Co je déjà vu?

Čau, tady Michael "Vsauce".
Dneska probereme "déjà vu". Co to je?
Proč se to stává? Ty momenty,
které se vám už zdánlivě jednou staly. Jste si tím jistí, ale nevíte,
proč jsou vám povědomé. Je těžké vědecky zkoumat déjà vu, protože ho nemůžeme
navodit v laboratoři. Tohle ale víme. Lidé nezažívají
déjà vu před 8. až 9. rokem života. Nejčastější je u náctiletých
a dvacátníků a s věkem se vytrácí.

Může to mít spojitost
s vývojem mozku. Teď bychom měli
sehnat nějaký mozek. To bylo snadný. Déjà vu může být
symptom s mnoha příčinami. Mnoho známých teorií
vysvětlujících příčiny vzniku zahrnuje přerušení spojení mezi částmi mozku,
které zpracovávají zkušenosti nevědomě a částmi mozku, které vědomě zpracovávají
zkušenosti a říkají nám, co vidíme. Pro jednoduchost začněme
zrakovým systémem. Mozek leží v hlavě asi takhle,
oči se dívají odtud a posílají signál do týlního laloku,
kde se nachází zrakové centrum.

Tam se obraz zpracovává
a my jsme si vědomi, co vidíme. Zrakové centrum ale není
první zastávka informace. Víme, že prochází dalšími místy. Například amygdalou,
kde se možná zpracovává emoční hledisko. A tahle část 31 je tectum, která předběžně
zpracovává zrakové vjemy a ovládá pohyb očí. To je ohromně důležité,
protože to znamená, že lidé slepí kvůli poškození
zrakového centra nevidí nic.

Nic nevidí ani nerozeznávají. Přesto mají ale zdravé části mozku,
které zpracovávají signál předběžně. Přestože jsou slepí,
objevuje se u nich tzv. "slepé vidění". Jsou schopni překonat
i překážkovou dráhu na zemi. Když jsou jim ukázány tváře
zračící radost, úzkost nebo strach, pociťují tyto emoce,
i když sami neví proč. Zrak zajišťuje mnoho procesů. A když tyto předběžné
útvary zrakového systému dovolují některým
slepcům nevědomky vidět, máme možná všechny ingredience
pro naše přerušení spojení.

Jestliže prožiju
událost A, pak B a C a části mozku to zpracovaly
jako vzpomínku a emocionální reakci. Pak ale o chvilku později
zrakové centrum oznámí vědomé části mozku, co vidím. Řekne: "Vidíme A, pak B a pak..." A mozek na to:
"Pak C, že?

To už se přece stalo, ne?" A to je možná déjà vu. Co ale může způsobit, že tyto procesy
proběhnou nesynchronizovaně? Nejspíš je to
neurologická abnormalita. Možná epileptická příhoda,
kdy se neurony excitují najednou. Také víme, že pacienti
s chronickým déjà vu mívají poškozené
temporální laloky. Tyhle laloky na obou stranách. To zní zle, že?


Měl bych s déjà vu běžet k doktorovi? Vůbec ne. Lehké epileptické
epizody jsou celkem běžné. Možná už jste také zažili
"hypnagogický záškub". Odborný název pro stav,
kdy už usínáte a najednou máte
pocit pádu a škubnete sebou. Znamená to,
že při usínání uvolňujete svaly, váš mozek to zjistí a má pocit,
že vás nic nedrží. Určitě padáte,
takže vyšle signál všem svalům. Vy sebou trhnete
a probudíte se.

Déjà vu není jediné vu. Existuje taky "presque vu",
mít něco na jazyku. Něco znáte,
ale nemůžete si to vybavit. Co je to za herce z filmu,
který jsem tolikrát viděl? Jedno vysvětlení je,
že si právě vybavujeme slova podobná klíčovému slovu. A jako pomoc vám mozek blokuje
věci kolem, včetně hledaného slova. Tohle vysvětlení může
vysvětlit sociální přesah presque vu.

Jestliže dostane skupina lidí
stejné blokovací slovo, nikdo ve skupině si nevzpomene,
dokud nezmění téma a slova přestanou být blokována
a někdo neřekne: "Gary Sinise, no jasně." Nakonec známe "jamais vu",
které nastává, když nám známá věc najednou
připadá nová a zvláštní. Schizofrenici občas
vidí své známé, ale považují je za podvodníky. Všichni jsme ale jamais vu
alespoň částečně zažili.

Když opakujete slovo
pořád dokola, ztratí svůj význam
a vám začne připadat podivné. Podle vědců se to stává,
protože opakovaná excitace neuronů zodpovědných
za to slovo je utlumí. Jejich další funkce je slabší. Je šílené,
že ve vesmíru je spousta neznámého, čemu ještě nerozumíme. A přesto pocit,
že něco známe, není vždy spolehlivý.

Jediná konstanta je, jako vždy,
díky za pozornost. Překlad: Skarab
www.Videacesky.cz