Jak chce Čína ovládnout světový obchod

Toto je nová dálnice v Pákistánu. Toto nová železnice v Kazachstánu. Toto nový přístav na Srí Lance
a toto most na venkově v Laosu. Všechny jsou součástí
projektu jediné země, který se rozprostírá po třech kontinentech
a má vliv na 60 % světové populace. Není těžké rozklíčovat,
o které zemi se mluví. Toto je čínská novodobá Hedvábná stezka, nejambicióznější projekt v moderní historii
s cílem přesměrovat světový obchod.

Takto se Čína plánuje stát
další světovou supervelmocí. Píše se rok 2013 a čínský prezident
Si Ťin-pching promlouvá v Kazachstánu, kde zmiňuje prastarou Hedvábnou stezku – síť obchodních cest, po kterých
putovalo zboží, myšlenky a kultura napříč Evropou, středním východě
a Čínou od roku 200 př. n. l. - Poté řekl:
- "Měli bychom zaujmout inovativní postoj a společně vybudovat
ekonomickou hedvábnou stezku." O měsíc později je Si v Indonésii: "Dvě země by měly pracovat společně a vybudovat novou námořní
hedvábnou stezku pro 21.

století." Tyto dvě fráze byly první zmínkou
připravovaného projektu – několikabilionové novodobé
Hedvábné stezky neboli NHS. Plán se skládá ze dvou součástí. Je zde pozemní stezka šesti koridorů, které slouží jako nové cesty
pro import a export zboží do a z Číny. Jako například tato železnice
spojující Čínu s Londýnem.

A tyto ropovody vedoucí
z Kaspického moře do Číny. A vysokorychlostní železniční síť
v jihovýchodní Asii. Potom je zde námořní hedvábná stezka, síť mořských přístavů táhnoucích se
od Jihočínského moře k Africe, a které opět usměrňují obchod
z a do Číny. NHS rovněž zahrnuje rafinerie,
průmyslové zóny, elektrárny, doly a síť optických kabelů
a to vše má ulehčit obchodování s Čínou. Zatím podepsalo smlouvy
pro tyto projekty přes 60 zemí.

A počet stále roste, neboť Čína
NHS prosazuje jako výhru pro všechny. Vezměte si například
vlajkovou loď NHS – Pákistán. Jako hodně zemí
ve střední a jižní Asii, pákistánská ekonomika stagnovala
a trápí ji korupce. Pákistán nebyl oblíbeným místem
pro zahraniční investice, dokud nepřišla Čína. V roce 2001 Čína nabídla
výstavbu nového přístavu v malém rybářském městečku Gwádar. Do roku 2018 se přístav,
dálnice a železnice staly $62miliardovým koridorem vně NHS.

A tady se pozemní stezka setkává s námořní. A vypadá to, že z ní profitují obě země. HDP Pákistánu je na osmiročním maximu
a upevnil vazby s velkou světovou mocností. Čína na druhou stranu
zajistila nové cesty pro zboží, zvláště pro ropu
a zemní plyn ze středního východu. Skrze takovéto projekty
rovněž roste čínská ekonomika. Čínské stavební společnosti,
které měly v Číně málo příležitostí, zaznamenaly z kontraktů
NHS velký rozvoj – 7 z 10 největších
stavebních firem na světě je čínských.

Ještě víc hraje Číně do karet požadavek,
aby byla ve stavbě přímo zastoupena. Například v Pákistánu čínští pracovníci
přímo stavěli projekty jako tuto dálnici a čínská společnost pracovala s místními
na stavbě této železnice v Srbsku. Čínské zapojení je jedním
z mála požadavků, a to investicím svědčí. Aby získala investice ze západu, musí země většinou splňovat
přísné etické standardy.

Ale Čína nabídla miliardy dolarů, většinou ve formě dluhů,
s mnohem méně podmínkami. Takže není překvapením, že NHS zaznamenává velký úspěch
v méně demokratických zemích. Čína podepsala smlouvy
s autoritářskými režimy, vojenskými režimy a s jedněmi
z nejzkorumpovanějších zemí světa. Dokonce spolupracuje s Afghánistánem,
Ukrajinou, Jemenem a Irákem – zeměmi, které jsou
momentálně postižené válkou.

Díky čínské ochotě půjčovat peníze
nespolehlivým zemím, nazvalo mnoho expertů
NHS riskantním plánem. Nakonec tyto země
budou muset Číně zaplatit, ale korupce a války činí
platbu nepravděpodobnou. A nedávná zpráva ukázala,
že mnoho zemí dlužících Číně je bezbranných, a osm z nich pravděpodobně
nemá prostředky na zaplacení. Proč tedy Čína dál půjčuje? Protože v projektu NHS
jde o více než ekonomiku.

Srí Lance Čína půjčila 1,5 miliardy
dolarů na vybudování nového přístavu, který je klíčovou zastávkou
v námořní hedvábné stezce. Ale v roce 2017 bylo jasné,
že Srí Lanka nemůže dluh splatit, takže Číně přenechali
kontrolu nad přístavem na 99 let. Čína rovněž kontroluje
strategický přístav v Pákistánu, který bude její po dobu 40 let,
tlačí na podobné dohody v Myanmaru a nedávno otevřela novou
námořní základnu v Džibutsku. Toto zapadá do takzvané
teorie perlového náhrdelníku.

Ta předpovídá, že Čína se snaží vybudovat
síť námořních základen v Indickém oceánu, kde budou kotvit její lodě,
které budou hlídat obchodní cesty v dané oblasti. Takže i když Čína nedostává peníze zpět,
dosahuje důležitých strategických záměrů. Rostoucí čínský vliv
zpochybňuje statut Spojených států, které byly jedinou světovou supervelmocí
posledních několik desetiletí. V USA je populární izolacionismus, v důsledku nějž USA méně investují,
a tedy ztrácí vliv po celém světě. NHS je čínskou snahou
stát se světovým vůdcem.

Upevňováním vztahů a přebíráním
kontroly nad světovým obchodem má Čína dobře nakročeno.