11letá horolezkyně Brooke RaboutouZázračné děti

Když porovnáte Brooke s ostatními horolezci jejího věku, není jí téměř nikdo roven. Jsem Brooke Raboutou, je mi 11 let a jsem horolezkyně. S horolezectvím jsem začala od chvíle, co jsem se naučila chodit. Vždy se dívá po té nejtěžší stezce, chce vyhrávat závody. Je schopná zdolat výstupy, které lidé kdysi považovali za nemožné. Když lezu po skále, cítím, že mám nad vším kontrolu a jsem šťastná. Půjdu první.

Brooke je horolezecký fenomén. Co se týče horolezectví, zvládla už spoustu věcí, se kterými měli ještě před deseti lety i elitní lezci problémy. Brooke je jednou ze dvou horolezkyň ve věku 11 let, která tvoří rekordy. V uplynulých čtyřech letech pokořila Brooke celkem sedm horolezeckých rekordů. Brooke byla první 9letou lezkyní, která zvládla V10. Jako první 10leté dítě pokořila V11. Poté zvládla také 5-14-A a byla první 11letou lezkyní, která zdolala 5-14-B.

Mluvíme tu o věcech, které zvládne 0,0001 % lidí z celé lezecké komunity. Lezení miluju, protože se v něm skrývá hodně výzev. Nevím, je prostě super postupovat krok za krokem, hledat další otvory a další způsoby, jak lézt. Podívejte se, jak držím při stisku ruku. Takhle ji otevřu a zavřu. Brooke je na lezení ideální. Zaprvé má neuvěřitelně silné prsty. Když se něčeho chytí, už se nepustí. Také si dokázala udržet svou dětskou ohebnost a je schopná se zkroutit a ohnout do pozic, které průměrný lezec prostě nevykouzlí.

Brooke je také unikátní v tom, že pochází z rodiny složené z horolezeckých šampiónů. S lezením jsem začala v 18 a svůj první světový pohár jsem vyhrála v roce 1989. Poté jsem vyhrála další tři světové poháry za sebou. To v podstatě rozhodlo o tom, co chci jako dospělá dělat, což je učit a trénovat děti v horolezectví. Teď trénuje mě a ostatní děti z týmu. Povzbuzuje mě a dává mi skutečně dobré rady.

Je zkrátka velkou součástí mého lezeckého života. Tak se to dělá, holka. Dobře, pevněji! Jo, Brooke! Je na sebe dostatečně tvrdá, takže já na ni tlačit nemusím. Je svým vlastním šéfem. Já jí pouze poskytuji prostředky, které potřebuje k pokroku na tu úroveň, na které chce být. Občas je pro mámu těžké mě trénovat, protože se na ni snadno rozčílím.

No tak, Brooke, rychleji! Dobře. Pojď, pojď, pojď! To už je poslední. Škoda, mohla sis ušetřit vteřinu. Robyn je přísnou trenérkou, ale to je na ní právě skvělé. Myslím, že děti z té přísnosti a touhy uspět mohou jen těžit. A teď opravdu zaber. Ano, Brooke! Dobře! Moc hezké! Pokročila jsi!

Honem, Brooke, přitáhni se víc. Výborným lezcem se jen tak nenarodíte. Musíte na sobě tvrdě dřít a já to beru velmi vážně. Dva, jedna, konec! Dobrá práce. Naše děti jsou sportovně založené. Byly takové už od doby, kdy se naučily lézt po čtyřech. Můžete si všimnout, jak jsou koordinované. Dětem jsme horolezectví ukázali už ve velmi brzkém věku.

Začali jsme s tím, už když byli malincí. Když jsme žili ve Francii, měli jsme na zahradě lezeckou dráhu. Jak se děti naučily chodit, přivázali jsme jim lano a nechali jsme je si to vyzkoušet. Horolezeckou stěnu jsme měli doma pořád. Je to prostě běžná součást našeho života, jako třeba lednice nebo vana. Tohle je má mini horolezecká dráha, kterou táta postavil. Je u nás v suterénu. Táta byl taky moc dobrým lezcem.

Zúčastnil se několika světových pohárů, vyhrál hodně velkých soutěží, ale teď už tak moc nešplhá. Všech závodů jsem se zúčastnil před rokem 92, pak jsem lezectví na čas odložil a našel si jiné záliby. Rád pracuji rukama, stavím věci. To mám opravdu rád. Táta staví lezecké stěny i domy. Postavil z velké části náš dům a také posilovací sektor, co máme nad suterénem.

Takhle v Evropě posilují sílu prstů. Zalíbilo se nám to. Tak jsme si to postavili. - Chytni rytmus, ano! - Dobrá práce. Do toho, zaber, dokonči to! Ráda vyhledávám výzvy. Neustále mě motivují. Navíc nerada dělám jednu a tu samou věc pořád dokola.

Teď jsme v Clear Creek. Stezka, na kterou se chystám, se jmenuje Sonic Youth. Dnes se Brooke pokusí poprvé zdolat stezku Sonic Youth. Nikdy předtím tuto stezku neviděla. Brooke si z hlediska obtížnosti stojí daleko přede všemi. Vybírá si věci, které jsou pro ni i pro ostatní těžké, a jde si za tím. Protože lezectví je tak náročné, je na něm něco až masochistického.

Pokud vás nečiní šťastným, není důvod to dále dělat. Když šplhám někde hodně vysoko a podívám se pod sebe nebo okolo, výhled je fascinující a skoro vždycky stojí za to. Když se podívám dolů, neděsí mě to, protože nemám strach z výšek, ale připadá mi úžasné uvědomit si, jak malá jsem v porovnání se skalou a jak vysoko jsem. Do toho, Brookey. Dokážeš to! Je důležité být neustále psychicky silný.

Obzvláště u tak nebezpečného sportu, jakým horolezectví může být, když si začnete připouštět, že je něco moc těžké nebo že něco nedokážete. Když někdy dojdu do bodu, kde si myslím, že už nemůžu jít dále, vždycky je možné udělat o jeden krok navíc. Stačí to jen zkusit. Musíš se tomu úplně oddat, dokážeš to. To je ono! Paráda.

Nevyhledává věci, které by jí jen tak spadly do klína. Vždy se dívá po té nejtěžší stezce, chce vyhrávat závody. S tím přichází ruku v ruce selhání. Páni. Snažila ses! Pro rodiče je těžké být toho svědky, ale je to pro nás důležité. Občas věci nefungují podle našich představ. Tím jsme si prošli všichni a dělá nás to silnějšími. Pokud nějakou stezku nezvládnu, jen mě to víc motivuje, protože ji nechci nechat nedokončenou.

Jsem tak blízko a vím, že to dokážu. Má neuvěřitelnou výdrž a chuť jít dál. Občas s ní zkouším pár skal venku vylézt, a i když se už setmí, Brooke zkrátka pořád visí na stěně a zkouší ji zdolat. Tento drsný charakter, který se nevzdává, z ní dělá toho, kým skutečně je. Byla taková, už když byla maličká, a pořád to v ní je. Překlad: ABigWhiteWolf www.videacesky.cz