Proč v Číně klesá populaceVox
61
V Číně rapidně ubývá populace – proč se to děje a jak tomu zabránit, pokud to je vůbec možné?
Přepis titulků
Tento graf zobrazuje porodnost a úmrtnost v Číně za posledních 60 let. Porodnost je v něm vesměs vysoká, ale v roce 2022 bylo v Číně více úmrtí než narození, což způsobilo první úpadek populace za posledních 60 let. Abychom pochopili, proč je toto problém, je potřeba si uvědomit, že Čína je světová výrobní velmoc, a to zejména kvůli své vysoké populaci.
Téměř 30 % ekonomického výkonu Číny tvoří výroba. Zde vidíme populaci Číny za posledních 60 let. I po ztrátě téměř milionu lidí v roce 2022 je vyšší než kdy byla: 1,4 miliardy lidí. Ale to se má do konce století skoro o polovinu snížit. K tomu přispělo i rozrůstání se Číny a její zákony. Dnes se snaží o opak: o zachování počtu obyvatel. Bohužel už je ale možná příliš pozdě. Čína v 50.
letech pod vládou Mao Ce Tunga zažila jeden z nejhorších hladomorů. Zemřelo 30 milionů lidí. Na grafu úmrtnosti a porodnosti je to zaznamenané jako velký nárůst úmrtí. Zároveň se snížila porodnost a tedy i počet obyvatel. Ale jak to po válkách, hladomorech a jiných krizových situacích bývá, následovala vlna rození dětí. K tomu se zlepšila zdravotní péče a snížila kojenecká úmrtnost, a v Číně nyní bylo průměrně 6 dětí na rodinu. Porodnost se rapidně zvýšila, což vláda považovala za velký problém.
Čínská vláda si uvědomila, že populace roste příliš rychle a něco se s tím musí udělat. Přišla tedy s opatřením. Znělo „později, déle, méně“. Lidé se měli později brát, déle čekat mezi těhotenstvími a mít méně dětí. Porodnost v Číně začala následně klesat, ale vládě se to nezdálo dostatečné a v roce 1980 zavedli extrémní „politiku jednoho dítěte“, která většině rodin zakazovala mít více než jedno dítě.
Toto pravidlo bylo také podpořeno velmi přísnými opatřeními. Jako byla sterilizace, nitroděložní tělíska a umělá přerušení těhotenství. Ačkoli tato opatření začala již v éře „později, déle, méně“, nejtvrdší byla během politiky jednoho dítěte, kdy Čína nechala sterilizovat 20 milionů mužů a žen a vyvolala téměř 15 milionů uměle přerušených těhotenství během pouhého roku.
Dosáhla ale svého cíle, růst obyvatelstva byl pod kontrolou. Brzy si ale vláda uvědomila, že tato opatření fungují až příliš dobře. Aby jakákoli populace zůstala dlouhodobě stejná, každý pár musí mát průměrně 2.1 dítě. Tomu se říká nahrazovací poměr. Jedno dítě má nahradit jednoho rodiče, 0.1 tvoří děti, které zemřou.
Ale číná má již přes 30 let porodnost mnohem menší než 2 děti na ženu. Aby toto skončilo,Čína v roce 2016 konečně zrušila politiku jednoho dítěte A poté,co na chvíli zkusila politiku 3 dětí… nakonec v roce 2021 konečně nechala počet dětí na rodinách. Ale nefungovalo to, hlavně kvůli jedinečné struktuře rodin,… kterou vytvořila politika jdnoho dítěte. Díváme se na rodinnou strukturu se schématem 4-2-1,… v níž má pár 4 rodiče a 1 dítě.
Většina zemí má rodinné struktury rozdílné. Některé mají 3 děti, některé ani jedno. Ale kvůli schématu 4-2-1 jsou v Číně miliony jedináčků pod rostoucím tlakem,… musí se starat o své stárnoucí rodiče a staré prarodiče. Což ještě více znesnadňuje mít několik dětí, obzvlášť, když se zvyšují náklady na život. Nedávný dotaznk odhalil, že více než 50 % mladých lidí… …nechce více než 1 dítě kvůli finanční a pracovní zátěži.
Byly tu peněžní odměny za porody, delší mateřská dovolená, náhrady za školky, všechny možné druhy finanční podpory. Skoro nic z toho ale nefungovalo, protože mít děti je čím dál dražší a jde o celoživotní závazek. Je tedy velmi těžké to nějak finančně nahradit. Ale čínská krize obyvatelstva se netýká jen dětí. Jde také o rovnováhu mezi staršími a mladšími. Na těchto věkových pyramidách vidíme, že grafy zemí jako je Keňa, jejíž populace rychle roste, vypadají takto.
Kvůli velkému množství mladých lidí jsou dole široké… …a nahoře úzké. Země, jejichž obyvatelstvo roste pomaleji, například Filipíny, mají pořád tvar trojúhelníku, ale mezi vrškem a spodkem je menší rozdíl. Spodek Číny je ale velmi úzký: rodí se méně dětí. A široký vršek: víc starších lidí. To je dobrý posun z hlediska zdraví a životního standardu, ale v kombinaci se stále nízkou porodností to jen činí populaci trvale starou.
V roce 2050 má pyramida vypadat takto: Populace se má ještě snižovat. Ubyde pracovních sil a celá země bude v mimořádně těžké situaci. V 80. letech se Čína stala oblíbeným místem zahraničních investorů, byla centrem levné práce a exportu. O generaci pozdějí byla její ekonomika jednou z nejsilnějších a nejrychleji rostoucí podle HDP.
Tato modernizace ale nejen že ještě snížila počet porodů, také to nebyla stejně silná ekonomika pro všechny Když se podíváme na HDP na obyvatele, nejlepšího ukazatele životního standardu, který méme, Čína je mnohem níž než tyto země s vysokými příjmy. Čína se světovou ekonomikou stala v podstatě ze dne na den, ale výplaty jejích obyvatel jsou stál průměrné.
Obzvlášť lidem žijícím na vesnici ekonomický vzestup nijak nepomohl. A je teď na Číně, aby vytvořila systém záchranných sítí… …pro svou stárnoucí populaci. Vybudovat infrastruktury ve zdravotnictví, důchodech a podobně, nějakou dobu trvá. A to se se zpomalující ekonomikou stává těžšá a těžší. A zpomalující ekonomika neodvratitelně změní pozici Číny ve světě… …jako velikána ve v ruční výrobě.
Pro Čínu i celý svět to znamená, že když bude Čína mít omezené zdroje, …bude mít i omezené ambice a světový dosah. Svým způsobem v tom Čína není sama, obyvatelstvo ubývá i v mnoha zemích v Asii a Evropě. Rozdíl je v tom, jak rychle se tento proces v Číně odehrál. Před pouhými 40 lety začala Čína využívat nárůst populace, aby se stala ekonomickým velikánem, přičemž se stále snažila zastavit nárůst obyvatelstva.
Ten již oficiálně skončíl a Čína bude muset svou budoucnost přehodnotit, nejen kvůli své světové pozici, ale i kvůli vlastním občanům.
Téměř 30 % ekonomického výkonu Číny tvoří výroba. Zde vidíme populaci Číny za posledních 60 let. I po ztrátě téměř milionu lidí v roce 2022 je vyšší než kdy byla: 1,4 miliardy lidí. Ale to se má do konce století skoro o polovinu snížit. K tomu přispělo i rozrůstání se Číny a její zákony. Dnes se snaží o opak: o zachování počtu obyvatel. Bohužel už je ale možná příliš pozdě. Čína v 50.
letech pod vládou Mao Ce Tunga zažila jeden z nejhorších hladomorů. Zemřelo 30 milionů lidí. Na grafu úmrtnosti a porodnosti je to zaznamenané jako velký nárůst úmrtí. Zároveň se snížila porodnost a tedy i počet obyvatel. Ale jak to po válkách, hladomorech a jiných krizových situacích bývá, následovala vlna rození dětí. K tomu se zlepšila zdravotní péče a snížila kojenecká úmrtnost, a v Číně nyní bylo průměrně 6 dětí na rodinu. Porodnost se rapidně zvýšila, což vláda považovala za velký problém.
Čínská vláda si uvědomila, že populace roste příliš rychle a něco se s tím musí udělat. Přišla tedy s opatřením. Znělo „později, déle, méně“. Lidé se měli později brát, déle čekat mezi těhotenstvími a mít méně dětí. Porodnost v Číně začala následně klesat, ale vládě se to nezdálo dostatečné a v roce 1980 zavedli extrémní „politiku jednoho dítěte“, která většině rodin zakazovala mít více než jedno dítě.
Toto pravidlo bylo také podpořeno velmi přísnými opatřeními. Jako byla sterilizace, nitroděložní tělíska a umělá přerušení těhotenství. Ačkoli tato opatření začala již v éře „později, déle, méně“, nejtvrdší byla během politiky jednoho dítěte, kdy Čína nechala sterilizovat 20 milionů mužů a žen a vyvolala téměř 15 milionů uměle přerušených těhotenství během pouhého roku.
Dosáhla ale svého cíle, růst obyvatelstva byl pod kontrolou. Brzy si ale vláda uvědomila, že tato opatření fungují až příliš dobře. Aby jakákoli populace zůstala dlouhodobě stejná, každý pár musí mát průměrně 2.1 dítě. Tomu se říká nahrazovací poměr. Jedno dítě má nahradit jednoho rodiče, 0.1 tvoří děti, které zemřou.
Ale číná má již přes 30 let porodnost mnohem menší než 2 děti na ženu. Aby toto skončilo,Čína v roce 2016 konečně zrušila politiku jednoho dítěte A poté,co na chvíli zkusila politiku 3 dětí… nakonec v roce 2021 konečně nechala počet dětí na rodinách. Ale nefungovalo to, hlavně kvůli jedinečné struktuře rodin,… kterou vytvořila politika jdnoho dítěte. Díváme se na rodinnou strukturu se schématem 4-2-1,… v níž má pár 4 rodiče a 1 dítě.
Většina zemí má rodinné struktury rozdílné. Některé mají 3 děti, některé ani jedno. Ale kvůli schématu 4-2-1 jsou v Číně miliony jedináčků pod rostoucím tlakem,… musí se starat o své stárnoucí rodiče a staré prarodiče. Což ještě více znesnadňuje mít několik dětí, obzvlášť, když se zvyšují náklady na život. Nedávný dotaznk odhalil, že více než 50 % mladých lidí… …nechce více než 1 dítě kvůli finanční a pracovní zátěži.
Byly tu peněžní odměny za porody, delší mateřská dovolená, náhrady za školky, všechny možné druhy finanční podpory. Skoro nic z toho ale nefungovalo, protože mít děti je čím dál dražší a jde o celoživotní závazek. Je tedy velmi těžké to nějak finančně nahradit. Ale čínská krize obyvatelstva se netýká jen dětí. Jde také o rovnováhu mezi staršími a mladšími. Na těchto věkových pyramidách vidíme, že grafy zemí jako je Keňa, jejíž populace rychle roste, vypadají takto.
Kvůli velkému množství mladých lidí jsou dole široké… …a nahoře úzké. Země, jejichž obyvatelstvo roste pomaleji, například Filipíny, mají pořád tvar trojúhelníku, ale mezi vrškem a spodkem je menší rozdíl. Spodek Číny je ale velmi úzký: rodí se méně dětí. A široký vršek: víc starších lidí. To je dobrý posun z hlediska zdraví a životního standardu, ale v kombinaci se stále nízkou porodností to jen činí populaci trvale starou.
V roce 2050 má pyramida vypadat takto: Populace se má ještě snižovat. Ubyde pracovních sil a celá země bude v mimořádně těžké situaci. V 80. letech se Čína stala oblíbeným místem zahraničních investorů, byla centrem levné práce a exportu. O generaci pozdějí byla její ekonomika jednou z nejsilnějších a nejrychleji rostoucí podle HDP.
Tato modernizace ale nejen že ještě snížila počet porodů, také to nebyla stejně silná ekonomika pro všechny Když se podíváme na HDP na obyvatele, nejlepšího ukazatele životního standardu, který méme, Čína je mnohem níž než tyto země s vysokými příjmy. Čína se světovou ekonomikou stala v podstatě ze dne na den, ale výplaty jejích obyvatel jsou stál průměrné.
Obzvlášť lidem žijícím na vesnici ekonomický vzestup nijak nepomohl. A je teď na Číně, aby vytvořila systém záchranných sítí… …pro svou stárnoucí populaci. Vybudovat infrastruktury ve zdravotnictví, důchodech a podobně, nějakou dobu trvá. A to se se zpomalující ekonomikou stává těžšá a těžší. A zpomalující ekonomika neodvratitelně změní pozici Číny ve světě… …jako velikána ve v ruční výrobě.
Pro Čínu i celý svět to znamená, že když bude Čína mít omezené zdroje, …bude mít i omezené ambice a světový dosah. Svým způsobem v tom Čína není sama, obyvatelstvo ubývá i v mnoha zemích v Asii a Evropě. Rozdíl je v tom, jak rychle se tento proces v Číně odehrál. Před pouhými 40 lety začala Čína využívat nárůst populace, aby se stala ekonomickým velikánem, přičemž se stále snažila zastavit nárůst obyvatelstva.
Ten již oficiálně skončíl a Čína bude muset svou budoucnost přehodnotit, nejen kvůli své světové pozici, ale i kvůli vlastním občanům.
Komentáře (0)