Vsauce: Jak starý může člověk být?

Ahoj, tady Michael z Vsauce. Dnes se budeme bavit o čase. Konkrétně o tom, kolik času máme. Jak starý může člověk vůbec být? Světový rekord za nejdelší žijící
osobu drží Jeanne Calment, Francouzka, která se
dožila věku 122 let. Právě teď žije pouze 37 lidí,
kteří byli narozeni v 19. století. Těchto 37 lidí žilo
ve třech různých stoletích.

Jak se rozšiřují lékařské znalosti
a naše chápání biologie zlepšuje, lidé žijí čím dál déle. Vědci jsou přesvědčeni,
že na základě statistiky, se první osoba, která se dožije
věku 150 let, již narodila. Můžete to být vy. Podle matematiky je to pravděpodobně
někdo, kdo se narodil vloni. Jde o tohle, jak lidé stárnou,
pravděpodobnost jejich úmrtí stoupá, ale existují druhy zvířat, u nichž se
vyskytuje takzvané zanedbatelné stárnutí, také známé jako
biologická nesmrtelnost.

U těchto druhů zvířat
nebylo zpozorováno stárnutí. Živočichové, jako třeba nezmar, umírají pouze následkem nehody,
nemoci nebo predátorů. Nejstarší žijící samostatný strom
na Zemi dosáhl více než 4600 let. Jmenuje se Metuzalém
a roste někde v tomto lese. Vládní úředníci neprozradili
jeho přesnou polohu, aby ho ochránili před vandalismem,
ale někde tam je.

Délka života organizmu
může být ještě delší, pokud zahrneme klonální kolonie. Například tyto topoly osikovité
vypadají jako samostatné stromy, ale jsou to všechno klony
jednoho genetického kódu. Všechny sdílí kořenový systém,
z něhož rostou další stromy, což znamená, že tyto stromy jsou
součástí stejného organizmu. Odborníci spočítali, na základě
kořenového systému, že tento samčí topol osikovitý je
na světě více než 80 tisíc let.

Ale vraťme se zpět k lidem. A radši než mluvit o tom, jak jde
čas, zvažme, jak ho pociťujeme. Intenzivní momenty vašeho života
si pamatujete delší než nudné chvíle. Podle psychologů je důvodem, že náš mozek vnímá nové a intenzivní
vzpomínky hlouběji a bohatěji, než ty ostatní. Pokud jsou vaše zážitky
silné a nové, nepamatujete si o nich víc,
ale uděláte si víc kopií.

Namísto vytváření
obyčejných vzpomínek, se během stresu zapojuje
amygdala a rovněž tvoří vzpomínky. Mnoho lidí věří, že právě proto
si intenzivní momenty pamatujeme jako delší. Tento jev se stává poměrně
ohromujícím na velkém měřítku. Uvažujme nad tím takhle, když jste
jeden rok staré mimino, tvoří onen jeden rok
100 % vašeho života. Ale když jste dvouletí, tak druhý rok
tvoří jen polovinu vašeho života, další rok je jen třetinou.

Když je vám osmdesát, prožíváte tento rok jako pouhou
osmdesátinu vašeho života. Tato procenta jsou důležitá,
protože mohou objasnit, proč se vám zdálo, že vaše dětství
trvalo tak dlouho, a čím víc stárnete,
tím víc čas letí. Když jste mladí,
máte víc nových zkušeností, poprvé se učíte jazyk,
vidíte svoji matku, učíte se chodit
a zažijete první polibek.

Toto je všechno hlouběji a bohatěji
zapamatováno vaším mozkem, a později máte pocit,
že zážitky trvaly déle. Tohle je vážně ohromující, podívejme se na graf vyjadřující
procento vašeho života, kterým každý následující rok je. První rok je 100 %, druhý rok je
pouze polovina, třetí rok třetina. A tak dále budete postupovat
až k osmdesátině.

Použitím tohoto vyjádření na modelu, když se dožijete osmdesáti
a ohlédnete se za svým životem, bod, který se zdá jako polovina, není ve 40 letech,
ale na začátku 20. Dobrá zpráva je, že čím více
nových věcí děláte nebo vidíte, místa, jež navštívíte
a lidi, které potkáte, tím pomaleji pociťujete čas,
který se ale zdá bohatší. Tak jděte ven a udělejte
něco super, divného, nového.

Odebírejte Vsauce,
pokud jste tak již neučinili. A jako vždycky, díky za sledování. Překlad: tynka
www.videacesky.cz