako Skyrim nebo Oblivion, tedy jako sólo dobrodružství. Občas jsem si všiml dalších hráčů, ale neměl jsem důvod s nimi komunikovat. Tak jsem si říkal: "Musí být tahle hra skutečně online?"

Jsem si tím jistá. Na hodnocení je ještě brzo. Protože jsem byl sólo dobrodruhem, netrvalo mi dlouho si všimnout, že oproti např. Skyrimu se TES: Online nijak neposouvá dál. Klasická TES pozvánka k tomu jít si, kam se vám zachce, tu moc nefunguje. Místo toho vás čeká známá podoba většiny ostatních online RPG. Nicméně jsem si i tak užil plnění úkolů.

Bethesda vždy dokázala vzít klasické RPG povinnosti a dát jím zajímavý nádech, takže si nepřipadáte, jako byste dokola opakovali ty samé věci. Když byli vesničané vyhnáni z hořícího domu, vběhl jsem dovnitř a hledal přeživší, kteří potřebovali pomoc. Byl jsem přenesen do minulosti a objevil jsem příčiny rasového konfliktu, který měl dopad na současnost. V mnoha případech jsem měl možnost si vybrat, jak budu pokračovat.

Například jsem mohl vyslechnout vězně a získat z něj požadovanou informaci, nebo jsem mohl rozkázat strážci, aby mu podřízl hrdlo, a poté přinutit ducha zavražděného k výslechu. Samozřejmě většina úkolů znamenala zabíjet vlky a bandity dýkou, nebo ohnivými kouzly. Líbí se mi, že TES: Online hráči dává volnost v tom, jak si vyvine svoji postavu. Bohužel takové úrovni ale neodpovídá slabý bojový systém.

Ztuhlé animace a zvláštní zásahové zóny pro mě znamenaly nezáživné souboje. Hru jsem si užil i přes očividnou krizi identity a nezajímavý soubojový systém. Fantasy prostředí a rozmanité úkoly mě udržely u hraní. Otázkou je, zda může takový zážitek vydržet. Moc si nejsem jistý, jestli dokáže hra zkombinovat online dobrodružství a budování TES světa, aniž by oba tyto aspekty působily neúplně. Cítím se mírně zklamaná, ale nechám to na vás.