Proč sníme?

Čau, tady Michael "Vsauce".
Dneska se podíváme na to, proč sníme.
Co se děje v našem mozku? Vědě o snění
se říká oneirologie. Po většinu času ani neexistovala,
protože sen nemůžete uchopit. Je těžké ho změřit či ochutnat. Nemůžete vidět sny ostatních.
A když se jich zeptáte na jejich sny, výsledky vetšinou nejsou
moc spolehlivé. Odhaduje se,
že 95 % svých snů zapomeneme.

Zvlášť během
prvních deseti minut snu. Ale v roce 1952 se stalo
něco mimořádného. Výzkumníci z Chicagské univerzity
přišli na tohle. Je to zvláštní druh elektrické aktivity
probíhající v určité fázi spánku. Když výzkumníci budili lidi v téhle fázi,
ti skoro vždy tvrdili, že snili. Navíc v téhle fázi
lidem těkají oči. Rychle se míhají pod jejich víčky. Můžete si toho
všimnout, pokud taky sledujete lidi při spaní. Během REM fáze se dějí zvláštní věci.


Mozková aktivita v REM spánku skoro přesně odpovídá
aktivitě mozku bdělého. Jediný rozdíl je, že produkce
noradrenalinu, serotoninu a histaminu je blokována,
což zabraňuje svalům v pohybu. Proto můžete snít o létání, běhání
nebo boji s ninjy, ale vaše tělo se ani nepohne. Lidé neschopní dosáhnout úplné
REM atonie se ve spánku hýbou jako ve snu. Můžou dokonce
chodit ve spánku. Než půjdeme dál,
chci upozornit na dvě věci. Je možné se probudit a nemoci se pohnout,
protože jste stále v REM atonii.

Jste plně při vědomí a vzhůru,
ale vaše tělo není připraveno na pohyb. Na druhou stranu můžete
být ve snu a vědět, že sníte. Tomuto jevu se říká lucidní snění
a je velmi zajímavý, protože v lucidním snu můžu vědomě rozhodovat,
co se stane. Můžu letět kamkoliv
nebo si dát čaj s Lincolnem. Jsem u kormidla,
ale dosáhnout lucidního snění je obtížné. Howcast o tom natočil video,
které můžete najít v popisku. Vědci odpírali myším
spánek za pomoci tohohle.

Byl obráceně a ve válci s vodou až po okraj,
takže myš mohla sedět jenom tady nahoře. Takhle může myš upadnout do NREM spánku,
ale jakmile vstoupí do REM fáze a svaly se uvolní, spadnou do vody a vzbudí se.
Přišli na to, že bez REM spánku mají
myši potíže s pamětí. To samé funguje u lidí. Když lidi naučíte
dvojice slov a nenecháte je vyspat, druhý den si ty dvojice
vůbec nepamatují. Tím ale paměť a REM nekončí. Pokud se někdo během dne
naučí něco těžkého, třeba hrát na hudební nástroj
nebo řešit obtížnou hádanku, Můžete měřit elektrickou aktivitu mozku během učení.


A téže noci, ať už si to uvědomují nebo ne, jejich mozek znovu přehrává
stejné elektrické impulzy. Mnoho populárních teorií o snech
stojí na myšlence, že během snění organizují podvědomé části
našeho mozku vzpomínky a posilují spojení z předchozího dne,
která budeme potřebovat v budoucnu a třídí nepořádek,
který by nás jen pletl. Teorie říká, že tyhle elektrické impulzy
jsou detekovány vědomými částmi mozku.

Mozková kůra šílí a neví, co to znamená,
takže se snaží utvořit soudržný příběh. Tím tvoří sen. To by vysvětlovalo, proč jsou sny
často neuvěřitelné a nahodilé. Nemají dávat smysl,
nejsou to zprávy z mozku. Jsou produktem snahy mozkové kůry syntetizovat
všechen hluk, který přichází z podvědomí. Z tohohle pohledu jsou sny epifenoménem. Nejsou primárním procesem,
který má účel. Místo toho jsou
vedlejším produktem důležitějšího procesu probíhajícího
na pozadí našeho vědomí.

Někteří vědci tomu ale nevěří. Myslí si, že sny slouží primárně
jako příprava proti hrozbám. Myslí si to, protože převažující
emoce ve snech jsou negativní. Opuštěnost, hněv, a nejčastěji
ze všech, úzkost. Teorie je takováhle. První lidé kdysi nevěděli,
jaké hrozby je mohou během dne potkat. A aby nás připravil, náš mozek
simuloval úzkost během spánku, abychom se s těmi hrozbami
ve skutečnosti lépe vyrovnali.

Lidé s děsivými sny se lépe vypořádávali
s úzkostí ve skutečnosti a měli silnější geny. Teorie, které jsme probrali, jsou poměrně
populární, ale ne každý s nimi souhlasí. A nejdou moc do hloubky
vědeckého poznání o snech. To je ale na snech to zajímavé.
Berte to takhle. Tohle je Orlí mlhovina. Obrovská struktura v dalekém vesmíru
vzdálená 6500 světelných let. I přes její vzdálenost známe její složení,
víme, že je vysoká 100 bilionů kilometrů. Víme, jak vznikla
a kde bude za 750 milionů let. Ale včera jsem měl sen a nikdo
neví proč a z jakého důvodu.

To je to zajímavé.
Díky za pozornost. Pokud se toho chcete o světě dozvědět víc,
doporučuji kanál Chytřejší den ode dne. Je to pořad na YouTube od nějakého Destina,
kterého jsem potkal. Je skvělý. On dělal to s kuřetem v Leanback.
Také studoval šplouchání hovínek, zpomalené balónky s vodou a dělá
hodně se zbraněmi a explozemi. Co víc chtít? Mrkněte na to
a přihlaste se k odběru. Taky se koukněte na Whatswhatovu
recenzi mých vousů, odkaz pod videem. Díky za pozornost.

Překlad: Skarab
www.Videacesky.cz