Pong konzoleAngry Video Game Nerd

Vezme vás zpět do minulosti hrát ty největší zhovadilosti. Radši by si nechal od buvola nasrat do ucha. Radši by sežral shnilou řiť přejetého skunka a zapil to pivem. Je to nejnaštvanější hráč, jakého znám. Je to Naštvaný Nintendo Nerd.

Je to Naštvaný Atari Sega Nerd. Je to Naštvaný Videoherní Nerd. Pong. Prosté slovo, prostý nápad. Prostě Pong. Byl to jeden z prvních herních automatů vydaný roku 1972. Obyčejná obrazovka uvnitř boxu ve tvaru vykotlaného stromu. Říkejme tomu videoherní doba dřevěná. Všechno bylo ze dřeva a dva lidi hrající tenis byli dvě čárky s hranatým míčkem. Tehdy ještě kruhy nebyly.

I tak jednoduchá hra dokáže být zábavná a návyková dodnes. Mě to bavilo. A zjevně i spoustu dalších lidí. Proto udělali domácí Pong konzoli, abyste si ho mohli zahrát i doma. A pak další. A další. A další! A další! A další! A další! Existuje snad 9 milionů Pong konzolí! Pong konzole jsou v podstatě všechny ze 70. let, které nepoužívaly cartridge. Měly jednu zabudovanou hru - Pong.

Občas na více způsobů a s doplňky, ale je neuvěřitelné, že tak jednoduchá hra dala vzniknout tunám hardwaru. Pojďme si tedy představit Pong konzole, které se dostaly ke mně. Tady máme Tournament 1000 od Unisonicu. Bohužel nefunguje. U tak starých konzolí s tím však musíme počítat. Zdá se, že nabízel čtyři různé typy Pongu a tohle napovídá, že konzole ani neuměla počítat skóre. Museli jste to dělat sami, což je dost na hovno. I ten nejzákladnější to uměl.

Ovladače jsou vysouvací. Tomu tedy říkám základní ovladač. Další je APF TV Fun. Fakt super název. Konzole je vykládaná dřevem a vypadá jak vesmírná loď. Ovladače jsou tyto válečky a pálkou hýbete otáčením. Tohle je základní pong. Přepínačem měníte typ hry. Společná věc u Pong konzolí je, že zvuk vychází přímo z přístroje. Je to trochu podobné Wii motu, ze kterého také vycházejí určité zvuky. Wonder Wizard.

Vypadá jako dřevěná deska s herními nápisy. Vyrobili ho z dílů Odyssey od Magnavoxu. Stejná základní deska i části plastu. A stejný video konektor. Nejbizarnější věc jakou znám. Pokud vím, kromě Odyssey a Wizarda nikde jinde použit nebyl. Je třeba si připomenout, že většina starých konzolí používala tento konektor, který jste zapojili do krabičky a tu nakonec přišroubovali k televizi. Ale já radím - kupte si tohle, našroubujte to na tv do vstupu, zapojte hru a krabičce vzkažte, ať se jde vysrat! Ale s touhle podivnou sračkou bohužel nemáte na výběr.

Navíc musíte mít speciální krabičku, která tu píčovinu podporuje. A stejně musíte mít štěstí, pokud vůbec chytíte obraz. Třetí kanál, čtvrtý kanál... Co to kurva je? Levá pálka problikává a pravá tam vůbec není! Kde je? Tak kde je?! A když jsme u divných zapojování, představuju vám RCA Studio II. Technicky nejde o Pong konzoli, protože je na cartridge, ale kdy jindy budu mít šanci o ní mluvit?

Každý systém má zpravidla dva kabely. Na napájení a do televize. Ale tvůrci téhle kokotiny si mysleli, že udělají díru do světa, když je spojí. Napájecí i video kabel vede do stejné krabičky, kterou poté zapojíte do telky. Opět musíte vzít šroubovák, když chcete vyměnit konzoli. Technicky řečeno putuje video signál tudy a elektřina ze zásuvky se vrací stejným kabelem. Nechápu, jak to kurva funguje?! To samé používalo jen Atari 5200. A všichni dobře víme, že stálo za hovno! RCA Studio II nemá ani vysouvací ovladače.

Oba hráči si musí sednout ke konzoli a hrát na číselnících. Jestli existuje RCA Studio I, tak ho nechci vidět! Jedem dál. Radio Shack TV Scoreboard. Vypadá to jako dálkový ovladač se siamským dvojčetem! Krabičku dáte kámošovi. "Naser si! To já jsem tu pán! Čum na to!" Proč míček prochází skrz pálku? Podání, reset, reset, podání. Hraju duchařskej Pong! Ono to je barevný? Zničehonic naskočí barva?

Sears Super Pong Telegame. Standardní s dvěma ovladači. A funguje. Klasický Pong se čtyřmi typy hry. Třeba... co to do prdele je? Obrácený Pong? A tohle je Pong pro sráče? To není fér! Colorsport VIII. Vypadá drsně! Ovladače vyndáte po stranách a můžete připojit dva další. Nejspíš to bylo pro čtyři hráče. Spousta páček, čtyři různé hry. Házená, hokej, tenis, střelba.

Co to je? To jako jen změní barvu? Hokej je červený, tenis modrý. To jako fakt? Ani nevím, jestli funguje, jak má. Ricochet. Dost nákladný. Místo ovladačů máte rovnou dvě konzole. Design nic moc, ale hra funguje v pohodě. Akorát pravá pálka sebou trochu škube. To se bohužel stává. Zábava Pongu spočívá také v přesném ovládání. Dnes už analogové ovladače u her nenajdete.

Bohužel se lehce rozbijí a občas začnou takto škubat. Tahle žlutá potvora je TV4 Four-way video game. Hotový jazykolam. Víte, jak tyhle krabičky nesnáším, ale tady ji mám přidělanou napevno! Ty krabičky vynalezli v pekle! Tohle jsou jasné čertovské vidle! Jedna nožička je užvejklá, takže konzoli k telce nezapnu. A krabičku vyměnit nemůžu! Myslíte, že z toho mám radost? Nemám! Ani Color TV-Game 6 si zahrát nemůžu.

Vydalo ji Nintendo v roce 1977. Super, co? Vyšla jen v Japonsku, takže ji na americké televizi nespustím. Slyšel jsem, že prý funguje na kanálu 95, ale moje televize jdou maximálně do 82. Bylo v ní šest her a hráči se museli nahečmat k ovladačům. Vyšla i vylepšená verze s 15 hrami a výsuvnými ovladači. Toto je Volley VI, jako nová. Ach, ta flekatá bílá barva s dřevenými doplňky. Doslova smrdí stářím. Vyndáte ovladač a máte parádní držák na pivo.

Teda skoro. Pong hry jsou vesměs klasické, ale s pár výjimkami. Hrami pro pistoli! Tu bohužel nemám, ale je vidět, že se s tím nesrali! Toto je jedna z konzolí, která běžela na baterie. To musím taky zmínit. Vždycky to chce céčka, ale můžete použít i kabel. Co byste udělali vy? Běželi do krámu pro baterie céčka, nebo zapojili do zdi? Problémem je, že ke spoustě konzolí jsem nedostal adaptér. Nevím, jestli je lidé ztráceli nebo se jim rozbily, ale podle krabice a možnosti použití baterií si myslím, že často v balení vůbec nebyly!

Na co baterky? Kdybyste chtěli pařit na pláži? To měly Pong konzole smlouvu s výrobci baterií, aby jim zvedly tržby? Tady máme Magnavox Odyssey 4000. Mezi Odyssey 1 a 2, které byly na cartridge, vydal Magnavox hromadu Pong konzolí s názvy podle tisícovek. Největší novinkou byla možnost pohybovat se všemi směry. Fairchild Channel F přišla s další novinkou. Sice šlo o cartridgovou konzoli, ale měla parádní Pong.

Ovladače byly dost složité, museli jste si chvilku zvykat, ale pak to byla bomba! Hýbáním páčkou do stran ovládáte pohyb, kroucením měníte úhel pálky a vytahováním páčky hýbete s brankářem. S kámošem vám to vystačí na celodenní pařbu! Coleco Telstar. Ovladače jsou zase přidělané na konzoli. Hra má tři nastavení. Tenis, hokej a házená. Klasický Pong. A na závěr tu máme Coleco Telstar Arcade. To je bordel! Volant?

Pistole? Jakej magor tohle vymyslel? Věřte, nevěřte, je na cartridge. Viděli jste už něco podobného? Stříbrný trojhránek, který zacvaknete do konzole? Z jedné strany je to klasický Pong, z druhé závodní hra. Pákou přidáváte rychlost a volantem řídíte. Je to celkem fajn. Hra na pistoli je jako střílet hvězdičky. Nemáte šanci. Ale kdo ví, jestli vůbec funguje. Tak to bychom měli Pong.

Tyto konzole nám ukázaly, jak se z tak jednoduché hry stal prodejní trhák. Úplně vidím, jak si lidé před 30 lety říkali: "Páni! Pong! To je panečku nářez! Lepší už to být nemůže. Copak to máme tady? Xbox 360. Nějaká moderní mašinka. Možná má vylepšenou grafiku. Třeba to bude dokonce barevné! Zkusíme to!" Překlad: DJ Obelix www.videacesky.cz