Neomalený knihovníkThat Mitchell and Webb Look

Půjčím si tohle. A zarezervujte mi prosím Cold Mountain. Ne. - Prosím? - Ne, nezarezervuju vám to. Tohle je pro vás vhodnější. - Jo, je to blbost. Chci si jen... - ...přečíst další brak? Na vašem místě bych se Cold Mountain vyhnul. Není to, jako když na to koukáte s kámoškama.

Není tam fešák Jude Law, co by vám ulehčil náročnou četbu. - Co? - Jsou tam jenom slova. A o dost delší slova než ta, co najdete ve Světě ženy. Nebo v Rytmu života. Koukněte se. To je seznam všech knih, co jste si kdy půjčila. - Víte, o čem to vypovídá? - Ne. O tom, že jste ta nejnudnější a nejtupější žena, která kdy měla mentální kapacitu na vyplnění přihlášky do knihovny.

Pomohli vám s tím? - Cože? - Pst! Jste v knihovně. Koukněte na to. Čtenářský deník na univerzitě pro tupce. - Chodila jsem na Warwick! - Když s někým mluvíte, říká tohle? Jo, jasně, fajn, jo, bezva? To protože vás neposlouchá. Když se s vámi přátelé sejdou, prokazují vám laskavost. Jste pro ně jako charita, díky vám udělají něco pro komunitu.

V podstatě jste jako on. PŘISPĚJTE PROSÍM - Já přispívám právě teď. - Jak to vůbec můžete říct? - Jo, jasně, fajn... - Jakým právem! Jistě je pro vás těžké to pochopit, jste fakt tupá. Jeden z nejblbějších lidí, co jsem kdy potkal. A to jsem žil šest let v Horní Dolní. Nudí mě se na vás i dívat.

Na tu vaši popelavou tvář a mrtvé oči. Ale... Nuda! Ještě tu jste, vy uspávající blbko? Ano... Máte pravdu. - Přátelé mě nenávidí. - No tak. - Ale co mám dělat?

- Ano... Co byste mohla udělat... Co byste tak mohla udělat... Něco mě napadlo. Co? Co takhle rande? Co říkáte? Vyrazíme si spolu jen my dva? - To by se vám líbilo, že ano? - Ano. Ráda s vámi půjdu na rande. Vyhovuje vám to tak?

Ano. Rande mi rozhodně... bodne.