Rusko 24. února zahájilo vojenskou invazi na Ukrajinu. Ruský prezident Vladimir Putin ji označil za „speciální vojenskou operaci“, ale rozsah útoku ukazuje, že se jedná o plnohodnotnou válku, která si již vyžádala stovky obětí a donutila více než půl milionu Ukrajinců opustit své domovy. Pokud vám nestačí shrnutí od Voxu, zajímavý vhled do dějin Ruska nabízí slovenský kanál Dejepis Inak ve svém videu Vojna na UKRAJINE | Historické a politické príčiny.
Pokud události sledujete, doporučujeme si zprávy průběžně ověřovat – v prostoru lítá nejedna dezinformace. Doslova online můžete vše sledovat např. na twitteru ukrajinského prezidenta, z online deníků doporučuju Deník N (jejich aplikace Minuta po minutě je k dispozici zdarma).
Pokud byste chtěli pomoci a váháte jak, inspiraci najdete například na portálu Stojíme za ukrajinou nebo svou pomoc nabídněte na platformě Pomáhej Ukrajině.
Rozhodl jsem se provést speciální vojenskou operaci. KYJEV, UKRAJINA Putin to nazval speciální vojenskou operací, ale je jasné, že jde o plnohodnotnou invazi. Nastala panika, hysterie. Slzy. Plameny byly výš než dům. Jsme v takovém sklepě. Ani nevím, jestli je dost hluboko, abychom přežili. Ruská vojska a tanky vstoupily na Ukrajinu na všech frontách.
Všechna tato města jsou napadena, včetně hlavního města Kyjeva, které se stalo Putinovým hlavním cílem. Mnoho lidí na Ukrajině se ukrývá ve sklepích a stanicích metra. Došlo ke stovkám obětí a více než půl milionu Ukrajinců bylo nuceno opustit své domovy. Jde o jednu z největších válek v Evropě od druhé světové války. Od té doby mapu Evropy formovala politická spojenectví. Teď chce ale Putin překreslit mapu Evropy silou.
Celou moderní Ukrajinu vytvořilo Rusko. Putin tvrdí, že Ukrajina patří k Rusku a že jde o jeden národ. Nejsme jen blízcí sousedé, jsme jeden národ. Ukrajina je ale suverénní stát s vlastním jazykem, kulturou a politickým systémem. A i když obě země sdílí historii, Ukrajina tvrdě bojovala za vlastní identitu. V 18. a 19. století byla Ukrajina součástí Ruské říše. Ruská revoluce v roce 1917 způsobila pád říše a v oblasti vypukla občanská válka.
Ukrajina byla krátce nezávislá na Rusku, rychle ji však pohltil nově vzniklý Sovětský svaz jako jednu z prvních republik. V následujícím desetiletí Sovětský svaz rozšířil svou kontrolu. A koncem druhé světové války se mu podařilo vytvořit sféru vlivu i zde. Zatímco Západ si udržel svůj vliv zde, což v podstatě rozdělilo Evropu a znamenalo začátek studené války.
Sovětský svaz nastolil komunistické vlády, které pro něj bylo snadné ovládat. Západ se však vyvinul v demokracie s kapitalistickou ekonomikou. Hluboká ideologická propast podněcovala nedůvěru a napětí mezi oběma stranami. Sféry vlivu se brzo upevnily do vojenských aliancí. V roce 1949 tyto země spolu s USA a Kanadou vytvořily Severoatlantickou alianci neboli NATO a slíbily si vzájemnou obranu před invazí. O pár let později se tyto země připojily k Varšavské smlouvě Sovětského svazu.
Každá strana vybudovala armádu, aby se ochránila před druhou stranou. V Evropě to tak bylo po celá desetiletí, až se nakonec jedna strana zhroutila. Koncem roku 1991 začaly republiky jako Ukrajina vyhlašovat nezávislost na sovětské nadvládě. Sovětský svaz se rozpadl na 15 nezávislých zemí, včetně mnohem slabšího Ruska. Sovětská sféra vlivu zmizela, když mnoho zemí svrhlo komunistické vlády. I když studená válka skončila, aliance na druhé straně Evropy byla silná.
Ve skutečnosti se rozšiřovala. Polsko, Maďarsko a Česká republika. vstoupily do NATO v roce 1999. Dalších sedm zemí se připojilo v roce 2004. Tím se NATO přesunulo do staré sovětské sféry vlivu. NATO se tak poprvé dostalo k hranici s Ruskem. Bělorusko, Ukrajina a Gruzie tak byly poslední postsovětské země mezi Ruskem a NATO. Ukrajina i Gruzie se však již dlouho chtěly přidat k NATO.
A to z nich učinilo hlavní cíle pro Rusko. Ukrajina se stala partnerem NATO v roce 1994, což ji přiblížilo o krok blíž ke členství. Ukrajina bude v NATO. Historická událost pro náš lid. V roce 2013 se chystali podepsat dohodu o přidružení s Evropskou unií. Když nastal čas podepsat smlouvu, proruská ukrajinská vláda to odmítla. Místo toho se rozhodli posílit vazby s Ruskem.
Po oznámení rozhodnutí vyšly stovky tisíc protestujících do ulic a požadovaly podpis smlouvy. Ukrajina je Evropa! Po měsících pokojných protestů ukrajinský prezident zakročil a zabil více než 100 lidí. To vyvolalo další protesty, které nakonec vyhnaly prezidenta z úřadu i ze země. To znamenalo, že Putin ztratí politický vliv nad Ukrajinou. Proto se rozhodl použít sílu.
Nejprve napadl a anektoval Krymský poloostrov na Ukrajině. Poté se separatisté podporovaní Ruskem zmocnili Doněcké a Luhanské oblasti a prohlásili je za nezávislé na Ukrajině. Od té doby se Ukrajina zmítá v konfliktu s Ruskem, který si vyžádal 14 000 mrtvých a téměř 2 miliony vysídlených osob. V těchto regionech se Putin držel téměř osm let, destabilizoval Ukrajinu a bránil jí přiblížit se k Západu. V listopadu 2021 se však Putin rozhodl jít do toho naplno.
Satelitní snímky ukázaly, že podél ukrajinských hranic se shromažďuje nejméně 100 000 ruských vojáků a vojenské techniky. Putin opakovaně popřel plány na invazi. O několik týdnů později však předložil své požadavky Západu. Hlavním požadavkem bylo ukončení rozšiřování NATO a posunutí jeho vojenské hranice tam, kde byla v roce 1997, mimo hranice Ruska. Západ jeho požadavky odmítl. Místo toho vyhlásili pohotovost a posílili vojenskou přítomnost ve východní Evropě.
Ruské jednotky na ukrajinských hranicích pokračovaly ve shromažďování. A tady, podél hranic s Běloruskem, začalo Rusko provádět rozsáhlá vojenská cvičení. 21. února se hrozba války stala skutečnou. Považuji za nutné učinit dlouho odkládané rozhodnutí a okamžitě uznat nezávislost a suverenitu Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky. Jeho jednotky ihned překročily hranici Ukrajiny do Ruskem podporovaných oblastí pod záminkou udržování míru.
Ukrajina vyhlásila výjimečný stav a prezident Zelenskyj se obrátil s výzvou k ruskému lidu. Válka připraví všechny o záruku. Záruku bezpečí. Nikdo nebude v bezpečí. Kdo bude trpět nejvíc? Lidé. Kdo to bude chtít nejmíň? Lidé.
Kdo to může zastavit? Lidé. O několik hodin později 24. února zahájil Putin rozsáhlou invazi na Ukrajinu. Speciální vojenskou operaci. Světoví lídři ruskou invazi odsoudili. Odsuzujeme tento barbarský útok a cynické argumenty, které ho odůvodňují. Tento odporný a barbarský počin Vladimira Putina musí skončit neúspěchem.
Putin si zvolil tuto válku a nyní on i jeho země ponesou následky. Po celém světě vypukly protiválečné protesty. Včetně Ruska, navzdory riziku zatčení. Sousední země otevřely hranice, protože se statisíce Ukrajinců snaží uprchnout. Poprvé v historii byly aktivovány zásahové síly NATO a USA vyslaly do východní Evropy další vojáky.
Svět však v mnoha ohledech našlapuje opatrně. Putin ovládá největší arzenál jaderných zbraní na světě a již vyhrožoval všem, kdo by mohli zasáhnout. Kdokoliv se nás pokusí zastavit, by měl vědět, že odpověď Ruska bude okamžitá a bude mít následky, kterým jste ještě nikdy v historii nečelili. Země po celém světě proto zavádějí jedny z nejtvrdších ekonomických sankcí, aby Putina zbrzdily, a posílají tuny vojenské pomoci na podporu Ukrajiny.
Ruské síly zatím postupují hlouběji, ale Ukrajina se brání. Jsme všichni tu – chráníme naši nezávislost, naši zemi. A budeme i nadále. Překlad: sethe www.videacesky.cz
sethe
