TOP 10 praktických efektů

CGI zaplavilo celý Hollywood. Je ve velkých sci-fi i v obyčejných dramatech. Ale někdy je lepší praktičtější přístup. Tohle je TOP 10 praktických efektů. Čaroděj nikdy nechodí pozdě, Frodo Pytlíku. Ani příliš brzo. Přijde tehdy, až to uzná za vhodné. Číslem 10 je trilogie Pán prstenů. Peter Jackson posunul svou adaptací Tolkienovy trilogie technologii kupředu.



Každému dílu trilogie zajistil Oscara za zvláštní efekty. Ale ty nejlepší efekty nebyly vytvořeny počítačovým kouzlením. Čelil problému dvou stejně velkých herců v místnosti, kteří hrají postavy různého vzrůstu. Jackson často využíval perspektivu, aby zkreslil vzdálenost mezi hercem a kamerou. Použil zvětšené kulisy pro Elijaha Wooda a zmenšené pro Iana McKellena.



Jednoho umístil do větší vzdálenosti a kameru nastavil tak, aby vypadali, že jsou kousek od sebe. Ale když pohnete kamerou, nezničí to iluzi? Jackson používal takzvané ovládání pohybem, kdy se herci pohybovali proti pohybu kamery, aby iluze zůstala zachována. A když jste nemohli vidět hercovu tvář, byla použita technika dítěte v paruce. Klasika...



Číslem 9 je Americký vlkodlak v Londýně. Když John Landis poprvé roku 1981 uvažoval o přeměně člověka ve vlka, zašel za počítačovým expertem, zda by ji bylo možné vytvořit počítačem. Jeho odpověď? "Ano, samozřejmě, ale ne v tomhle desetiletí." Přizval tedy Ricka Bakera, aby ji vytvořil pomocí make-upu. Dokázal vytvořit přeměnu, kterou svět ještě neviděl. 30 technikům zabrala příprava 6 měsíců a natáčení pak celý týden.



Aplikace make-upu trvala 10 hodin a jeho sundání 3 hodiny. Každý záběr přeměny obsahoval speciálně vytvořené vybavení, které umožnilo natočení části scény. Například gumová natahovací ruka. Nebo gumové tělo, kvůli kterému musel David Naughton prostrčit hlavu podlahou. Nebo úžasný záběr rostoucích chlupů, což byl pozpátku puštěný záběr protahování chlupů otvory v gumě.



Celé to nakonec bylo tak věrohodné, že filmová akademie vytvořila novou kategorii, aby je mohla ocenit. - Můžu? - Můžeš! Číslem 8 je Věc Johna Carpentera. Když John Landis přizval Ricka Bakera ke spolupráci na Americkém vlkodlakovi, vytrhl ho z velmi podobného projektu nazvaného Kvílení vlkodlaků. Byl to také film o přeměně ve vlkodlaka. Baker v něm byl nahrazen svým asistentem Robem Bottinem.



Kvílení vlkodlaků nebylo zdaleka tak úspěšné jako Americký vlkodlak, ale Bottin díky němu prorazil. Dostal příležitost odvést neuvěřitelný kus práce na Věci. Nic není počítačové, každý efekt byl ručně vymodelován Bottinem a jeho týmem za pomoci hlíny, pěny, gumy a barev. Bottin měl s Věcí tolik práce, že pracoval 7 dní v týdnu po celých 57 týdnů v kuse. Do dokončení filmu přežíval na tyčinkách a kole.



Následkem úplného vyčerpání skončil v nemocnici. A to vše kvůli tomu, aby mohl vytvořit nejděsivější stvůry, jaké se na plátně kdy objevily. Nech můj lid jít! Číslem 7 je Desatero přikázání. Samozřejmě budeme mluvit o rozestoupení Rudého moře. Roku 1956 byl tenhle naprosto monumentální moment vytvořen pomocí malé optické iluze a spousty vody.



Rozestoupení moře bylo vytvořeno tak, že Cecil B. DeMille natočil, jak tuny vody přepadají z obou stran do příkopu a pak to přehrál pozpátku. Vodu navíc natočil kamerou položenou na boku a tím vytvořil opravdu úžasnou podívanou. Vlastně se jedná o remake původních Deseti přikázání z 20.



let, kde použil podobný efekt v menším měřítku. DeMille tehdy použil stejnou metodu. Jen to bylo černobíle, méně ozvučené a s menším množstvím vody. Nechť tě provází Síla. Číslem 6 jsou Hvězdné války. O Hvězdných válkách jsme mluvili kvůli CGI, ale jak bychom mohli nezmínit praktické efekty původní trilogie?



Lucas nenašel žádnou společnost, která by zvládla plánované efekty, tak se rozhodl založit Industrial Light & Magic. Hvězdné války jsou zvláštní tím, že to byl první film svého druhu, který využíval tak hojný počet efektů v téměř každém záběru. V Hvězdných válkách najdete stop-motion animaci, modré pozadí i kostýmy. Kdybychom měli vybrat jeden záběr, byla by to úvodní scéna Nové naděje. Závisel na ní úspěch celé trilogie. Byla to sázka do loterie, jak diváci zareagují na Lucasův způsob vesmírných soubojů.



Očekávání byla předčena. Zajímavé je, že první model Star Destroyeru měl být 15 metrů dlouhý. Ale došly jim peníze, takže nakonec byl jen něco přes metr dlouhý. A i přesto je to jedna z nejepičtějších scén natočených na celuloid. A to vše bez pomoci počítačů. Číslem 5 je bitva s kostlivci z Jásona a Argonautů.



Pokud jste nikdy neslyšeli o Raymondu Herryhousenovi, tak se seznamte. Ray byl jedním z nejlepších stop-motion animátorů. Scéna s King Kongem ničícím nadzemku, která se do seznamu těsně nedostala, přitáhla Raye k hliněným loutkám už v mládí. Když se dostal k Jásonovi a Argonautům, zrovna zkoušel novou techniku, která zdánlivě spojovala hrané záběry se stop-motion animací. Je úžasně, jak skutečně tyto nestvůry vypadají, ačkoliv se jedná o později nasnímané hliněné modely.



Rayovi tato scéna trvala skoro 4 a půl měsíce. Každý den dokázal vytvořit asi jen 13 okének, což je kolem půl vteřiny záběrů. Navíc pracoval úplně sám. Žádní asistenti, žádný 30 členný tým po jeho boku. Jen Ray Herryhousen, který přiváděl nestvůry k životu. Číslem 4 je 2001: Vesmírná odyssea.



Kubrickova vesmírná opera obsahovala stovky efektů. To vše před existencí CGI efektů. Dokonce předtím, než někdo mohl vidět Zemi z vesmíru. Ačkoliv jsou nebeské záběry dechberoucí, nic se nevyrovná 10minutové halucinogenní hvězdné bráně. Ačkoliv by dneska i mamka od sporáku dokázala vytvořit podobné domácí video hvězdné brány, pamatujte, že jsou 60.



léta a počítače pořád používají magnetické pásky. Tento úkol připadl na vedoucího speciálních efektů Douga Trumbulla, který prací na tomto filmu strávil 2,5 roku a využil techniku panoramatických fotek zvanou slit-scan. Využil ji k natočení této sekvence na kameru. Celou sekvenci vytvářel expozicí okénka za okénkem, a každé okénko milimetr po milimetru, od středu k okraji. O téměř 50 let později také vytvořil nádherné záběry supernov pro Strom života.



Opět bez pomoci počítačů. To už se zdá jako machrování. Blížíme se k číslu 3, otáčivé scéně. Mohli bychom dál mluvit o Vesmírné odyseji, protože scéna v centrifuze za 750 tisíc dolarů byla asi druhou nejlepší, hned po hvězdné bráně. Ale podíváme se jinam.



Pokud vás napadá Počátek, je to dobrý odhad, protože bojová scéna v chodbě je naprosto úžasná. Ale my půjdeme proti proudu času a podíváme se na Královskou svatbu z roku 1951. Zde se antigravitace předvedla ve velkém stylu, když Fred Aster tančil na stěnách i na stropě. Celá scéna byla připevněna k otočnému válci a všechen nábytek pevně přidělán.



Spojena s ním byla i kamera, takže společně s ním rotovala. Proto to vypadalo, že se pokojem pohybuje Aster, a ne opačně. Režisér filmu Stenley Donen efekt znovu využil o 35 let později ve videoklipu Lionela Ritchieho. Byl to nejdražší hudební klip té doby. Co jsi zač?



Jsem zúčtování s Gothamem. Pokud váš štve, že jsme u rotující místnosti vypustili Christophera Nolana, tak se zaměřte na číslo 2, Temný rytíř povstal. Nolan je známý šílenými kaskadérskými kousky, které by každý normální režisér vytvořil digitálně. Kromě rotující chodby nechal také vybuchnout ulici, převrátil kamion a doufáme, že v Interstellar otevře skutečnou červí díru.



Nejpůsobivějším kouskem bylo přepadení letadla z filmu Temný rytíř povstal. Kaskadéři skutečně skáčou z jednoho letadla na druhé. A spodní letadlo je opravdu zavěšeno na tom horním. Trup letadla byl opravdu uvolněn ve výšce stovek metrů nad zemí. A protože jsme už nakousli ty rotující scény, měli byste vědět, že interiér této scény byl natočen v rotujícím trupu, stejně jako v Počátku.



A nakonec číslo 1, Terminátor 2. Ano, v Terminátoru 2 najdete úžasné efekty, prostetiku, loutky, výbuch LA a tento kostým rozpůleného člověka. Ale první místo náleží něčemu ohromně chytrému, co bylo překvapivě vystřiženo. Ve scéně, kde John a Sára resetují učící čip T-800, můžete Sáru i Terminátora vidět zezadu i v zrcadle.



Ale protože Arnie samozřejmě nemá v hlavě díru a CGI by to nezvládlo, jak se jim to tedy povedlo? Nejspíš si myslíte, že zrcadlo nahradili zeleným plátnem. Ale ani to není pravda. Žádné zrcadlo tam totiž nebylo. Je to díra do stejné, ale zrcadlově převrácené, místnosti. Před zrcadlem sedí loutka s dírou v hlavě a za ním je skutečný Schwarzeneger.



Ale jak vytvořili dvě Sáry? Jednoduše. Využili dvojče Lindy Hamiltonové. Nejjednodušší řešení je většinou to nejlepší. Přeci jen to není o hodinách práce, velikosti modelů nebo počtu polygonů. Je to o přesvědčení diváka, že něco nemožného je skutečné. A přesně tak to udělali.



Proto si myslíme, že je to nejlepší praktický efekt bez CGI. Co myslíte? Jaký je váš nejoblíbenější záběr? Přišla vám nějaká položka na seznamu nadbytečná? Napište nám komentáře a odebírejte náš kanál, aby se k vám dostaly další TOP seznamy. Překlad: Mithril www.videacesky.cz