Omyl, který zboural Berlínskou zeďVox

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 61
95 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:67
Počet zobrazení:6 227
Volný průchod do Západního Berlína byl oznámen mezi řečí na konci jinak nudné tiskové konference. Jak k tomu před 31 lety došlo a co následovalo? Uvidíme ve videu od Voxu.

Přepis titulků

Pokud víte něco o pádu Berlínské zdi, možná je to tohle: Pane Gorbačove, strhněte tu zeď! Nebo toto: Nebo třeba: Pořád hledám svobodu. Tyto chvíle byly důležité pro sjednocení Berlína a podlomení symbolu rozdělené Evropy během studené války. Ale nevyrovnají se této, posledním minutám jinak nevýznamné tiskové konference 9.

listopadu 1989. O soukromé cesty do zahraničí lze nyní žádat bez ohledu na nutné podmínky, okolnosti nebo rodinné vztahy. Od kdy to bude platit? Pokud vím, tak okamžitě. Neprodleně.

Možná se to nezdá, ale v této chvíli se Berlínská zeď stala minulostí, naprosto omylem. Po porážce nacistického Německa Spojenci v roce 1945 byla země rozdělena na čtyři zóny, každá pod vládou jiného státu. Z nich se v roce 1949 staly dvě země, demokratické Západní Německo a komunistické Východní ovládané Sověty s oficiálním názvem Německá demokratická republika, NDR. V 50.

letech Západní Německo vzkvétalo jako svobodný a průmyslový člen Evropy a stovky tisíc východních Němců emigrovaly na západ za lepšími podmínkami. NDR na vnitroněmeckých hranicích vztyčila bariéru, aby jim v tom zabránila, a ta země rozdělila ostnatým drátem, hlídanými přechody a na mnoha místech také zaminovanými pásy. Ale v Berlíně byla skulina z dob, kdy Německo okupovala čtyři spojenecká vojska. OPOUŠTÍTE BRITSKÝ SEKTOR I když německé hlavní město bylo uvnitř sovětské zóny, spojenci Berlín rozdělili stejně jako zbytek země.

A po Východním a Západním Německu vznikl i východní a západní Berlín. I po zadrátování vnitroněmecké hranice v Berlíně nebyla žádná bariéra, Němci z východu mohli snadno přejet nebo přejít do západní části města, odkud cestovali svobodně. Ostrov Západního Berlína se stal nástupištěm volné cesty na západ. Tento „odliv mozků“ si vybral daň na východoněmecké pracovní síle.

Do roku 1961 více než 3 500 000 východních Němců, asi 20 % populace, uteklo na Západ. Většina z nich byli mladí a vzdělaní. Ale Berlínská skulina se zavřela ráno 13. srpna 1961, kdy východoněmečtí vojáci stáli bok po boku u neviditelné hranice mezi východním a západním Berlínem. Bez ohlášení začali středem města natahovat kilometry ostnatého drátu. Stavěli Berlínskou zeď.

Cihla po cihle, až nebude žádné spojení, jen přátelské mávání. Cesty z východu se začaly přísně regulovat, nikdo nesměl odjet, pokud nevyhověl přísným podmínkám. A ti, kteří nevyhověli, čelili nepřekonatelné překážce se světlomety a strážními věžemi, kde byly ozbrojené hlídky ve dne v noci s rozkazy zastřelit každého, kdo chce ilegálně přejít. A tak to zůstalo 28 let až do změn z konce roku 1989, kdy sovětský vůdce Michail Gorbačov zavedl sociální reformy s cílem uvolnění represivních opatření a zahájení dialogu mezi lidmi a vládou.

Tyto změny ale neúmyslně zažehly obrovské mírové vzpoury ve východním bloku, včetně východního Německa. Toho léta to začalo vřít. Roku 1989 překladatelka Cathrin Baumbach pracovala ve zpravodajské agentuře. Vypukly slavné pondělní demonstrace v Lipsku, kde jsem studovala, nejdřív tisíc lidí, pak desítky tisíc a stovky tisíc.

Klíčovým požadavkem byla svoboda slova a cestování. A tlak na NDR, aby uvolnila cestovní omezení, stoupal poté, co sousední země, zejména Maďarsko a Československo, uvolnily hranice, což zapříčinilo masivní odchod Němců na jihovýchod. Na začátku listopadu 1989 více než 400 000 uprchlíků z NDR přijelo k západoněmecké ambasádě v Praze, aby odtud odjeli na západ. NDR čelila krizi.

Vláda si uvědomila, že s tím musí něco dělat. Nebylo to udržitelné, takže zrušení zákazu cestování se zdálo jako možnost uklidnění protestů a uspokojení lidí. 8. listopadu 1989 pověřili úředníka NDR Gerharda Lautera uvolněním cestovních omezení, aby se na čas zbavili tlaku, a nová pravidla byla dokončena za necelý den: „O cesty do zahraničí lze žádat bez ohledu na podmínky. K vydání povolení dojde vzápětí.“ Bez podmínek, to je ta klíčová část.

Přísné požadavky byly tedy zrušeny a každý, kdo chtěl, mohl odjet z NDR a vrátit se zpět. Odpoledne předali upravené podmínky mluvčímu vlády, Günterovi Schabowskému, před začátkem rutinní tiskové konference. A jak už víme, nešlo to úplně podle plánu. Neměl čas si je před začátkem přečíst, a jak můžete vidět z jeho poznámek k tiskovce, zapsal si je jako zmínku až na konec.

A v živém vysílání 9. listopadu v 18:53 přečetl uvolnění zákonů cestování poprvé a nahlas. O soukromé cesty do zahraničí lze nyní žádat bez ohledu na nutné podmínky nebo rodinné vztahy. Nevypadalo to moc věrohodně, ale říkal to Schabowski ve vysílání oficiální televize, takže to musela být pravda. A lidé kolem, zejména starší kolegové, říkali, že je to začátek konce.

Sledujte, jak zmatený Schabowski listuje papíry po doplňující otázce novináře. Kdy to vejde v platnost? Pokud vím, tak okamžitě. Neprodleně. Ale kdyby Schabowski měl čas na prostudování nových pravidel, na poslední straně by uviděl toto.

Nové nařízení mělo vejít v platnost následující den řádným způsobem, kdy budou úřady otevřeny. Okamžitě. Neprodleně. Poté vypukla doslova řetězová reakce. V 19:05 už je ostnatý plot pryč a NDR otevírá hranice. A ve zprávách v NDR i NSR byl oznámen ohromující politický zvrat.

Východní Berlíňané přicházeli ke zdi a důstojníci je postupně pouštěli. Poslední hřebík do rakve zarazilo toto vysílání ve 22:42, které spustilo hromadný exodus. Dnešní 9. listopad je historickým dnem, NDR oznámila, že hranice se nyní otevřely všem. Brány ve zdi jsou otevřeny. Ve skutečnosti ještě nebyly, ale teď už to nešlo vzít zpět.

Desetitisíce Berlíňanů zaplavily zeď, když slyšely ve zprávách, že mohou přejít. Východoněmecké hlídky se ocitly v menšině a zcela v šoku. Buď zprávu nedostaly nebo nevěděly, co mají dělat, nebo se obávaly, kdoví, ale prostě otevřely hranice a tisíce lidí se nahrnuly do Západního Berlína. Jsem tak šťastná. Mám tu tolik kamarádů, mám hroznou radost. Úžasný!

To je den, co? Věřil byste tomu? Neskutečný! Jsem v Západním Berlíně! Za dvacetiletou historii zdi zemřelo 140 lidí při pokusu o její překonání. 9. listopad a sjednocení o rok později byly nejzásadnější události v mém životě. Přešla jsem z jednoho politického systému do druhého, stalo se to velice rychle.

A stalo se to omylem. V důsledku uspěchaných plánů a zfušovaného oznámení v malé místnosti na konci nudné tiskové konference. Okamžitě. Neprodleně. Překlad: Lukkul www.videacesky.cz

Komentáře (6)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

podobne video tu uz bylo. se stejnym fakty

20

Odpovědět

Tohle je, při vší úctě k tvůrcům, hodně na nic, a o ničem, video. Z tisíce drobných spoluúčastnících se problémů a důvodů, si vybrali ten nejblbější.
Jak bezvýznamné to bylo, je vidět na samotné dataci, uvedené ve videu. Oznámeno 9.11. - platnost 10.11. To ovšem spadá pod pojem "okamžitě", neboť, ať už spontánně ještě ten den večer, nebo úřednicky od začátku prac. doby následující den, je to pár hodin.
Socík padl, protože už ani komunisté jej nechtěli. A ano, vím o čem mluvím. V roce 1989 mi bylo 25 let. Leccos (ještě :D ) pamatuju.
Pro příklad: Gorbačov jako dítě zažil hladomor, na který vybil třetinu jeho rodného kraje. Ukrajinci lžou, když říkají, že to byl hladomor proti nim. V Rusku, např. v Saratovské obl., a třeba v Kazachstánu, bylo obětí mnohem vyšší procento než na Ukrajině.
No a pak, když byl už ve funkci, v 80. letech - zase hladomor... takže prostě viděl, uvědomoval si, že socialismus je na ho*no.
A nebyl v KS sám.
A podobných problémů byly tisíce. Ne jen jedno uřeknutí se.

61

Odpovědět

Něco málo o mně:
"Narodil se v rodině pražského advokáta. Jeho otec Josef Rychetský hájil v roce 1956 komunistického soudce Karla Vaše, strůjce řady justičních vražd."
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pavel_Rychetsk%C3%BD

03

Odpovědět

Vašku jestli chceš být prezident tak nebudeš zatýkat komouše, stbáky necháš podnikat a kapitalismus budou dělat kluci z prognosťáku.
OK,OK...
https://plus.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_16x9_tablet/public/images/ff7f9964e62eec6132df9884c0e8ee02.jpg?itok=qzimMXfy×tamp=1575390284

15

Odpovědět

Jakeš, Štrougal, Vajnar nechali střílet lidi na hranicích, dokonce popravovat ranou do zátylku. Jakeš zemřel přirozenou smrtí ve své vile. Štrougal, Vajnar byli českou justicí prohlášeni za nesvéprávné. Jediná německá neziskovka bude soudit Štrougala a Vajnara v Německu, protože nevěří českým soudům a nyní to ani nelze !!!

23