Váš Nathan – Mražený jogurt s hovínkovou příchutí

Jsem Nathan Fielder a jednu z nejlepších
podnikatelských škol v Kanadě jsem absolvoval
s vážně dobrými známkami. Nyní svými vědomostmi pomáhám malým
podnikům prosadit se v těžké konkurenci. PŘED PO PŘED
"CHLÉB A HOUSKY" PO
"CHLÉB & HOUSKY" PŘED PO Tohle je Váš Nathan.

Mražený jogurt patří
k nejoblíbenějším pochoutkám. Chutná všem. Například Asiatkám,
ale i běžnému chlapíkovi ze sousedství. Jsem prostě obyčejný chlapík... ze sousedství. Ani takováhle obliba vám ale není nic
platná, když váš obchod zeje prázdnotou. Nick Bautista šéfuje Jogurtovému azylu
v Eagle Rock v Kalifornii a poslední dobou má
zoufalý nedostatek zákazníků.

Větší množství lidí
by bylo rozhodně pozitivní. Tak jsem se u něj zastavil,
abych mu poradil, jak zvýšit tržby. Nejprve se zeptám, jestli jste tu včera
zahlédl někoho s plnovousem. Popravdě jsem včera
nepracoval. Měl jsem volno. To jsem byl já. - Dobře.
- Jo. Přišel jsem si to omrknout. - Super.


- Jo. Dobře. Mým úkolem bylo zaplnit
Jogurtový azyl zákazníky. Mým plánem byla šílená nová příchuť,
o které budou všichni mluvit. Tou příchutí byla hovínková. - Jako vážně?
- Jo. Média zajímají kontroverzní věci.
To je známá věc. Myslím, že hovínková příchuť
jogurtu by se mohla dostat do novin. Kdyby si lidé ty noviny přečetli,
mohlo by to nalákat...

možná stovky tisíc lidí? - Jen aby tu příchuť ochutnali?
- Ano. - Hovínkovou.
- Ano. Potřeboval jsem
Nicka nadchnout, takže prvním krokem bylo
vytvoření samotné příchutě. Na internetu jsem našel firmu,
která dokáže vytvořit jakoukoliv příchuť. Máme zakázáno říkat zákazníkům "Ne."
Vždy se jejich přáním snažíme vyhovět. Po týdnu čekání
byla příchuť hotová, a tak jsem se vydal do laboratoře
Gold Coast, abych si ji vyzvedl.

Tady je, co jste chtěl. Říkáme tomu
aromatická emulze umělých výkalů. - Je tam opravdové... - Není...
- Je to zcela jedlé. - Můžete to jíst. - Dobře. - Pokud ale chcete...
- Zamíchat do jogurtu? Můžete ochutit jogurt. Nechtěl jsem být prvním testerem,
ale musel jsem vědět, že je chuť věrná. S neznámými lidmi
jsem tak uspořádal ochutnávku. Rád bych, abyste ten
mražený jogurt ochutnali.

- Fuj.
- Jak to chutná? Není to dobré. - Mentolka.
- Mentolka? - Cítím tam lékořici.
- Jo, to je pravda. Je tam ještě jedna
povědomá chuť, ale nevím jaká. Jako co to podle vás chutná? Jako hovno.

- Vážně?
- Jo, tohle mi to fakt připomíná. - Podle čeho tak soudíte?
- Dost samozřejmě napovídá vzhled... - Chápu.
- A barva. Je totiž úžasné,
jak rychle jste to uhodla. - Až jsem si říkal, že jste ho
možná už ochutnala. - Ne, nikdy. Příchuť totiž vychází
z opravdového hovna. - Nikdy jsem ho nejedla.
- V pořádku, můžete to říct. - Ne. - Vážně by nám pomohlo vědět, pokud ano.


- Ne, přísahám, že jsem ho nejedla. - Nikdy jsem ho nejedla.
- Ani omylem? - Ne. - O nic nejde. V pořádku.
- Ne. Nikdy jsem ho nejedla. - Lidé dělají horší věci.
- Přísahám. S výsledky jsem byl spokojen. S vyladěnou příchutí byl čas
vrátit se za Nickem do Jogurtového azylu. - Vyhodím to.
- Jo, jasně. Tak co teď? Můžeme to zkusit,
ale není to něco, co bych tu chtěl mít...

déle než den. Pro začátek jsme
se dohodli na 2,5 měsících a s Nickovým souhlasem
jsme novou příchuť zavedli. Teď to chtělo novinový článek. K tomu byl potřeba publicista. Setkal jsem se s jedním
z nejlepších v LA, Tylerem Barnettem. Pokud skutečně zvažujete
zavést zmrzlinu s příchutí hovna, měl byste celou
kampaň přehodnotit.

- Takže nesouhlasíte?
- Jo, je to blbej nápad. Kdyby měl nejbližší obchod
s mraženými jogurty hovínkovou příchuť, - vy byste ji nešel zkusit?
- Ne. Jsou lepší způsoby, jak upoutat
pozornost. Napadá mě jich pět. - Poslouchám.
- Soutěž v pojídání jogurtů. Pozvěte děti z okolí
a uspořádejte soutěž v pojídání. Tohle by mě nezajímalo. Další? Víte, co byste mohl?

Naplnit kýbl hovnovým
mraženým jogurtem, dát si ho na hlavu, postavit se
před ten obchod s cedulí: "Neumím dělat reklamu"
a třeba by lidi přišli. - Donesli by si lžičky...
- Když jsem sem dnes přišel... musel jsem si odskočit
a vy jste mi půjčil klíče. - To je pravda.
- Všiml jsem si, že řídíte Porsche. To řídím. Neříká se náhodou, že lidé
s hezkými auty mají možná malé penisy?

Kdo to říká? To je podle mě známá věc. Můžu vás ujistit, že není. - Jak?
- Viděl jste hodně penisů? - Pár.
- Pár? Protože jste expert na penisy? - Nejsem expert na penisy.
- Zrovna jste to řekl. - Ne, jen že jsem jich pár viděl.
- Já jsem jich asi neviděl tolik jako vy. Nevím, jak množství viděných penisů
souvisí s tím, že máte malý penis.

Tyler mě bohužel
za klienta nechtěl, takže jsem se rozhodl pro
propagaci tím nejprostším způsobem. Jo, mami?
Sakra... Promiň. Bože.
Pardon, prosím. - Pardon.
- V pohodě. - Mám plné ruce.
- V pohodě. Zrovna jsem mámě říkal,
že je tu obchod s mraženými jogurty, - kde mají šílenou hovínkovou příchuť...


- Aha... Zrovna jsem jí to říkal a spadly mi věci.
Omrkněte to. Mějte se! Můj plán fungoval a lidé se do obchodu
jen hrnuli, aby novou příchuť vyzkoušeli. - Jaké příchutě jste si dal?
- Mám vanilku, koláč a hovínko. Hovínková?
Ta mi chutnala nejméně. Mise byla úspěšná a jak jsem
předpokládal, obchod byl plný. A to je v podnikání
to jediné, na čem záleží. Když už jsem si myslel,
že je má práce u konce, měl jsem druhý den
pro Nicka ještě lepší nápad.

Včera jsem šel
do restaurace na večeři a při jídle jsem najednou
na zemi uviděl krysí bobek. Bylo mi z toho tak zle,
že jsem ani nemohl dojíst večeři. Tak mě napadlo,
že možná není moc dobrý nápad mít v obchodu s jídlem něco,
co je spojeného s hovny. - To jsem se vám snažil od začátku říct.
- Jasně. Každopádně jsem vám to chtěl říct.
Nemáte zač. Díky...

Opatrujte se.
Teda jestli... Jestli se chcete...
někdy sejít... Nevím. - V pohodě. Nemusíme, v pohodě.
- Dobře. HOVÍNKOVÝ JOGURT
UŽ NEPRODÁVÁME. Překlad: heindlik
www.videacesky.cz