Válka v Iráku

Georgi Parre, vy jste hlavní plánovací úředník
ministerstva obrany. - Ano, to jsem. Ano.
- Ano. - Ano. Musíte být velice vytížen
kvůli možnému vypuknutí války s Irákem. Jsme nadšeni. Jsme nadšeni a moc se na to těšíme. Obrana je jméno a útok je hra.
To je naše motto. Takže zcela jistě připravujete spoustu věcí. Ano, to děláme.

Naším cílem je dohlédnout na to,
aby naši vojáci měli co nejlepší vybavení. Snažíme se to vypracovat k dokonalosti.
Pracovali jsme na tom velmi tvrdě. Minulý rok jsme například měli
obrovské vojenské cvičení. Vlastně to byla největší účast britských vojsk
od války v perském zálivu, v Ománu. - V Ománu?
- Ano. To byla operace Swiftsword. Vybrali jste si Omán, protože má
podobné podnebné podmínky a terén jako Irák? Ano. Přesně proto.
Je to velice blízko Iráku. A bylo to velice užitečné.

- Takže operace byla úspěšná?
- Obrovsky úspěšná! Naučili jsme se tam spoustu věcí. Například? Třeba, že nemáme nasedat do našich helikoptér. Naše helikoptéry jsou konstruovány
pro operace v severní Evropě. A v těchto standardních podmínkách vrtule,
která drží vrtulník ve vzduchu, vydrží zhruba 500 hodin provozu. Zjistili jsme ale,
že v Ománu je její životnost snížena.

- Snížena na kolik?
- Na 27 hodin. - Nebylo to trochu překvapující?
- Pro piloty ano. Také jsme měli podobné problémy
s Challengery. Challenger tank - hlavní bojový
tank britské armády. Je to velice mocná zbraň. Obzvlášť,
pokud se může pohybovat. V Ománu se nemohly pohybovat? Víte, jednou ze zajímavostí,
kterou jsme v Ománu zjistili, bylo to, že na pouštích Blízkého východu narazíte
na obrovské množství písku.

Ano, to věřím. Naše zkušenosti tuto teorii
jednoznačně potvrzují. A dojde k tomu, že se písek dostane
do vzduchových filtrů tanku. To je ucpe. Samozřejmě, tank Challenger je
konstruován pro operace v severní Evropě. A v těchto podmínkách je
předpokládaná výdrž zhruba rok. - V Ománu se však jejich životnost opět zkrátila.
- Na kolik? - Na 4 hodiny. - Takže jste nemohli použít tanky.


- Ne. Tedy ne pro střílení lidí a popojíždění. Spíše na malé koktejl párty. Ale kromě písku se na pouštích Blízkého východu
musíte vypořádat také s horkem. U některých starších vozidel se
motory přehřály tak, že k jejich provozu bylo potřeba zapnout naplno
topení v kabině. Ale pak bylo řidičům takové vedro,
že museli každých pár minut vystoupit. - To není moc efektivní.
- Musíte si uvědomit, že tato vozidla byla zkonstruována pro
operace v severní Evropě.

Ale také jste měli problémy s puškami.
V tisku velice proklamované problémy s prachem, který se dostával do mechanismu
zbraně a ta se pak zasekávala. Ano. Tady naneštěstí došlo k velice
negativní publicitě. ATA2 - britská útočná puška
je smrtící zbraní. Obzvlášť, pokud se z ní někdo
rozhodne vystřelit. Je naprosto spolehlivá,
pokud provedete jistá opatření. Takže pokaždé, když z ní vystřelíte,
musíte ji rozebrat a naolejovat. Ale uprostřed bitvy na tohle
opravdu těžko najdete čas.

Na to si čas prostě najít musíte. Jinak je to celkem nuda.
Víte, vojákům se na pouštích nelíbí. Je tam velké horko, spousta písku a tak. Také jsme zjistili,
že uniformy jsou příliš těžké. Ve stanech bylo strašné horko
a vojákům se roztekly boty. A co jste s tím udělali? No, my jsme nic nedělali.
Seděli jsme doma a plánovali jsme. Někteří z vojáků ale byli schopni
pořídit si své vlastní boty.

- To si vymýšlíte, že?
- Ne, ne. To, co tu říkám, je naprostá pravda. Promiňte, generále, ale připadá mi,
že britská armáda není dostatečně vyzbrojena pro boj
na Blízkém východě. Také proto, že váš komunikační
systém v Ománu nefungoval, že? Ne, ne to jsou poněkud mylné informace.
Je pravda, že nefunguje na pouštích. Ale on nefunguje ani nikde jinde. Ano, pamatuji si, že v Kosovu museli vojáci kontaktovat ostatní
jednotky svými vlastními mobily.

Ano, to museli. Nemohli jsme to udělat
v Ománu, protože tam není pokrytí. - To ale zřejmě nebude ani v Iráku.
- Ale to nevíme, to nevíme. Je možně, že Saddám Husajn vytváří
mimo biologických, chemických a nukleárních zbraní, také mobilní síť. Určitě by to bylo užitečné, kdyby
dejme tomu jeden z velitelů našich tanků mohl vylézt z tanku, zapnout si mobil
a zavolat: "Tank nejede, z helikoptéry upadla vrtule, zasekla se mi puška a roztavily se mi boty.

Očekávám další rozkazy." A taky by to mohl vyfotit a poslat. To je pravda. Takže co byla podle vás nejcennější
zkušenost z Ománu? To je nasnadě. Pokud chceme vést válku proti
Saddámu Husajnovi, za každou cenu ho musíme přemluvit, aby s námi přitáhl
bojovat do severní Evropy.

Protože tam by fungovalo
veškeré naše vybavení. A také by tu byla velká politická podpora,
protože jakmile by vpadnul do Polska, všichni by souhlasili s útokem. Pravda, ale pokud ho z nějakého důvodu
nepřesvědčíme k invazi do Polska... To je nejhorší možný scénář. ...a k válce skutečně dojde v Iráku,
a budeme tam jen my a Američané, nechápu, jakou vojenskou podporu
bychom jim vlastně mohli poskytnout. Nemyslím, že Američanům tolik
záleží na naší vojenské podpoře.

Chci říct, že si to klidně můžou
vybojovat sami. Takže co vlastně chtějí po nás? Mrtvoly, řekl bych. Víte, pokud dojde k válce v Iráku, je pro Washington velice důležité,
aby ne všechna mrtvá těla byla Američanů. Takže toto je v podstatě ona "Krvavá oběť." To jsou přesně slova Tonyho Blaira. Jde o to, že se připojíme
a budeme k tomu připočteni.

- Nebo spíše padneme.
- Ano, nebo tak. - Generále, opravdu velice děkuji.
- Bylo mi ctí. Překlad: B-hold
Korekce: BugHer0
www.videacesky.cz