Jak být ruským oligarchou

Je tu třetí den Ruského týdne
tady v Late Show. Díky. Lidé Ruský týden milují. Jeden z důvodů, proč jsem jel do Ruska,
je jejich vůdce, který je silný muž. My místo toho máme muže,
který by rád silně vypadal. Pokud se mu to povede
a my budeme vedeni silákem, Rusko už dokázalo, že nejlepší,
čím člověk může být, je oligarcha. To je v ruštině výraz pro
"boháče, na jehož peníze se neptejte". V Rusku to totiž funguje takhle.

Politický systém je tam
řízen bohatými elitami, které si kupují vliv
a ovládají vládu, zatímco v Americe
mluvíme anglicky. Oligarchové... Oligarchové jsou
obchodní přátelé Vladimira Putina, kteří po pádu Sovětského svazu dostali
štědré nabídky na odkup státních zdrojů. Doufal jsem,
že se s nějakým setkám, a taky, že neumřu.

A našli jsme ideálního chlapíka. Michaila Prochorova. Jime? V roce 1995 narazil Putinův přítel
Michail Prochorov na zlatou žílu. Nebo spíš na nikl. Dostal totiž možnost odkoupit státní
konglomerát na těžbu niklu za pár nikláků. O 12 let později si tento extravagantní
starý mládenec zaletěl soukromým tryskáčem do lyžařského střediska ve Francii,
aby zapařil s 20 ruskými modelkami, které byly podle
francouzské policie prostitutky.

Byl zatčen za obchod s lidmi. Nebyl sice nikdy obviněn,
ale šlo o takový skandál, že ho údajně Putin donutil
prodat svůj podíl v niklovém dole těsně před tím,
než se zhroutila světová ekonomika. Šťastlivci Mickymu tak zůstalo
více než 9 miliard dolarů. Má vlastní tryskáč a jachtu,
která je tak velká, že má vlastní jachtu. Užívá si diskošky na Ibize,
lyžování výskokem z helikoptéry a tvorbu rockových videí,
kde dělá triky na vodním skútru.

V roce 2012 dokonce kandidoval
na prezidenta, ale prohrál s Putinem. Kolují zvěsti, že to bylo součástí plánu.
Tomu říkám laskavost pro kámoše. Kamarádí se s Jay-Z,
protože vlastní Brooklyn Nets, nejhorší basketbalový tým na světě. Prochorov měří přes dva metry.
A zmínil jsem se, že se přátelí s Putinem? Z nějakého důvodu mě tento oligarcha
pozval od svého domu za Moskvou a z nějakého důvodu jsem tam jel.

- Michaile, díky za dnešní rozhovor.
- Potěšení na mé straně. - Můžu ti říkat Steve?
- Ano. Kdybys řekl ne, tuhle zemi
bys už nikdy neopustil. To je k popukání... Dobře. Řekni mi, jak oligarchovat. Je tenhle pojem v pohodě?
Není na oligarchovi něco negativního? - Je to negativní. - Uráží tě,
když ho používám, nebo je to v pořádku? - V pořádku.


- Nechci přijít o prsty. Dělám si z toho srandu,
ale je tu šance, že o ně přijdu? - Nevím, uvidíme na konci.
- Dobře, super. Zase dobrej vtip. Je to vtip? To v Rusku nikdy nevíš. To je na tom to vtipný. Co je tvoje divná výstřednost? Něco, u čeho
si lidi řeknou: "V pohodě, je to miliardář." Necháváš si narůst dlouhý nehty?
Schováváš si tělní tekutiny v zavařovačkách? Ne.

Máš nějaký exotický mazlíčky?
Třeba vlastního nosorožce? Koukám na reprízy
Dobré manželky. To je asi všechno. Co je nejlepší věc, kterou může
boháč vlastnit? Máš jachtu? - Mám pro tebe radu, Steve.
- Ano? Nebuď materialista, buď volný. Dobře, ale jachtu máš, že jo? Ano, mám.

Ani ale netuším, kde sakra je. - Ty nevíš, kde máš jachtu?
- Ne. Kvůli tomuhle je
pro nás hezkých věcí škoda. Vlastníš nějaký sportovní tým? Jen Brooklyn Nets. Spíš Brooklyn Něts, co? - Ne.
- Placák! Nenech mě v tom. No tak!

Jsi nezadaný. Jak to, že je takhle milý,
úspěšný a pohledný chlapík nezadaný? Musí existovat spousta lidí,
kteří by si chtěli vzít oligarchu. - To je pravda.
- Dobře. Takže jsi prostě ještě
nenašel tu pravou dívku? A jejích 19 kamarádek? - Podle mě to není snadné.
- Existují i oligarchyně? - Ještě jsem žádnou nepotkal.


- Nikdy? Zkoušel jsi Tinder? - Zatím ne.
- Založím ti tam profil. Bude se ti to líbit.
Fajn, co od ženy očekáváš? - Co je pro tebe důležité?
- Láska. - Vše, co potřebuješ, je láska, Steve.
- Já vím. A ještě 9 miliard dolarů. Dobře. Musíme o tobě
napsat krátký popis. Napíšu tam:
"Své jmění jsem získal dolováním, ale svůj drahokam jsem nenašel."

Z toho roztají. Koníčky. Pojďme na koníčky. Napíšu tam: "Sledování fakt
příšerného basketbalu, oligarchování..." - Budeš je muset odhánět klackem.
Najdeme ti tu pravou. - Dobře. Jestli je to možné,
rád bych viděl tvůj dům. - Bude mi potěšením. - Můžeme?
- Jistě, tady žádné tajné místnosti nejsou. Zvláštní, na to
jsem se ani neptal...

Tak tady se dějí divy? Tady se dějí divy? Tak tady se určitě dějí divy. Co je tohle? Říkal jsi,
že tu nemáš tajný pokoj. - Není tajný.
- Je to... To jsou prostě dveře. - Co je tohle?
- To je Kalašnikov. Vezmete mě takhle
s oligarchou a AK-47?

Až mě předvedou před soud
v Haagu, chci vypadat dobře. Japonské vrhací hvězdy! - Ne, ty jsou oligarchovy.
- Oligarchovy vrhací hvězdy. Každej osmák si říkal:
"Až vyrostu, budu mít tajnou místnost, kde budu mít japonský vrhací hvězdy,
AK-47, velký plakáty nahotinek a k tomu ještě tryskáč
a loď, co ani nepoužiju." Takhle... Takhle ty žiješ.
Žiješ vysněný život každého osmáka. Dobře, Michaile.

Pamatuješ si,
kde jsi nechal tu druhou? Pěkná kuchyně. Krásná. Jo. Rád bych ti ukázal
a dal ochutnat svačinu oligarchů. Svačinu oligarchů.
Tvoje svačina je salám? Víš jistě, že nejsi osmiletý kluk? Jo, vím. Tohle je zvláštní. - To je do sauny.
- Tohle je ta největší jarmulka na světě. Je to ten nejlepší klobouk, protože
jsme oligarchové.

Vůbec není hloupej. Dotkneme se špičkami? Většině chlapů je to nepříjemné. Tohle je pěkné. Máš tu fotky
svých oblíbených nehod na skútru. To je fajn připomínka,
abys byl opatrný. - Tak jo, nahodíme pár kotoučů a jdeme na to.
- Ne, tohle je moc tradiční, nic pro tebe. - Bojíš se, že dám víc na benč?
- Pro tebe mám speciální vybavení. Jinde. Souhlasil jsem,
že se tam půjdeme podívat, nejdřív jsem ale vyměnil svůj oblek
za pohodový outfit oligarchy.

Vydali jsme se do soukromé školy,
kterou Prochorov postavil, aby mohl trénovat obskurní, ale smrtelné
starověké tibetské bojové umění zvané Tescao. - Takže nebudu muset nikoho zabít?
- Ne. - Dobře. - A řekl bys mi, kdyby ano, že?
Protože jsme přátelé. - Jistě. - Dobře. Protože neříkám,
že bych to neudělal, jen nevím... Dělám to poprvé. Ukázalo se, že ta Tescao škola je
nejdražší pevnost na stromě na světě, postavena podle
nejvyšších standardů Tescao a plná věcí, jako jsou tyhle,
a které něco dělají.

Asi. Tohle je ten nejlepší
dětský koutek, kde jsem byl. V kolik tě máma vyzvedne? - Jako oligarcha potřebuješ rovnováhu.
- Jo. A abys měl rovnováhu,
rovnováhu oligarchy, musíš mít koule. Ty mám, příteli. Ty si to vymýšlíš, že jo?

Tohle je fajn. Vypadá to jako
sexuální koutek v Kouzelné školce. To dáš. Všiml jsem si, že podlaha v téhle
tréninkové místnosti není rovná. Proč? - Teď jsi oligarcha. Je ti dobře všude.
- Chápu. Jsem v pohodě, takhle to prostě je. A vůbec mi nevadí, že to tu vypadá,
jako by architekt nejspíš hulil trávu. - No tak, zasloužím si pochvalu.
- Super! - Dej mi... Tescao! Zkoušel jsi někdy Totálního Colberta?


Lehneš si takhle na záda, uvolníš ruce a nohy
a zůstaneš takhle... A snažíš se vydržet co nejdéle. Musíš ale dýchat. Prodýchat to. Myslel jsem, že už je to vše, ale potom mě obří ruský
oligarcha nařídil jít do podzemí. Dobře. Než tam půjdu,
co tam dole je? - Jsi oligarcha. Ničeho se nebojíš.
- Fajn. Jo, jasně. Jasně.

Jdu dolů. Tady se z Kouzelné školky
stává akční film. Vítejte v rudé
herně plné bolesti. Tohle je smrtelná hvězda. Když tě tohle trefí...
Nebo ty někoho, snaž se ho trefit do krku. Vezmi si ji. Ukážu ti to. Hypoteticky. Někdo se
ke mně zezadu plíží, protože jsem oligarcha
a chce mi tenhle titul vzít. Co však neví, je,
že jsem trénoval Tescao, jasný?

Jsem jeho nejhorší noční můra, protože mám svý hvězdičky. Bacha! Výborně. Tescao! Chci něco většího a ostřejšího. - Dobrý.
- Jo, fajn. Nějaká rada?

- Prostě ji hoď.
- Prostě hodit, dobře. - Levá nebo pravá noha vpředu?
- Jak chceš. - Jak chci? Žádný trénink? - Musí to být přirozené.
- Dobře. - Kolik lidí na světě dělá Tescao?
- Maximálně tak 25. Jen 25? Takže jsem jeden
z 25 nejlepších bojovníků Tescao na světě? Jsi rozhodně v nejlepší trojce. Tescao! - Jak často tohle děláš?


- Každý den. Tohle je tvoje úchylka! Pamatuješ, jak jsem se ptal,
jestli děláš něco zvláštního, co ale u miliardáře
vypadá normálně? To je ono! Máš vlastní klubovnu
v barvách Kouzelné školky, v podzemí házíš do zdi sekery. Jseš nefalšovanej oligarcha! - Víš to jistě?
- Naprosto! Chci to taky! - Teď už jsi jeden z nás.


- Jsem jeden z vás. - Jsi jeden z nás. Děkuju. Musím si dát salám. Díky, Michaile. Mockrát díky. Za to, že jsi mi ukázal,
jak být oligarchou, a taky... za ten skvělý klobouk. Překlad: heindlik
www.videacesky.cz