Nintendo Power

DO PRDELE! Vezme vás zpět do minulosti hrát ty největší zhovadilosti. Radši by si nechal od buvola nasrat do ucha. Radši by sežral shnilou řiť přejetého skunka a zapil to pivem. Je to nejnaštvanější hráč, jakého znám.

Je to Naštvaný Nintendo Nerd. Je to Naštvaný Atari Sega Nerd. Je to Naštvaný Videoherní Nerd. Teď máš sílu!
Nintendo Power! Tipy, triky na všechny šlamastiky.
Nintendo Power! Skákej výš, běhej dál,
mezi nepřáteli budeš král! Je načase dát si voraz. To neznamená, že bych vyměknul.


Příště vás čeká další recenze hry. Dnes vám ale představím důležitou
část mého dětství. Nintendo Power. Dnes máme internet.
Cokoliv chcete vědět, najdete tam. Ale tehdy jste měli informace
jedině z časopisů. S předplatným jste byli borci! Když kámoš nemohl dopařit hru,
vy jste mu jen řekli: "Já vím, jak to dohrát."
Nebo: "Znám na ni kód." To proto, že jste měli sílu!
Nintendo Power, zmrde! Když mi ve schránce přistálo
první číslo, naprosto mě odrovnalo.

Například mapa Metroidu.
To se fakt hodilo. V té hře jste byli
jak krysa v bludišti. Pak tu máme trik na neomezené životy
do Maria, kód na 30 životů do Contry a přeskočení k druhému questu
v Zeldě. Vše v tomto průlomovém čísle. Od první
stránky až do konce - naprostá klasika. Co mě vždycky sralo,
byl žebříček pařanů. Hromada nerdů a jejich nejvyšší skóre. Jak ho ale dokázat?


Museli jste vyfotit televizi. Tehdy nikdo netušil, jak to udělat.
Digitální foťáky nebyly. Vyfotili jste obrazovku, netušili jste,
jak to bude vypadat, a protože zbývala hromada snímků,
museli jste je dofotit nebo počkat. Pak vás máma vzala do fotolabu
a když jste přijeli domů - výsledek totálně k hovnu! Proto v časopise vyšel i návod,
neboli: "Takhle se to dělá, debile!" Kdyby mi hra řekla
"Sýr!", asi bych se posral. A nosit tohle,
tak jsem vadnej.

Listováním Nintendem Power
se mi vrací kopa vzpomínek. Pamatujete, když Nintendo 64
bylo Nintendo Ultra 64? Když byla ta nebetyčná sračka
Virtual Boy známá jako VR32? Vzpomínáte na NES Satellite?
SNES Catapult? A co na Starfox 2?
Na hru, která nikdy nevyšla? Pamatujete, jak jste četli o nových
seriálech, jako Kapitán N a Mario? Co na ten debilní film Čaroděj?
A zkurvenou filmovou verzi Maria? Pamatuju si, jak jsem o ní četl
a nemohl jsem se dočkat.

Ale bylo to jak čekat na buvola,
až se vám vysere do ksichtu. Super věc byly také informace
o chystaných hrách. Kéž bychom jen uměli číst mezi řádky.
Pak by nás ty sračky nepřekvapily. Třeba tady: "Podrobné herní tipy
k hrůzostrašnému pokračování Castlevanie." A tady zas: "Návrat do budoucnosti
má typický LJN styl a zajímavý časovač." Ty vole. Oni věděli,
že stojej za prd! Oblíbená byla rubrika
Top 30 nejoblíbenějších NES her. Netuším, co takovou dobu
dělaly Želvy Ninja na prvním místě!

Postupem času začali přidávat
žebříček SNES a Game Boy her. Dokonce měli i Top 5 pro Virtual Boye. Fakt prdel. To byla skoro
kompletní nabídka her pro tu kokotinu! Vždycky jsem se těšil na obálku. Z téhle měly děti noční můry
a rodiče si stěžovali. Podle mě byla boží.
A doteď jsem si nevšiml tváře v pozadí. Tahle je taky super.
Je na ní sova. A sovy jsou super. Ale tahle stojí za hovno!


Proč je celá šedivá? Co to kurva je? Aha... co to má bejt? Ilustrace byly úžasné. I když jsem hru neměl,
bylo fajn se koukat na obrázky. Tady je článek o Clash at Deamonhead.
Všechno vypadá v pohodě, ale pak toto... Co to je? Ukazuje prostředníček?
Normálně nás fakuje! A tohle si fakt nevymýšlím. Z tohohle jde docela strach.
Co to s tím Drákulou je? Kromě ilustrací tu byly také komiksy.


Howard & Nester byli klasika. Většinou se příběh točil okolo nové hry.
Tenhle je o Castlevanii 2. Dokonce zmínili tu šílenost s tornádem. Vycházely i komiksy o Tetrisu, Battletoads,
Zeldě, Mariovi, Starfoxovi, Metroidu, Shadows of the Empire
a Killer Instinct. Reklamy byly divný. Kluk by si měl dát bacha,
aby nenamočil hry. Stejně stojej za hovno.
Hoď je žralokům. Bomba!

Pařba u telefonu.
Ať se rodiče prohnou... "Odkryj v sobě mocné zvíře!"
Ajaj, tak jdem na to... "A staň se hustým pařanem
s předplatným Nintendo Power!" Ty krávo! Taky mi z toho
vyrostou drápy? To musí bejt prdel, když si lítáte
jeepem po vesmíru a blbnete s ovladačem. Tahle reklama byla tak zvláštní,
že někdo kvůli ní napsal i dopis. "Vážně jste zamrazili SNES?" A odpověď: "Ach ta kouzla
zvláštních efektů a foto triků. Odpověď na tvou otázku zní "Ne".


Ta kostka ledu je z plastu. Až z toho mrazí, viď?" Postupem času začaly být reklamy
pořádně nechutný. Proč je kurva ve videoherním magazínu
fotka sklenice plné nehtů? Co si sakra mysleli? A tahle je asi nejhorší.
Hnusná stará rachejtle drží kus hovna! Jedna reklama byla tak nechutná,
že jsem sešil stránky. Nedělám si prdel! A tady máme pytlík na zvracení.
To dokonale vystihuje moje pocity. Nintendo Power!


Bez pytlíku na blití neotvírat! V každém čísle byl také plakát,
který jsem si lepil na stěnu, ale každý z nich představuje
pekelná muka. Vytrhnout je bez poškození
bylo těžší než vysát hovno brčkem. Kurva! Kurva! Později začali plakáty dávat
mezi svorky. Kurva! Ty sráči jeden!

Kromě plakátů často vycházela
i spousta píčovin. Jako nažehlovačky. Nebo škrábací místa
se smradem. Fuj! To je smrad! A tyhle kartičky?
K čemu kurva? Starfox vypadá nasraně. Když mluvíme o Starfoxovi,
tady máme vystřihovačku. A kouzelné obrázky. Když na ně zíráte,
měli byste vidět Maria. Já nevidím ani hovno.

V každém vydání byla soutěž.
Cenami byly například předpremiéra filmu Želvy Ninja,
setkání s Arnoldem Schwarzeneggerem, telefonní budka Billa a Teda,
automat se Street Fighterem 2, vykopávání dinosaurů
nebo být komparz v Masce 2. Maska 2? To je fakt super cena!
Vždyť to nikdy nenatočili! Pokud nepočítáte Maska Junior,
ale to bylo skoro o 10 let později. A zrovna v tomhle hrát?
Ve filmu s počítačem vytvořeným děckem? Nebo na jiný pokračování filmu
Jima Carreyho bez Jima Carreyho?

A pak tu máme tuhle podivnost. "Snili jste o dovolené v tropickém ráji,
obklopeni sluncem a pískem, s vulkánem tyčícím se za zády?"
Určitě ne, když zrovna soptí! "Kámo, tohle jsou tropy!" Tady je sluníčko. Já ho tedy nevidím. Tady zábava. Aha!
Tady? Přímo tady? Surfování.
Tak fajn. Ty?

Já budu přesně tady?
Dobrá. Písek.
Jo, tak ten vidím. A stromy.
Jo, jsou tam. Všude kolem. V jedné ze soutěží jste navrhovali
nové nepřátele pro Mega Mana. Mezi návrhy byl Balloon Man,
Sun Man, Yo-Yo Man, Spring Man, Magic Man,
Clock Man, Whip Man, Spook Man, Clown Man a dokonce i dvě
dívčí postavy - Mega Woman a Mega Girl. A ještě Weaseletta a... Méďa Teror?
Co to má bejt? Nintendo Power byl pecka,
ale občas udělali blbá rozhodnutí.

Když byly hřbety číslované,
mohl jsem si je krásně seřadit, ale pak... proč kurva?
Někdy nebylo číslo ani na obálce, museli jste se podívat dovnitř. Naštěstí se vzpamatovali
a číslování vrátili. S obrázkem Maria.
Super, do nekonečna a ještě dál... Přečteme si pár dopisů. "Vydrží vám cartridge jen pět let?
Záleží na tom, jak je ukládáte, nebo jestli pokládáte
ovladače na zem?"

Co? Tady máme recept
na Bowli Mika Tysona. Ha. Vtipné. Panebože! Rap o Zeldě! "Legend of Zelda je hustá hra,
postavičky ve hře jsou paráda." Co mi to jen připomíná? Vtipy o Mariovi. "- Proč šel Mario přes silnici?
- Protože nenašel warpovací zónu." "- Jaká ryba se nebojí Maria?


- Barakoopa" "- Jak Mario píše Luigimu?
- Potrubní poštou." Bože... A teď Zelda. "- Jak Link vyhrál basketbalový zápas?
- Zamečoval." "- Co řekla Zelda Linkovi, když
si zapomněl klíče? - Bomba." "- Co řekla Zelda, když ji Ganon chytil?
- Jak je důležité míti FiLinka." Tady máme zvláštní dopis. "Když je v Mario Paint 41 664 puntíků
(podle strany 112 v manuálu) a máte 15 barev,
víte, že můžete vytvořit 1 978 857 121 979 410
000 000 000...

obrázků na jedné straně? To je dost, co?
Jen jsem vám to chtěl říct." "Díky, Iane,
to je fakt důležitá informace." A jsme u stížností. "Koupil jsem si Rambo na NES
a bylo to úplně jiné, než jsem čekal. Na obalu střílel z kulometu,
což se mi líbilo. Ale když jsem ji pustil, byla to nuda.
Akorát běháte kolem s nožem. Jediní nepřátelé jsou pavouci,
gorily, brouci a tak dále..."

To mi povídej.
Taky se k Rambovi dostaneme. Tohle je dobrý! "Od kámoše jsem si koupil hru
Fester's Quest. V časopise jste ji chválili,
ale i s návodem mi trvalo 2 a půl hodiny, než jsem došel
k prvnímu bossovi, a další 2 k druhému." Chtěli byste slyšet o Fester's Quest?
Tak příště. Tady je dobrá stížnost. "Fakt super názvy.

Mario 64,
Super Mario Kart 64, PilotWings 64, Wave Race 64, Killer Instinct 64 atd.
Booože! Nejsem sice naštvanej, ale mohli byste trochu
zapojit fantazii." Má naprostou pravdu.
A odpověď? "Takže se ti záměr přejmenovat časopis
na Nintendo Power 64 asi líbit nebude, co?" Páni, to je ale blb. "Je zřejmé, že marketing
hraje u videoher důležitou roli. Divím se, proč propagujete Nintendo 64
jako hračku pro malé děti, když tím riskujete ztrátu
středoškoláků.

Měli byste oslovit starší hráče,
protože děcka se často řídí podle nich." Souhlasím.
A odpověď: "Tvůj návrh nás inspiroval.
Sleduj nový díl Přátel, kde budou..." Tak dost. Já bych napsal:
"Milý redaktore Nintendo Power, co máš kurva za problém?" Teď máš sílu!
Nintendo Power! Tipy, triky na všechny šlamastiky.


Nintendo Power! Skákej výš, běhej dál,
mezi nepřáteli budeš král! Věnováno Nintendu Power,
jeho redakci, čtenářům a všem, co měli sílu! Překlad: DJ Obelix
www.videacesky.cz