Tommy Edison: Jak vybírám oblečení

Další dopis od diváka, který se ptá: "Ahoj Tommy, jak kupuješ a vybíráš oblečení?
A jak poznáš, jestli ti oblečení ladí?" To si děláte legraci. Ladící oblečení. Sranda je,
že musím oblečení kupovat s někým. Teda když nevím,
jaké oblečení přesně chci. Když chci přesně tuhle košili,
v téhle barvě a téhle velikosti. A tyhle kalhoty. Když vím přesně co chci,
tak to zvládnu sám.

Jinak musím jít s někým. Alespoň trochu ho znát
a důvěřovat mu. Asi bych mohl požádat prodavače. "Mohl byste mi najít nějaké kalhoty a k tomu nějaké triko.
Prostě mi vyberte, co na sebe, díky." Ladící oblečení Máma mi kdysi dávno prozradila... a nejspíš toho dodnes lituje.


Řekla mi: "Všechno se hodí k modrým džínám." Takže dost často nosím modré džíny. Protože se k nim všechno hodí. Takže když si třeba peru, tak dám všechny
džíny k sobě, protože je to tmavé. Košile jsou zpravidla světlé,
takže jdou k sobě. A potom spodní prádlo
a ponožky - všechno bílé. Takhle to poznám. Takže si můžu prát.


A všechno k sobě celkem ladí. Řazení oblečení Když je vypráno,
tak se musí všechno uklidit. Všechno musí vždycky
přijít na svoje místo. Všechny trička bez nápisu
na levou stranu šuplíku. Všechny s nápisem na pravou. Pak všechna trika s límečkem,
ty jsou pohromadě. A pak všechno na ramínkách přijde do skříně.
Všechno, co má knoflíky. Tak to dělám.

Pak ještě kalhoty.
Všechny džíny k sobě. A budu doufat, že v nich nejsou díry. Společenské oblečení Když jdu do společnosti
a musím se obléknout formálně, tak vím, že mám nějaké oblečení,
které jde k sobě a vypadá dobře. Tahle košile, tyhle kalhoty a tohle sako. Poznám je po hmatu a mám je u sebe.
Někdy i na stejném ramínku. Aby byly pohromadě a připravené. Co se s tím párat.

Jaký máš styl? Nevím, jestli mám nějaký styl.
Jde mi hlavně o pohodlí. Nějaké oblečení mám rád,
protože je příjemné na dotyk. Některé košile jsou příjemně měkké
a strašně dobře se nosí. Košile jsou různě
těžké a z různého materiálu. Je to dobře,
protože pak je poznám a snadno najdu. Je to takhle zábavné. Mám košili,
na které je ještě cedulka z obchodu.

Taková ta věc,
co vám ustřihnou u pokladny. U téhle ji nějak zapomněli ustřihnout. Ale tu košili mám dlouho a mám ji rád,
protože ji díky té visačce snadno poznám. Je to skvělé. A je to dobrá košile. A vždycky je o čem si povídat. - "Kámo, víš že tam máš pořád cedulku?"
- "Jo, já vím." Mám tu košili rád.

překlad: MBlast
www.videacesky.cz Měl bych dotaz. Jakto, že přestali dávat cedulky na oblečení?
Co se děje? Kdyby nebylo knoflíků,
tak už vůbec nevím, jak si to obléct.