ᑖᒻ ᔅᑳᑦ a ᖃᓂᐅᔮᖅᐸᐃᑦ

Jsem na meteorologické stanici Eureka v Nunavutu, hluboko v kanadské Arktidě, kolem 80. rovnoběžky. Ta zajišťuje předpovědi nejen pro Arktidu, ale také pro lety přes Atlantik. Protože jsme v Nunavutu, jsou tu tři úřední jazyky. Angličtina, francouzština a místní jazyk inuktitutština. V Arktidě to s jazyky nejde říct úplně přesně, hranice mezi nářečím a jazykem se stírá, lidé z různých oblastí si rozumí jen částečně. Inuktitutština je jako většina arktických jazyků polysyntetická. To, na co angličtina potřebuje větu, řeknou jedním slovem, které je dlouhé a jeho části se ovlivňují. V Grónsku se podobné jazyky zapisují v latince, ale pro mluvčí angličtiny vypadají ta slova neohrabaně. Latinské písmo bylo vyvinuté pro úplně jiný jazyk, ve kterém je hodně krátkých slov a mezer. Ale existuje alternativa. Používá se všude v severní Kanadě a mně osobně připadá hodně cool. Historické okénko: to písmo vzniklo, když tu chtěli bílí misionáři šířit křesťanství. První knihy vytištěné v inuktitutštině byly úryvky Bible. Další kontext najdete pod odkazy v popisku, do krátkého lingvistického videa by se mi to nevešlo. Zaprvé, tohle není abeceda. U abecedy máte jednotlivé symboly pro souhlásky i pro samohlásky, to dává smysl, když máte jazyk s mnoha různými kombinacemi hlásek. Jenže inuktitutština, jako jiné polysyntetické jazyky, má dost jednoduchou strukturu slabik. Když pomineme výjimky, může být v jedné slabice jen souhláska, samohlásky a další souhláska. To je celé. Víc variant není. Dlouhé jednoslabičné slovo jako anglické scratched by nešlo. Mezi ty souhlásky je potřeba přidat vokály, Třeba sacarateched. Také zápis dlouhých samohlásek pomocí zdvojení písmena prodlužuje slova. Takže latinka tady trochu selhává. Ale inuktitutské písmo není abeceda. Je to abugida. Každý symbol značí zároveň souhlásku i samohlásku. Tvar symbolu značí souhlásku. A teď přijde to chytré: směr, kterým je natočený, prozrazuje samohlásku. Když je nad tím tečka, znamená to dlouhou samohlásku. Ty vokály zní jinak než v angličtině. A pokud je symbol v horním indexu, znamená to jen souhlásku na konci. Moje jméno by vypadalo takhle. Ten oblý tvar znamená T, je otočený doprava, to je U, klasické O nemají, a pravý úhel na konci značí M. Tum. S jiným přízvukem by se to psalo jinak. Třeba by oblina směřovala naopak. Tam. A Američané by dali tečku, aby vokál prodloužili. Tám. Ukážu vám lehké inuktitutské slovo. Anána, matka. Jako ve skoro každém jazyce je slovo máma zvuk, který děti dělají omylem. Je mi líto, rodičové. Trojúhelník znamená jen samohláska, otočený doleva, takže A. Další tvar značí N, otočený doleva znamená NA, plus tečka, takže dlouhé NÁ, potom to samé bez tečky, to je NA. Anána. Táta se řekne atáta, takže vyměníme N za oblouček z Toma jako T a je to: atáta. Jasně, je to složitější, vidíte, že tahle slova by doslova zvládlo i mimino. Ale porovnejme to s latinkou, což jsou náhodné symboly, co se učíte zpaměti. Tohle bylo navrženo, je za tím vidět úmysl. Nejsou to složitá písmena, nepsaná pravidla, co se ovlivňují. To písmo se dá snadno naučit. A u ohroženého jazyka, kterým plynně mluví jen 30 000 lidí, je to hodně užitečné. Jsem tu s projektem Chrise Hadfielda Generator Arctic. - A tihle dva taky. - Norm. - A Joey z Tested. Natáčíme tady naučná videa, najdete je na kanálu Tested. Odkazy jsou v popisku nebo teď na obrazovce. Překlad: jesterka www.videacesky.cz