Toto video je zároveň ve 2D i ve 3D

Toto video je ve 3D. Vážně. Když si vytáhnete
sluneční brýle a dáte si je jen před pravé oko,
uvidíte efekt 3D videa. Teda pokud vidíte na obě oči,
pokud ne, tak to mě mrzí. Efekt bude fungovat nejlépe
na velké jasné obrazovce ve světlém pokoji a s tmavými brýlemi.
A s vysokou frekvencí snímků. Pokud v posteli
mžouráte na telefon, nejspíš to nebude fungovat.


A budete vypadat divně. Běžné 3D efekty fungují tak,
že se do každého oka posílá jiný obrázek. Ty dva paralelní obrazy,
jeden pro levé oko, druhý pro pravé, se nazývají stereo pár a simulují to,
co byste viděli oběma očima. Zobrazují se tedy dva obrazy
na stejné obrazovce zároveň a pomocí filtrů
se každý ukazuje jen jednomu oku. Někdy pomocí barev
a červeného a modrého filtru nebo divných techno-brýlí,
co 60× za vteřinu střídavě zatmavují skla.

V moderních kinech také najdete
brýle s filtrem polarizovaného světla. Ale když musí být zároveň
na obrazovce dva různé obrázky, je to pro každého bez brýlí
jen nepříjemný zmatek. Ale tohle video funguje také
jako obyčejné 2D video. A to díky Pulfrichovu efektu,
pojmenovaném po německém optometristovi Karlu Pulfrichovi, který ho
na začátku 20. století zdokumentoval. Vašim očím a mozku trvá
o chvilinku déle zpracovat tmavé obrázky než světlé.

O kolik přesně,
záleží na relativním jasu obrazů, ale obvykle je to zhruba o délku
jednoho snímku videa. To je celkem užitečné na to,
že už jsme to objevili před 100 lety. Když si pravé oko
překryjete tmavými brýlemi, bude mít obrázek z toho oka
cestou do mozku zpoždění asi jeden snímek. Takže uvidíte dva různé obrázky s rozdílem jednoho snímku
přesně zároveň. Ale to samotné pro stereo pár nestačí,
druhá ingredience je ta bizarní pohybující se kamera,
ze které je člověku špatně.

Díky pohybu té kamery vidí vaše pravé oko obraz
o jeden snímek později. Jako bychom měli vpravo
ještě jednu kameru. Tím vzniká druhý snímek
pro vaše pravé oko. Tím vytvoříte stereo pár.
Když se kamera zastaví, efekt zmizí
a všichni si můžeme oddechnout. Funguje to také,
pokud se pohybují předměty v záběru.

Proto jsem v prostřizích
používal pohybující se pozadí. Jasně, není to dokonalý 3D obraz,
ale mozek si mezery doplní. Tento efekt funguje dost dobře na to,
aby ho občas využily seriály a hry. V 90. letech natočila BBC sérii 3D videí
pro charitativní večer. Včetně jednoho z nejhorších dílů
Pána času, co kdy vznikly. Kdo byla ta strašná ženská? Ale když se podíváte, v každém záběru
se vepředu něco hýbe zprava doleva a něco na pozadí zase naopak.


Neustále. Protože musí být každý záběr
pečlivě naplánovaný a neustále v pohybu, asi se filmy s tímhle efektem
v nejbližší době neprosadí. Není to praktické,
maximálně pro krátké kousky. Jako je třeba tohle video. Už si můžete
sundat sluneční brýle. Jeden záběr!
Jeden záběr! Překlad: jesterka
www.videacesky.cz