Nerdova vánoční koleda (1. část)

Páni.
Díky za tuhle zasranou hru. To už bych radši uhlí.
Nebo ještě líp. Pytel hoven! Fakt dík! VideaČesky.cz uvádí Nerdova vánoční koleda Na motivy knihy Vánoční koleda
od Charlese Dickense Překlad: DJ Obelix Sám doma 2 na NE zasraným S! Stejně jako ve filmu jste všude...


jen ne doma. Ztratili jste se v New Yorku. S touhle mrdkou vyzobeme
drobky ze dna barelu sraček. Když už jednička byla tak hrozná,
proč se vůbec namáhat s tímhle? Je to špinavá práce,
ale někdo ji dělat musí. První, čeho si všimnete,
kromě titulní obrazovky a seznamu tvůrců, je to, že hra byla
věnována něčí památce. To je smutný. Musíte zdrhnout z hotelu,
protože zjistili, že používáte kradenou kreditku.

S tímhle hotelem není radno vymrdávat, pošlou na vás všechno.
Nejen zaměstnance, ale i hopsající báby s deštníkem, mopy... Jo, šílené,
krvežíznivé mopy jdou po vás. Vysavače, které vás vcucnou dovnitř, a ještě kufry!
I zasraný kufry se vás snaží přejet! Taky jsem si všiml, že zvuky jsou převzaté
přímo z Bart vs. The Space Mutants. Videoherní společnosti často
používají své staré zvuky, ale Bart je od Acclaimu
a tohle od THQ.

Zloději zatracený. Nic ve hře nedává smysl.
Pobíháte kolem... Kurva, pusť mě, ty hajzle! Tady po vás chlápek hází klíče. Ve světě videoher jsou klíče
většinou užitečné. Sbíráte je a otevíráte s nimi dveře, ale tady vás klíč zabije!

Občas vlezete do pokojů,
které jsou tu úplně k hovnu. Čas od času je v nich předmět,
který lze využít jako dočasnou zbraň, ale principem hry je běžet doprava,
dokud nenarazíte na konec. Ale pak? Nic!
Nemůžete nikam dál. Mačkáte čudlík u výtahu,
ale nepřijede. Mezitím na vás létají kufry,
takže to zkusíte doprava, ale to taky nefunguje.
Co máte dělat? Procházíte znova celý level
a zkoušíte každičké dveře, než si uvědomíte,
že máte skutečně čekat na výtah.

Přitom jsem ten čudlík mačkal
snad stokrát, nekecám. Nevím, jestli to něčemu pomohlo,
ale musíte na ten výtah počkat. Začnete vystupovat v náhodných podlažích. Zase běžíte doprava,
kde ovšem narazíte na stejný problém. Slepá ulička.
Co tedy dělat? Musíte se vrátit doleva
a až pak vás výtah pustí dál. To nedává žádný logický smysl, kurva!

Snažíte se všemu vyhýbat,
ale občas lidi nejdou přeskočit, takže by se hodila zbraň,
kterou občas najdete v pokojích. Ale bacha na jebnuté služebné.
Házejí po vás polštář, který vypadá jak
řeznický sekáček bez držadla. Starou babču musíte podklouznout
jak Pete Townshend z The Who, což je dost možná
nejlepší část hry. Skluz může občas nepřátele zabít,
což ale neplatí vždy. Ani jsem netušil,
že s ním můžu útočit, než jsem došel ke kuchaři,
kterýho jinak nesejmete.

S každým dalším skluzem
přijde o jeden kus oblečení. Už má pryč i košili a...
vážně to chci udělat? A do prdele! Zůstane po něm klobouk,
který se změní v pizzu... jasně. Tahle hra si dělá, co chce. Například v tom, že většinu nepřátel
můžete omráčit a projít kolem, ale u tohohle kreténa to nejde!


Střelím ho do koulí a stejně mě chytne. Kéž bych mohl vylézt
na krabice a přeskočit ho. Nasrat. Vpravo to sice jde,
ale nalevo máte smolíka. To přeci nedává smysl! Na některé lampy vyšplháte,
na jiné ne. V některým květináčích skočíte i na kytku,
ale když to nejvíc potřebujete, tak ne. Jako by neustále měnili pravidla! Dělej! Vylez na ten zkurvenej žebřík! Serou tu po mně ptáci,
tak vylez na ten žebřík!

Kurva, kurva, kurva, kurva, KURVA! Veselé Vánoce, ty hnusná svině!
Ty kundo jedna vyzobaná! Zasraný hry. Celý můj život
hraju zasraný hry! Nesnáším zasraný hry a zasraný Vánoce,
páč na zasraný Vánoce dostanu zasraný hry! Hanba vám!
Táhněte všechny do horoucích pekel! Zdravíčko, Nerde.
Omluv, prosím, mé vpadnutí. Jsem duch Vánoc minulých. Pokračování příště...