Tommy Edison: Proč se bojím přírody

Tohle je můj názor na přírodu. Bavte se. Kvůli mé slepotě mám z přírody strach. Děsí mě. Nikdy bych nemohl jít na romantický piknik v trávě. Okolo je spousta zvířat. Bzučící a kousající hmyz všude kolem. Co když mi něco vleze do jídla nebo bodne, vlítne do uší nebo očí nebo mě kousne. Nerad sedím v trávě. Sezení u stolu venku, to je něco jiného. Když jsem venku a okolo jsou třeba rackové a tak.

Ptáci, těch se bojím. U ptáků nikdy nevím, co se stane. Můžou v klidu přiletět a vzít mi jídlo. Víte, co bylo děsivé? Jednou mi do místnosti vletěl pták. Seděl jsem v obýváku a najednou slyším: Mávání křídel. Panebože! Odleť pryč, prosím. Nevěděl jsem co dělat, byl jsem paralyzovaný. Utekl jsem do ložnice, zabouchl dveře a čekal, až přijde domovnice.

Schovával jsem se v ložnici. "Co mám dělat? Co mám dělat?" To je asi nejděsivější: Když příroda útočí. Ano stanice Fox, můžete z toho udělat pořad, ale chci ho moderovat! Pláže jsou zajímavé. Záleží na tom, jaká pláž to je. Třeba sladkovodních se k smrti bojím. Protože je to stojatá voda, nehýbe se. Třeba jezero nebo tak. Mám pocit, že je voda plná želv a různých věcí... pijavic a co já vím čeho. V oceánu se ale cítím trochu líp.

Tam se všechno hýbe. Když nad tím přemýšlím, tak bych se v oceánu neměl cítit bezpečněji. Ale cítím. Čelisti. Čelisti. Zrovna když jste si mysleli, že oceány jsou zase bezpečné. Čelisti 2. Samozřejmě že už mě párkrát bodla včela. Šel jsem bos přes kuchyni, cítil jsem něco pod nohou a sebral to.

A bodla mě včela! Ale já nevěděl, co to bylo. Mohl to být pavouk, cokoliv. Hodil jsem to do koše a bylo to. Ale musel jsem jít k sousedovi. "Omlouvám se, můžete se na to kouknout a říct mi, co to je?" "Vypadá to jako bodnutí." "Dobře." To je příroda. Včela mi vlétla do domu. Domy jsou pro lidi, ne pro zvířata. Copak já lezu k vám do úlu?

Samozřejmě že ne! Co to má znamenat? Padej z mého domu! Pryč! Překlad: MBlast www.videacesky.cz Takhle se cítím asi celý život. Děsí mě to, protože prostě nevím, co je okolo. Je to neznámé. Vždycky se bojíme toho, co neznáme. Představte si, že všechno, co nevidíte, je neznámé. Takže celý svět je neznámý. To je moc. Strašidelné by bylo slyšet takové ty pavoučí kroky: "Co to je?"