10 otázek pro Jima Parsonse

Dovolil jsem si adaptovat Star Trek fan-fiction novelu, kterou jsem napsal v deseti letech, na hru o jednom aktu. A myslíš si, že je to lepší než Tennessee Williams? Nechme rozhodnout budoucí generace. Vítá vás Ari Karpel, dnes jsme ve studiu Teorie velkého třesku s Jimem Parsonsem, který za ztvárnění fyzika Sheldona Coopera obdržel Zlatý glóbus a Emmy. Jime, moc děkuju, že jsme za tebou mohli přijít. Díky za návštěvu mého druhého domova.

První otázku nám zaslala Julia Hall z Madery v Kalifornii. Jak dokážete hrát postavu, kterou by bylo snadné nesnášet, jako sympatickou? Myslím si, že už při psaní se autoři snaží zmírnit některé... ostřejší komentáře, které Sheldon pronáší. Ale nejpodstatnější je způsob, jakým na Sheldona reagují ostatní postavy. Paní Lathamová řekla, že vážně zvažuje darování peněz, abychom dostali kryogenní odstředivé čerpadlo... - Páni!

- Ano! ...a potom mi strčila jazyk do pusy. Proč? Pořád stejné otázky... Přečti si tu knihu, co jsme ti dali. Ukazují, jak jeho chování působí na ně. Je tam vidět podrážděnost, a rezignace - musejí se s tím vyrovnat. A myslím, že obecenstvo to vnímá jako poselství, že je to v pořádku. Je to únavné, ale ne...

na škodu, proto se ho nechceme zbavit. Ale upřímně, často... je podstatou scény to, že Sheldon irituje okolí. Mě často irituje učit se scénář. Jen se to pak snažím přenést na obrazovku. - A jde vám to. - Děkuju. Čtenáře z Berlína zajímá, jestli se bojíš zaškatulkování do rolí Sheldonova typu. Ne, nebojím se zaškatulkování...

Už se to tak trochu děje, takže... to jediné, co můžu udělat, je dál pracovat. Dál chodit na konkurzy a mluvit s lidmi. Miluju tuhle roli a nemyslím, že... Nepřistupuju k téhle roli nějak odlišně v porovnání s jinými rolemi, co se týče jejich "přivedení k životu". Pokud to nezní moc teatrálně. Upřímně mluvím o určitých věcech. Například dostávám hodně vědeckých dotazů. Bez legrace. Ale i popkulturní dotazy.

Na rovinu říkám, že jsem nikdy neviděl Star Trek, nevím nic... o Doctoru Who. Čtenářka z Ohia by se ráda zeptala, jestli hraní fyzika změnilo tvůj pohled na vědu. Věda mě vždycky fascinovala. Asi bych měl upřesnit, že mě jako dítě fascinovala hlavně meteorologie. Vyrůstal jsem v oblasti postižené mnoha hurikány. Hodně mě to zajímalo. Hodně mě změnilo a překvapil, ačkoliv by asi nemělo, jak úžasný...

je to podklad... pro show, která kolem toho vznikla. Neuvěřitelné možnosti! Doslova cokoliv na světě... může být do seriálu zakomponováno. Máme jedinečnou výmluvu, proč to tam je. Přináší to s sebou nesčetně prvků. Což by mělo, protože na vědě stojí dnes všechno.

Ale nesleduju víc naučných pořadů. Dennis Cross z Dixonu, Missouri by rád věděl jak ses zbavil nosové výslovnosti typické pro Texas. Úplně jsem se toho nezbavil. Občas se při natáčení objeví. Někdy je to dokonce žádoucí, když tam má být ryzí "texasština". Patrně je to důvod, proč je Sheldon z Texasu. Musíme s tím přízvukem něco udělat.

Dokážeš to regulovat? Většinou. Jak kdy. Co bych teď mohl zkusit jižansky? Jižansky. Jako když telefonuju s mojí mámou. Zní to trochu protahovaně. Ani nevím, jak je to přesné. Teď když o tom přemýšlím, připomíná mi to tu reklamu, je tam díra a paní říká: "Jejda, to jsem udělala já?"

Dokážu to ovládat, ale nevím, jestli je to texaský přízvuk... Myslím, že ti to jde. Hodně jsi hrál divadlo. Je to tvoje vášeň? Ano. Nic by mě nenadchlo víc, a vlastně se aktivně snažím k divadlu vrátit. Hledám vhodnou příležitost hrát divadlo v New Yorku. Rád bych podotknul, že bylo vlastně jen shodou okolností, že jsem nikdy nestál před kamerou.

Myslím na počátku. Vždycky to bylo divadlo. Můj jediný ventil pro tyhle divné tendence, které jsem vždycky měl. Práce před kamerou mi byla cizí. Ačkoliv jako dítě jsem říkával, že chci být filmovou hvězdou. Pořád dokola. Ale to jsem tím nemyslel. Chtěl jsem prostě hrát. A asi jsem neznal slovo herec. Poslední otázku bych rád položil já. Rád bych věděl...

Sheldon má speciální hlášku. Bylo od prvního okamžiku jasné, že to bude jeho hláška, nebo se to vyvinulo samovolně? Netušil jsem, že se to vrátí. Nevybavuju si konkrétní scénář, ale bylo to alespoň dvě řady zpátky. Někdy se nachomýtneš k tomu, když scénáristé zkouší různé nápady. A Lee Aronsohn se snažil najít něco, čím bych mohl zakončit nějakou repliku a přišel s bazingou. Bylo to dostatečně komické, a tak jsme to použili. Strašně se mi to líbí.

Je to naprosto jedinečné slovo. Prostě neodolatelné. Asi proto se z toho stala hláška. Nikdy jsem si nemyslel, že budu mít vlastní hlášku. A možná bych ji mít neměl. Ale na téhle je prostě něco nezapomenutelného. - Možná ti zajistí místo v dějinách televize. - To doufám. Bazinga. - Díky, Jime. - Já děkuju. - Rád jsem tě viděl. - Já tebe taky, díky za návštěvu. Díky za pozvání. Překlad: SolamBee www.videacesky.cz