Jak chce Čína ovládnout světový obchodVox
61
Čína investuje velké finanční prostředky v Asii, Evropě a Africe. Proč to všechno ale dělá? A bude to fungovat?
Přepis titulků
Toto je nová dálnice v Pákistánu. Toto nová železnice v Kazachstánu. Toto nový přístav na Srí Lance
a toto most na venkově v Laosu. Všechny jsou součástí
projektu jediné země, který se rozprostírá po třech kontinentech
a má vliv na 60 % světové populace. Není těžké rozklíčovat,
o které zemi se mluví. Toto je čínská novodobá Hedvábná stezka, nejambicióznější projekt v moderní historii
s cílem přesměrovat světový obchod.
Takto se Čína plánuje stát další světovou supervelmocí. Píše se rok 2013 a čínský prezident Si Ťin-pching promlouvá v Kazachstánu, kde zmiňuje prastarou Hedvábnou stezku – síť obchodních cest, po kterých putovalo zboží, myšlenky a kultura napříč Evropou, středním východě a Čínou od roku 200 př. n. l. - Poté řekl: - "Měli bychom zaujmout inovativní postoj a společně vybudovat ekonomickou hedvábnou stezku." O měsíc později je Si v Indonésii: "Dvě země by měly pracovat společně a vybudovat novou námořní hedvábnou stezku pro 21.
století." Tyto dvě fráze byly první zmínkou připravovaného projektu – několikabilionové novodobé Hedvábné stezky neboli NHS. Plán se skládá ze dvou součástí. Je zde pozemní stezka šesti koridorů, které slouží jako nové cesty pro import a export zboží do a z Číny. Jako například tato železnice spojující Čínu s Londýnem.
A tyto ropovody vedoucí z Kaspického moře do Číny. A vysokorychlostní železniční síť v jihovýchodní Asii. Potom je zde námořní hedvábná stezka, síť mořských přístavů táhnoucích se od Jihočínského moře k Africe, a které opět usměrňují obchod z a do Číny. NHS rovněž zahrnuje rafinerie, průmyslové zóny, elektrárny, doly a síť optických kabelů a to vše má ulehčit obchodování s Čínou. Zatím podepsalo smlouvy pro tyto projekty přes 60 zemí.
A počet stále roste, neboť Čína NHS prosazuje jako výhru pro všechny. Vezměte si například vlajkovou loď NHS – Pákistán. Jako hodně zemí ve střední a jižní Asii, pákistánská ekonomika stagnovala a trápí ji korupce. Pákistán nebyl oblíbeným místem pro zahraniční investice, dokud nepřišla Čína. V roce 2001 Čína nabídla výstavbu nového přístavu v malém rybářském městečku Gwádar. Do roku 2018 se přístav, dálnice a železnice staly $62miliardovým koridorem vně NHS.
A tady se pozemní stezka setkává s námořní. A vypadá to, že z ní profitují obě země. HDP Pákistánu je na osmiročním maximu a upevnil vazby s velkou světovou mocností. Čína na druhou stranu zajistila nové cesty pro zboží, zvláště pro ropu a zemní plyn ze středního východu. Skrze takovéto projekty rovněž roste čínská ekonomika. Čínské stavební společnosti, které měly v Číně málo příležitostí, zaznamenaly z kontraktů NHS velký rozvoj – 7 z 10 největších stavebních firem na světě je čínských.
Ještě víc hraje Číně do karet požadavek, aby byla ve stavbě přímo zastoupena. Například v Pákistánu čínští pracovníci přímo stavěli projekty jako tuto dálnici a čínská společnost pracovala s místními na stavbě této železnice v Srbsku. Čínské zapojení je jedním z mála požadavků, a to investicím svědčí. Aby získala investice ze západu, musí země většinou splňovat přísné etické standardy.
Ale Čína nabídla miliardy dolarů, většinou ve formě dluhů, s mnohem méně podmínkami. Takže není překvapením, že NHS zaznamenává velký úspěch v méně demokratických zemích. Čína podepsala smlouvy s autoritářskými režimy, vojenskými režimy a s jedněmi z nejzkorumpovanějších zemí světa. Dokonce spolupracuje s Afghánistánem, Ukrajinou, Jemenem a Irákem – zeměmi, které jsou momentálně postižené válkou.
Díky čínské ochotě půjčovat peníze nespolehlivým zemím, nazvalo mnoho expertů NHS riskantním plánem. Nakonec tyto země budou muset Číně zaplatit, ale korupce a války činí platbu nepravděpodobnou. A nedávná zpráva ukázala, že mnoho zemí dlužících Číně je bezbranných, a osm z nich pravděpodobně nemá prostředky na zaplacení. Proč tedy Čína dál půjčuje? Protože v projektu NHS jde o více než ekonomiku.
Srí Lance Čína půjčila 1,5 miliardy dolarů na vybudování nového přístavu, který je klíčovou zastávkou v námořní hedvábné stezce. Ale v roce 2017 bylo jasné, že Srí Lanka nemůže dluh splatit, takže Číně přenechali kontrolu nad přístavem na 99 let. Čína rovněž kontroluje strategický přístav v Pákistánu, který bude její po dobu 40 let, tlačí na podobné dohody v Myanmaru a nedávno otevřela novou námořní základnu v Džibutsku. Toto zapadá do takzvané teorie perlového náhrdelníku.
Ta předpovídá, že Čína se snaží vybudovat síť námořních základen v Indickém oceánu, kde budou kotvit její lodě, které budou hlídat obchodní cesty v dané oblasti. Takže i když Čína nedostává peníze zpět, dosahuje důležitých strategických záměrů. Rostoucí čínský vliv zpochybňuje statut Spojených států, které byly jedinou světovou supervelmocí posledních několik desetiletí. V USA je populární izolacionismus, v důsledku nějž USA méně investují, a tedy ztrácí vliv po celém světě. NHS je čínskou snahou stát se světovým vůdcem.
Upevňováním vztahů a přebíráním kontroly nad světovým obchodem má Čína dobře nakročeno.
Takto se Čína plánuje stát další světovou supervelmocí. Píše se rok 2013 a čínský prezident Si Ťin-pching promlouvá v Kazachstánu, kde zmiňuje prastarou Hedvábnou stezku – síť obchodních cest, po kterých putovalo zboží, myšlenky a kultura napříč Evropou, středním východě a Čínou od roku 200 př. n. l. - Poté řekl: - "Měli bychom zaujmout inovativní postoj a společně vybudovat ekonomickou hedvábnou stezku." O měsíc později je Si v Indonésii: "Dvě země by měly pracovat společně a vybudovat novou námořní hedvábnou stezku pro 21.
století." Tyto dvě fráze byly první zmínkou připravovaného projektu – několikabilionové novodobé Hedvábné stezky neboli NHS. Plán se skládá ze dvou součástí. Je zde pozemní stezka šesti koridorů, které slouží jako nové cesty pro import a export zboží do a z Číny. Jako například tato železnice spojující Čínu s Londýnem.
A tyto ropovody vedoucí z Kaspického moře do Číny. A vysokorychlostní železniční síť v jihovýchodní Asii. Potom je zde námořní hedvábná stezka, síť mořských přístavů táhnoucích se od Jihočínského moře k Africe, a které opět usměrňují obchod z a do Číny. NHS rovněž zahrnuje rafinerie, průmyslové zóny, elektrárny, doly a síť optických kabelů a to vše má ulehčit obchodování s Čínou. Zatím podepsalo smlouvy pro tyto projekty přes 60 zemí.
A počet stále roste, neboť Čína NHS prosazuje jako výhru pro všechny. Vezměte si například vlajkovou loď NHS – Pákistán. Jako hodně zemí ve střední a jižní Asii, pákistánská ekonomika stagnovala a trápí ji korupce. Pákistán nebyl oblíbeným místem pro zahraniční investice, dokud nepřišla Čína. V roce 2001 Čína nabídla výstavbu nového přístavu v malém rybářském městečku Gwádar. Do roku 2018 se přístav, dálnice a železnice staly $62miliardovým koridorem vně NHS.
A tady se pozemní stezka setkává s námořní. A vypadá to, že z ní profitují obě země. HDP Pákistánu je na osmiročním maximu a upevnil vazby s velkou světovou mocností. Čína na druhou stranu zajistila nové cesty pro zboží, zvláště pro ropu a zemní plyn ze středního východu. Skrze takovéto projekty rovněž roste čínská ekonomika. Čínské stavební společnosti, které měly v Číně málo příležitostí, zaznamenaly z kontraktů NHS velký rozvoj – 7 z 10 největších stavebních firem na světě je čínských.
Ještě víc hraje Číně do karet požadavek, aby byla ve stavbě přímo zastoupena. Například v Pákistánu čínští pracovníci přímo stavěli projekty jako tuto dálnici a čínská společnost pracovala s místními na stavbě této železnice v Srbsku. Čínské zapojení je jedním z mála požadavků, a to investicím svědčí. Aby získala investice ze západu, musí země většinou splňovat přísné etické standardy.
Ale Čína nabídla miliardy dolarů, většinou ve formě dluhů, s mnohem méně podmínkami. Takže není překvapením, že NHS zaznamenává velký úspěch v méně demokratických zemích. Čína podepsala smlouvy s autoritářskými režimy, vojenskými režimy a s jedněmi z nejzkorumpovanějších zemí světa. Dokonce spolupracuje s Afghánistánem, Ukrajinou, Jemenem a Irákem – zeměmi, které jsou momentálně postižené válkou.
Díky čínské ochotě půjčovat peníze nespolehlivým zemím, nazvalo mnoho expertů NHS riskantním plánem. Nakonec tyto země budou muset Číně zaplatit, ale korupce a války činí platbu nepravděpodobnou. A nedávná zpráva ukázala, že mnoho zemí dlužících Číně je bezbranných, a osm z nich pravděpodobně nemá prostředky na zaplacení. Proč tedy Čína dál půjčuje? Protože v projektu NHS jde o více než ekonomiku.
Srí Lance Čína půjčila 1,5 miliardy dolarů na vybudování nového přístavu, který je klíčovou zastávkou v námořní hedvábné stezce. Ale v roce 2017 bylo jasné, že Srí Lanka nemůže dluh splatit, takže Číně přenechali kontrolu nad přístavem na 99 let. Čína rovněž kontroluje strategický přístav v Pákistánu, který bude její po dobu 40 let, tlačí na podobné dohody v Myanmaru a nedávno otevřela novou námořní základnu v Džibutsku. Toto zapadá do takzvané teorie perlového náhrdelníku.
Ta předpovídá, že Čína se snaží vybudovat síť námořních základen v Indickém oceánu, kde budou kotvit její lodě, které budou hlídat obchodní cesty v dané oblasti. Takže i když Čína nedostává peníze zpět, dosahuje důležitých strategických záměrů. Rostoucí čínský vliv zpochybňuje statut Spojených států, které byly jedinou světovou supervelmocí posledních několik desetiletí. V USA je populární izolacionismus, v důsledku nějž USA méně investují, a tedy ztrácí vliv po celém světě. NHS je čínskou snahou stát se světovým vůdcem.
Upevňováním vztahů a přebíráním kontroly nad světovým obchodem má Čína dobře nakročeno.
Komentáře (0)