Toto video je zároveň ve 2D i ve 3DTom Scott
5
Dnes vám Tom poví něco o Pulfrichovu efektu, díky kterému si podle svých preferencí můžete jeho video užít buď klasicky ve 2D, nebo klidně ve 3D. A ještě se přitom dozvíte zajímavosti o fungování lidského zraku a efektech 3D videa.
Poznámka:
Pokud to vyzkoušíte, napište do komentářů, jak dobře to funguje. Autorka titulků se k ověření Tomových tvrzení zatím nedostala…
Přepis titulků
Toto video je ve 3D. Vážně. Když si vytáhnete
sluneční brýle a dáte si je jen před pravé oko,
uvidíte efekt 3D videa. Teda pokud vidíte na obě oči,
pokud ne, tak to mě mrzí. Efekt bude fungovat nejlépe
na velké jasné obrazovce ve světlém pokoji a s tmavými brýlemi.
A s vysokou frekvencí snímků. Pokud v posteli
mžouráte na telefon, nejspíš to nebude fungovat.
A budete vypadat divně. Běžné 3D efekty fungují tak, že se do každého oka posílá jiný obrázek. Ty dva paralelní obrazy, jeden pro levé oko, druhý pro pravé, se nazývají stereo pár a simulují to, co byste viděli oběma očima. Zobrazují se tedy dva obrazy na stejné obrazovce zároveň a pomocí filtrů se každý ukazuje jen jednomu oku. Někdy pomocí barev a červeného a modrého filtru nebo divných techno-brýlí, co 60× za vteřinu střídavě zatmavují skla.
V moderních kinech také najdete brýle s filtrem polarizovaného světla. Ale když musí být zároveň na obrazovce dva různé obrázky, je to pro každého bez brýlí jen nepříjemný zmatek. Ale tohle video funguje také jako obyčejné 2D video. A to díky Pulfrichovu efektu, pojmenovaném po německém optometristovi Karlu Pulfrichovi, který ho na začátku 20. století zdokumentoval. Vašim očím a mozku trvá o chvilinku déle zpracovat tmavé obrázky než světlé.
O kolik přesně, záleží na relativním jasu obrazů, ale obvykle je to zhruba o délku jednoho snímku videa. To je celkem užitečné na to, že už jsme to objevili před 100 lety. Když si pravé oko překryjete tmavými brýlemi, bude mít obrázek z toho oka cestou do mozku zpoždění asi jeden snímek. Takže uvidíte dva různé obrázky s rozdílem jednoho snímku přesně zároveň. Ale to samotné pro stereo pár nestačí, druhá ingredience je ta bizarní pohybující se kamera, ze které je člověku špatně.
Díky pohybu té kamery vidí vaše pravé oko obraz o jeden snímek později. Jako bychom měli vpravo ještě jednu kameru. Tím vzniká druhý snímek pro vaše pravé oko. Tím vytvoříte stereo pár. Když se kamera zastaví, efekt zmizí a všichni si můžeme oddechnout. Funguje to také, pokud se pohybují předměty v záběru.
Proto jsem v prostřizích používal pohybující se pozadí. Jasně, není to dokonalý 3D obraz, ale mozek si mezery doplní. Tento efekt funguje dost dobře na to, aby ho občas využily seriály a hry. V 90. letech natočila BBC sérii 3D videí pro charitativní večer. Včetně jednoho z nejhorších dílů Pána času, co kdy vznikly. Kdo byla ta strašná ženská? Ale když se podíváte, v každém záběru se vepředu něco hýbe zprava doleva a něco na pozadí zase naopak.
Neustále. Protože musí být každý záběr pečlivě naplánovaný a neustále v pohybu, asi se filmy s tímhle efektem v nejbližší době neprosadí. Není to praktické, maximálně pro krátké kousky. Jako je třeba tohle video. Už si můžete sundat sluneční brýle. Jeden záběr! Jeden záběr! Překlad: jesterka www.videacesky.cz
A budete vypadat divně. Běžné 3D efekty fungují tak, že se do každého oka posílá jiný obrázek. Ty dva paralelní obrazy, jeden pro levé oko, druhý pro pravé, se nazývají stereo pár a simulují to, co byste viděli oběma očima. Zobrazují se tedy dva obrazy na stejné obrazovce zároveň a pomocí filtrů se každý ukazuje jen jednomu oku. Někdy pomocí barev a červeného a modrého filtru nebo divných techno-brýlí, co 60× za vteřinu střídavě zatmavují skla.
V moderních kinech také najdete brýle s filtrem polarizovaného světla. Ale když musí být zároveň na obrazovce dva různé obrázky, je to pro každého bez brýlí jen nepříjemný zmatek. Ale tohle video funguje také jako obyčejné 2D video. A to díky Pulfrichovu efektu, pojmenovaném po německém optometristovi Karlu Pulfrichovi, který ho na začátku 20. století zdokumentoval. Vašim očím a mozku trvá o chvilinku déle zpracovat tmavé obrázky než světlé.
O kolik přesně, záleží na relativním jasu obrazů, ale obvykle je to zhruba o délku jednoho snímku videa. To je celkem užitečné na to, že už jsme to objevili před 100 lety. Když si pravé oko překryjete tmavými brýlemi, bude mít obrázek z toho oka cestou do mozku zpoždění asi jeden snímek. Takže uvidíte dva různé obrázky s rozdílem jednoho snímku přesně zároveň. Ale to samotné pro stereo pár nestačí, druhá ingredience je ta bizarní pohybující se kamera, ze které je člověku špatně.
Díky pohybu té kamery vidí vaše pravé oko obraz o jeden snímek později. Jako bychom měli vpravo ještě jednu kameru. Tím vzniká druhý snímek pro vaše pravé oko. Tím vytvoříte stereo pár. Když se kamera zastaví, efekt zmizí a všichni si můžeme oddechnout. Funguje to také, pokud se pohybují předměty v záběru.
Proto jsem v prostřizích používal pohybující se pozadí. Jasně, není to dokonalý 3D obraz, ale mozek si mezery doplní. Tento efekt funguje dost dobře na to, aby ho občas využily seriály a hry. V 90. letech natočila BBC sérii 3D videí pro charitativní večer. Včetně jednoho z nejhorších dílů Pána času, co kdy vznikly. Kdo byla ta strašná ženská? Ale když se podíváte, v každém záběru se vepředu něco hýbe zprava doleva a něco na pozadí zase naopak.
Neustále. Protože musí být každý záběr pečlivě naplánovaný a neustále v pohybu, asi se filmy s tímhle efektem v nejbližší době neprosadí. Není to praktické, maximálně pro krátké kousky. Jako je třeba tohle video. Už si můžete sundat sluneční brýle. Jeden záběr! Jeden záběr! Překlad: jesterka www.videacesky.cz
Komentáře (3)
1. pokus (anonym)Odpovědět
04.04.2025 13:17:34
Zatím jsem nepřišel na to, jak si nasadit dioptrické sluneční brýle jen na jedno oko :)
Karel Fofák (anonym)Odpovědět
08.04.2025 14:38:42
Stačí je cvaknou uprostřed kleštěma, pak to není problém. :D
Merlinonym (anonym)Odpovědět
09.04.2025 20:31:35
Tak já na to přišel hned. Mám dvoje dioptrické brýle, jedny normální a druhé sluneční. U normálních sklopit levou nožičku (stranici), u slunečních sklopit pravou nožičku (stranici), pak oboje otočit vzhůru nohama a přiložit k očím, tj. na levé oko levou čočku normálních dioptrických brýlí a na pravé oko pravou čočku slunečních dioptrických brýlí.
Po vyzkoušení potvrzuji, že jsem měl pocit hloubky obrazu. Velice zajímavý využitý efekt a video o něm.