Jak lukostřelci odolají střílení do davu?The Onion

Lukostřelba je hlavně o formě, soustředění a technice. Závodníci stojí 60 metrů od terče a snaží se zasáhnout střed o velikosti 12 cm. Lukostřelci musejí odolat přirozenému pudu začít střílet na všechny v publiku. Ale jak to dokážou? Vytvořili jsme repliku lukostřelnice, kde se střelec pokusí vystřelit deset šípů do terče a zároveň se vyhnout záměrnému střílení na pět figurín přistavených okolo.

A tím lukostřelcem je šampión Světové lukostřelecké Federace, Sarah Voegel. Pomocí detektoru očí uvidíme svět Sářinýma očima. Periferní vidění člověka okamžitě detekuje dav v jejich zorném poli. Mozek pak pošle nervové signály, které přimějí boky se otočit, ruce přenastavit pozici a prsty uvolnit tětivu tak, aby člověk vystřelil do nejhustší části davu. V tu chvíli se rozšíří zorničky a střelec pak může vybrat ty nejpomalejší lidi. Ale v mozku zkušeného střelce, jako je Sarah, tisíce hodin tréninku vytvořily nervové spoje, které umožňují stabilní držení rukou a také znemožňují posunout luk o 40 stupňů do míst, kde sedí diváci.

I poté, co jsme do hlediště přidali dalších pět figurín, se Sáře stejně podařilo zasáhnout terč v 9 z 10 případů. Ale při posledním pokusu zasáhla figurínu hned v první řadě. Což jen dokazuje, že i mistr tesař se někdy utne. Prčic! Vysvětli nám, jak zůstaneš tak soustředěná, když jsou kolem stovky diváků, na které můžeš vystřelit?

Když jsem začínala, vždy jsem střílela na stánek s hotdogy nebo na rozhodčí. Dnes už se ale dostanu do zóny a ani mě nenapadne střílet na parkoviště. Šíp vystřelený z luku letí rychlostí až 480 kilometrů za hodinu. S takovou silou musejí lukostřelci odolat touze vystřelit na dva přihlížející, kteří stojí dost blízko u sebe, aby je dokázal prostřelit jedním šípem. Pro Onion Sportologii, já jsem Adam Fletcher. V dalším díle Sportologie prozkoumáme, jak dopingoví testeři nacházejí stopy podpůrných látek v moči atletů.

Překlad: Roman1211 www.videacesky.cz