Váš Nathan – Pitomý Starbucks

- Problémem je, že sice máte skvělou kávu,
ale nikdo váš podnik nezná. - Přesně tak. - Nejste známá značka.
- To je pravda. Ke zlepšení povědomí o značce
ale možná vede zkratka, která využívá takzvaného
zákonu o parodiích. Zákon o parodiích. Zákon o parodiích často využívají třeba
Weird Al Yankovic nebo Saturday Night Live, protože umožňuje použití značek chráněných
autorskými právy pro účely zesměšňování. Kdyby tak Elias našel způsob,
jak zesměšnit Starbucks, mohl by beztrestně použít
jejich drahocenný název a logo.

Plán tedy je udělat z Helio Cafe
první parodii na Starbucks na světě. Jak z toho udělat parodii, aniž bychom jen...
napodobovali jejich značku? Kávy by se třeba
mohly jmenovat... - Pitomé Grande, Pitomé Venti,
Pitomé Frappuccino. - Rozumím. - Celý podnik by se klidně mohl jmenovat
Pitomý Starbucks. - Dobře, chápu. Přívlastek "Pitomý" by byl malým písmem,
aby si lidé mysleli, že jdou do Starbucks.

Je to chytré, ale nejsem si jistý,
že to lidé pochopí. Nevím, jestli jsou... Chápou lidé to, co děláte teď? - Moc populární nejste. - Ne.
- Nemáte menu... - To je pravda. Co můžete ztratit,
když to zkusíte? Co můžu ztratit? Vlastně nevím. Elias byl pro, ale trápila ho
jedna zásadní věc. Rozhodně si nemůžu
dovolit žalobu od Starbucks.

Rozhodně ne. Podle toho, co jsem se dočetl
na Wikipedii, byl můj postup legální. Pro jistotu jsem ale využil služeb právníka
Petera J. Markse, abychom byli krytí. - Pitomý Starbucks? - Slovo "Pitomý" by bylo
malým písmem. Lidé by to měli za Starbucks. Pokud to budou mít
za Starbucks, máte problém. Pak už nejde o parodii. Právní základy
očividně nebyly dost silné. Pak ale Peter přišel
se způsobem, jak se chránit.

Řekněme,
že byste měl pověst... někoho, kdo dělá parodie. Pak by bylo jasné, že jen parodujete
Starbucks, protože jste takový. - Takže mám víc parodovat.
- Neuškodilo by to. Čekala mě tedy spousta práce, ještě jsem se ale musel ujistit,
že jsem v bezpečí. Když budu postupovat takhle,
nemůžou mě žalovat? Tohle je Amerika.


Lidé podávají žaloby pořád. Ale když podají žalobu,
odpovědný jste i vy, že? - Kdo je odpovědný? - Vy.
- Já? - Jo. Jedině, že bych byl nějak zapojený
do porušování jejich ochranné známky. Ten souhlas s natáčením,
který jste podepsal, obsahoval paragraf, podle kterého jste
v případě žaloby spoluodpovědný. S tímhle nesouhlasím. Odmítám platit soudní poplatky a odškodnění,
protože nemám kontrolu nad výsledkem. - Proč jste to podepisoval?


- Neměl jsem možnost si to přečíst. - Jste právník. Nečtete, co podepisujete?
- Snažím se, ale chtěli jste natáčet. Letmo jsem si to prohlédl
a je to moje chyba, přiznávám. - Podepsal jste to, takže...
- Já vám to ale nevrátím, protože... - Já vám to dal jen k nahlédnutí.
- Nevrátím vám to. Chráním tím sebe
i vás před pohromou. Ale podepsal jste to, máme to natočené.
To bude soudu stačit. - Nemáte to natočené.
- Máme. To jsem právník?


Nečtu a podepisuju? Pokud máte, v pořádku.
Jistě znáte podmínky... Dám si to do kapsy. - Ve vaší kapse to nechceme.
- V mé kapse to chceme. Prosím vás. Jste v mé kanceláři. Myslím to vážně.
Nevím, jestli to děláte jen pro tu show, ale slezte z mého stolu
a opusťte moji kancelář. Peterova snaha vycouvat
z podepsané dohody mě zklamala, díky našim producentům se ale
uklidnil a mohli jsme pokračovat. Řekli mi, že potřebujeme
jen záběr té části dokumentu...

Ne, nechám ho v kapse.
Nevyndám ho. Potřebujeme jen
zabrat ten odstavec. Z toho dokumentu.
Můžete ho držet. Prostě ho držte jako předtím... - Kamera ho tady musí zabrat.
- Dobře. Takhle jsem to četl. Ujistěte se,
že ten úryvek zabíráte... Víte co? Nevím, jestli mě provokujete,
nebo ne, ale už mě to začíná štvát. Za vaše jednání
zodpovědný nebudu, jasné?

Plán převést část odpovědnosti
na Petera nezabral, takže bylo klíčové, abychom si s Eliasem
vzali jeho rady k srdci a chránili se. Z právního hlediska by nám pomohlo,
kdybychom byli známí tvůrci parodií. Dobře.

Řekl jsem Eliasovi, že máme
jen dva týdny na to, abychom prorazili, tak jsme začali vymýšlet, s jakými
písničkami bychom mohli vystupovat. Nejjednodušší budou známé písničky
od Rolling Stones, Led Zeppelin... - Jo, mohli bychom je popichovat
za to, že už jsou staří. - Jo. Třeba "Nedaří se mi ho postavit,
ale snažím se." Nebo tak něco. První song jsme měli,
a když jsme vymysleli text, domluvil jsem nám vystoupení,
abychom si vybudovali obhajobu. S Eliasem jsme velkými
fanoušky Rolling Stones.

Nedávno jsme se ale
bavili a napadlo nás, že jsou už... tak trochu staří. Takže... Nedaří se mi... ho postavit... Nedaří se mi... ho postavit... Naše první vystoupení
se docela povedlo, Elias po něm ale vyjádřil
jisté pochybnosti.

Nejste si jistý tím textem? - Před tolika lidmi si moc nevěřím.
- Dobře. Na další vystupování
byl příliš nervózní, takže poté, co jsme napsali další texty,
jsem už musel vystupovat sám. Nebojím se... chytit si koule... Pojďte mi všichni...

chytit koule... Nenech si vyschnout příjmy... Licenční poplatky... Dneska se ohol,
pošli ty vousy někam, Moc hustý strniště,
pošli ty vousy někam... Vystoupení se podle mě povedlo,
ale publikum bohužel nesouhlasilo. - Vůbec se mi to nelíbilo.
- Tohle není nic pro mě. Stálo to za prd!

V kalifornském Los Feliz
jsem pronajal volný prostor pro první pobočku
Pitomého Starbucks. Tohle mi připomíná
kov u mě doma. - Vy doma máte takový kov?
- Jo. Hned začaly stavební práce,
které měly trvat minimálně týden. Mezitím jsem tedy rozvěsil inzeráty
na baristy se zkušenostmi ze Starbucks. Poté, co mi přišlo pár odpovědí,
jsem si zájemce pozval na pohovor. Při interakcích se zákazníky
je důležité mít smysl pro humor.

Máte smysl pro humor? Jo. Myslím, že jo. Předveďte mi ho. - Zdravím.
- Dobrý den, jak se dnes máte? Skvěle. Mám se fajn. - Máte se fajn? Co počasí? Užíváte si ho?
- Jo. To je super. Já ne. Je moc horko.

Navíc se teď léčím
po nemoci, takže mi je ještě větší vedro. - To bylo vtipné.
- Jo, díky. Jeremiah byl pro tu práci dokonalý a přijal
jsem i Amber, se kterou jsme si podobní. - Co je podle vás vaše největší slabina?
- Největší je asi to, že jsem příliš hodná. To je vtipné. Náhodou je to
i moje největší slabina. - Vážně?
- Jo. Do otevření zbývalo
necelých 24 hodin a s týmem jsme ladili poslední detaily,
aby byla moje parodie co nejautentičtější.

Když byl náš název vyvěšen,
můj plán začal rychle fungovat s lidmi přicházejícími v domnění,
že jsou ve skutečném Starbucks. - Aha, Pitomý Starbucks?
- Jo, myslel jste, že jde o Starbucks? Ano. Hrstka zákazníků, která přišla,
nedokázala moc pochopit, o co nám jde. Máte...
licenci k prodeji jídla a pití? Takhle... Z právního hlediska je tenhle obchod
považován za uměleckou galerii.

Tím pádem nemusíme dodržovat
zdravotní předpisy jako třeba Starbucks. Kdo ale nese
odpovědnost třeba za to, že je jídlo špinavé nebo... Nechceme,
aby bylo našim zákazníkům zle, ale když k tomu dojde, jde technicky
vzato o součást uměleckého zážitku. Dobře. Začali jsme obstojně,
ale postupem času jsem začal být zklamaný z toho,
že je návštěvníků méně, než jsem čekal.

Vydal jsem se tedy k nejbližší kavárně,
abych o svém podniku zvýšil povědomí. - Jen abyste věděla, kousek odtud
otevřeli Pitomý Starbucks. - Dobře. - Jde v podstatě o stejnou kávu, levnější.
- Pitomý Starbucks? Jo, dneska ode mě
máte kávu zdarma. Chápu,
že propagujete svůj podnik. Obdivuji to, ale na soukromém
pozemku je to zakázáno. Navíc když udělám krok zpět,
vy uděláte krok vpřed. - Ne, nepohnul jsem se.


- Pohnul, byli jsme tamhle. - Ne, tady. - Měl byste jít tamhle.
- Půjdu. Moje snaha o propagaci
bohužel ztroskotala, alespoň se mi ale podařilo
získat nějaké zásoby zdarma. Otvírací den skončil zklamáním a já cítil,
že všechna má snaha vyšla naprázdno. Druhý den bylo
ale všechno jinak. Jeremiah mi zavolal s tím, že máme
v kavárně frontu více než patnácti lidí. Poté jsem fotky podniku zahlédl
na hetero diskusním fóru o kulturistice. Co se ale stalo poté,
jsem nemohl předvídat.

V Los Angeles vzbudila rozruch
nová kavárna s povědomým názvem. Jmenuje se,
a teď se podržte, Pitomý Starbucks. Vypadá úplně jako Starbucks!
Logo, nápis, zelené barevné provedení... - Jak to může být legální? - Přidali tam
přívlastek Pitomý, takže jde o parodii. Síť kaváren známá žalováním svých imitací
možná právě našla rovnocenného soupeře. Zákazníci si mohou koupit Pitomé Venti
nebo třeba CD Pitomé duety Norah Jonesové. Někteří lidé čekali
ve frontě i hodinu. Jde o uměleckou galerii,
kde je káva uměním.

- Jaký má tohle umění smysl?
Co za ním je? - Nevím. Byl jsem nadšený. Najednou jsme měli
víc zákazníku, než jsem si vysnil. Během 24 hodin se z Pitomého
Starbucks stala celosvětová senzace. Má to uměleckou hodnotu. Na mě to působí jako protest.
Protest proti kolosu, jakým je Starbucks. Bylo skvělé, že lidé hledali skrytý význam
podniku, který měl jen vydělat peníze. Kolují zvěsti, že je to práce
Banksyho, a to je vzrušující. Nevědomky jsem vytvořil něco na úrovni
jednoho z nejlepších umělců na světě.

Jde o jakousi uměleckou instalaci,
možná je to Banksy. Než jsem se nadál, naše kelímky se
na eBayi prodávaly po 500 dolarech za kus a podvodníci se celé
to šílenství snažili zpeněžit prodejem falešných
reklamních předmětů. Uvědomil jsem si, že Pitomý Starbucks
byl větší, než jsem si dokázal představit. Takže jsem svolal celosvětová média,
abych oznámil expanzi firmy. Zdravím. Je mi ctí oznámit, že brzy dojde
k otevření nové pobočky Pitomého Starbucks, a to v newyorském Brooklynu
během následujících dvou týdnů.

Nejen, že byl
můj podnik nadmíru úspěšný, ale poprvé v životě jsem cítil,
že lidé chtějí být v mé blízkosti. Vzbudil jsem zájem celého světa a náhlá
pozornost byla jako světlo pro moji duši. Můj marketingový plán spočíval v použití
jejich loga pro upoutání pozornosti. A jediný legální způsob
je použitím slova "Pitomý". Všechny přední stanice
chtěly znát můj příběh. Nathan Fielder!

Byl jsem nepřemožitelný. A musím
přiznat, že pohled shora byl docela fajn. Jsme známí i naším pečivem.
Nějaké jsem dokonce přinesl. - Aha, dobře. Skvělé.
- Jo. Ty jsou skvělé. - Jak jim říkáte?
- Mám i muffiny. Podívejte se na to, to je zvláštní.
Je tam napsáno Vons. Byl jsem samý úsměv
a hlavu jsem měl v oblacích. Pak na mě ale
zničehonic dopadla realita.

ZPRÁVY ZE SVĚTA Kavárna Pitomý Starbucks v LA byla
jen reklamní trik a je nyní zavřená. Ministerstvo zdravotnictví včera
podnik zavřelo za provoz bez licence. Fronty se pěkně protáhly. Starbucks zvažoval reakci,
ale nakonec se ukázalo, že Pitomý Starbucks jen propagoval nový
pořad Nathana Fieldera na Comedy Central. Ještě to ale nebalte. Fielder totiž uvedl, že chce otevřít
novou pobočku v newyorském Brooklynu.

Říká se, že i špatná
reklama je pořád reklama. Když se o vás mluví,
je to asi dobře. Ano. Nebylo jasné, kdo za tím stojí,
takže se o tom dost mluvilo. Teď už známe jeho jméno a víme, že má
vlastní pořad, takže to asi zafungovalo. Byl ale pitomý Starbucks, nebo zákazníci?
I po zavření lidé stáli fronty na kelímky. - Ano, šlo prostě o centrum dění.
- Nepochybně. Překlad: heindlik
www.videacesky.cz