Zelené plátno před vznikem počítačů

Dnes se se zeleným plátnem pracuje snadno. Správně nastavíte světla, někomu dáte kameru, ve svém grafickém softwaru něco málo nastavíte a máte to hotové. Ale jak to dělali, než vznikly počítače? Existují dvě odpovědi. Jedna pro filmový pás, druhá pro video. Aby bylo jasno, tohle je shrnutí, přeskočím první pokusy a slepé uličky. Nejdřív se podívejme na filmy. Skutečné neskladné filmové pásy.



Neexistují tu pixely, vše je chemický proces. Světlo dopadá na fotosenzitivní pásek 24krát za vteřinu. Pokud něco pokazíte, nemůžete to vymazat. Ten pás je použitý a musíte si koupit nový. První metody zahrnovaly natáčení herce před černým pozadím. Pak se vytvářely kopie s čím dál větším kontrastem, dokud jste neměli pouze siluetu. Díky tomu můžete využít dvojitou expozici. Využívali chemii a věc zvanou optická tiskárna.



V pozadí vytvořili otvor, do kterého byl vložen herec. Nebo část herce, jako Claud Rains v Neviditelném muži. Podobné formy kontrastních metod jsme požívali desítky let. Průlomem byl objev putující masky. S nejlepším způsobem přišel Disney, který jako jediný na světě měl kameru, která to dokázala. Herci normálně hráli, ale stáli před bílým pozadím, které bylo osvětleno oranžovým světlem sodíkových výbojek.



Sodíkové světlo je monochromatické, svítí jen na jedné vlnové délce. Za pomocí optiky můžete natáčet na jeden pás, který pozadí ignoruje a na druhý, který reaguje pouze na toto světlo. Tím získáme téměř dokonalou putující masku. Fungovalo to pro poloprůhledné objekty, jako klobouk Mary Poppins. Zelené i modré plátno u analogových filmů fungovalo skoro stejně. Využívali filtry, které vyrušily určité barvy a vytvořily masku. Pak to opatrně spojili na optické tiskárně.



Pak se objevily počítače a hodně to usnadnily. Ale co v televizi? Počítače vznikly dřív, než si myslíte. BBC používala set Quantel Paintbox už při natáčení Doctora Who v 80. letech. Ale předtím se video skládalo pouze z elektrických signálů zachycených senzorem. Po nahrání se tyto signály nahrály na magnetickou pásku. Nepoužíval se filmový pás.



Ale elektrické signály můžete kombinovat. Můžete postavit obvod, který bude provádět analogové operace. Spojit dva signály nebo mezi nimi vytvořit přechod dokázali už v začátcích černobílé televize. V barevné televizi máte signály pro červenou, zelenou a modrou. I když se kvůli kompatibilitě vzduchem nepřenášely zvlášť, to je na dlouho. Ale můžete vytvořit systém, který bude signály sledovat, a když zachytí přesnou barvu, tu kterou požadujete, tak tento signál vypne společně s pozadím.



Tohle se používalo při živém vysílání. Dokonce se snažili vytvořit pohyblivé záběry za pomoci složitého převodního systému, který synchronizoval pohyb dvou kamer. Jedna zabírala herce na modrém pozadí, druhá zabírala model. Někdy to fungovalo. Žádné pixely, žádná paměť ani pevné disky. Nemohli jste upravit nastavení a zkusit to jinak.



Pokud to nevyšlo, dělali jste, co jste mohli. Každý den ve studiu stál hromadu peněz a bylo třeba nejméně šesti techniků. A pak přišly počítače a tyto techniky zastaraly. Dnes může nějaký pitomeček s notebookem a kopií After Effects vytvořit toto video za jedno odpoledne. Překlad: Mithril www.videacesky.cz