Řidičův konec

Ahoj. Ahoj, slečinko.
Já jsem Carl, váš dnešní instruktor. Rád vás poznávám. Máte tu čest auto odemknout. Už je odemčené. Nezamykal jsem ho? Zamykal. Řídila jste v minulosti?

Jen jako dítě. Otec mě nechal na hřbitově jezdit
v pohřebáku na trati ve tvaru tří šestek. - To zní složitě. Určitě jste talent.
- To jsem. Nikdy jsem neminula náhrobek. Tady je povolená pětatřicítka,
takže můžete trochu zrychlit. - Dobrý lovec kořist pronásleduje pomalu.
- Tohle není lov, ale řízení. Je to skoro totéž. Zrušte lov!

Vidíte tu cyklistku? Vidím ji. S ní se chceme podělit o ulici. Přejeďte do vedlejšího pruhu a objeďte ji. V takových situacích rád mávám.
Mám rád, když jsou ulice přátelské. Zpomalte, Wednesday. Wednesday? Wednesday? Wednesday!

Zastavte! Co to sakra... Vypněte motor. Tu ženu jste skoro zabila! Neurážejte mě.
Já nic skoro nezabíjím. - Vyděsila jste ji skoro k smrti.
- Já vím. Koukněte na ni. Těsně unikla smrti. Jak lépe pochopit křehkost života než připomínkou, že vaše tělo
je jen schránkou z masa a krve? Zavolá rodičům a řekne jim o této příhodě.

Napíše o tom na Facebook.
Dostane spoustu lajků. Lidi si jí budou více vážit. A ona si bude
o trošičku více vážit života. To, že vám někdo připomene,
že stačí moment a o všechno přijdete... To je dar. Snažím se, aby byly ulice přátelské. Dobře... Asi nás teď zavezu domů.

Jen si... rychle zavolám. Ahoj, mami. Tady Carl. Vím, že jsme spolu dlouho nemluvili... Jen jsem chtěl... Ne, jsem tu. Ne. Jo. Přijdu dnes na večeři, jasně.

Co... Plněné papriky jsou super. Pálivé? Jasně. Překlad: Xardass
www.videacesky.cz