Etické stravování

Ahoj, jsem Kate McLennan. V dnešní epizodě se budeme zabývat
trvale udržitelným a etickým stravováním. Pojďme na to. Já jsem Kate McCart– Na tomto farmářském trhu
prodávají organické, trvale udržitelné suroviny
z lokálních zdrojů a v bio kvalitě. Už z principu by se mi tu mělo líbit, ale z lidí tady začínám
trpět rektálním krvácením.

Je tu organická kavárna
skupinky architektů s královskými platy a coby hudební vložka
fůra hipíků s nádobím místo nástrojů. Je tu taky spousta těhotných žen, které v oblečení z organické bavlny
chodí kolem a dělají "Ó." - "Ó."
- "Ó." "Na kompostu pěstuju fazole." "Synkova králíka krmíme zbytky zelí od oběda." "Porodní asistentka je moje jediná kamarádka."

- Takhle bychom mohly pokračovat donekonečna.
- Doslova donekonečna. Spousta lidí si myslí, že jíst eticky,
zákonitě znamená být vegan, ale tak to není. Veganství je očividný nesmysl. Člověk musí jíst lokálně a udržitelně. A v dnešní době je tu spousta možností pro všechny, kteří si můžou
dovolit morální zásady. Nebo pro ty, kteří už
nemůžou jíst eticky ulovené ryby, protože dostali otravu z rtuti.

Ještě pořád ji máš? Necítím se dobře. Nevypadáš dobře. Víš, co potřebuješ?
Potřebuješ železo. Každý samozřejmě ví,
že nejlepším zdrojem železa je lidská krev. Ale dnes použijeme maso. Dnešní díl je celý o návratu ke kořenům. A proto vaříme tady,
v prosté venkovské kuchyni u McCartney.

Tak, McCartney, nechceš nás tu provést? Jistě. Fajn. No, takže tady je hromada složenek. A... tady trocha plísně. A za troubou je moje kočka, Beans. Moje nejlepší kamarádka. To jsem přece já.

Dnes budeme připravovat maso,
ale ne jen tak ledajaké. Lokální maso. Mohli bychom použít tuto krásnou,
bio a trvale udržitelnou vačici. Nebo možná tohoto klokánka,
který nejspíš měl hezký život, než mu maniakální farmář
brokovnicí prostřelil hlavu. Popravdě se mi jako bývalé
vegetariánce jedení masa moc nezdá, takže při tom chci být co nejsvědomitější. A z morálního hlediska
jsou vačice a klokánci opravdu roztomilí.

Takže ty jíst nechci. Dobře, fajn. Takže jaké maso použijeme? Co třeba z velkého klokana? Proč? Oni vědí, co provedli. Dnes tedy uvaříme
z klokaního masa výborný guláš. Nebo, jak ráda říkám, klokanáš.

Tak, McCartney,
co kdybys vybalila maso, zatímco to tu vše přichystám? Jasně. A co s tímhle? Mohla bys to recyklovat? Ne? Tak to prostě spal. Běžně do guláše dávám cibuli a česnek, ale Mccartney je na ně alergická...

takže budu muset použít celer a mrkev. Bude to chutnat
jako jídlo pro mimina, ale i s tím tady
musím pracovat. Přidám taky organická rajčata, velmi dobré červené víno a bylinky z něčí zahrady. BYLINKY OMYJTE.
VYHNETE SE TAK PARAZITŮM Z HOLUBÍCH HOVEN. Říká se, že když víno není dost dobré k pití, pak není dobré ani na vaření.

To ale platí,
jen pokud máte nějaké standardy. A ty já mám. Proto použijeme lahev drahého bio vína až z Napa Valley v Kalifornii. Takže řekněme, že by tím
Curtis Stone pod deset dolarů čtyřčlennou rodinu nenakrmil. To je jen takový malý
gastronomický vtípek.

Vážně? Vážně, je. Náš bio eko guláš
budeme vařit v mém novém tlakovém hrnci, který jsem si přes internet
objednala expresně až z Německa. Počkej. - Máš to?
- Jo. Dobře. Teď pryč s tou krabicí.
Pryč s ní. Ano!

Je překrásný! Někteří lidé z papiňáků vyrábějí bomby. Ale my ho dnes použijeme k vaření. Všechny naše suroviny jsou vevnitř, takže teď už jen hrnec uzavřu a nastavím na dvojku. Vzrušující, že ano? Jo.

Mohl by ti bouchnout do obličeje. A teď, zatímco budeme čekat,
až se vytvoří tlak, mohla by ses pustit
do svojí Chlastopedie? Jasně. CHLASTOPEDIE: ČERVENÉ VÍNO K tmavému masu patří červené víno.
A tohle je to jediné, které mám. Dostala jsem ho, když jsem
v roce 2002 účinkovala v pořadu Big Bite. - Je to...


- V tom jsi hrála? Ano, hrála. - A...
- Nepamatuju si na tebe. No, byla jsem v tom. Kdo další v tom hrál?
Hrál v tom ten... Charlie Clausen, ne? Ano, hrál. Jedná se o Syrah a... Nehrál tam i Andrew O'Keefe?

- Ano.
- Hrál, že jo? Hrál. A hrál tam i Chris Liley, že? To je ten pořad,
co nakopnul jeho kariéru? Páni. A stále se drží na výsluní. Dostal se až na vrchol. Ten musí mít ale peněz. Tolik že se v nich může i koupat.

Jestli měl jako malý nástěnku, kam si připínal všechny
svoje sny a představy, teď už si je určitě všechny odškrtnul. Ale ani tobě se přece nevede zle. Vždyť hraješ ve webseriálu. Díky. Neměly bychom to tedy ochutnat? Jo.

Fuj. To je katastrofa. Skoro jako tvoje karié– Náš guláš už je hotový. Náš trvale udržitelný guláš
podáváme s bio bramborami, které jsme na trhu ukradly
nesympatické ženské v drahých etno šatech. Mimo jiné používáme tyto
recyklovatelné palmové tácky. Sice nemám kompostér, ale to nevadí. Můžu prostě použít obyčejný koš.

Ano.
Myšlenka je to, co se počítá, ne? Rozhodně. Dobrá. Pusťme se do toho. Náš eticky nezávadný,
trvale udržitelný klokanáš bez alergenů. Ne. Tohle ne. To je otřesné. Chutná to jako zadek.

Už jsi někdy zabila? Ne. Ale hodněkrát
už jsem si vzala Postinor. Ty ano? Ne. Ale tady Beans zabila ptáka.
Že ano, Beansi? Nějakého otravného? Ne. Překrásnou laločnatku. Jsi tak chytrá.

Ta chuť se po pár
skleničkách dá zvládnout, že? Jo. Dá se. Trochu kalný. Jo. Na dně je usazenina. Mohl by to být i kočičí chlup. Zaseklo se mi to v krku. Dobrá práce.