Proč Kolumbie přijala milion VenezuelanůVox

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 61
93 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:119
Počet zobrazení:6 183

Je tu nová řada Hranic od Voxu, tentokrát z Kolumbie. V prvním díle se Johnny Harris podíval na hranici Kolumbie a Venezuely, která na rozdíl od většiny hranic s Venezuelou zůstala otevřená. Co Kolumbijce k této vstřícnosti vede, z jaké situace Venezuelané prchají a k jakým problémům to může vést? To všechno v tomto videu.

Přepis titulků

Tady probíhá krize. Miliony lidí uprchly z Venezuely, která se rozpadá. Za měsíční plat si nekoupíte ani cornflaky. Mnoho z nich přechází tuto hranici do Kolumbie. Lidé tam mají hlad. Venezuela je v krizi, není tam nic. V hraničním městě Cúcutě mají lidé v kufrech sbalený veškerý majetek. Nevědí, kam jdou, vědí jen, že musí odejít ze své země. Všechny obchody mají zavřeno.

Všechny podniky taky, řezník, supermarkety... Pokud potřebujete důkaz toho, jak zlé to teď ve Venezuele je, podívejte se na tuhle tašku. Je vyrobená z bankovek venezuelské měny, z bolívarů. Inflace je tak vysoká, že ty peníze nemají žádnou hodnotu, takže tady Jorge jich spoustu nasbíral a vyrábí z toho zboží, tašky, sochy. Je to horší, než to zní, a zní to dost zle. Míra inflace vzroste na 1 000 000 %.

S těmi penězi byste byl bohatý, milionář. Více než milion Venezuelanů se v posledních letech přestěhovalo do Kolumbie a v době rekordní migrace, kdy se hranice většinou uzavírají a překračování je složitější, dělá Kolumbie něco, co se moc nevidí. Otevírá své brány a vpouští lidi dovnitř. Krize na hranicích je šokující, je to skutečná humanitární krize. Tamní ekonomická krize se ještě zhorší. Zakročí v nějakou chvíli Kolumbie a ostatní země Latinské Ameriky a řeknou, že to už stačilo?

Hraniční město Cúcuta úplně praská ve švech. Toto je konec hraničního přechodu a je zajímavé, že to první, co příchozí slyší, je často: "Se compra cabello", tedy: "Kupujeme vlasy". Aby si vydělaly na další cestu nějaké peníze, prodávají ženy své vlasy. Dostanou za to 100 000 pesos, což je asi 30 dolarů. Jím venezuelský párek v rohlíku a chlapi řeší, kolik by stál ve Venezuele při současné ekonomické situaci.

Měsíční plat. - Za párek v rohlíku? - Ano, měsíční plat. 87 % domácností v zemi trpí nouzí. Obrazy, které jsme v latinské Americe nikdy neviděli, tu teď bohužel uvidíme. Venezuela se nezhroutila kvůli občanské válce, ani přírodní katastrofě, ale kvůli příšernému hospodaření vůdce země, Nicoláse Madura.

Během několika let získal Maduro kontrolu nad většinou vlády a nahnal zemi do ekonomické katastrofy horší než Velká hospodářská krize nebo pád SSSR. Je tu mnoho hladových a chudých lidí. Nemůžeme sehnat léky pro naše nemocné děti, očkování. Oběd teď ve Venezuele stojí celé jmění. Ze 2 milionů lidí, kteří z Venezuely kvůli této krizi uprchli, asi milion odešel do Kolumbie. Mnohem více než do jakékoli jiné země. Většina zemí v oblasti zareagovala takovými kroky, které mají zabránit uprchlíkům vstoupit do země, ale Kolumbie ne.

Tady je přechod hranice docela snadný. A ačkoliv má Kolumbie miliony vlastních obyvatel, kteří potřebují humanitární pomoc, místní obyvatelé i politici nadále nechávají migranty vstoupit. Rozhodl jsem se, že hranici neuzavřeme, musíme jim nabídnout podporu. Jsme v uprchlickém táboře, jak tomu říkají, a vláda zde těm lidem poskytuje různé služby.

Máme tu zubaře, právní poradnu, psychologickou pomoc. Holičství, manikúra. Dnes v táboře hrají hudbu. Kolumbijskou i venezuelskou. A všichni, místní i migranti, začnou zpívat a tleskat do rytmu. Hranice nás nerozdělují, máme nad hlavou to samé nebe. Chceme, abyste věděli, že vaše vlajka je naší vlajkou. Chceme ti poděkovat, Kolumbie. Bůh ti žehnej, Kolumbie. Jsme velice vděční obyvatelům Kolumbie, díky nim máme co jíst.

Kolumbijská vláda udělila většině těchto migrantů právní status, díky tomu tu mohou dva roky žít, využívat zdravotní péči, pracovat a studovat. Ale nejen Kolumbijská vláda otevírá své brány. V obci blízko u hranice začali lidé přijímat migranty do svých domovů. Natrvalo a zadarmo. - Máme tu čtyři osoby. - Čtyři. Je to rodina? Ano, rodina.

Nebojím se, vím, že to dělám z dobrého srdce a Bůh mě ochrání. Sami máte své potřeby, je těžké přibrat k tomu potřeby jiných lidí? Samozřejmě, není to jednoduché, ale my Kolumbijci jsme bojovníci. Snažíme se pomoct. Chceme jim nabídnout podporu. Carlos nám pomohl, budeme mu za to navždy vděční. Chovali se k nám dobře. Díky Bohu. Abyste pochopili, proč tito lidé otvírají dveře Venezuelanům, musíte pochopit jejich historii.

V 19. století, byly ještě Kolumbie a Venezuela součástí jedné země zvané Velká Kolumbie. Tato země se rozpadla na moderní státy, které známe dnes. O desítky let později, v 80. a 90. letech, zažívala Kolumbie období nejhoršího násilí v desetiletí dlouhé válce se skupinou rebelů FARC. Tato válka vysídlila přes 7 milionů lidí, více než jakákoli moderní válka. Statisíce těchto lidí uprchly do Venezuely, jejíž ekonomika vzkvétala. A Venezuelané je přijali.

Šel jsem do Venezuely, do východní Venezuely. - Byl jsem tam dva roky. - A Venezuelané? Chovali se ke mně moc hezky. Tamní lidé jsou velmi přátelští. Svým způsobem takhle Kolumbijci oplácí Venezuelanům jejich pohostinnost. Tady na silnici u hranice najdete ceduli s nápisem "Vítejte v Kolumbii". Nad tím je napsáno: "Kolumbie a Venezuela, sjednocené navždy." Ačkoliv jsou tyto země rozdílné, mají velmi odlišné vlády, mezi lidmi přetrvává pocit společné identity.

Ale z různých důvodů se dá očekávat, že tato solidarita nevydrží věčně. Řada zločinů, které prý spáchali Venezuelané, vedla k nové vlně skepse v zemi. Policejní velitel z tohoto hraničního města letos varoval občany, že by neměli nemovitosti pronajímat Venezuelanům poté, co byl migrant zatčen za vraždu. Dříve, když jste přišli, všichni vás vítali, zvali dál, všichni chtěli pomoct.

Ale někteří ztratili důvěru, protože bohužel někteří Venezuelané přišli dělat problémy. I přes rostoucí skepsi mnoho Venezuelanů najde v Kolumbii velkou podporu, v zemi, která se rozhodla nechat dveře otevřené těm tisícům migrantů, kteří každý den přicházejí. Překlad: jesterka www.videacesky.cz Jsem moc rád, že jste viděli první epizodu Hranic z Kolumbie, na cestě je několik dalších, jedna bude příští týden, tak si počkejte.

Moc rád bych poděkoval místní hraniční komunitě, která mně, člověku zvenčí, dovolila přijít a zkusit to lépe pochopit. Děkuji místním, kteří se zapojili, a počkejte si na další díly.

Komentáře (12)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Z Venezuely už uteklo 4 a půl miliónů lidí. To je 15 procent obyvatel. A každý den utíkají další.

00

Odpovědět

Timhle u mne kolumbijci hodne stoupli, kazdej si u nich predstavi jen drogy, ale tady se ukaze kdo je jaky. Nezistne nabidnout pomoc, to je to co je bohatym zemim casto cizi, chuda zeme da i z toho mala co ma. Sobeckost - kazdej by nejradeji sbiral vicka a plakal u televize, jak to ma pejsek tezky, kdyz pajdá, ale pak kdyz jdou po ulici rychle odvraci zrak od kasicek na detsky domov, stejne je to podvod zejo a hlavne sem nepustit zadnyho uprchlíka, kazdej chce jen zabijet ze. Tohle mne obcas neskutecne sere, ta sobeckost, pokrytectvi a lakota lidi. Zenska tam vezme pod kridla 4 lidi a je stastna, ma radost a vy ze tak je to spravne. Tady by se vsichni mohli posrat a jeste by vam k tomu dali milion rozumu, jaci jste blbci.

105

Odpovědět

Tenhle stát je největší benzínka na světě a oni to takhle prom*dají...to hold umí jen socialismus...

262

Odpovědět

Máte někdo tušení, jaká je teda výhledově budoucnost Venezuely?
Budou skládat tašky z peněz navždy? Nebo se ten stát nejspíš zhroutí? Nebo je z těch sr*ček ještě cesta ven?
Já totiž vůbec netuším a docela by mě to zajímalo...

91

Odpovědět

Na základě svých "zkušeností" odpovím... Je to jen nabídka, takže to může být totálně špatně.

Venezuela zažije krvavou revoluci. Ten chlap a celej jeho štáb musí z kola ven. Zatím to nasvědčuje něčemu takovému.
Nebo to ten chlap nějakým šťastným zázrakem začne opravovat. Všechny zásluhy svede na sebe, vše ostatní na pár beránků, u moci se udrží zbraněmi. A budeme tu mít další afriku a diktátora.
Či se tam prostě nějak vystřídají lidé ve vedení a pomalu se to ustálí, až se to začne pomalu opravovat. A postupně půjdou domů...
Pak je tu ještě možnost že se toho chytí nějaký společnosti a prostě si stát koupí... Či že ho někdo zabije... Někdo vyveze demokracii. Což by v tomto případě bylo krásné... :))

26

Odpovědět

+Davča LsdFakt by mě zajímalo kde si tyhle "svoje zkušenosti" nabral... Nejpravděpodobnější bude to, že až lidi budou umírat na ulici, tak příjde nějaká finanční injekce z ciziny, to se ale nebude líbit jinýmu státu tak tam ty finance začne posílat taky, ale bude je posílat jiný straně a bum, nová Sýrie je tady.

45

Odpovědět

+šlomoJak jsem psal. Může to být totálně špatně, je to můj odhad. Nic víc...
A o válce jsem tam napsal hned v prvním řádku...
Jižní Amerika není Blízký východ. :)

22

Odpovědět

Odpovědět

Z tohodle videa bych si nebral příklad s přijímaní imigrantů. Je zde myslím dost velký rozdíl přijimat lidi s kterýma jste měli dřív stejný stát, mate stejnou kulturu, náboženství, podobnou řeč. Je to jako kdyby češi přijimali slováky.

383

Odpovědět

Však v tom video to taky jasně zazní. A to přirovnání se Slováky je poměrně trefné :-)
Stejně tam zazní, že jim pomáhají taky z velké části proto, že nedávno byla ta situace obrácená (a pomoci se dostalo i jim). A že všude se najdou lidé, kteří té pomoci budou zneužívat, nebo kteří budou proti "hrozbě migrace" brojit na základě izolovaných incidentů. Takhle složitá otázka prostě nemůže být černobílá...

231