V dnešním videu se podíváme na přístroje, které si někteří z vás už ani nemusí pamatovat. VHS kazety byly dlouhou dobu jediný dostupný způsob, jak si zaznamenat pořady z televize nebo jak se podívat na některý z filmů. Ale VHS bylo na trhu až jako druhé, předběhl ho rekordér Betamax od Sony. Jak se VHS systému povedlo konkurenci porazit?
PŘÍBĚHY TECHNICKÝCH NEÚSPĚCHŮ
BETAMAX Tento přístroj zažehl mediální revoluci. Je to Sony Betamax
videorekordér z roku 1979. Toto monstrum váží přes 16 kg. Inženýra ve mně fascinuje. Není tam nic digitálního,
je to čistě analogový přístroj. Má spoustu pohyblivých součástek. První vlastníci Betamaxu
ho používali k nahrávání televizních pořadů.
Byl to revoluční koncept, protože před Betamaxem jste
na pořad museli koukat, když ho vysílali. Zábavní průmysl se cítil
ohrožen natolik, že roku 1979 se soudil o to, zda nahrávání
pořadů neporušuje copyright. Vše to skončilo u Nejvyššího soudu v případu Sony Corporation of America
vs. Universal City Studios, kde pětice soudců
povolila domácí nahrávání. Ačkoliv Sony vyhrálo soud, nakonec bylo
poraženo strojem používajícím tyto kazety.
Toto je VHS rekordér
vyrobený rivalem Sony, firmou JVC. Oba přístroje vyřešily hlavní problém. Jak efektivně uchovávat
informace na pásce. Oba přístroje použily skvělou myšlenku. Přístroj vezme pásku, vytáhne ji a tento stříbrný válec
se rychle roztočí. Válec má dva elektromagnety zvané hlavy, které jsou umístěny proti sobě a které čtou informaci na pásce.
Rotující hlavy umožnily
vznik malého přehrávače. Ve většině předchozích
rekordérů se hýbala jen páska. Protože rychlost pásky
byla omezená, bylo jí třeba hodně. Na sedmipalcový kotouč
se dala nahrát asi hodina záznamu, takže film by v kazetě
potřeboval dva sedmipalcové kotouče. Rotující hlavy značně zredukovaly
množství potřebné pásky natolik, že se vešla do této kazety.
Pokud jsou oba přístroje
tak podobné, proč Betamax s JVC prohrál? Myslelo se, že Betamax vyhraje. Měl lepší kvalitu obrazu
a byl mnohem kvalitněji vyrobený. Porovnejme vyjímání kazety. První zkusíme Betamax. Podívejte, jak je to ladné. Teď se podívejte na VHS. Tohle opotřebovává otvírací mechanismus.
Avšak v mých inženýrských
očích bylo VHS lepší řešení. Zaprvé, VHS bylo lehčí než Betamax. VHS vážilo 13 kg a Betamax 16 kg. Při masové výrobě je to obří rozdíl. Ovlivňuje to cenu materiálu,
rychlost sestavení i cenu dopravy. Na koncovém trhu
bylo VHS levnější než Betamax. Zadruhé, první kazety Betamaxu hrály
jen hodinu, VHS kazety hrály dvě hodiny. To na film stačilo.
Avšak hlavním zabijákem byl marketing. Betamax se soustředil
na výhody pozdějšího přehrávání. V reklamách hlásali třeba
"Sledujte cokoliv, kdykoliv." JVC, výrobce systému VHS, začal spolupracovat
s rodícími se půjčovnami. Když se toto odvětví
rozrostlo, VHS dostalo víc místa. Mohli jste najít
kazetu v obou formátech, ale půjčovny stavěly do popředí dominující
značku, která pak dominovala ještě více.
Souboj Betamaxu
a VHS vyvrátil představu, že hlavní je být první na trhu. Připomíná nám to, že technická
dokonalost v jedné oblasti nestačí. Nestačila jen lepší
kvalita obrazu Betamaxu, záleželo na všech technických aspektech. U masové výroby bývá vítězem ten,
jehož kvalita je dostačující. Jsem Bill Hammack, EngineerGuy. Překlad: Mithril
www.videacesky.cz